54 CO 445/2021-187 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a dále z částky [částka] od [datum] do [datum], to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I), co do požadavku žalobce na zaplacení částky [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení žalobu zamítl (výrok II), a o povinnosti k náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem rozhodl tak, že žalovaná je povinna na jejich náhradu zaplatit žalobci částku [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho právního zástupce (výrok III). 2. Takto bylo rozhodnuto o žalobě, kterou se žalobce původně domáhal po žalované zaplacení částky [částka] spolu s příslušenstvím, jež dle žalobních tvrzení odpovídala součtu dílčích nároků z titulu náhrady škody či náhrady nemajetkové újmy souvisejících s jeho trestním stíháním, které bylo proti němu zahájeno usnesením Policie ČR, Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje, Služba kriminální policie a vyšetřování, Územní odbor [obec], Oddělení hospodářské kriminality, [číslo jednací], jež mu bylo doručeno dne [datum] a na jehož základě byl stíhán pro zločin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a), písm. f) trestního zákoníku a dále pro přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, pokračovalo podáním obžaloby projednávané u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. [spisová značka] a pravomocně skončilo po pěti letech a devíti měsících zproštěním obžaloby podle § 226 písm. b) trestního řádu. Žalovaná částka konkrétně sestávala z žalobcem uplatněného nároku na náhradu nákladů obhajoby ve výši [částka], nároku na náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí ve výši [částka], jež dle tvrzení žalobce odpovídá míře zásahu předmětného trestního stíhání do jeho osobního, rodinného a profesního života, a konečně nároku na náhradu nemajetkové újmy ve výši [částka] z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího dle žalobce v nepřiměřené délce trvání předmětného trestního řízení. 3. Vzhledem k tomu, že žalovaná po zahájení řízení, konkrétně dne [datum], žalobci dobrovolně zaplatila jím požadovanou náhradu nákladů obhajoby ve výši [částka] a dále žalobci vyplatila částku [částka] na náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí, vzal žalobce v tomto rozsahu svoji žalobu zpět a soud prvního stupně poté usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 15 C 7/2021 - 116, které nabylo právní moci dne [datum], řízení co do uvedené částky [částka] zastavil. Napadeným rozsudkem tedy bylo rozhodováno již jen o zbylé části předmětu řízení, tvořené jednak požadavkem žalobce na náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí ve výši [částka] s příslušenstvím a dále požadavkem žalobce na náhradu nemajetkové újmy z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce předmětného trestního stíhání ve výši [částka]. 4. Soud prvního stupně při svém rozhodování vyšel ze zjištění, že na základě usnesení Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje, Služba kriminální policie a vyšetřování, Územní odbor [obec], Oddělení hospodářské kriminality, [číslo jednací], které bylo žalobci doručeno dne [datum], bylo proti žalobci - v souvislosti s výběrovým řízením na zajištění veřejné zakázky pořádání akce„ vítání občánků“ v [obec] - zahájeno trestní stíhání pro již výše zmíněný zločin zneužití pravomoci úřední osoby a přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku, jejichž pachateli hrozí trest odnětí svobody na tři léta až deset let. Okresní státní zastupitelství v Ústí nad Labem v uvedené věci dne [datum] podalo obžalobu k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem, u něhož byla věc dále projednávána pod sp. zn. [spisová značka] Okresní soud v Ústí nad Labem ve věci konal celkem šest hlavních líčení, dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. V rámci zmíněných líčení byli vyslechnuti žalobce, spoluobžalovaný Ing. [jméno] [příjmení], značné množství svědků a taktéž soudem ustanovený znalec. Při posledním z uvedených hlavních líčení bylo dokazování prohlášeno za skončené a Okresní soud v Ústí nad Labem vyhlásil rozsudek, kterým byli žalobce a spoluobžalovaný Ing. [jméno] [příjmení] shledáni vinnými ze spáchání jednání, pro které byli obžalováni, byl jim uložen trest odnětí svobody v trvání 18 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří let, a dále jim byla uložena povinnost k náhradě způsobené škody. Písemné vyhotovení uvedeného rozsudku však bylo zmíněným soudem rozesláno až dne [datum]. Proti předmětnému rozsudku podali včasné odvolání jak okresní státní zastupitelství, tak i oba obžalovaní. Trestní spis byl za účelem rozhodnutí o podaných odvoláních předložen Krajskému soudu v Ústí nad Labem jako soudu odvolacímu dne [datum]. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a vrácen zmíněnému soudu zpět k dalšímu řízení s poukazem na nutnost řádně vyhodnotit stávající výsledky dokazování s tím, že teprve po správném zhodnocení důkazů bude možné o vině rozhodnout. Okresním soudem v Ústí nad Labem bylo poté nařízeno hlavní líčení na den [datum], které skončilo vydáním rozsudku, kterým byli oba obžalovaní, tedy i žalobce, zproštěni obžaloby z důvodu uvedeného v ust. § 226 písm. b) trestního řádu, neboli z toho důvodu, že v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Písemné vyhotovení zprošťujícího rozsudku bylo soudem účastníkům doručeno až v průběhu měsíce června [rok]. Proti zmíněnému zprošťujícímu rozsudku podala státní zástupkyně včasné odvolání. Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], předmětný rozsudek soudu prvního stupně zrušil, avšak zároveň sám rozhodl o tom, že žalobce zprošťuje obžaloby podle již zmíněného ust. § 226 písm. b) trestního řádu. Vyhlášením zmíněného rozhodnutí bylo uvedené trestní stíhání žalobce pravomocně skončeno. 5. Předmětné trestní stíhání negativně zasáhlo do celé řady osobnostních složek žalobcova života. Nejvíce byl postižen po profesní stránce. Před zahájením trestního stíhání byl žalobce úspěšným regionálním politikem, který jako člen [obec] strany sociálně demokratické opakovaně uspěl v komunálních volbách a v době zahájení předmětného trestního stíhání zastával post zastupitele Ústeckého kraje a starosty Městské části [okres]. V následujících komunálních volbách konaných v roce [rok] se sice žalobci podařilo uspět, avšak coby trestně stíhaný byl donucen odstoupit, neboť ostatní koaliční strany s ním odmítaly spolupracovat. V dalších volbách se již žalobci nepodařilo dostat ani na kandidátní listinu. I přes na něj vyvíjený nátlak žalobce o své členství v politické straně nakonec nepřišel, nicméně v ní vybudovanou pozici nadobro ztratil. V důsledku zmíněného trestního stíhání tedy žalobce reálně pozbyl možnosti působit jako regionální politik a byl nucen se spokojit s výdělkem řadového referenta na úřadě, neboť z důvodu masivní medializace případu nebylo společensky žádoucí, aby zastával jakoukoliv významnější pracovní pozici. Když se o to pokusil, byl donucen rezignovat. Kromě toho nejen on sám, ale i jeho nejbližší rodinní příslušníci museli čelit společenskému odsudku, jeho dcery dokonce byly s uvedenou situací konfrontovány i na sociálních sítích. Okolí se k celé jeho rodině chovalo odtažitě. S manželkou byl dříve zvyklý hodně navštěvovat různé společenské akce, na které také byli zváni. To se však následkem předmětného trestního stíhání zásadním způsobem změnilo. Pociťoval, že vztah okolí k němu i k manželce zásadně změnil, stal se chladným a odtažitým. 6. Nárok na peněžitou náhradu obou nemajetkových újem, které žalobce učinil předmětem tohoto řízení, byl uplatněn u žalované dne [datum]. V zákonné šestiměsíční lhůtě určené k předběžnému projednání nároku se však žalovaná k uvedenému požadavku nevyjádřila a učinila tak až svým stanoviskem ze dne [datum], na jehož základě žalobci dobrovolně vyplatila zmíněnou částku [částka], ohledně níž již řízení v této věci bylo zmíněným usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum] zčásti pravomocně zastaveno. 7. Na základě takto učiněného závěru o skutkovém stavu věci soud prvního stupně, zejména s odkazem na ust. § 7 odst. 1, § 8 odst. 1, § 13 odst. 1 a § 31a zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“), dospěl k závěru o důvodnosti žaloby stran obou uplatněných nároků na náhradu nemajetkové újmy, které však podle jeho názoru lze reparovat přiznáním výrazně nižší peněžité náhrady, než která byla žalobcem v řízení uplatněna. 8. V prvé řadě se soud prvního stupně věnoval žalobcem uplatněnému nároku na náhradu nemajetkové újmy z titulu nesprávného úředního