55 CO 314/2021-219 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně výrokem I. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 3,65 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem II. obvodní soud zamítl žalobu ohledně částky [částka] s příslušenstvím ohledně nákladů spojených s uplatněním pohledávky a výrokem III. uložil žalobkyni povinnost nahradit žalované náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího právního zástupce. 2. Soud I. stupně po provedeném dokazování vyšel ze skutkového zjištění, že žalobkyně pro žalovanou vykonávala na základě dvou smluv jako podnikatelka činnosti zahrnující vedení účetnictví firmy žalované, a to v průběhu července, srpna a části září [rok], když za tuto si fakturovala dohodnutou odměnu. Žalovaná zaplatila žalobkyni odměnu za vedení účetnictví, neuhradila však faktury žalobkyně, jimiž účtovala odměnu za měsíc září a srpen [rok] a měsíce následujícím roce [rok]. Za poslední tři měsíce požadovala za odměnu žalobkyně s tím, že trvala tříměsíční výpovědní doba. Sporné mezi stranami a předmětem dokazování bylo to, kdy a jak došlo k ukončení smluvního vztahu mezi účastníky a na odměnu, v jaké výši má žalobkyně nárok. Z listinných důkazů i z výpovědi svědků [příjmení], [příjmení] a [příjmení] vyplynulo, že při jednání [datum] se účastníci konkludentně, tedy jednáním, a nikoliv výslovně dohodli na ukončení smluvních vztahů, založených oběma typy smluv. Jednatel žalované nechal vyměnit zámky do kanceláře žalobkyně, od uvedeného data jí zamezil v přístupu k e-mailu a zkontaktoval jinou účetní na výkon činnosti účetnictví pro žalovanou. Žalobkyně dle popisu jejího jednání, svědeckými výpověďmi dne [datum], tuto vůli žalované akceptovala. Tím z vůle obou účastníků byla uzavřena dohoda o skončení spolupráce v souladu s příkazní smlouvou a smlouvu o provedení práce. K uzavření dohody o ukončení spolupráce nebyla obligatorní písemná forma, když postačilo konkludentní jednání, z něhož vyplynula vůle stran smlouvy. Žalobkyně odevzdala jednateli žalované svazek služebních klíčů a přítomnou novou účetní seznámila s doklady, které ještě zůstaly nezaúčtovány. Následně odešla, přičemž všichni přítomní vyrozuměli z jejího jednání, že spolupráce s žalobkyní je ukončena. Až následně [datum] se žalobkyně začala domáhat umožnění dalšího výkonu práce a současně podala písemnou výpověď ze smlouvy, což soud hodnotil tak, že jde o účelové jednání s cílem získat odměnu za další tři měsíce, za které však fakticky nevykonávala činnosti, jež byly předmětem uvedených smluv. [jméno] měla původně snahu nechat si od žalované zvýšit odměnu za práci, k tomu však nedošlo a žalovaná shledala, že žalobkyně za těchto okolností, nemá na pokračování činnosti pro žalovanou již zájem. 3. Z uvedených důvodů soud I. stupně ve smyslu ustanovení § 2430 občanského zákoníku v platném znění a následující, žalobě vyhověl pouze částečně, a to v části poměrné k práci, kterou žalobkyně pro žalovanou vykonala v září 2018 Částku [částka] mohla žalovaná žalobkyni uhradit ještě před zahájením řízení, když fakturace obsahovala jasné platební údaje a proto žalované byla uložena povinnost i uhradit úroky z prodlení. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta a o nákladech řízení rozhodnuto dle zásady poměrného úspěchu ve věci dle § 142 odst. 2 o. s. ř. 4. Proti zamítavému výroku a výroku o nákladech řízení podala včas odvolání žalobkyně. Zpochybňovala výpočet činěný soudem I. stupně ohledně části měsíce září 2018. 5. Pochybení ve výpočtu bylo napraveno soudem I. stupně formou doplňujícího rozsudku a opravného usnesení. Žalobkyně rovněž nesouhlasila s tím, jakým způsobem byl vyhodnocen skutkový stav věci, a navrhla, aby v odvolacím řízení byl napadený rozsudek v zamítavém výroku II. změněn a žalobě vyhověno a to včetně částky [částka] za vymáhání pohledávky. 6. Proti vyhovujícímu výroku a výroku o nákladech řízení rovněž podala včasné odvolání žalovaná, která vyjádřila pochybnosti o způsobu, jakým soud vyhodnotil provedené důkazy a jaká z nich učinil skutková zjištění s tím, že dle jejího názoru již žalobkyni odměna za část měsíce září [rok] nepřísluší, když většinu účetních úkonů za měsíc září 2018 již vykonala pro žalovanou jiná, k tomu pověřená účetní. Vedena snahou ke smírnému vyřešení věci, žalovaná nabídla žalobkyni k úhradě částku [částka], nikdy však v tomto rozsahu žalobní nárok neuznala. Navrhla, aby v odvolacím řízení byl napadený rozsudek změněn a žaloba v celém rozsahu zamítnuta. 7. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně z podnětu odvolání obou účastníků v celém rozsahu, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo dle § 212, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné pouze v nepatrné části a odvolání žalované shledal nedůvodným. 8. Vycházel přitom ze skutkových zjištění soudu I. stupně, aniž shledal důvody pro opakování či doplnění dokazování za situace, kdy skutkový stav byl zjištěn spolehlivě. 9. Rozhodnutí soudu záviselo na závěru o tom, jak a kdy se účastníci dohodli o ukončení spolupráce, na základě dvou uzavřených smluv (příkazní smlouva a smlouva o provedení práce). Soud I. stupně učinil svá skutková zjištění jednak z listinných důkazů, o kterých účastníci neměli pochybnosti a dále z výslechu navržených osob, tedy žalobkyně a svědků, vyslechnutých při jednání způsobem upraveným zákonem. Ve svém rozsudku soud obšírně a logicky rozvedl ve smyslu ustanovení § 157 odst. 2 o. s. ř. jejich hodnocení a vyvodil z nich odpovídající skutkové závěry, na nichž založil svá zjištění, jež také správně posoudil. Soud mimo jiné i odůvodnil, proč nevyvodil zásadní závěry pro toto hodnocení skutkového stavu z drobnějších rozporů, k nimž ve výpovědích došlo a také odvolací soud má za to, že není důvodu něco měnit na zásadním pohledu na souhrnná zjištění soudu I. stupně. 10. Hodnocení důkazů odpovídá zásadě uvedené v § 132 o. s. ř. (volné hodnocení důkazů) kdy soud hodnotí každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti podle svého vnitřního přesvědčení. Okolnost, že žalobkyně i žalovaná nabízí jinou verzi zhodnocení uvedených skutečností, pak nevede ke zpochybnění správnosti napadeného rozsudku. Námitky odvolatelů jsou pak jen polemikou se skutkovými i právními závěry obvodního soudu, kterou však odvolací soud nepovažuje za důvodnou za situace, kdy skutková zjištění soudu I. stupně se opírají o provedené dokazování, jehož procesní korektnost nebyla zpochybněna a opak neplyne z obsahu spisu. 11. Soud I. stupně se krátce zabýval i úmyslem jednajících stran ohledně ukončení spolupráce žalobkyně u žalované dle zásad uvedených v § 555 odst. 1 a § 556 odst. 1 občanského zákoníku. Zjišťoval, jaká byla skutečná vůle (úmysl) jednajících stran, a to při zohlednění všech v úvahu přicházejících zjištěných okolností. Podstatné je, že v daném případě byla zjištěna skutečná vůle jednajících osob ohledně uzavření konkludentní dohody ze dne [datum]. 12. S ohledem na skutečnost, že soud ve svém rozhodnutí doplněném rozsudkem z [datum] dospěl ohledně výpočtu ke správnému vyčíslení žalobního požadavku ohledně části měsíce září 2018 v částce [částka] s příslušenstvím, ve výroku I. bylo toto rozhodnutí jako věcně správné potvrzeno podle § 219 o. s. ř. 13. Výrok II. ohledně zamítavého výroku co do částky [částka] s příslušenstvím, byl změněn pouze postupem dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. ohledně částky [částka] s příslušenstvím. Žalobkyni náleží náklady spojené s uplatněním pohledávky v rozsahu [částka] ve smyslu § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pouze ohledně této částky byl zamítavý výrok změněn, ve zbývající části byl potvrzen postupem dle § 219 o. s. ř., když soud v této části rozhodl věcně správně. 14. Výrok o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů vyplývá z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1, 2 o. s. ř., když účastníci měli ve věci úspěch částečný a za této situace soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Po částečné změně zamítavého výroku odvolací soud dospěl k poměru úspěchu účastníků u žalovaná v rozsahu 78,5 % a u žalobkyně k poměrnému úspěchu v rozsahu 21,5 %, takže rozdíl mezi účastníky činí 57 % ve prospěch úspěšnější žalované. V tomto rozsahu jí byly přiznány náklady řízení. 15. Před soudem I. stupně činí tyto náklady za právní zastoupení advokátem dle advokátní tarifu za 3 úkony po [částka] z tarifní hodnoty [částka] (převzetí zastoupení, odpor proti platebnímu rozkazu a účast u jednání soudu [datum]), k tomu byly připočteny 3 paušální náhrady hotových výloh [částka] a 21 % DPH, což v součtu činní [částka] a poměrný úspěch v rozsahu 57 % částku [částka]. Dále za řízení před soudem I. stupně náleží žalované náhrada z tarifní hodnotě [částka] za 4,5 úkonu právní služby (účast u jednání soudu [datum], [datum], písemné podání ve věci samé na vyžádání soudu a písemný závěrečný návrh a poloviční úkon při vyhlášení rozhodnutí) po [částka], 5 paušálních náhrad po [částka] a 21 % sazbu DPH ve