62 CO 335/2022-123 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem prvostupňový soud rozhodl, že změna žaloby tak, jak byla navržena žalobcem v podání ze dne [datum], se nepřipouští (výrokem I/), dále byla zamítnuta žaloba o zaplacení [částka] s příslušenstvím (výrokem II/) a naposledy bylo rozhodnuto, že žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši [anonymizována tři slova], do tří dnů od právní moci rozsudku (výrokem III/). 2. Prvostupňový soud rozhodl ve věci konečným rozsudkem o žalobě, která byla odůvodněna tím, že na základě nezákonně vedeného [anonymizována dvě slova] proti žalobci bylo vedeno u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. [spisová značka] [anonymizována dvě slova], které bylo zahájeno usnesením o zahájení [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] pro [anonymizována dvě slova] zneužití pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. a) zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon (dále jen„ tr. zákon“) v jednočinném souběhu s [anonymizována dvě slova] porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 tr. zákona. Žalobci vznikla jednak nemajetková újma [částka] a dále škoda, kterou vyčíslil částkou [částka] spočívající ve snížené hodnotě zajištěných movitých věcí. Žalobce dále požadoval, aby mu byla zaplacena újma, která mu vznikla délkou řízení, které bylo vedeno u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. [spisová značka] ve výši [částka] a dále skutečná škoda, tj. částka [částka], představující náklady, které zaplatil svému obhájci. O posledních dvou nárocích bylo pravomocně rozhodnuto částečným rozsudkem prvostupňového soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. 3. Prvostupňový soud opřel své rozhodnutí o závěry odvolacího soudu citovaného shora, které lze shrnout tak, že v případě žalobce není dán odpovědnostní titul (nezákonné rozhodnutí), neboť jeho [anonymizována dvě slova] neskončilo zprošťujícím rozsudkem, nýbrž zastavením řízení pro promlčení skutku. 4. Vzal za prokázaný skutkový stav věci, kdy žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne [datum] tak, jak vyplývá ze stanoviska žalované ze dne [datum]. Řízení, ve kterém je namítán nesprávný úřední postup, bylo zahájeno dne [datum] doručením usnesení o zahájení [anonymizována dvě slova] žalobce [jméno] [příjmení] – jediného společníka a jednatele [právnická osoba], pro [anonymizována dvě slova] zneužití pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. a) tr. zákona v jednočinném souběhu s [anonymizována dvě slova] porušování povinnosti při správě cizího majetku dle § 255 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 tr. zákona. Dne [datum] proběhlo hlavní líčení, kdy bylo vyhlášeno usnesení o zastavení [anonymizována dvě slova] z důvodu jeho promlčení, rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. 5. Nároky žalobce neshledal prvostupňový soud důvodnými, když bez dalšího konstatoval, že není dán odpovědnostní titul. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně dle § 142 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“) dle poměrného úspěchu ve věci, žalované přiznal náhradu jí vzniklých nákladů v rozsahu 60 %, jejichž výpočet uvedl v odůvodnění svého rozsudku, na který odvolací soud pro stručnost odkazuje. 7. Rozsudek napadl včasným odvoláním žalobce s odkazem na ustanovení § 205 odst. 2 písm. b) až g) o. s. ř. Z obsahu odvolání je zřejmé, že jím žalobce napadá výroky II/ a III/ rozsudku. V odůvodnění uvedl, že nesdílí právní závěr prvostupňového soudu, když odpovědnostní titul tkvící v nezákonném rozhodnutí, a to vydaném usnesení o zahájení [anonymizována dvě slova], je„ bezpochyby“ dán. Žalobce se jeho vydání nemohl účinně bránit, nezákonnost spatřuje žalobce též v tom, že usnesení bylo vydáno po promlčení tvrzeného trestněprávního jednání, tzn., že takové usnesení nemělo být vůbec vydáno. Následně žalobce obšírně s odkazem na vadnost [anonymizováno] řízení citoval bod 8, 11 a 18 kasačního rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [číslo jednací], když akcentoval, že je pochybnost o tom, jakým směrem by se řízení ubíralo a zda-li by nebyl žalobce ve výsledku zproštěn obžaloby podle § 226 písm. b) tr. řádu. Poukázal ohledně vzniklé škody na judikaturu Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], která je plně aplikovatelná i v dané věci. Žalobce dále nově tvrdil, že hodnota jeho zajištěných movitých věcí byla snížena, neboť tyto chátraly, nebyly provozovány, kdy ke škodě došlo v důsledku absence řádné údržby a provozování takového vozidla, přičemž přímým důsledkem je znehodnocení těchto věcí. Žalobce je proto životně přesvědčen o svém žalobním návrhu, kdy navrhuje odvolacímu soudu, aby byl rozsudek prvostupňového soudu zrušen a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. 8. Žalovaná se k odvolání písemně vyjádřila tak, že s odvoláním žalobce nesouhlasí a zcela se ztotožňuje s rozsudkem soudu I. stupně. Akcentovala, že žalobce si [anonymizována dvě slova] přivodil sám svým jednáním, jak plyne z odůvodnění usnesení Okresního soudu v Litoměřicích ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým bylo [anonymizována dvě slova] žalobce zastaveno z důvodu promlčení. Dále poukázala na skutečnost, že žalobce nevyužil ustanovení § 11 odst. 4 tr. řádu, čímž se vzdal možnosti příznivějšího výsledku [anonymizována dvě slova]. Poukázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], které je na danou věc plně aplikovatelné a souladné s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Navrhla, aby napadený rozsudek byl z důvodu věcné správnosti potvrzen a žalované byla přiznána náhrada nákladů řízení. 9. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, že splňuje náležitosti uvedené v § 205 odst. 1 o. s. ř., přezkoumal napadený v mezích podaného odvolání (§ 206 odst. 2 o. s. ř.) rozsudek a řízení, které jeho vydání předcházelo, a to způsobem vyplývajícím z § 212 o. s. ř. a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., mimo jiné jej tedy přezkoumal i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 o. s. ř.), kdy po zopakování důkazu usnesením Okresního soudu v Litoměřicích ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], postupem dle § 213 odst. 3 o. s. ř., dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné. 10. Z usnesení Okresního soudu v Litoměřicích ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], odvolací soud nad rámec skutkových zjištění uvedených pod bodem 6 odůvodnění napadeného rozsudku zjistil, že uvedený soud podle § 223 odst. 1 tr. řádu z důvodu uvedeného v § 1 písm. b) tr. řádu [anonymizována dvě slova] obžalovaného (zde žalobce) zastavil, neboť [anonymizována dvě slova] je promlčeno. V písemném vyhotovení usnesení Okresní soud v Litoměřicích žalobce poučil o tom, že v [anonymizována dvě slova] se pokračuje, prohlásí-li obviněný do tří dnů od doby, kdy mu bylo usnesení o zastavení [anonymizována dvě slova] oznámeno, že na projednávané věci trvá. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. 11. Žalobce v prvé řadě uplatnil odvolací důvod uvedený v § 205 odst. 2 písm. b) o. s. ř. Odvolací soud konstatuje, že tento odvolací důvod může být dán pouze v řízeních, v nichž se uplatní zásada koncentrace řízení (§ 118b a § 175 odst. 4 část první věty za středníkem o. s. ř.) O žádný z takovýchto případů se však zde nejedná a tento odvolací důvod proto dán není. 12. Odvolací soud pak neshledal ani odvolací důvod podle § 205 odst. 2 písm. c) o. s. ř., když z obsahu spisu nebyly zjištěny vady, které by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 212a odst. 5 věta druhá o. s. ř.). Žalobce ostatně v případě obou těchto odvolacích důvodů ani nevymezuje, v čem by měly spočívat. 13. Dále odvolatel namítá odvolací důvod uvedený v § 205 odst. [anonymizováno] písm. d) o. s. ř, kdy soud I. stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy k prokázání rozhodných skutečností. Jaké navržené důkazy prvostupňový soud neprovedl, však odvolatel neuvádí. 14. Žalobce dále uplatnil odvolací důvod podle § 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř. Odvolací soud konstatuje, že soud I. stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu potřebném ke zjištění skutkového stavu, důkazy učinil postupem podle § 122 a násl. o. s. ř. a skutkový děj, který z nich zjistil, je s nimi v souladu. Tento odvolací důvod tak naplněn není. 15. Především však žalobce soudu I. stupně vytkl nesprávné právní posouzení věci / § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. Právní posouzení je nesprávné, jestliže soud na správně zjištěný skutkový stav aplikuje nesprávnou právní normu, příp. aplikuje správnou právní normu, ale nesprávně ji vyloží, popř. neaplikuje adekvátní právní normu. 16. Podle § 5 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (