68 CO 225/2022-128 — Městský soud v Praze

1. Rozsudkem ze dne [datum] soud I. stupně zamítl žalobu se žádostí, aby bylo určeno, že bytová jednotka [číslo] v budově [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] včetně spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa] a na pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] vše v obci [obec], katastrální území Čakovice (dále jen bytová jednotka), je ke dni úmrtí [jméno] [příjmení], [rodné číslo], tedy ke dni [datum], ve společném jmění manželů [jméno] [příjmení], [rodné číslo] a žalobkyně a) (výrok I) a rozhodl, že žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení [částka], k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II). 2. Rozhodl v řízení, v němž se žalobci shodně domáhali určení, že bytová jednotka byla k datu úmrtí manžela žalobkyně a) a otce žalobce b) součástí společného jmění [jméno] [příjmení] a žalobkyně a) (dále SJM), neboť ji [jméno] [příjmení] nabyl za trvání manželství, k platnosti následné darovací smlouvy, jíž [jméno] [příjmení] bytovou jednotku daroval žalované, tak bylo třeba souhlasu žalobkyně a), ten ale dán nebyl a žalobkyně a) se neplatnosti darovací smlouvy dovolala. 3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, namítla, že bytová jednotka se nestala součástí SJM, byla ve výlučném vlastnictví [jméno] [příjmení], ten ji nabyl koupí a kupní cenu uhradil z prostředků nespadajících do SJM, ze svých výlučných finančních prostředků. Kupní cenu ve výši [částka] v roce [rok] uhradil sumou [částka], kterou získal prodejem svého dědictví, a sumou [částka], kterou získal jako dar od žalované. 4. Soud I. stupně s odůvodněným závěrem o danosti naléhavého právního zájmu žalobců na požadovaném určení objasnil skutkový stav věci a svá zjištění obsáhl do odůvodnění svého rozhodnutí. Odvolací soud na ně v zájmu stručnosti vlastního rozhodnutí plně odkazuje a vychází z nich. Tato svá zjištění soud I. stupně zhodnotil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, vysvětlil, proč neprovedl důkaz navržený přečtením daňového přiznání [jméno] [příjmení] za rok, ve kterém měla žalovaná [jméno] [příjmení] poskytnout dar, vysvětlil, že z některých důkazů nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. 5. Se skutkovým závěrem, že žalobkyně a) uzavřela dne [datum] sňatek s [jméno] [příjmení], čímž došlo ke vzniku bezpodílového jmění manželů, později SJM, manželé spolu nežili od roku 1989; ke smluvní úpravě jejich SJM nedošlo. [jméno] [příjmení] nabyl na základě smlouvy o úplatném převodu vlastnictví bytovou jednotku za kupní cenu [částka]. Kupní cena byla uhrazena ke dni podpisu smlouvy, [jméno] [příjmení] zaplatil dne [datum] část kupní ceny ve výši [částka] a dne [datum] část kupní ceny ve výši [částka] Darovací smlouvou ze dne [datum] [jméno] [příjmení] daroval žalované bytovou jednotku, podpisy na smlouvě ověřila advokátka JUDr. [příjmení]. Žalobkyně a) se v souladu s § 714 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (zkráceně o. z.) dovolala neplatnosti darování s tím, že s ním neprojevila souhlas. Dle rozhodnutí Státního notářství ve Žďáře nad [jméno] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] a ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], nabyl [jméno] [příjmení] dědictvím podíl ve výši id ½ k označeným nemovitostem, druhou polovinu dědictví nabyla jeho sestra [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] společně prodali tyto nemovitosti dne [datum] za [částka], [jméno] [příjmení] získal [částka] do výlučného vlastnictví (s ohledem na nabytí tohoto majetku soud I. stupně posuzoval okolnosti jeho nabytí podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (zkráceně obč. zák.) Tyto finanční prostředky ve výši [částka] společně s doklady [jméno] [příjmení] uložil doma odděleně od dalších finančních prostředků do černého diplomatického kufříku s tím, že budou použity v budoucnu na koupi bytu. [jméno] [příjmení] posléze tyto prostředky použil k uhrazení části kupní ceny bytové jednotky ve výši [částka]. Zbývající částku [částka] na koupi bytové jednotky mu žalovaná darovala. Žalovaná tyto prostředky získala jednak, ve výši [částka], půjčkou od svého syna z peněz, které získal jako odchodné, půjčku později vrátila ve splátkách, jednak, ve výši [částka], jako výtěžek z prodeje svého dědictví po rodičích a ze svých úspor. 6. Soud I. stupně tak uzavřel, že [jméno] [příjmení] použil na zaplacení kupní ceny za bytovou jednotku finanční prostředky, které patřily do jeho výlučného vlastnictví. S citací závěrů usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22 Cdo 3181/2015 soud I. stupně dovodil, že bytová jednotka byla ve výlučném vlastnictví [jméno] [příjmení]. Důvodnou neshledal námitku žalobců, že od nabytí prostředků z dědictví v roce 1996 do koupě bytové jednotky v roce [rok] došlo ke smíchání výlučných prostředků [jméno] [příjmení] s dalšími prostředky, které byly součástí SJM, protože bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] neměl v období od [rok] do [rok] bankovní účet, na který by si ukládal finanční prostředky, částku [částka] měl uloženou odděleně od ostatních peněz v černém diplomatickém kufříku a jeho vůlí bylo tyto peníze použít na koupi bytu. 7. O náhradě nákladů řízení soud I. stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (zkráceně o. s. ř.) plně ve věci úspěšné žalované přiznal náhradu na náklady na zastoupení advokátem, za 9 úkonů právní služby, 9 náhrad hotových výdajů, cestovné, náhradu za ztrátu času a 21% daň z přidané hodnoty ze součtu těchto částek. 8. Rozsudek soudu I. stupně napadli odvoláním oba žalobci, v jeho odůvodnění vytkli soudu I. stupně, že nepřihlédl k jimi tvrzeným skutečnostem a označeným důkazům, že neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, že dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V doplnění odvolání žalobci shodně uvedli, že darovací smlouva, jíž měl [jméno] [příjmení] převést bytovou jednotku na žalovanou, je neplatná, neboť v době, kdy [jméno] [příjmení] nabyl vlastnické právo k bytové jednotce, trvalo jeho manželství se žalobkyní a) a zákonný režim SJM nebyl nijak upraven. Bytová jednotka tak tvořila SJM. S ohledem na tvrzení žalované bylo třeba určit, jaký původ měly finanční prostředky, které dle tvrzení žalované měl [jméno] [příjmení] použít na nákup bytové jednotky. Se zopakováním skutkových zjištění soudu I. stupně žalobci namítli, že soud I. stupně se nedostatečně vypořádal s žalobci namítanou pochybností, zda skutečně došlo k použití výlučných prostředků na nákup předmětné nemovitosti a to zejména s ohledem na dlouhý časový odstup mezi jednotlivými skutečnostmi, když částku [částka] měl [jméno] [příjmení] v roce 1996, ale nákup bytové jednotky proběhl až v roce 2000. Nikdo ze svědků neuvedl, že by finanční prostředky přepočítal, slyšené svědkyně nemohly vědět, jaká částka se v kufříku nacházela, ani zda peníze, o kterých měly povědomí, [jméno] [příjmení] skutečně použil na nákup bytové jednotky, či na tento účel použil jiné prostředky spadající do SJM. [příjmení] [jméno] [příjmení] bankovní účet, musel pobírat veškeré příjmy v hotovosti, muselo tak v průběhu doby dojít ke smísení finančních prostředků. Stejně tak nebylo prokázáno, že by na nákup bytové jednotky bylo použilo [částka], které [jméno] [příjmení] darovala žalovaná. Informace o nakládání s finančními prostředky všichni svědci nabyli zprostředkovaně, někdo jim je vždy sděloval. Zhodnoceno mělo být také to, že slyšení svědci, syn žalované [jméno] [příjmení], snacha žalované [jméno] [příjmení] a dcera žalované [jméno] [příjmení], jsou všichni příbuzní žalované jednající ve společném zájmu. Žalobci s označením konkrétní judikatury namítli, že soud I. stupně se nezabýval otázkami týkajícími se nakládání s nemovitostí v SJM v situaci, kdy s ohledem na majetkové poměry manželů je nelze její darování považovat za běžnou záležitost a když nebyl dán souhlas druhého manžela s darovací smlouvou. Žalobci navržení svědci [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] se ve svých výpovědích shodovali na skutečnostech, o kterých žalovaná tvrdila, že se tak nestaly. To mělo vést soud I. stupně k zamyšlení nad tím, že žalovaná má tendenci určité skutečnosti vykládat jinak, než ve skutečnosti byly. Konečně žalobci namítli, že rozsudek soudu I. stupně je pro ně překvapivý a že soud I. stupně se nezhostil své poučovací povinnosti. Měl žalobce poučit, že hodlá vycházet z jiné právní úpravy, jiného právního posouzení či z jiných skutkových zjištění, než mohli účastníci řízení předvídat vzhledem k dosavadnímu průběhu řízení (zde žalobci odkázali na označené rozhodnutí Ústavního soudu). Žalobci navrhli, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě vyhoví a žalobcům přizná právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. 9. Žalovaná ve vyjádření k odvolání rozporovala jednotlivé odvolací námitky,