68 CO 308/2022-195 — Městský soud v Praze

1. Rozsudkem ze dne [datum] soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I), zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] [datum] do [datum] (výrok II) a rozhodl o náhradě nákladů řízení účastnic tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok III). 2. Soud I. stupně uvedl, že tak rozhodl o žalobě požadující náhradu majetkové újmy (škody) vzniklé nezákonným rozhodnutím – rozsudkem Vrchního soudu v Praze (dále jen„ VS“) ze dne 26. 6. 2006, č. j. [číslo jednací], jímž bylo žalobkyni uloženo zaplatit společnosti [právnická osoba] (dále jen„ [právnická osoba]“) částku [částka] s příslušenstvím. Na základě tohoto rozhodnutí žalobkyně dne [datum] zaplatila [právnická osoba] [částka], která odpovídala přísudku včetně příslušenství (soud I. stupně zjevně měl na mysli u pojmu přísudek vše, co bylo soudním rozhodnutím uloženo žalobkyni zaplatit – poznámka odvolacího soudu) a zároveň zaslala [právnická osoba] upozornění, aby nečinila úkony, které by významně snižovaly majetek společnosti a současně podala k Městskému soudu v Praze (dále jen„ MS“) návrh na předběžné opatření k omezení dispozic [právnická osoba] s jejím majetkem. Předběžné opatření vydané MS bylo k odvolání [právnická osoba] změněno tak, že byla omezena v nakládání s finančními prostředky tak, aby na jejím bankovním účtu neklesl zůstatek pod [částka]. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 23 Cdo 1787/2006 - 470, Nejvyšší soud (dále jen„ NS“) zrušil rozsudky MS a VS, na základě kterých bylo žalobkyni uloženo zaplatit [právnická osoba] [částka] s příslušenstvím, následně MS žalobu [právnická osoba] proti žalobkyni zamítl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 37 Cm 158/2009 - 555. Žalobkyně se poté žalobou domáhala po [právnická osoba] vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] s příslušenstvím a současně podala návrh, kterým by jí bylo zakázáno nakládat s jejím majetkem, přičemž MS usnesením ze dne [datum] vydal předběžné opatření, kterým zakázal [právnická osoba] nakládat s částkou [částka], nicméně následně bylo zjištěno, že na bankovním účtu se nachází již jen částka [částka]. Žalobě na vydání bezdůvodného obohacení bylo vyhověno rozsudkem MS ze dne [datum], tento však nenabyl právní moci, neboť [právnická osoba] proti rozhodnutí podala odvolání. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], MS zjistil úpadek [právnická osoba] a prohlásil na její majetek konkurs, žalobkyně podala přihlášku pohledávky do insolvenčního řízení, v rámci částečného rozvrhu zpeněžení majetkové podstaty dlužníka AUGUSTUS insolvenční správce vyplatil dne [datum] žalobkyni částku [částka], a to na základě rozvrhového usnesení ze dne [datum], k dalšímu uspokojení pohledávky žalobkyně již nedošlo a usnesením ze dne [datum] byl konkurs na majetek [právnická osoba] zrušen, po zrušení této společnosti byla dne [datum] vymazána z obchodního rejstříku. Žalobkyně dále uváděla, že bývalý jednatel společnosti [příjmení] [jméno] [příjmení] zemřel ještě během řízení, jeho pozůstalost byla předlužená a majetek, který se nepodařilo zpeněžit, připadl státu. Další uspokojení pohledávky žalobkyně ze strany [právnická osoba] ani ze strany jejího jediného jednatele tak již není možné. Žalobkyně tak na základě nezákonného rozhodnutí plnila částku [částka], částečně byla uspokojena částkou [částka], rozdíl uvedených částek, tj. částka [částka], je škodou, která žalobkyni v důsledku nezákonných rozhodnutí vznikla. Žalobkyně uzavřela, že svůj nárok u žalované předběžně uplatnila dne [datum]. 3. Soud I. stupně dále uvedl, že žalovaná nárok neshledala důvodným, kdy jakkoliv konstatovala, že ve věci došlo k vydání nezákonných rozhodnutí, kterými jsou rozsudek MS ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 9 Cm 138/96 - 287 a rozsudek VS ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 12 Cmo 110/2006 - 390, tak zjistila, že žalobkyně měla v době plnění [právnická osoba] informace o tom, že tato společnost dlouhodobě nevykazuje žádnou podstatnou činnost, o tom, že ve společnosti docházelo k diskutabilním majetkovým přesunům a rovněž o tom, že tato společnost měla být ovládána společníky, kteří byli v příbuzenském poměru, a tedy osobami jednajícími ve shodě a ovládajícími 60 % podíl ve společnosti. V přípisu ze dne [datum] adresovaném [právnická osoba] žalobkyně vyjádřila předpoklad, že jí vyplacená částka bude použita k rozdělení zisku mezi společníky a že [právnická osoba] bude následně zlikvidována a žalobkyni bude vyplacen vypořádací podíl. Bylo na žalobkyni, aby se nažila dostupnými prostředky docílit toho, aby mohlo dojít k zaplacení předmětné částky až po rozhodnutí o podaném dovolání (proti rozsudku VS ze dne [datum] – poznámka odvolacího soudu). Žalobkyně však nepodala návrh na odklad vykonatelnosti, ani nevyužila možnosti neuhradit přísudek s tím, že v případě zahájení exekučního řízení ze strany [právnická osoba] by složila přisouzenou částku na účet soudního exekutora, přičemž v takovém případě by došlo na návrh žalobkyně jako povinné k odložení provedení exekuce do právní moci rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce, pročež žalovaná uzavřela, že žalobkyně neučinila veškeré možné kroky k zabránění vzniku škody. 4. Soud I. stupně po provedeném dokazování po skutkové stránce uzavřel, že žalobkyni bylo pravomocným rozsudkem VS ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 12 Cmo 110/2006 - 390, uloženo uhradit [právnická osoba] [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně celkovou částku [částka] [právnická osoba] dne [datum] uhradila, NS rozsudek, na jehož základě bylo žalobkyní plněno, zrušil, přičemž v následujícím řízení byla žaloba [právnická osoba] zamítnuta. Společnost AUGUSTUS však zaplacenou částku [částka] žalobkyni nevrátila, pročež ta podala žalobu na vydání bezdůvodného obohacení, které bylo vyhověno. Vzhledem k podílu žalobkyně ve [právnická osoba] žalobkyně podala též žalobu o zrušení této společnosti. Jak v rámci řízení o vydání bezdůvodného obohacení, tak v rámci řízení o zrušení společnosti žalobkyně usilovala předběžnými opatřeními o omezení dispozice [právnická osoba] s účtem, na nějž byla částka [částka] žalobkyní uhrazena, čehož sice docílila, ale jen stran částky [částka]. V insolvenčním řízení dlužníka [právnická osoba] byl zjištěn jeho úpadek a na jeho majetek prohlášen konkurs. Z konkursu se žalobkyni dostalo částečného uspokojení ve výši [částka], přičemž následně došlo ke zrušení konkursu, neboť majetek [právnická osoba] byl pro uspokojení věřitelů nepostačující. Jednatel [právnická osoba] zemřel, žalobkyně se přihlásila se svou pohledávkou též do dědického řízení, nicméně i to skončilo likvidací předluženého dědictví. Žalobkyně se proto domáhala u žalované náhrady škody v podobě rozdílu mezi vyplaceným přísudkem a částkou, kterou na základě částečného rozvrhového usnesení obdržela, tj. ve výši [částka], žalovaná byť shledala existenci nezákonného rozhodnutí, škodu nevyplatila, neboť dospěla k závěru, že žalobkyně nevyužila veškerých prostředků (zjevně k zabránění vzniku škody – poznámka odvolacího soudu), resp. vyplatila plnění i přes to, že měla indicie, že ve [právnická osoba] dochází k nestandardním machinacím s penězi. 5. Soud I. stupně po citaci ust. §§ 1 odst. 1, odst. 2, 5, 7 odst. 1, 8 odst. 1, odst. 2, odst. 3, 14 odst. 1, odst. 3, 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen„ zákon č. 82/1998 Sb.“) upravujících odpovědnost státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nejprve shledal existenci odpovědnostní titulu, tedy, že bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, tedy takové rozhodnutí, které je buď pravomocné nebo vykonatelné bez ohledu na právní moc a zároveň je posléze zrušeno nebo změněno pro nezákonnost v době, kdy mělo zamýšlené právní účinky ve smyslu právní moci nebo vykonatelnosti, přičemž tímto rozhodnutím byl rozsudek VS ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 12 Cmo 1108/2006 - 390, kterým bylo žalobkyni uloženo [právnická osoba] plnit a který byl NS zrušen. 6. K majetkové újmě soud I. stupně s odkazem na rozsudek NS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 30 Cdo 1635/2013, předestřel, že pouze v případě, že pohledávku poškozeného nelze jako přímý nárok uspokojit, vzniká oprávněnému majetková újma (škoda) spočívající ve ztrátě majetku. 7. V této souvislosti pak zhodnotil tvrzený nárok žalobkyně jako důvodný, neboť jí v důsledku nezákonného rozhodnutí (soud I. stupně pojem nesprávného úředního postupu použil zjevným nedopatřením – poznámka odvolacího soudu) vznikla pohledávka za [právnická osoba], kterou uplatnila žalobou o vydání bezdůvodného obohacení, které bylo vyhověno, ovšem ze strany [právnická osoba] nebylo plněno. Společnost AUGUST