69 CO 81/2022-176 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem vydaným formou rozsudku pro zmeškání nalézací soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] (výrok I.), zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení [částka] (výrok II.) a zastavil řízení do částky [částka]. 2. V odůvodnění konstatoval, že žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a částky [částka] s příslušenstvím. Podáním doručeným soudu dne [datum] vzala žalobkyně svou žalobu zpět co do částky [částka], neboť žalovaný dne [datum] uhradil fakturu [číslo] znějící na částku [částka] a dne [datum] uhradil na fakturu [číslo] zbývající dlužnou částku [částka]. V souladu s tímto dispozitivním úkonem rozhodl soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (pravomocném dne [datum rozhodnutí]), o zastavení řízení co do této částky, když žalobkyně nadále požadovala zaplacení částky kapitalizovaných úroků z prodlení [částka] 138,85. Dne [datum] a [datum] bylo soudu doručeno podání, jímž žalobkyně vzala svou žalobu částečně zpět co do částky [částka] představující úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částek [částka] a [částka] od [datum] do [datum]. Jelikož k dalšímu částečnému zpětvzetí návrhu došlo dříve, nežli začalo jednání ve věci samé, není dle ust. § 96 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též,,o. s. ř.“), zapotřebí souhlasu ostatních účastníků. S ohledem na výše uvedené okolnosti soud řízení částečně zastavil co do částky [částka] (§ 96 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř.). Dále pak soud konstatoval, že žalovanému byla doručena žaloba dne [datum] a předvolání k prvému jednání ve věci dne [datum], tedy více než deset dnů přede dnem jeho konání, obojí do datové schránky, přičemž byl upozorněn, že jestliže se k němu bez důvodné a včasné omluvy nedostaví, může být vynesen rozsudek pro zmeškání. K jednání nařízenému na den [datum] se dostavil pouze advokát Mgr. [jméno] [příjmení] ([anonymizováno] [číslo]), který soudu sdělil, že je novým právním zástupcem žalovaného, nicméně soudu předložil pouze kopii plné moci, nadto nedatovanou, jíž jej žalovaný údajné zmocňuje k zastupování ve sporech s [právnická osoba] vedených u Obvodního soudu pro Prahu 8, mj. i v tomto řízení. Z nedatované kopie plné moci předložené Mgr. [příjmení] bez pochybností nelze dovodit jeho oprávnění jednat za žalovanou stranu, uvedená listina spolehlivě nedokládá existenci dohody o zastoupení žalovaného. Soud tedy konstatoval, že žalovaný ani jeho právní zástupce se bez omluvy k prvému nařízenému jednání ve věci nedostavili. Žalobkyně, která se dostavila, navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. 3. Nalézací soud posoudil věc podle ust. § 153b o. s. ř. v návaznosti na ust. § 157 odst. 3 o. s. ř. Následně dospěl k závěru, že v daném případě jsou splněny podmínky pro postup dle ust. § 153b o. s. ř., a proto vydal rozsudek pro zmeškání, když předmětem řízení je zaplacení kupní ceny za dodané vozy, ve věci tedy lze uzavřít smír, jakož i vydat rozsudek pro zmeškání. Žalovanému byly dodány předmětné vozy, žalovaný však řádně nezaplatil vystavené faktury, tím se dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobkyni vedle práva na úhradu dlužné částky (ve znění částečného zpětvzetí) vzniklo též právo požadovat zákonný úrok z prodlení v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník (dále též „o. z.“,) ve spojení s ust. § 2 a § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 4. Výrok o nákladech řízení soud odůvodnil ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a má proto právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. 5. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné a přípustné odvolání. Nalézacímu soudu vytkl, že přistoupil k vydání rozsudku pro zmeškání v rozporu se zněním ust. § 153b o. s. ř., a odkázal na průběh jednání před nalézacím soudem a obsah protokolu o tomto jednání. Zdůraznil, že protokol není věrným přepisem zvukového záznamu ze soudní síně. Vytkl nalézacímu soudu, že se nevypořádal s námitkami žalovaného a jeho tvrzeními, které byly spojeny též s návrhy na provedení důkazů již založených do spisu. Soud odepřel žalovanému účast na jednání ve věci, kdy jde o zásadní procesní pochybení, které má vliv na nesprávnost rozhodnutí soudu ve věci. Vytkl nalézacímu soudu závěr, že žalovaný nebyl v řízení nijak aktivní, když nepovažoval za nutné se na jednání zabývat žalovaným tvrzenými skutečnostmi uvedenými v odůvodnění odporu. Nalézací soud za procesní neaktivitu zjevně považoval skutečnost, že se žalovaný nevyjadřoval ke každému z částečných zpětvzetí žalobce. Zdůraznil, že tvrzený nárok za nesporný nepovažoval, v předcházejícím řízení činil účelné úkony a předpokládal, že nalézací soud bude postupovat v souladu s procesními předpisy. Dovozoval, že nebyly naplněny předpoklady pro to, aby bylo možné tvrzený nárok označit za takový, jež z žalobního návrhu bez dalšího vyplývá. Pokud jde o skutečnost, že nalézací soud nepřipustil k jednání právního zástupce žalovaného, jedná se o neakceptovatelný zásah do rovného postavení stran před soudem a odepření základní složky práva na spravedlivý proces, jak jej vykládá Evropský soud pro lidská práva, kdy základním právem strany sporu je být před soudem slyšen. Konstatoval, že v případě, že je plná moc z pohledu soudu vadná, je soud povinen učinit potřebná opatření k odstranění této vady. Vady plné moci nejsou důvodem pro odepření práva jednat za zastoupeného, neboť soud má ve prospěch procesních práv zastoupeného povinnost přijmout opatření spočívající v uložení povinnost zástupci následně zhojit nedostatky plné moci, zejména doložit ve stanovené lhůtě písemnou plnou moc prostou vad a nedostatků. Je-li plná moc dodatečně doplněna, je nedostatek zhojen a dřívější jednání zástupce jsou bez dalšího přičitatelná zmocniteli (s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Právní zástupce žalovaného, Mgr. [příjmení], předložil soudu fotokopii plné moci, která obsahovala dostatečnou specifikaci zastoupeného i zástupce a především věci, v níž má zástupce jednat, kdy z plné moci vyplývalo, že byla udělena v době, kdy již bylo učiněno částečné zpětvzetí žaloby žalobcem. Samotná skutečnost, že žalovaný pověřil právního zástupce k účasti na jednání u nalézacího soudu, a naopak dřívějšímu zástupci, jež se nedostavil, plnou moc vypověděl, pak svědčí o tom, že zástupce byl oprávněn žalovaného na jednání zastupovat. Odepřením účasti na jednání pak žalovaný nemohl do doby koncentrace řízení doplňovat svá tvrzení ani vznášet návrhy na doplnění dokazování dle ust. § 118b odst. 1 o. s. ř. Navrhl, aby byl napadený rozsudek zrušen a věc byla vrácena nalézacímu soudu k dalšímu řízení. 6. K odvolání se vyjádřila žalobkyně. Odvolací argumentaci zcela odmítla. Dovozovala, že byly splněny veškeré zákonné předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání. [příjmení] moc pro nového advokáta nebyla udělena ani ústně do protokolu ani písemně, když v okamžiku jednání projev vůle v zákonem požadované písemné formě nedošel svému adresátovi. Sken plné moci pak nelze považovat za dokument osvědčující udělení plné moci. Poukázala na možné obstrukce žalované spojené se snahou o odročení prvního nařízeného jednání ve věci. Odvolacímu soudu navrhla, aby napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil. 7. U jednání se odvolací soud pokusil o smír mezi účastníky, avšak účastníci jakékoli mimosoudní jednání o věci odmítli, když žalovaný prostřednictvím advokáta konstatoval, že žalovaný požaduje rozhodnutí ve věci. 8. Odvolací soud následně přezkoumal napadený rozsudek pro zmeškání postupem podle § 212 a § 212a odst. 1, 4 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. 9. Odvolací soud neshledal zákonné předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání. Odvolací soud se zde zcela přiklání k závěrům již zcela konstantní judikatury, zejména Ústavního soudu, když k otázce povahy a mezí užití kontumačních rozsudků se Ústavní soud již vyjádřil v mnoha nálezech (srov. např. nález ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], nález ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], nález ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], nález ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], nebo nález ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], ke kterým se Ústavní soud výslovně přihlásil v nálezu ze dne [datum] sp. zn. [ústavní nález]). V nich opakovaně vyložil smysl a účel existence kontumačního rozsudku a z hlediska práva na spravedlivý proces vymezil kritéria pro užití tohoto sankčního procesního institutu. Citovaná judikatura Ústavního soudu ČR stojí na závěru, že k vydání rozsudku pro zmeškání by soud měl přistupovat uvážlivě a volit tento institut zejména v případech, v nichž nezájem na straně žalovaného je zřejmý, kdy je žalovaný skutečně nečinný (což vyplývá např. z obsahu a frekvence již dříve učiněných procesních úkonů) a o