39 CO 292/2021-110 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil první žalované a druhému žalovanému zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a smluvní pokutu ve výši [částka], to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Současně vyslovil, že první žalovaná a druhý žalovaný jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). 2. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala po žalovaných zaplacení částky [částka] a [částka] s konkretizovaným příslušenstvím. Tvrdila, že v postavení věřitele s první žalovanou v postavení dlužníka a s druhým žalovaným v postavení spoludlužníka uzavřeli dne [datum] dohodu o uznání dluhu. V čl. II. odst. 1 dohody první žalovaná uznala prohlášením učiněným v písemné formě svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu i výše v rozsahu [částka] včetně DPH. V čl. II. odst. 2 dohody se první žalovaná zavázala uhradit dluh žalobkyni ve dvou splátkách, a to částku ve výši [částka] nejpozději do [datum] a částku ve výši [částka] nejpozději do [datum]. V čl. III. odst. 1 dohody se druhý žalovaný zavázal, že ve smyslu ust. § 1892 o. z. přistupuje k dluhu a zavázal se, že za první žalovanou splní její uznaný dluh, a to dle čl. II odst. 2 dohody. Druhému žalovanému proto vznikla povinnost uhradit s první žalovanou dluh žalobkyni společně a nerozdílně. V čl. II. odst. 3 dohody si žalobkyně s první žalovanou a s druhým žalovaným ujednali, že žalovaní jsou v případě, že řádně a včas nezaplatí dluh žalobkyni, resp. jistinu dluhu, povinni zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,3 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení, a to počínaje prvním dnem následujícím po dni splatnosti dluhu. První žalovaná uhradila žalobkyni částku ve výši [částka] dne [datum]. První žalovaná a ani druhý žalovaný však žalobkyni řádně a včas do dne [datum] neuhradili částku ve výši [částka]. První žalovaná a druhý žalovaný se proto dostali do prodlení se zaplacením dluhu, a to dnem [datum] a žalobkyni tak vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 0,3 % denně z dlužné částky [částka] do zaplacení, a to počínaje dnem [datum]. Ke dni [datum] činila smluvní pokuta částku ve výši [částka]. 3. Druhý žalovaný, který byl neznámého pobytu, se prostřednictvím ustanovené zástupkyně z řad advokátů vyjádřil tak, že navrhl zamítnutí žaloby. Poukázal, že tzv. uznání dluhu dle ust. § 2053 o. z. je jednostranným právním jednáním dlužníka adresovaným věřiteli, kdy jde výhradně o právo dlužníka svůj dluh uznat, nikoli o jeho povinnost. Podle jeho názoru nedošlo k uznání dluhu dle ust. § 2053 o. z., tj. nikdy svým přistoupením k této dohodě výslovně neuznal dluh co do důvodu a výše, což představuje jednu ze zákonných podmínek uznání dluhu. Nelze tak po jeho osobě z uvedeného titulu uhrazení tvrzeného dluhu požadovat. Dovozoval, že nelze žalobkyní tvrzené uznání dluhu považovat ani za přistoupení k dluhu dle ust. § 1892 o. z. Dohodu považoval za neplatnou vůči své osobě, když z ní nevyplývá, z jakého právního důvodu je údajně povinen k úhradě dluhu. Pro případ, že by soud nepřisvědčil jeho argumentaci o neplatnosti dohody jako celku, namítal neoprávněnost nároku žalobkyně na úhradu jakékoliv smluvní pokuty, neboť dle čl. III. odst. 1 dohody údajně přistoupil ke splnění dluhu výslovně co do čl. II odst. 2 dohody, a nikoliv ke smluvní pokutě, jež byla sjednána v čl. II. odst. 3 dohody. 4. Žalobkyně ve své replice k vyjádření druhého žalovaného uvedla, že dohoda je vícestrannou dohodou mezi všemi účastníky řízení. V dohodě byli žalobkyně, první žalovaná a druhý žalovaný společně označeni jako smluvní strany. V čl. I. dohody strany, tj. i druhý žalovaný, prohlásily a učinily nesporným, že dodané zboží první žalovaná od žalobkyně v požadovaném množství řádně převzala a žalobkyně první žalované kupní cenu tohoto zboží řádně vyúčtovala. První žalované tak vznikla povinnost zaplatit za zboží k datu splatnosti uvedenému na jednotlivých daňových dokladech příslušnou kupní cenu, což však první žalovaná u žádného daňového dokladu řádně neučinila. Z uvedeného je zřejmé, že tímto prohlášením první žalovaná i druhý žalovaný uznali samotný nárok dluhu. V čl. II. bod. 1 dohody poté první žalovaná uznala dluh konkrétně co do důvodu i výše. V čl. III. bod. 1 dohody druhý žalovaný přistoupil k dluhu, jehož samotný nárok uznal v čl. I. dohody, resp. ke konkrétnímu dluhu, který první žalovaná konkrétně uznala co do důvodu a výše v čl. II. bod. 1 dohody a stal se tak solidárním dlužníkem vedle první žalované. Vzhledem k tomu, že druhý žalovaný byl z důvodu přistoupení k dluhu vázán s první žalovanou solidárně, přičemž se v dohodě i sám zavázal k úhradě smluvní pokuty, je zřejmé, že je povinen žalobkyni uhradit i smluvní pokutu. Podle jejího názoru dohoda není neplatná, a to proto, že není naplněn ani jeden z hlavních důvodů neplatnosti stanovený v občanském zákoníku. 5. První žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 6. Na základě provedeného dokazování soud prvního stupně vyšel ze zjištěného a prokázaného skutkového stavu tak, jak byl tvrzen v podané žalobě. 7. S odkazem na citaci příslušných zákonných ustanovení poté dospěl soud prvního stupně k závěru o důvodnosti žaloby. Konstatoval, že v řízení bylo zjištěno a prokázáno provedenými listinnými důkazy, že žalobkyně uzavřela se žalovanými dne [datum] dohodu o uznání dluhu ve smyslu ust. § 2053 o. z., na jejímž základě první žalovaná a druhý žalovaný uznali svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše ve výši [částka]. První žalovaná se zavázala uhradit dluh žalobkyni ve dvou splátkách, a to částku ve výši [částka] nejpozději do [datum] a částku ve výši [částka] nejpozději do [datum] V čl. III. bod. 1 dohody pak druhý žalovaný přistoupil k dluhu, jehož samotný nárok uznal v čl. I. dohody a stal se tak solidárním dlužníkem vedle první žalované. V čl. II. bod. 3 dohody si poté smluvní strany, tj. i druhý žalovaný, ujednaly, že neuhradí-li první žalovaná žalobkyni řádně a včas dluh, resp. jistinu dluhu, má žalobkyně právo na smluvní pokutu ve výši 0,3 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. 8. Soud prvního stupně dále shrnul, že uvedené skutečnosti z textu dohody jednoznačně vyplývají. První žalovaná porušila své povinnosti vyplývající z dohody, když žalobkyni uhradila toliko částku [částka] představující první splátku dluhu. Druhou splátku představovanou částkou [částka] však neuhradila. Tím se první žalovaná dostala do prodlení dle ust. § 1968 ve spojení s ust. § 1969 o. z. Žalobkyni současně vznikl nárok na smluvní pokutu dle čl. II odst. 3 dohody a s odkazem na ust. § 2048 o. z. Vzhledem k tomu, že byl druhý žalovaný z důvodu přistoupení k dluhu (ust. § 1892 o. z.) dle čl. II odst. 2 dohody vázán s první žalovanou solidárně, přičemž se v dohodě i sám zavázal k úhradě smluvní pokuty, byl tak povinen žalobkyni uhradit první žalovanou uznaný dluh a současně dle čl. III. odst. 1 ve spojení s čl. II. odst. 3 dohody uhradit též žalobkyní požadovanou smluvní pokutu ve smyslu ust. § 2048 odst. 1 o. z. Za této situace, kdy první žalovaná ani druhý žalovaný nesplnili svou povinnost uhradit žalobkyni řádně a včas dlužnou částku ve výši [částka], jak byli povinni na základě dohody, a kdy ničeho neuhradili, ani poté, kdy se ocitli s úhradou výše uvedené částky v prodlení, čímž vznikl žalobkyni též nárok na smluvní pokutu v celkové výši ke dni podání žaloby v částce [částka], soud prvního stupně žalobě v plném rozsahu vyhověl. 9. Výrok o nákladech řízení odůvodnil ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, že žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná. 10. Proti tomuto rozsudku podali žalovaní včasné odvolání. Poté, co rekapitulovali závěry soudu prvního stupně, rozporovali předně výši dlužné částky, resp. jistiny dluhu. V této souvislosti předložili výseč bankovního výpisu první žalované ze dne [datum] a ze dne [datum], ze kterých je patrné, že první žalovaná uhradila žalobkyni dne [datum] částku ve výši [částka] a dne [datum] částku ve výši [částka]. V době rozhodnutí soudu prvního stupně tak byla dlužná částka, tj. jistina pouze ve výši [částka]. Upozornili na skutečnost, že platba ve výši [částka] byla žalobkyni uhrazena již před podáním žaloby, v průběhu řízení pak obdržela platbu ve výši [částka]. Žalobkyně však ani jednu z uvedených plateb řádně soudu prvního stupně nesdělila, resp. neprovedla nezbytnou dispozici s žalobním návrhem. Dovozovali, že za situace, kdy žalobkyně sama neinformovala o částečném splnění dluhu, je dán důvod pro uplatnění skutečností a důkazů, jež nebyly uplatněny před soudem prvního stupně, neboť i přes vědomí žalobkyně o předmětných úhradách nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav věci. Neztotožnili se ani se stanovenou výší smluvní pokuty v částce [částka]. V této souvislosti uvedli, že výše dlužné částky ke dni rozhodnut