36 CO 212/2022-398 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně a) domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (výrok I), žalobkyně b) zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (výrok II), žalobce c) zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (výrok III), žalobkyně d) zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (výrok [příjmení]). Žalobcům dále uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka] (výrok V), vedlejší účastnici na straně žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka] (výrok [příjmení]) a České republice na svědečném částku [částka] a na znalečném částku ve výši, která bude stanovena samostatným usnesením (výrok VII). 2. Takto rozhodl v řízení, ve kterém se žalobci domáhali po žalované zaplacení peněžité náhrady při usmrcení osoby blízké, kterou byl pan [jméno] [příjmení], narozený dne [datum], zemřelý dne [datum] v lékařském zařízení žalované. Žalobkyně a) je vdovou po panu [jméno] [příjmení], žalobkyně b) byla jeho dcerou, žalobce c) byl jeho zetěm a žalobkyně d) byla jeho vnučkou. Pan [příjmení] [příjmení] byl přijat na chirurgické oddělení žalované v [obec] dne [datum] pro bolesti břicha, jejichž důvodem byl zánět žlučníku. Při příjmu byl panu [příjmení] nasazen z důvodu revmatoidní artritidy přípravek Trexan 2,5 mg tablety, 2x denně. Jedná se o imunosupresivní lék, jehož obvyklá dávka je dle souhrnu údajů o přípravku pro revmatoidní artritidu 7,5 mg – 15 mg týdně, max. 20 mg týdně. U pacientů s infekcí musí být užíván s extrémní opatrností, pacienti musí být pečlivě kontrolováni, včetně pečlivé kontroly jejich krevního obrazu. Kontrolní vyšetření krevního obrazu bylo u pacienta provedeno poprvé teprve [datum], byl zjištěn pokles koncentrace bílých krvinek, červených krvinek i krevních destiček. Pokles koncentrace bílých krvinek, červených krvinek i krevních destiček pokračoval i přes vysazení Trexanu až do [datum], rozvíjel se septický stav pacienta, který vedl až k poklesu saturace hemoglobinu kyslíkem, poklesu tlaku, zpomalení srdeční akce a posléze k srdeční zástavě, pro kterou musel být pacient resuscitován a převezen na oddělení ARO. Zde pokračovala u pacienta těžká sepse, oboustranná pneumonie a multiorgánové selhání, které vedlo k úmrtí pacienta dne [datum]. Žalobci dále tvrdili, že způsob podávání léku Trexan v období od 5. do [datum] v nesmyslně vysoké dávce pacientovi v pokročilém věku, u něhož byl zjištěn progredující břišní zánět, incidentní renální insuficience a vzestup koncentrace bilirubinu odporoval doporučením a varováním v souhrnu údajů o přípravku a odpovědnost za to nese dle zák. č. 378/2007 Sb., o léčivech i dle § 2636 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník poskytovatel zdravotních služeb, tedy žalovaná. Nelze určit, jaký by byl průběh onemocnění pana [příjmení] v případě, že by mu lék Trexan nebyl podáván v uvedených dávkách, což podle žalobců musí jít k tíži žalované. Žalobci se proto v tomto řízení domáhali peněžité náhrady za duševní útrapy v souvislosti s usmrcením manžela, resp. osoby blízké. Všichni žalobci žili se zemřelým dlouhé roky ve společném domě. Před podáním žaloby se žalobci obrátili se svým nárokem na žalovanou, peněžitá náhrada jim však vyplacena nebyla. 3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že své povinnosti při poskytování zdravotních služeb neporušila. Žalobci podle ní neprokázali příčinnou souvislost mezi úmrtím pana [příjmení] a porušením povinností péče řádného odborníka dle § 2643 o. z., které mělo spočívat v údajném předávkování léky. Příčinou úmrtí pana [příjmení] byl zdravotní stav pacienta, který byl ve zdravotnickém zařízení žalované hospitalizován s akutním zánětem žlučníku, což je závažné onemocnění, které může vyvolat celou řadu komplikací. Lék Trexan užíval pan [příjmení] dlouhodobě k léčbě revmatoidní artritidy, kterou trpěl. Pan Jícha netrpěl žádným onemocněním, které by dle revize léku jeho používání vylučovalo. Léčba onemocnění žlučníku byla konzervativní, z důvodu zdravotního stavu pana [příjmení]. Z pitevního protokolu neplyne, že pan [příjmení] zemřel v důsledku podávání špatných léků, ale na sepsi, se základním onemocněním těžké cholecystitidy, v komplikacích oboustranné pneumonie a těžké urocystitidy. Žalovaná trvala na tom, že při léčbě nezanedbala své povinnosti a postupovala po celou dobu péče lege artis. 4. Také vedlejší účastnice na straně žalované navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že se ztotožňuje s argumentací žalované, že při poskytování zdravotních služeb panu [příjmení] bylo postupováno lege artis a příčinná souvislost mezi postupem žalované při aplikaci léku Trexan a smrtí pana [příjmení] nebyla prokázána. Pacient užíval lék Trexan na léčbu revmatoidní artritidy již dříve. Požadovanou výši nároků žalobců vedlejší účastnice navíc považovala za nepřiměřenou a nadhodnocenou. 5. Soud prvního stupně činil podrobná skutková zjištění v bodech 12. – 26. napadeného rozsudku. Bod 28 napadeného rozsudku pak obsahuje závěr o skutkovém stavu. Odvolací soud na tato skutková zjištění plně odkazuje a jen rekapituluje, že pan [jméno] [příjmení] (dále též„ pacient“) byl u žalované hospitalizován od [datum] do své smrti dne [datum]. Při příjmu pacient uvedl, že užívá lék Trexan 2,5 mg 2 x denně. Od [datum] do [datum] mu byly podávány 2 tablety Trexan 2,5 mg denně, dne [datum] mu pak byla podána ráno 1 tableta 2,5 mg Trexan. Od tohoto data bylo podávání vysazeno. Tento lék užíval již před svou hospitalizací z důvodu léčby revmatoidní artritidy. Původní dávka byla 10 mg týdně, pak se snižovala na 5 mg týdně a následně na 2,5 mg týdně. Pacient bral tablety 2,5 mg Pacient byl hospitalizován s bolestmi břicha, které byly vyhodnoceny jako onemocnění žlučníku - cholecystitida. Jednalo se o chronicky nemocného pacienta, který bral větší množství léků, mimo jiné na onemocnění revmatoidní artritidou lék Trexan. Na oddělení ARO byl pacient přeložen dne [datum]. Po příjmu na toto oddělení bylo provedeno interní vyšetření. V záznamu ze dne [datum] se uvádí, že hladina methotrexatu je negativní, toto bylo konstatováno i ve zprávě z [datum]. Uvedená látka obsažená v léku Trexan se z těla vyloučí v rozmezí 3 až 10 hodin. Dne [datum] byl u pacienta konstatován dřeňový útlum a v důsledku multiorgánového selhání došlo k úmrtí. 6. Ze znaleckého posudku zpracovaného znaleckým ústavem Všeobecná fakultní nemocnice v [obec] soud prvního stupně zjistil, že revmatoidní artritida je chronické onemocnění s dlouhodobou léčbou, lék Trexan je imunosupresivní lék určený k léčbě autoimunitních revmatických onemocnění, mimo jiné revmatoidní artritidy jako lék první volby. Obvyklá dávka je 7,5 – 15 mg týdně, max. týdenní dávka je 20 mg týdně, dle doporučení [obec] revmatologické společnosti (ČRS) je maximální dávka 30 mg týdně. Souběžně s podáváním léku se doporučuje podávání kyseliny listové, také 1x týdně. Dávka 5 mg týdně u tohoto pacienta svědčí o tom, že se jednalo o udržovací dávku. Podávání léku Trexan u tohoto pacienta každý den nebylo v souladu s doporučeními ČRS a ani se schváleným souhrnem údajů o přípravku. Navíc nebyla podávána kyselina listová. Podávání léku na léčbu revmatoidní artritidy denně patří mezi známé lékové chyby. Pacient však užil po dobu hospitalizace pouze 9 tablet léku, tj. celkem 22,5 mg, nejednalo se tedy o předávkování metotrexátem. Vzhledem k tomu, že se jedná o imunosupresivní lék, který snižuje obranyschopnost organismu, je doporučeno jej v případě infekčního onemocnění vysadit. Bylo tedy správnější lék nepodávat a nelze vyloučit, že podávání léku vedlo k závažnějšímu průběhu infekce. Zda malé množství léku mělo vliv na zdravotní stav zemřelého nebo bylo příčinou zhoršení jeho zdravotního stavu či úmrtí nelze jednoznačně určit. Septický stav se rozvíjel od druhého dne hospitalizace, ještě před podáváním léku. Podávání léku nebylo příčinou útlumu krvetvorby, která nastala nejspíše následkem rozvoje sepse. Podle dostupných údajů o zdravotním stavu pacienta a charakteru aktuálního onemocnění lze s vysokou pravděpodobností soudit, že by pacient za daných okolností zemřel, i kdyby mu lék Trexan nebyl podáván vůbec. Nelze však vyloučit, že lék snížil schopnost organizmu bojovat s akutní závažnou infekcí. Pacient trpěl už před hospitalizací více onemocněními, kardiologickými - ischemickou chorobou srdeční, chronickou fibrilací síní, blokádou pravého Tawarova raménka, bikuspidální aortální chlopně, dilatací kořene aorty, a dále arteriální hypertenzí, diabetem, chronickou žilní insuficiencí, incipientní renální insuficiencí, hyperplazií prostaty, cystou v pravé ledvině, revmatoidní artritidou. Jako nejzávažnější byly hodnoceny ischemická choroba srdeční, diabetes a revmatoidní artritida. Pacient bral na uvedená onemocnění více léků, zejména na ischemickou chorobu srdeční, antikoagulancia, antihypertenziva, hypolipidemika, léky na chronickou žilní insuficienci, antidiabetika, antirevmatika, imunosupresiva a glukokortikoidy. Z hlediska negativního možného ovlivnění prognózy jsou nejvýznamnější