36 CO 300/2022-510 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I), žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok II) a dále jí uložil povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám právního zástupce žalobce (výrok III). 2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení žalované částky s odůvodněním, že s žalovanou jednal o poskytnutí služeb spočívajících v dodání komplexního řešení rekonstrukce nemovitosti ve vlastnictví žalobce, a to rodinného domu na adrese [anonymizována dvě slova], který je součástí pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. [anonymizováno], [územní celek] na [anonymizováno], okres [okres], u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále též„ nemovitost žalobce“). Žalobce poskytl žalované zálohovou platbu ve výši [částka], a to na základě podpisu listiny obsahující předběžný rozpočet zamýšlených prací. Žalobce měl po celou dobu jednání se žalovanou za to, že je ve smluvním vztahu se žalovanou jako fyzickou osobou, neboť takto se s žalovanou dohodli, protože žalovaná není plátcem DPH a cena tak mohla být účtována bez DPH. Žalobce neměl důvod se domnívat, že smluvní vztah vznikl mezi ním a [právnická osoba] – [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] žalovaná používá i v souvislosti se svými aktivitami fyzické osoby jako svoji obchodní značku. Ze strany žalované navíc nebylo nikdy dáno žalobci najevo, že jedná za [právnická osoba] – [právnická osoba] Vzhledem k tomu, že poskytnuté podklady pro rekonstrukci nemovitosti žalobce neodpovídaly předchozí dohodě, požaduje žalobce vrácení poskytnuté zálohy. 3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby z důvodu nedostatku své pasivní věcné legitimace. Zdůraznila, že s žalobcem nikdy nejednala samostatně jako fyzická osoba podnikatel, ale vždy výlučně za [právnická osoba] – [právnická osoba], což vyplývá z emailové komunikace mezi stranami, jakož i z dalších listin. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení tak žalobci nevznikl vůči žalované, ale ani vůči [právnická osoba] – [právnická osoba], neboť částka uhrazená na záloze odpovídá rozsahu dokončeného díla. 4. Napadený rozsudek je již druhým rozhodnutím soudu prvního stupně ve věci samé, když předchozí rozsudek byl zdejším soudem zrušen. Odvolací soud se ve svém rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ztotožnil se závěry soudu prvního stupně v tom, že žalovaná prokazatelně do [datum] jednala jako zástupkyně [právnická osoba] — [právnická osoba] Závěry soudu prvního stupně, že se tak dělo i po tomto datu, měl však za předčasné. Odvolací soud tak uložil soudu prvního stupně doplnit dokazování, zaměřit se na vystavení zálohové faktury a odvedení DPH z této částky v zákonem stanovené lhůtě. V případě, že by po doplnění dokazování soud prvního stupně dospěl k závěru, že smlouva byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou, uložil odvolací soud soudu prvního stupně zabývat se otázkou, zda bylo alespoň částečně plněno a zda jsou výsledky činnosti žalované pro žalobce využitelné a jaká je jejich hodnota. 5. Soud prvního stupně svá skutková zjištění včetně zjištění učiněných z doplněného dokazování podrobně popsal v bodech 4 až 24 napadeného rozsudku a pokud jde o rozsah provedené práce též v bodech 30 až 33 napadeného rozsudku. Odvolací soud pro stručnost na tuto část rozsudku soudu prvního stupně odkazuje. Soud prvního stupně pak svá skutková zjištění shrnul tak, že uvedl, že po doplněném dokazování dospěl k závěru, že ačkoli žalovaná skutečně vystupovala v počátcích jako jednatelka [právnická osoba] – [právnická osoba], dělo se tak pouze do [datum], zde odkázal na odůvodnění předchozích rozsudků, zejména odst. 16. rozsudku Městského soudu v Praze, sp. zn. [spisová značka]. Z dalších provedených důkazů pak vyplynulo, že žalovaná dne [datum] přijala od žalobce žalovanou částku. Peníze byly žalované předány žalobcem osobně a v hotovosti, o čemž svědčí í potvrzení ze dne [datum]. Všichni svědci navržení stranou žalovanou tvrdili, že s žalovanou vždy jednali a spolupracovali pouze jako s jednatelkou [právnická osoba] – [právnická osoba] a stejně tak pracovali i na projektu pro žalobce. Uváděli, že žalovaná pro ně byla vždy [anonymizováno]. I když je tedy z výpovědí svědků nepochybné, že žalovanou spojovali s touto značkou, nevyplynulo z jejich výpovědí jednoznačně, že by se mělo jednat o [právnická osoba] – [právnická osoba], neboť jak bylo prokázáno již dříve, žalovaná jako podnikající fyzická osoba značku [anonymizováno] používala (viz registrace domény, výpis ze živnostenského rejstříku) a adresa sídla [právnická osoba] – [právnická osoba] a žalované jako podnikající fyzické osoby je shodná. Výpovědi svědků [příjmení], [příjmení], [jméno], [příjmení] tak nepřinesly žádná zásadní zjištění, na jejichž základě by bylo možné uzavřít, zda i po [datum] žalovaná vystupovala ve vztahu se žalobcem jako jednatelka společnosti či jako podnikající fyzická osoba. Žalovaná dokládala svá tvrzení, že vystupovala jako jednatelka společnosti, i fakturami vystavenými Ing. [jméno] [příjmení], se kterou měla na projektu spolupracovat. Z těchto faktur je zřejmé, že byly vystaveny [právnická osoba] – [právnická osoba] a je v nich zahrnuta i práce na projektu pro žalobce. Jak svědkyně i žalovaná uvedly, mělo se jednat o faktury, které se nacházejí v účetnictví [právnická osoba] – [právnická osoba] Tyto důkazy byly znevěrohodněny výpovědi svědkyně [příjmení], účetní [právnická osoba] – [právnická osoba], která uvedla, že všechny faktury, které jí předávala žalovaná, byly označeny číselnou řadou, červenou tužkou se na ně dopsalo číslo, které korespondovalo s účetním systémem. Po skončení spolupráce (ukončení roku [rok]) byly veškeré materiály předány zpět jednatelce společnosti. Faktury vystavené svědkyní [příjmení], na které se odkazovala žalovaná, však takovéto [anonymizováno] neměly. Soud prvního stupně neuvěřil tvrzení žalované, že tyto faktury byly skutečně vystaveny [právnická osoba] – [právnická osoba] Nevěrohodnost obrany žalované je zřejmá i z dalších účetních kroků, a to dodatečného přiznání k dani z přidané hodnoty za období ledna [rok] podaného [datum] a z listiny nazvané důvody pro podání dodatečného daňového přiznání, z nichž vyplývá, že do účetnictví [právnická osoba] – [právnická osoba] byla částka přijatá od žalobce doúčtována až koncem [anonymizováno] [rok], kdy byla také dodatečně doúčtována i do pokladny této společnosti. Jak uvedla svědkyně [příjmení], přijetí zálohy v hotovosti bylo velmi nestandardním postupem, 99% záloh bylo vždy hrazeno na základě zálohové faktury na účet. S ohledem na shora uvedené proto soud prvního stupně dospěl k závěru, že poté, [anonymizováno] nebyla uzavřena dohoda mezi žalobcem a [právnická osoba] – [právnická osoba], jednal žalobce pouze se žalovanou jako fyzickou osobou, pro tyto závěry soudu svědčí jednak nestandardní postup při předávání zálohy a jednak i její opožděné zaúčtování a dodatečně odvedená DPH. Soud prvního stupně tedy uzavřel, že žalovaná je ve věci pasivně věcně legitimovaná. 6. Pokud jde o hodnotu provedené práce, soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že byla provedena první část studie, a to seznámení se zakázkou, konzultace požadavků klienta v ceně [částka] a byly započaty práce na druhé části studie, do které patří výtvarná studie interiéru, odsouhlasení cílových představ s klientem, vypracování konceptu řešení dispoziční studie, dispoziční varianty, řešení prostor, objasnění všech souvislostí, návrh řešení změn, které se propíší v exteriéru, prezentace ke hmotovému řešení, hmotová 3D studie prostor bez materiálových vlastností, výběr finální dispoziční varianty, zapracování finální vybrané dispozice do výkresů stávajícího stavu. Zhotoveny měly být výkresy, dispoziční varianty v řešení domu, pohledy a prováděcí výkres změn. Zde vycházel soud prvního stupně zejména z výpovědi svědkyně [příjmení] a listin založených do spisu. Ze strany žalované byly zpracovány dispoziční varianty řešení interiéru, navrhovala se různá řešení, a jak prokazuje i korespondence účastníků (emaily z [anonymizováno] [rok]), odsouhlasila se celková koncepce rekonstrukce. Třetí částí mělo být souborné výtvarné, barevné a materiálové řešení interiéru, výsledkem měly být výkresy elektroinstalace, rozvodů vody, výkresy podlah, spárořez v měřítku [anonymizováno], umístění sanity a baterií, kuchyňské linky. Jako čtvrté mělo být zhotoveno navržení interiéru pro realizaci domu. Měly být zhotoveny realizační výkresy atypových a typových prvků. V této tabulce je pak uvedeno i ocenění provedených prací podle započitatelné užitné plochy pro návrh a realizaci interiéru, a to v 1. nadzemním podlaží 140 m. Cena za první část zakázky byla stanovena paušálně na [částka], v druhé č