58 CO 302/2022-83 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok I.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [jméno], advokáta (výrok II.). 2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení této částky s příslušenstvím s tím, že uzavřel se společností [právnická osoba] dne [datum] Smlouvu o budoucí smlouvě kupní, kterou se zavázal jako vlastník stavby bez č. p. či ev. č. postavené na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obec Praha (dále jen„ [příjmení]“), uzavřít s touto společností kupní smlouvu ohledně této stavby za kupní cenu [částka] nejpozději do [datum]. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši [částka] pro případ neuzavření kupní smlouvy. K uzavření kupní smlouvy nedošlo z důvodu na straně žalobce, neboť žalovaná bezdůvodně zahájila řízení o určení vlastnictví k [příjmení] a v katastru nemovitostí byla u dané stavby vyznačena poznámka spornosti. Účelovost jednání žalované spatřoval v tom, že nezaplatila soudní poplatek z určovací žaloby, řízení proto bylo zastaveno. Žalobce však v mezidobí musel uhradit smluvní pokutu. 3. Žalovaná nárok žalobce neuznala, nesporovala podání žaloby o určení vlastnictví u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 21 C 184/2020, nesouhlasila však s tím, že by se jednalo o účelové jednání. K nezaplacení soudního poplatku došlo v důsledku administrativního pochybení, kdy byla zaplacena pouze část poplatku, následně byla podána nová žaloba, která je projednávána pod sp. zn. 28 C 41/2021. Žalovaná podáním žaloby uplatnila své právo, o kterém byla přesvědčena, že jí náleží. Jejím úmyslem nebylo zmařit prodej nemovitosti. Žalobce ani netvrdil, že by žalovaná věděla o uzavření kupní smlouvy mezi žalobcem a společností [právnická osoba], natož o závazku ohledně smluvní pokuty. 4. Soud I. stupně vzal na základě provedeného dokazování za prokázané, že žalobce je zapsán v Katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha jako vlastník Haly. Dne [datum] uzavřel jako budoucí prodávající s [právnická osoba] spol. s r.o., [IČO], jako budoucím kupujícím Smlouvu o budoucí smlouvě kupní, na jejímž základě se smluvní strany zavázaly uzavřít kupní smlouvu o převodu vlastnického práva k [příjmení] nejpozději do [datum] za kupní cenu ve výši [částka]. Dle čl. 4 odst. 2 této smlouvy si kupní strany sjednaly, že v případě, že nedojde k uzavření kupní smlouvy nejpozději do [datum], vzniká té smluvní straně, která neuzavření kupní smlouvy nezavinila, právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 10 % ze sjednané kupní ceny. Žalovaná podala dne [datum] k Obvodnímu soudu pro Prahu 5 žalobu na určení vlastnického práva k [příjmení]. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 21 C 184/2020-38, bylo dané řízení zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku, neboť tento byl vyměřen v částce [částka], avšak ve lhůtě pro zaplacení soudního poplatku žalovaná (tehdy žalobkyně) zaplatila pouze částku [částka]. Dne [datum] byla v katastru nemovitostí na základě výše uvedené určovací žaloby zapsána u Haly poznámka spornosti zápisu. Dne [datum] vyzvala společnost [právnická osoba] žalobce k úhradě smluvní pokuty ve výši [částka] se splatností do [datum] s tím, že neodstranil do [datum] poznámku spornosti, která je překážkou k uzavření kupní smlouvy. Žalobce uhradil společnosti [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši [částka] dne [datum]. Dne [datum] podala žalovaná opětovně k Obvodnímu soudu pro Prahu 5 žalobu na určení vlastnického práva k [příjmení]; řízení dosud nebylo pravomocně skončeno. 5. Po právní stránce posoudil nárok žalobce dle § [číslo] odst. 1 a § 2909 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) jako nárok na náhradu újmy způsobené úmyslným porušením dobrých mravů. Vycházel přitom z toho, že žalobce účelovost jednání žalované spatřoval v tom, že nezaplatila soudní poplatek za určovací žalobu, to však bylo vyvráceno následným opětovným podáním totožné žaloby. Poukázal na to, že k uzavření kupní smlouvy do sjednaného data nedošlo z důvodu zapsání poznámky spornosti u předmětné nemovitosti v katastru nemovitostí na základě prvotní žaloby žalované na určení vlastnictví k nemovitosti, přičemž v samotném úkonu podání žaloby na určení vlastnictví třetí osobou mimo smluvní vztah žalobce a společnosti [právnická osoba] nelze shledat zavinění žalobce na neuzavření kupní smlouvy do sjednaného data. I pokud by žalovaná v řízení o určení vlastnictví k [příjmení] nebyla úspěšná, podání žaloby na určení vlastnictví je výkonem práva zákonem aprobovaným, přičemž nebylo žalobcem prokázáno, že by se v daném případě jednalo o výkon práva v rozporu s dobrými mravy, tedy že by šlo o šikanózní jednání žalované s úmyslem žalobce poškodit, tj.„ překazit“ mu uzavření kupní smlouvy ohledně Haly. Žalobu tedy v celém rozsahu zamítl. 6. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen,,o. s. ř.“), úspěšné žalované byla přiznána náhrada nákladů řízení za právní zastoupení včetně cestovného a náhrady za promeškaný čas v celkové výši [částka]. 7. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné blanketové odvolání, které následně doplnil. Vytýkal soudu I. stupně nesprávné právní posouzení věci. Zopakoval svá žalobní tvrzení s tím, že je nepodstatné, zda žalovaná opomněla zaplatit soudní poplatek či z jakého důvodu bylo zastaveno řízení o určovací žalobě. Za podstatné považoval, že se jednalo o řízení ovládané žalovanou, přičemž v důsledku takto podané žaloby došlo ke zmaření uzavření kupní smlouvy a vzniku nároku na zaplacení smluvní pokuty. Poukázal na to, že pokud soud I. stupně uzavřel, že nebylo prokázáno, že by se jednalo o šikanózní žalobu ze strany žalované, nebyl v tomto směru soudem I. stupně poučen, aby případně doplnil svá tvrzení. Nezpochybňoval závěr soudu I. stupně, že podání žaloby nelze považovat bez dalšího za zneužití práva, nicméně v daném případě je zřejmé, že tomu tak bylo s ohledem na zastavení řízení. Účelovost postupu žalované lze zjistit i vyčkáním na výsledek druhé určovací žaloby, rozsudkem ze dne [datum] byla žaloba zamítnuta. Určovací žaloba je postavena na zcela nepravdivých tvrzeních, jedná se tak o šikanózní žalobu. Šikanózní výkon práva spatřoval jednak v zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku, když na základě této žaloby byla vyznačena poznámka spornosti, jednak v nepravdivých tvrzeních určovací žaloby, kterou je tak třeba posoudit jako zcela účelovou. Poukázal na to, že náhradu škody lze požadovat i po škůdci, který ji způsobí zaviněným porušením zákonné povinnosti, v daném případě jednat poctivě a nezneužívat výkon práva dle § 6 a 8 o. z. V daném případě žalobci vznikla škoda ve výši smluvní pokuty, kterou musel uhradit za zmaření kupní smlouvy s tím, že existence poznámky spornosti je důvodem na straně žalobce. Žádal, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobě v plném rozsahu vyhověl. 8. U odvolacího jednání žalobce setrval na svém stanovisku s tím, že i výkonem práva lze způsobit škodu, poukázal na to, že řízení o určovací žalobě již pravomocně skončilo. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. 9. Odvolací soud ve smyslu ust. § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. přezkoumal napadený rozsudek i řízení, které předcházelo jeho vydání, a odvolání žalobce neshledal opodstatněným. 10. Podle § 2909 o. z., škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů, je povinen ji nahradit; vykonával-li však své právo, je škůdce povinen škodu nahradit, jen sledoval-li jako hlavní účel poškození jiného. 11. Odvolací soud ztotožnil se se závěrem soudu I. stupně, že nebyly naplněny předpoklady odpovědnosti žalované za vzniklou škodu. 12. Žalobce tvrdil, že mu v důsledku šikanózního postupu žalované, spočívajícího v účelovém uplatnění určovací žaloby, vznikla škoda, neboť musel zaplatit smluvní pokutu [částka] kvůli nerealizované kupní smlouvě. Bylo tak na žalobci, aby prokázal – protiprávní jednání žalované a vznik škody v příčinné souvislosti s tímto jednáním. 13. Uplatněním určovací žaloby žalovaná realizovala svá práva, protiprávnost tohoto jednání tak mohla být spatřována pouze v případě, že by toto jednání mohlo být posouzeno jako porušení dobrých mravů ve smyslu § 2909 o. z., povinnost hradit škodu by však žalovaná měla pouze v případě, že by hlavním účelem této žaloby bylo poškození jiného (žalobce). 14. To však z okolností dané věci dovodit nelze. Žalobce považoval za jednání v rozporu s dobrými mravy již uplatnění určovací žaloby, její účelovost dovozoval z nezaplacení soudního poplatku, z toho však záměr poškodit žalobce bez dalšího dovodit nelze. Žalovaná přitom důvodně namítala, že žalobce ani netvrdil, že by věděla o smlouvě budoucí kupní, ž