69 CO 171/2022-82 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem nalézací soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci [částka] s přísl. (výrok I.), dále žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka] (výrok II.) a zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení [částka] (výrok III.). 2. Takto soud rozhodl o žalobě, jíž se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení smluvní pokuty za podstatné porušení kupní smlouvy ze strany žalovaného dle čl. X. odst. 10. 2. mezi účastníky uzavřené smlouvy, a to ve výši 10 % z celkové kupní ceny za zboží uvedené v odst. 4. 1. smlouvy, tj. ve výši [částka] včetně příslušenství, když žalovaný neuhradil žalobci smluvní pokutu ani zčásti. Žalovaný vznesl námitky týkající se existence vyšší moci, eventuálně výkonu práva v rozporu s dobrými mravy. Dovozoval, že jsou naplněny zákonné předpoklady ust. [ustanovení pr. předpisu], podle kterého se ten, kdo poruší smluvní povinnosti, může zprostit povinnosti k náhradě škody za toto porušení v případě, že prokáže, že mu ve splnění dané povinnosti bránila„ mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli“. Dovozoval, že epidemie coronaviru naplňuje požadavek mimořádnosti, nepředvídatelnosti a nepřekonatelnosti a zároveň vznikl nezávisle na vůli žalovaného. 3. Nalézací soud vyšel ze zjištěného skutkového stavu, že žalobce jako kupující v pozici veřejného zadavatele uzavřel dne [datum] se žalovaným jako prodávajícím kupní smlouvu, jejímž předmětem byl závazek žalovaného dodat žalobci zboží specifikované v příloze [číslo] kupní smlouvy za cenu zboží celkem [částka]. Doba plnění byla sjednána nejpozději do 180 kalendářních dnů od podpisu kupní smlouvy a uveřejnění v registru smluv. Strany též ujednaly, že v případě podstatného porušení smlouvy ve smyslu § 2002 odst. 1 občanského zákoníku se žalovaný zavázal zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 10 % z celkové kupní ceny. Splatnost smluvních pokut byla stranami sjednána ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování smluvní pokuty povinné smluvní straně. Strany se též dohodly, že závazek ze smluvního vztahu zaniká jednostranným odstoupením od této smlouvy pro její podstatné porušení (s odkazem na § 2002 odst. 1 o. z.) s tím, že podstatným porušením této smlouvy se rozumí prodlení s dodáním zboží o více než 30 kalendářních dnů. Smlouva nabyla platnosti dnem podpisu poslední smluvní stranou a účinnosti dnem jejího zveřejnění v registru smluv (viz [ustanovení pr. předpisu], o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv), k čemuž došlo dne [datum]. Sjednaná doba plnění tak marně uplynula dne [datum], přičemž žalovaný žalobci dle kupní smlouvy neplnil, a to ani částečně. Žalovaný nedodal žalobci zboží dle kupní smlouvy ani do poloviny [anonymizováno] [rok], tudíž prodlení žalovaného s dodáním zboží tak trvalo více než 30 kalendářních dní. Žalobce následně odstoupil od kupní smlouvy pro její podstatné porušení ze strany žalovaného, a to přípisem ze dne [datum]. Odstoupení bylo žalovanému doručeno dne [datum] prostřednictvím datové schránky. Z důvodu podstatného porušení kupní smlouvy ze strany žalovaného spočívajícím v prodlení žalovaného s dodáním zboží o více než 30 kalendářních dnů, vznikl žalobci vůči žalovanému požadovaný nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 10 % z celkové kupní ceny, tj. ve výši [částka] Smluvní pokutu vyúčtoval žalobce žalovanému fakturou ze dne [datum], která byla žalovanému doručena prostřednictvím datové schránky dne [datum] Smluvní pokuta byla splatná do 30 dnů od doručení jejího vyúčtování, tj. do dne [datum]. Žalovaný smluvní pokutu žalobci neuhradil. 4. Takto zjištěný skutkový stav nalézací soud po právní stránce posoudil podle ust. § 2002 odst. 1, 2, v návaznosti na ust. § 2048 odst. 1, § 2913 odst. 1 o. z. S námitkami žalovaného se neztotožnil. Ustanovení § 2913 odst. 2 o. z. se vztahuje toliko na nárok na náhradu škody, nikoliv na smluvní pokutu, což je odlišný právní institut. Nadto, ustanovení zbavující smluvní stranu její odpovědnosti je vždy potřeba vykládat restriktivně zejména s ohledem na obecnou zásadu při plnění ze smlouvy, že smlouvy se dodržují. Princip pacta sunt servanda („ smlouvy se mají dodržovat“) je obsažen též v ust. § 3 odst. 2 písm. d) o. z. (daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny). Pouhý fakt, že plnění se stalo obtížnějším, smluvní stranu odpovědnosti nezbavuje. Pokud žalovaný argumentoval, že žalobce i přes jeho žádost nepřistoupil na jeho návrh k doplnění doložky vis maior do kupní smlouvy, pak takovou smlouvu uzavřít nemusel. 5. Dále pak soud konstatoval, že žalovaný mohl smluvní vztah se žalobcem ukončit postupem dle čl. XIII. kupní smlouvy, a to zaplacením odstupného ve výši 5 % z celkové kupní ceny za zboží, což neučinil. V případě žalobcem uplatněné smluvní pokuty tak jsou zachovány všechny funkce smluvní pokuty, jak je vymezuje soudní judikatura (funkce preventivní, sankční i kompenzační). Žalobě bylo proto, jako opodstatněné vyhověno. 6. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné a přípustné odvolání. Nalézacímu soudu vytkl, že se nevypořádal se základními skutečnostmi, které jsou v důsledku rozhodující pro řízení jako takové. 7. Předně poukázal na samotný začátek„ veřejné zakázky“, kdy vítězem této zakázky byla společnost [právnická osoba] Později bylo proto rozhodnutí revokováno, přičemž dne [datum], v době svátků a vrcholící pandemické [anonymizováno], byl vybrán žalovaný jako vítěz veřejné zakázky vypsané žalobcem. Na základě této skutečnosti pak došlo k tomu, že kupní smlouva mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena s měsíčním zpožděním, kdy žalovaný byl jediným vítězem veřejné zakázky, neboť splnil všechny podmínky zadání. Podmínky uzavření kupní smlouvy se nezměnily, přestože byla uzavírána ve světle bezprecedentní doby a žádný ze subjektů nemohl predikovat vývoj situace. Rozhodnutí o podpisu smlouvy s takovýmto zpožděním bylo jedním z hlavních důvodů pro následnou nemožnost plnění. Až na základě této prodlevy pak navázaly další skutečnosti, jež souvisely s [anonymizována tři slova]. Nalézací soud však tento fakt nevzal absolutně v potaz. Žalovaný se nikoliv svoji vinou prakticky už od podpisu smlouvy dostal do nevýhodné pozice a nastalou situaci nemohl nikterak ovlivnit. 8. Dále pak nalézacímu soudu vytkl, že zcela opominul ustanovení § 1765 o. z.„ pokud dojde ke změně okolností tak podstatné, že změna založí v právech a povinnostech stran zvlášť hrubý nepoměr, dotčená strana nemohla změnu rozumně předpokládat ani ovlivnit, změna nastala až po uzavření smlouvy a smluvní strany na sebe nepřevzaly nebezpečí změny okolností, tj. nevyloučili použití §1765 Občanského zákoníku, může se dotčená strana domáhat vůči druhé smluvní straně obnovení jednání o smlouvě.“ Poukázal na skutečnost, že den po podpisu smlouvy si v [anonymizována dvě slova] vyřídil úvěr a zahraničnímu dodavateli uhradil zálohou fakturu v plné hodnotě objednaného zboží. Naneštěstí mu následně bylo dodavatelem oznámeno, že došlo k ukončení výroby společností 3M v důsledku coronavirové [anonymizováno]. I přes tento fakt se žalovaný pokoušel situaci zachránit a najít jiného dodavatele v USA. Respektive se pokoušel získat skladové zásoby, bohužel bez úspěchu, v důsledku čehož nebyl schopen plnit ve sjednané době v předmětné kupní smlouvě. Dovozoval, že nelze jednoduše poukázat na vinu žalovaného, neboť nebylo v jeho silách situaci napravit. Takto neovlivnitelná situace patří do kategorie, pro kterou o. z. používá v § [číslo] odst. 2 označení vis maior. 9. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplnil povinnosti vyplývající ze smlouvy uzavřené se žalobcem, rozhodl se žalobce od smlouvy dne [datum] odstoupit, kdy odstoupení bylo následující den doručeno žalovanému. 10. Znovu zdůraznil, že se jednalo nikoliv o selhání žalovaného, ale o vyšší moc, nepředvídatelné a nepřekonatelné jevy, vůči kterým byl žalovaný bezmocný. Nelze proto aplikovat ustanovení § 2002 o. z. na tento konkrétní případ, neboť žalovaný nemohl tušit ani předvídat, že nebude moci plnit dle předmětné smlouvy. 11. Skutečnost, že žalobce žádá zaplacení smluvní pokuty pro hrubé porušení povinnosti jedné ze stran smlouvy, se dá považovat za jednání, které odporuje zákonu a to hned v několika případech. 12. Vymáhaná částka, nazývaná jako smluvní pokuta, je v daném případ v rozporu s dobrými mravy, neboť žalovaný nemohl předvídat, že nastanou natolik značné komplikace, které znemožní plnění předmětu smlouvy. Z obavy o plnění předmětu smlouvy mohl žalobce navrhnout obnovení jednání o smlouvě, přiměřeně z hlediska § 1765 o. z., a alespoň částečně odvrátit hrozící škodu. Žalovaný totiž stále doufal ve vyřešení situace. 13. Dále je jednání žalobce v rozporu s § 6 o. z., když odkázal na nález ÚS ze dne18. 5. 2021, sp. zn. IV. ÚS 3542/20 a příslušnou judikaturu Nejvyššího soudu a názor odborné veřejnosti. 14. Odvolacímu soudu navrhl, aby napadený rozsudek změnil tak, že žalobu zamítne. 15. K podanému odvolání se vyjádřil žalobce a odvolací