58 CO 377/2022-59 — Městský soud v Praze

1. V záhlaví uvedeným rozsudkem (pro uznání) ze dne [datum] soud I. stupně uložil žalovanému povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, dále částku [částka] a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 67,41 % p. a. z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka] (výrok I.) a na náhradu nákladů řízení k rukám advokátky žalobkyně částku [částka] (výrok II). 2. Takto rozhodl o žalobě (došlé soudu I. stupně dne [datum]), kterou se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení svých (v žalobě podrobně specifikovaných) nároků vyplývajících ze smlouvy o úvěru (účastníky uzavřené dne [datum]) poté, co k datu [datum] došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Na základě uvedené smlouvy byl žalovanému téhož dne poskytnut úvěr ve výši [částka], přičemž k zesplatnění úvěru došlo z důvodu, že žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek (jak bylo v žalobě rovněž specifikováno). Žalovaný žalobkyni nic z požadovaných částek přes její opakované upomínky neuhradil. 3. Soud I. stupně rozhodl rozsudkem pro uznání podle [ustanovení pr. předpisu]“) s tím, že žalovaný byl soudem I. stupně nejprve vyzván usnesením ze dne [datum], doručeným žalovanému dne [datum], aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy vyjádřil k žalobě, žalovaný však na uvedenou výzvu nereagoval. Následně byl žalovaný soudem I. stupně vyzván tzv. kvalifikovanou výzvou (obsaženou v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]) k vyjádření k žalobě ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení usnesení. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno do datové schránky dne [datum]. Nicméně i tato lhůta stanovená žalovanému soudem I. stupně k vyjádření uplynula marně. Soud I. stupně tak ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání podle § 153a odst. 3 o. s. ř., neboť měl za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 o. s. ř.). 4. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle [ustanovení pr. předpisu], neboť žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Náklady řízení v celkové výši [částka] jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka] a náklady právního zastoupení podle [ustanovení pr. předpisu], advokátního tarifu (dále jen„ AT“). Náklady právního zastoupení sestávají z odměny za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění - podle § 11 odst. 1 [anonymizováno] a/, d) a h/) po [částka] (podle § 6 odst. 1 a § 7 AT), ze tří náhrad hotových výdajů po [částka] (podle [ustanovení pr. předpisu] a z 21% DPH z odměny a náhrady hotových výdajů (podle [ustanovení pr. předpisu] ve výši [částka]. 5. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné a přípustné odvolání. Podle žalovaného s ohledem na jeho procesní aktivitu v projednávané věci nebyly dány podmínky pro vydání rozsudku pro uznání při aplikaci § 114b odst. 5 o. s. ř., a tedy vydáním napadeného rozsudku došlo k porušení zákona a procesních práv žalovaného. V této souvislosti uvedl, že si pro řízení zvolil zastoupení advokátem, přičemž oznámení o převzetí právního zastoupení, včetně plné moci, bylo soudu I. stupně doručeno dne [datum]. Tím zřetelně projevil svou vůli v řízení aktivně vystupovat a proti žalobou uplatněnému nároku se aktivně bránit. Uvedenou skutečnost potvrzuje i fakt, že se prostřednictvím svého zástupce podáním ze dne [datum] k žalobě vyjádřil, žalobcem uplatněný nárok neuznal, a to ani zčásti a současně uvedl skutková tvrzení a k jejich prokázání navrhl důkazy. Žalovaný poukázal na nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález] s tím, že v něm soudy posuzovaly totožný případ, přičemž Ústavní soud dospěl k závěru, že nepřípadná, nespravedlivá a přehnaně formalistická aplikace [ustanovení pr. předpisu] vedla k porušení práva stěžovatele na spravedlivý proces, resp. dokonce k odepření spravedlnosti (porušení práva na přístup k soudu) podle čl. 36 odst. 1 Listiny. Žalovaný proto navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. 6. Žalobkyně se k odvolání žalované vyjádřila v tom smyslu, že napadený rozsudek je zcela správný. Skutkové okolnosti případu, na který reagoval Ústavní soud v nálezu poukazovaném žalovaným, jsou rozdílné oproti těm v projednávané věci. Stěžovatel ve stanovené lhůtě aktivně jednal, pouze nenaplnil obsahové nároky, které jsou na kvalifikované vyjádření k žalobám kladeny, zatímco v projednávané věci žalovaný nereagoval ani na běžnou výzvu k vyjádření doručenou mu dne [datum], ani na kvalifikovanou výzvu doručenou mu dne [datum], a až [datum] bylo soudu I. stupně doručeno oznámení o převzetí právního zastoupení spolu s plnou mocí, kterou žalovaný udělil svému advokátovi, nikoli žádný další dokument. Soud I. stupně proto dne [datum] vydal rozsudek pro uznání podle § 153a odst. 1 o. s. ř., neboť byly splněny zákonné předpoklady pro jeho vydání (§ 114b odst. 5 o. s. ř.). Až po vydání předmětného rozsudku bylo soudu I. stupně doručeno vyjádření žalovaného ze dne [datum]. 7. Odvolací soud ve smyslu § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal napadený rozsudek i řízení jemu předcházející, ve věci nařídil jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) a odvolání žalovaného neshledal důvodným. 8. Lze připomenout, že u odvolání proti rozsudku pro uznání jsou podle § 205b o. s. ř. odvolacím důvodem jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a/ o. s. ř. a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jeho vydání (§ 153a o. s. ř.). Podle [ustanovení pr. předpisu] vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 [anonymizováno] a/ nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Podle § 114b odst. 2 o. s. ř. k podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu. Podle § 114b odst. 4 o. s. ř. usnesení podle odstavce 1 musí být žalovanému doručeno do vlastních rukou. Náhradní doručení je vyloučeno; to neplatí, doručuje-li se prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Usnesení nesmí být žalovanému doručeno dříve než žaloba. Podle [ustanovení pr. předpisu] jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby. Podle § 153a odst. 1 o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. Podle § 153a odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Podle § 153a odst. 3 o. s. ř. rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6). Podle § 153a odst. 4 o. s. ř. jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání. 9. Jak shora uvedeno, v případě rozsudku pro uznání jsou podle § 205b o. s. ř. způsobilým odvolacím důvodem toliko vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř., jakož i skutečnosti nebo důkazy, jež mají prokázat, že nebyly splněny předpoklady pro jeho vydání (§ 153a o. s. ř.). 10. Žalovaný v odvolání tvrdil, že s ohledem na jeho procesní aktivitu v projednávané věci nebyly dány podmínky pro vydání rozsudku pro uznání při aplikaci § 114b odst. 5 o. s. ř., pročež vydáním napadeného rozsudku došlo k porušení zákona a jeho procesních práv. 11. Po přezkoumání věci dospěl odvolací s