62 CO 388/2020-306 — Městský soud v Praze

1. Soud I. stupně shora označeným rozsudkem zamítl žalobu na určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru podle § 52 písm. c) ve spojení s § 73a odst. 2 zákoníku práce dané žalovaným žalobkyni dopisem ze dne [datum] a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Po provedeném dokazování, které učinil zejména z výpovědí svědků a z listinných důkazů, vyšel z toho, že žalobkyně byla dne [datum] s účinností od [datum] jmenována do funkce ředitelky odboru Odloučeného pracoviště [obec], sekce Územní pracoviště [obec]. Od [datum] do [datum] byla v pracovní neschopnosti. Dne [datum] byl jejímu právnímu nástupci doručen dopis žalovaného ze dne [datum], ve kterém žalovaný sdělil, že žalobkyně byla z této funkce dne [datum] odvolána. V souladu s § 73a odst. 2 zák. práce nabídl žalovaný žalobkyni pracovní místa, a to právničky oddělení Hospodaření s majetkem v operativní evidenci odboru Hospodaření s majetkem státu Územního pracoviště [obec], referentky oddělení Hospodaření s majetkem v operativní evidenci odboru Hospodaření s majetkem státu Územního pracoviště [obec], referentky oddělení Hospodaření s majetkem odboru Odloučené pracoviště [obec] Územního pracoviště [obec]. Žalovaný požádal o sdělení stanoviska žalobkyně k nabídce nového pracovního zařazení do deseti dnů ode dne doručení nabídky. Dne [datum] jí byla dána výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. c) zákoníku práce ve spojení s § 73a odst. 2 zákoníku práce. 3. Soud I. stupně zjistil, že referentka personalistiky Ing. [příjmení] a vedoucí oddělení právního jednání auditu Mgr. [příjmení] se dne [datum] pokusily žalobkyni doručit výpověď z pracovního poměru na adresu [adresa], doručení bylo neúspěšné, následně byla výpověď žalobkyni zaslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na adresu bydliště žalobkyně [adresa] a zásilka žalovaného se vrátila dne [datum] zpět s tím, že si ji žalobkyně v úložní době nevyzvedla. Poučení o právních důsledcích souvisejících s obsahem zásilky nebylo připojeno. Soud I. stupně tak uzavřel, že při doručování výpovědi z pracovního poměru nebyla splněna povinnost uvedená v § 336 odst. 3 zákoníku práce, nenastaly tedy účinky doručení výpovědi prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, nicméně výpověď byla doručena advokátu žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], když z provedeného dokazování plynulo, že žalobkyně udělila tomuto advokátu dne [datum], tedy ještě před ukončením své pracovní neschopnosti a před zahájením soudního řízení, plnou moc, kterou ho zmocnila ke všem úkonům a jednáním souvisejícím s uplatněním pracovněprávních nároků zmocnitele vůči Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, Odloučené pracoviště [obec]. Na základě příslušné plné moci následně právní zástupce žalobkyně žalovaného dne [datum] kontaktoval a mimo jiné mu oznámil, že převzal zastoupení žalobkyně a požádal ho, aby po odpadnutí překážek práce došlo k vyrozumění prostřednictvím jeho osoby tak, aby se žalobkyně mohla dostavit na pracoviště a mohla pokračovat v řádném plnění svých povinností. Žalobkyně se žalovaným komunikovala i nadále výhradně prostřednictvím svého právního zástupce. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaného žalobkyně informovala o skutečnosti, že se zdržuje na jiné adrese, než na adrese [adresa]. Tuto skutečnost žalovanému nesdělil ani právní zástupce žalobkyně, a pokud žalobkyně namítala, že žalovanému byl znám aktuální pobyt na adrese [adresa], z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, tak této námitce prvostupňový soud nepřisvědčil, neboť z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti je možno učinit toliko závěr, že žalobkyně se na této adrese měla zdržovat po dobu trvání pracovní neschopnosti. 4. Soud I. stupně tak uzavřel, že žalobkyni byla výpověď z pracovního poměru doručena řádně prostřednictvím jejího právního zástupce. V této souvislosti odkázal též na text žaloby, z něhož je zřejmé, že výpověď se prostřednictvím právního zástupce dostala do dispozice žalobkyně a žalobkyně na ni prostřednictvím svého zástupce reagovala přípisem z [datum] tak, že s ní vyslovila nesouhlas. Požadavek žalobkyně na úředně ověřený podpis na plné moci podle § 336 odst. 1 zákoníku práce je stanoven pro doručování zaměstnavatelem prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, nikoliv prostřednictvím advokáta. 5. Výpověď z pracovního poměru byla podepsána osobou oprávněnou za žalovaného jednat, když JUDr. [jméno] [příjmení], MPA, ředitel Územního pracoviště [obec] byl za žalovaného oprávněn podepsat, a to i s přihlédnutím k části druhé, čl. 5 vnitřního předpisu žalovaného označeného jako příkaz – úplné znění [číslo]. 6. Za tohoto stavu soud I. stupně zkoumal, zda pro udělení výpovědi z pracovního poměru podle § 50 písm. c) zákoníku práce žalobkyni byly splněny všechny zákonné podmínky. Výpověď žalobkyni byla dána po odvolání z jejího pracovního místa, přičemž žalobkyně nabídnutá pracovní místa odmítla. Soud I. stupně tak uzavřel, že žalobkyně byla z vedoucího místa řádně odvolána, když z provedených důkazů, zejména ze záznamu zaměstnavatele ze dne [datum], záznamu o osobním doručení odvolání ze dne [datum] a z výslechů svědků [příjmení] [příjmení], [příjmení] a [příjmení] prvostupňový soud uzavřel, že jmenovaní zaměstnanci žalovaného se dne [datum] pokusili žalobkyni doručit odvolání z pracovního místa ředitelky odboru Odloučeného pracoviště [obec] Územního pracoviště [obec] ze dne [datum], žalobkyně listinu odmítla převzít a podle § 334 odst. 3 zákoníku práce lze tuto listinu považovat za doručenou. Nebylo prokázáno, že by žalobkyně zaměstnancům žalovaného sdělila, že s ohledem na svůj zdravotní stav s nimi není schopna jednat. Na svoji pracovní neschopnost upozornila až následně v průběhu rozhovoru, kdy pouze uvedla obecně, že se nachází v pracovní neschopnosti. 7. Soud I. stupně dále zkoumal, zda žalovaný splnil řádně nabídkovou povinnost podle § 73a odst. 2 zákoníku práce. Uvedl, že povinností žalovaného bylo žalobkyni nabídnout jiné pro ni vhodné místo, které by odpovídalo jejímu zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Žalovaný přípisem ze dne [datum] označeným jako nabídková povinnost po odvolání z pracovního místa a sdělení k výzvě ke zjednání nápravy a přidělení práce právnímu zástupci žalobkyně sdělil, že žalobkyně byla dne [datum] odvolána z pracovního místa ředitelky odboru odloučeného pracoviště [obec], Územního pracoviště [obec] s tím, že písemnost o odvolání odmítla převzít. Žalovaný učinil žalobkyni nabídku pracovních míst, a to: 1) právničky oddělení Hospodaření s majetkem v operativní evidenci odboru Hospodaření s majetkem státu Územního pracoviště [obec], 2) referentky oddělení Hospodaření s majetkem v operativní evidenci odboru Hospodaření s majetkem státu Územního pracoviště [obec], 3) referentky oddělení Hospodaření s majetkem odboru Odloučeného pracoviště [obec] Územního pracoviště [obec]. K námitce žalobkyně ohledně toho, že žalovaný disponoval nabídkou volných míst v rámci organizace žalovaného mnohem širší, lépe odpovídající její kvalifikaci, zdravotnímu stavu v [obec] nebo [obec] soud prvního stupně žalobkyni při jednání dne [datum] poučil podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o povinnosti doplnit skutková tvrzení a označit důkazy ohledně toho, kdy a jakým způsobem žalobkyně žalovanému oznámila v návaznosti na přípis ze dne [datum], že jím nabídnutá pracovní místa neodpovídají její kvalifikaci a zdravotnímu stavu a aby k prokázání svých tvrzení označila důkazy. V reakci na tuto výzvu žalobkyně podáním ze dne [datum] poukázala na dopis z [datum], v němž uvedla, že nesouhlasí s tím, že by byla odvolána, důvod pro učinění nabídkové povinnosti tak nebyl a žalobkyně tak neměla důvod na učiněnou nabídku reagovat. Dále žalobkyně sdělila, že nabídnutá místa jejímu zdravotnímu stavu a kvalifikaci neodpovídají s tím, že žalovanému byl znám zdravotní stav žalobkyně a rovněž tak její věk. V této souvislosti poukázala na to, že před učiněním nabídkové povinnosti byla po dobu delší než tři měsíce v pracovní neschopnosti, což žalovanému bylo rovněž známo. Poukázala dále na to, že nabídnuté pracovní pozice v [obec] a [obec] žalobkyně nemůže zastávat, neboť není schopna se ze [obec] do uvedených míst dojíždět s ohledem na vzdálenost a časovou náročnost. 8. Na základě těchto skutečností dospěl prvostupňový soud k závěru, že žalobkyně neunesla své důkazní břemeno ve vztahu ke tvrzení, že žalovaným nabídnutá pracovní místa neodpovídají jejímu zdravotnímu stavu. Pouze na základě jediné prokázané déletrvající pracovní neschopnosti od 21. 8. do [datum] nelze učinit závěr o tom, že žalovaný byl seznámen s příčinou této pracovní neschopnosti a ani z jiných důkazních prostředků mu nebylo známo, že by zdravotní stav žalobkyně byl takový, že by jí výkon nabízených pracovních pozic znemožňoval. Žalobkyně neuvedla, v čem spočíval její zhoršený stav a jen ze samotného věku nelze dovozovat, že by nebyla schopna vykonávat pracovní pozice v sídle územního pracoviště, kde d