62 CO 198/2022-183 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem prvostupňový soud rozhodl, že řízení se [anonymizováno] do zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zastavuje (výrokem I/). Dále uložil žalované povinnost zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % z částky [částka] od [datum] do [datum], a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % z částky [částka] od [datum] do [datum], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrokem II/). Naposledy uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta. 2. Předmětem řízení byla pohledávka žalobce tvořená příslušenstvím – úroky z prodlení z náhrady dlužné mzdy dle § 69 zák. práce za období od [datum] do [datum] s tím, že tato byla požadována vždy ode dne následujícího po posledním dni v měsíci, kdy se stala náhrada mzdy splatnou. O nárocích z dlužné náhrady mzdy bylo rozhodováno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 č. j. [číslo jednací] ve znění opravného usnesení č. j. [číslo jednací] a ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [rok] [číslo], (dále také jen„ pravomocná rozhodnutí soudu“), kdy bylo žalobci pravomocně přiznáno právo na zaplacení částky [částka]. Žalovaná se bránila žalobě námitkou rozporu práva s dobrými mravy. 3. Po vyloučení věci k samostatnému projednání prvostupňový soud ve věci vydal rozsudek pro uznání dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který byl žalovanou odvoláním úspěšně napaden a Městský soud v Praze rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], předmětný rozsudek změnil tak, že se rozsudek pro uznání nevydává, když neshledal podmínky pro jeho vydání. 4. Prvostupňový soud dospěl po provedeném dokazování listinami ke skutkovému závěru, že žalovaná zaplatila dlužnou náhradu mzdy za období [datum] až [datum] přiznanou pravomocnými rozhodnutími soudů dne [datum]. 5. Přihlédl dále k tomu, že žalobce vzal žalobu v rozsahu uvedeném ve výroku I/ částečně zpět, neboť žalovaná pohledávky, ze kterých úrok z prodlení vychází, zaplatila ke dni [datum], proto zastavil po té, [anonymizováno] žalovaná se zpět vzetím výslovně souhlasila, řízení v požadovaném rozsahu s odkazem na ustanovení § 96 o. s. ř. 6. Dále rozhodl tak, že je postaveno na jisto, že žalovaná byla v prodlení s úhradou náhrady mzdy žalobci jako svému zaměstnanci, přičemž tato náhrada představuje pohledávku, od které je odvislé příslušenství, ke kterému patří i zákonný úrok z prodlení. Jelikož náhrada mzdy je ve smyslu §141 zákoníku práce splatná nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II/ rozsudku a žalobě vyhověl, když odkázal na § 1970 o. z. Výši úroků z prodlení určil podle [ustanovení pr. předpisu] 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně dle [ustanovení pr. předpisu] dle poměrného úspěchu ve věci, žalobci přiznal náhradu jemu vzniklých nákladů v rozsahu 39,92 %, jejichž výpočet uvedl v odůvodnění svého rozsudku, na který odvolací soud pro stručnost odkazuje. 8. Žalovaná napadla včasným odvoláním doplněným podáním ze dne [datum] výroky II/ a III/ rozsudku, které shledává nezákonnými a vadnými s poukazem na korektiv dobrých mravů s akcentem na zásady soukromého práva uvedené v hlavě I. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), které žalovaná v řízení opakovaně namítá. Shledává rozhodnutí prvostupňového soudu nespravedlivým, kdy poukázala na rozpor s judikatorní praxí představovanou rozhodnutím Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 649/05. Navrhla proto odvolacímu soudu, aby změnil rozsudek v napadeném rozsahu a žalobu sám zamítl a žalobce zavázal k povinnosti náhrady nákladů řízení před soudy obou stupňů. 9. Žalobce napadl rozsudek odvoláním [anonymizováno] do výroku ad III/, kterému vytknul nesprávné právní hodnocení. Prvostupňovému soudu vytýká, že nezohlednil chování žalované, zejména významné prodlení žalované s plněním závazků žalobci a skutečnou příčinu částečného zastavení řízení. Připomněl, že k podání žaloby došlo po té, [anonymizováno] žalovaná dobrovolně neplnila náhradu mzdy dle rozsudku v řízení vedeném Obvodním soudem pro Prahu 4 ve věci [spisová značka], proto žalobce poslal žalované prostřednictvím svého právního zástupce [datum] předžalobní výzvu, kde opětovně požadoval nepravomocně přiznanou částku a nově vyzval k zaplacení úroku z prodlení z jednotlivých přiznaných částek náhrady mzdy splatných od [datum] do [datum] a k úhradě částky [částka] jako náhrady mzdy za další období ([datum] – [datum]). Výzva byla žalované prokazatelně doručena [datum], žalovaná dopisem z [datum] tyto nároky odmítla. Rozsudkem Městského soudu v Praze [číslo jednací] [anonymizováno] 35, 36/ [rok] – 232, byla pravomocně žalobci přiznána částka [částka] na náhradě mzdy za uvedené období, kdy bylo zřejmé, že žalovaná dobrovolně ničeho neuhradí. Dne [datum] žalovaná zaslala toliko [částka], aniž by uvedla, proč hradí nižší částku, než zaslanou soudním rozhodnutím či na jakou část svého dluhu plní, proto byl žalobce nucen uplatnit nárok soudní cestou, kdy z opatrnosti požadoval nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení„ do zaplacení“, když netušil, která část nároku se dále úročí. Uzavřel, že zastavení řízení ohledně úroku z prodlení od [datum]„ do zaplacení“ nelze v žádném případě považovat za úspěch žalované. Byla to naopak žalovaná, kdo z procesního hlediska zavinil, že žaloba byla vzata zpět, když nespecifikovala účel provedené platby. Namítl proto, že správně mělo být aplikováno ustanovení § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř., proto žalované svědčí povinnost hradit žalobci náklady řízení. Navrhl proto, aby odvolací soud změnil rozsudek prvostupňového soudu ve výroku III/ tak, že žalované uloží zaplatit žalobci náklady řízení před soudy obou stupňů. 10. Žalovaná se k podanému odvolání žalobce vyjádřila tak, že jej shledává účelovým, neboť je jednoznačné, že částečné zastavení řízení zavinil žalobce a není tedy možné aplikovat § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. Zopakovala svou odvolací námitku vystavěnou na aplikaci ustanovení § 8 o. z. 11. Odvolací soud po zjištění, že odvolání jsou přípustná, byla podána včas osobami k tomu oprávněnými, že splňují náležitosti uvedené v § 205 o. s. ř., přezkoumal napadený rozsudek a řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích podaného odvolání (§ 206 odst. 2 o. s. ř.) způsobem vyplývajícím z § 212 o. s. ř. a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., mimo jiné jej tedy přezkoumal i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 o. s. ř.), kdy dospěl k závěru, že odvolání žalobce důvodné je a odvolání žalované důvodné není. 12. Jak bylo soudem I. stupně správně zjištěno, ke dni [datum] bylo pravomocně rozhodnuto o povinnosti žalované jako zaměstnavatele zaplatit žalobci jako zaměstnanci částku [částka] z titulu náhrady mzdy, a to za období [datum] do [datum], od [datum] do [datum] a dále za období [datum] do [datum]. Dále je třeba vyjít z nesporného skutkového závěru, že žalovaná zaplatila žalobci dlužnou náhradu mzdy za období [datum] až [datum] přiznanou pravomocnými rozhodnutími soudů dne [datum]. 13. Prvostupňový soud správně právně posoudil, že každá jednotlivá náhrada mzdy za období od [datum] do [datum] se