53 CO 200/2021-1680 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně nepřipustil změnu žaloby učiněnou podáním žalobkyně dne [datum] (I.), žalobu, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 7,75% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítl (II.) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované náklady řízení ve výši [částka] k rukám jejího právního zástupce (III.). 2. Takto rozhodl o žalobě zdůvodněné vznikem škody, kterou žalobkyni měla způsobit žalovaná tím, že podle výsledku výběrového řízení z [datum], v němž přijala předloženou nabídku žalobkyně, neakceptovala výzvy žalobkyně k uzavření smlouvy o dílo k plnění vysoutěžené zakázky, [datum] žalobkyni vyrozuměla o pozastavení podpořeného projektu a [datum] žalobkyni oznámila zrušení zadávacího řízení, ačkoli žalobkyně neprodleně po sdělení výběru její nabídky na zakázku plnila tak, jak to vyplývalo ze zadávací dokumentace. Výběrové řízení probíhalo podle prováděcího předpisu poskytovatele dotace„ Pravidel pro výběr dodavatelů dle č.j. 15891/10/08100, číslo vydání 7/1, s platností ode dne [datum]“, v zadávací dokumentaci se žalovaná zavázala ve stanovené lhůtě uzavřít smlouvu na plnění vysoutěžené zakázky a žalobkyně jednala v dobré víře, že smlouva bude uzavřena. Ke zrušení zadávacího řízení došlo bez relevantního důvodu a fakturaci k úhradě prací spojených s plněním na vysoutěženou zakázku žalovaná odmítla uhradit. Příčinnou souvislost se vznikem škody na své straně žalobkyně spatřuje v nerespektování předpisů pro poskytnutí veřejné podpory a po několikeré změně žaloby v jejím konečném znění žádala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím odpovídající ušlému zisku. 3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila s tím, že výběrové řízení ukončila v souladu s „ Pravidly Operačního programu Podnikání a inovace“ (OPPI), když podle zadávací dokumentace byla oprávněna odmítnout všechny předložené nabídky, k přijetí nejvýhodnější nabídky by došlo až uzavřením smlouvy, a pokud před tím žalobkyně na zakázku plnila, konala na vlastní riziko. Pro realizaci předmětu zakázky se projevila nedostatečná lhůta, a jelikož žalovaná přišla o zásadní zdroj příjmů od svého generálního odběratele, nemohla závazkům ze zakázky dostát. Nedopustila se porušení žádné povinnosti, které by zakládalo nárok na náhradu škody, ten není založen ani z titulu porušení obecné prevenční povinnosti, když si vyhradila právo výběrové řízení kdykoli zrušit. Ve vztahu k části nároku uplatněnému od [datum] a [datum] namítla promlčení. 4. Výrokem I. rozsudku soud prvního stupně nepřipustil navrženou změnu žaloby, podle které žalobkyně žádala plnění z titulu konkludentně uzavřené smlouvy. 5. V bodech 9. až 70. odůvodnění rozsudku, na které se odkazuje, soud prvního stupně ozřejmil obsah i rozsah dokazování provedeného listinami, výslechy účastníků a výslechy svědků a po skutkové stránce uzavřel, že žalovaná byla příjemkyní dotace Ministerstva průmyslu a obchodu pro realizaci areálu na výroku pěnového skla, přičemž k vypracování komplexní projektové dokumentace zadala výběrové řízení, ve kterém zvítězila žalobkyně. Poté mělo v souladu se zadávací dokumentací a Pravidly OPPI dojít k uzavření smlouvy o dílo. Žalobkyně začala pracovat na projektové dokumentaci a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky spojené s dílčími pracemi na projektové dokumentaci, přestože jí bylo sděleno, že smlouva nebude uzavřena. 6. Na takovém skutkovém základě odkázal soud prvního stupně na ust. § 3028 odst. 3 o.z., §§ 420, 442 obč. zák. a §§ 379 a 287 obch. zák. a žalobě nevyhověl. Shledal, že mezi stranami probíhala v roce 2011 předsmluvní jednání, přičemž jejich účelem mělo být uzavření smlouvy o dílo dle ust. § 631 obč. zák., předsmluvní odpovědnost zákonem nebyla upravena, a proto soud prvního stupně vycházel z tehdy platné judikatury. Předmětem smlouvy o dílo mělo být vyhotovení komplexní projektové dokumentace, veřejnou zakázku vyhrála žalobkyně, zakázka se neřídila zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve vyhlášeném výběrovém řízení k zakázce žalovaná výslovně uvedla, že zadávací řízení je organizováno v souladu s Pravidly OPPI, podle nichž nelze dobrovolně zvolit postup podle zákona o veřejných zakázkách místo postupu podle Pravidel. Řádný způsob uzavírání zakázky byl potvrzen zprávou Ministerstva průmyslu a obchodu i [právnická osoba], jejímž předmětem činnosti je právě organizování veřejných zakázek. Žalovaná postupovala v souladu s Pravidly OPPI, kterými byla vázána, byla oprávněna zrušit výběrové řízení bez udání důvodu, s tím byla žalobkyně seznámena, podáním nabídky postup podle Pravidel akceptovala. Povinností žalované bylo uzavřít s vítězným uchazečem z výběrového řízení smlouvu o dílo, avšak žalovaná celé výběrové řízení zrušila ještě předtím, než k uzavření takové smlouvy došlo, k čemuž byla oprávněna. Nad rámec toho přesto žalovaná prostřednictvím agentury [právnická osoba] žalobkyni sdělila i důvod - špatnou ekonomickou situaci. [jméno] lze objektivně shledat s ohledem na vypovězení smlouvy hlavního odběratele výrobků žalované společností O- [právnická osoba] dne [datum] a obecnou hospodářskou krizi probíhající v tomto období. Bylo prokázáno, že žalobkyně o této skutečnosti byla informována obratem, přesto bez dalších pokynů či zadání pokračovala v pracích na projektu. Žalobkyně neměla žádný smluvní vztah ve vztahu k žalované ohledně vypracování projektové dokumentace, začala pracovat zcela ze své iniciativy, ač byla několikrát upozorňována, že má posečkat na další vývoj ohledně vysoutěžené zakázky, na což upozorňovali i všichni slyšení svědci. Soud prvního stupně uvěřil výpovědím svědků pana [příjmení], pana [příjmení], paní [příjmení], pana [příjmení]. [příjmení] i pana [příjmení]. [příjmení], jelikož se shodují, a naopak neuvěřil výpovědi jednatele žalobkyně p. [příjmení], a to z důvodu, že se jednalo o účastnický výslech, kdy jednatel žalobkyně nebyl poučen o následcích křivé výpovědi, a také z toho důvodu, že po posouzení ostatních důkazů všechny listinné důkazy i ostatní svědecké výpovědí prokázaly opak. 7. Podle námitky žalované soud prvního stupně dospěl k závěru, že nároky uplatněné žalobkyní podáními ze dne [datum] a [datum] v celkové výši [částka] jsou promlčeny. Žalobkyně se dne [datum] dozvěděla o vzniku škody, k níž mělo dojít jednáním v období od [datum] do [datum], a od této chvíle běžela subjektivní promlčecí lhůta, která je podle ust. § 397 obch. zák., nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, čtyřletá. Žaloba byla podána ke dni [datum], přičemž promlčecí lhůta by uplynula dnem [datum] (správně 2015), nárok žalobkyně tedy nebyl promlčen jen ohledně původně žalované částky ve výši [částka], v rozsahu částky [částka] promlčen je a nelze jej pro důvodně vznesenou námitkou žalobkyni přiznat. 8. K nepromlčené části nároku soud prvního stupně uzavřel, že žalobkyně žádá nahradit škodu vzniklou v souvislosti s vypracováním projektové dokumentace, v podstatě požaduje cenu za dílo, které měla pro žalovanou provést. Předpokladem pro úspěšné uplatnění nároku na jakoukoliv škodu je prokázání porušení povinnosti, vzniku škody a příčinné souvislosti mezi porušením povinnosti a škodou - kauzální nexus. Žalobkyně dostatečně neprokázala ani jeden z uvedených předpokladů, neprokázala, že by žalovaná porušila některou ze smluvních či zákonných povinností, ke zrušení výběrového řízení byla oprávněna a žalobkyně s touto možností byla seznámena. Pokud žalobkyně dovozovala porušení povinností žalované v souvislosti s dotačním řízením, to nemá vztah k uplatněnému soukromoprávnímu nároku a je případně v kompetenci správních orgánů. Žalobkyně neprokázala vznik škody, jelikož byla dopředu a několikrát upozorněna na to, že nemá na projektové dokumentaci pracovat bez uzavření smlouvy o dílo vzhledem k časové náročnosti celého projektu a nejisté ekonomické budoucnosti žalované, proto nemohla prokázat ani příčinnou souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody. I za situace, kdy žalobkyně mohla být díky vítězné nabídce ve výběrovém řízení v očekávání, že bude uzavřena smlouva o dílo, nelze po žalované požadovat náhradu škody z důvodu, že žalobkyně byla zavčasu upozorněna na skutečnost, že smlouva uzavřena nebude, žalovaná jí také nezadávala žádné úkoly ani práce. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalovaná oznámila skutečnost, že smlouva nebude uzavřena včas, a proto žalobkyně musela vědět, že veškerou práci spojenou s vypracováním projektové dokumentace dělá z vlastní iniciativy, bez objednání ze strany žalované, a nemohla být proto v dobré víře. Tím, že žalobkyně podala nabídku k vyhlášené veřejné zakázce, souhlasila v souladu s pravidly pro výběr dodavatelů s podmínkami uvedenými v zadávací dokumentaci, ve kterých bylo výslovně stanoveno, že žalovaná si vyhrazuje právo výběrové řízení zrušit, a to i bez udání důvodů. I kdyby bylo jednání žalované posuzováno dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, dopadal by na jednání žalované jeho § 84, kdy jedním z důvodů pro zrušení výbě