70 CO 286/2022-86 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvého stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nemajetkové újmy ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I.), co do zbylé částky žalobu zamítl (výrok II.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok III.). 2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal náhrady tvrzené nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení před finančním arbitrem pod sp. zn. FA/SR/ZP [číslo] proti společnosti [právnická osoba], jehož předmětem bylo určení neplatnosti smluv životního pojištění a vydání bezdůvodného obohacení s příslušenstvím. Řízení trvalo od [datum] do [datum], tj. více než 34 měsíců, přičemž finanční arbitr nedodržel zákonné lhůty pro vydání nálezu ani pro rozhodnutí o námitkách. Přitom své rozhodnutí opřel o podklady, které mu žalobce poskytl již při podání návrhu. Nemajetkovou újmu spatřoval žalobce v tom, že byl po extrémně dlouhou dobu v nejistotě ohledně výsledku sporu, který se týkal částky [částka], a obával se, že by mohl o tyto finanční prostředky přijít. Základní částku požadoval navýšit o 20 % pro procesní pochybení finančního arbitra, který nevyužil možnosti prodloužit lhůtu pro vydání nálezu i rozhodnutí o námitkách, dále o 10% pro aktivní přístup žalobce proti nečinnosti a o 10% pro nedůvodné průtahy. 3. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobce podal dne [datum] návrh na zahájení řízení, kterým se domáhal vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] a případně určení, že náklady a poplatky účtované institucí na základě smlouvy PROFI Invest [číslo] nebyly platně sjednány. Dne [datum] finanční arbitr oznámil žalobci zahájení řízení a vyzval jej k odstranění vad návrhu, mimo jiné ke sdělení, jakým způsobem dospěl k částce [částka]. Téhož dne žádal žalobce o sdělení stavu řízení. Dne [datum] žalobce podal vyjádření a ohledně výpisů z pojištění odkázal na instituci. Dne [datum] oznámil finanční arbitr zahájení řízení instituci a vyzval ji k poskytnutí vysvětlení a předložení dokumentace. Ve dnech [datum] a [datum] instituce požádala o prodloužení lhůty, kterým ve dnech [datum] a 25. 10. 2017finanční arbitr vyhověl. Instituce se vyjádřila a vznesla námitku promlčení dne [datum] a dne [datum] doložila podklady. Dne [datum] sdělil finanční arbitr účastníkům předběžný právní názor o promlčení pohledávky ve 3 leté lhůtě a navrhl smírné výhodnější řešení pro žalobce v podobě odkupného. K tomu se nesouhlasně vyjádřil žalobce dne [datum]. Dne [datum] vyzval finanční arbitr instituci i žalobce k seznámení se s podklady a vyžádal podklady i od instituce, vůči níž opakoval výzvu k podkladům znovu dne [datum]. Dne [datum] instituce sdělila, že smlouva je stále aktivní, že nebyl proveden mimořádný výběr, a zaslala tabulku plateb. Dne [datum] požádal žalobce finančního arbitra o zaslání podkladů elektronicky. Dne [datum] se s podklady seznámila instituce, finanční arbitr podklady zaslal elektronicky žalobci dne [datum]. Žalobce zaslal dne [datum] vyjádření, ve kterém měl výhrady k úplnosti podkladů pro vydání nálezu a změnil návrh tak, aby finanční arbitr určil, že je pojistná smlouva neplatná, a rozhodl o vydání veškerého zaplaceného pojistného. Dne [datum] oznámil finanční arbitr účastníkům prodloužení lhůty pro vydání nálezu do [datum] a tuto lhůtu následně prodloužil dne [datum] do [datum]. Dne [datum] žalobce oznámil ukončení právního zastoupení a dne [datum] nové právní zastoupení, přičemž současně uplatnil opatření proti nečinnosti. Dne [datum] finanční arbitr vydal nález, v němž přiznal žalobci částku [částka]. Žalobce podal dne [datum] námitky, finanční arbitr vyzval dne [datum] instituci k vyjádření. Dne [datum] podala námitky instituce a téhož dne vyzval finanční arbitr žalobce k vyjádření. Instituce se vyjádřila dne [datum], žalobce dne [datum]. Dne [datum] vyzval finanční arbitr žalobce i instituci k předložení podkladů a sdělení zda nedošlo k dalším platbám na pojistnou smlouvu. Oba reagovali dne [datum]. Dne [datum] uplatnil žalobce opatření proti nečinnosti. Dne [datum] vydal finanční arbitr rozhodnutí o námitkách, v němž navýšil dosud přiznanou výši bezdůvodného obohacení o nové platby pojistného. 4. Po právním posouzení podle § 13 odst. 1, 2 a § 31a dost. 1, 2, 3 zák. č. 82/1998 Sb. a podle § 1 písm. e), § 8, § 15 odst. 1 a § 16 odst. 2 zák. č. 229/2002 Sb. dovodil soud prvního stupně, že na řízení před finančním arbitrem dopadá čl. 6 Úmluvy, neboť se jedná o právo opravdové a vážné, mající přímý vliv na způsob výkonu práva, má svůj základ ve vnitrostátním právu (v zákoně o finančním arbitrovi) a je civilní povahy, neboť řízení před finančním arbitrem je plnohodnotnou alternativou k soudnímu řízení, které má do jisté míry nahrazovat. Dospěl k závěru, že přezkoumávané řízení trvalo s ohledem na celkovou délku řízení představující 34 měsíců i přes jeho průběh ve dvou instancích nepřiměřeně dlouho. Dovodil i naplnění dalších dvou předpokladů vzniku odpovědnosti žalované za škodu, a to vznik újmy vycházející z vyvratitelné domněnky, že nepřiměřená délka řízení znamená morální újmu představující nejistotu ohledně výsledku řízení, a tím i příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem a vznikem újmy. Následně soud prvního stupně uzavřel, že vzhledem k aplikovatelnosti čl. 6 Úmluvy i k významu sporu pro žalobce vyplývajícího z částky [částka] uplatněné v řízení je třeba odškodnění poskytnout v relutární podobě. Při stanovení výše odškodnění vyšel ze Stanoviska a jeho spodní hranice [částka] se zápočtem jednou polovinou za první dva roky řízení. Za první dva roky řízení tak žalobci přiznal [částka] a za dalších 10 měsíců [částka] (10 x [částka]). K takto zjištěné základní částce připočetl 10 % za nedůvodné průtahy v období od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum], dále 10 % za aktivitu žalobce spočívající v podání návrhu na určení procesní lhůty, o 10 % snížil základní částku z důvodu složitosti řízení. Celkem tak dovodil jako odpovídající satisfakci částku [částka], k níž přiznal žalobkyni i úrok z prodlení ode dne následujícího po doručení výsledku předběžného uplatnění nároku u žalované. Co do zbylé částky pak žalobu i s příslušenstvím zamítl. Náklady řízení posoudil v souladu s platnou judikaturou podle § 142 odst. 3 o. s. ř. 5. Proti I. a III. výroku rozsudku podala žalovaná včasné odvolání, ve kterém namítla, že soud prvního stupně nijak nezohlednil skutečnost, že finanční arbitr již dne [datum], tedy po necelých devíti měsících, poskytl žalobci předběžné právní posouzení a vzhledem k námitce promlčení vznesené institucí jej vyzval ke zvážení zpětvzetí návrhu a výpovědi pojistné smlouvy, neboť případné odkupné, které by tím žalobce získal, by přesahovalo dvojnásobně nepromlčené bezdůvodné obohacení. Právní názor finančního arbitra byl jako správný potvrzen i probíhajícími řízeními podle části V. o. s. ř. a nevylučovala ho ani skutečnost, že v odvolacích řízeních následně docházelo k uzavření mimosoudních dohod. I žaloba žalobce byla prozatím v první instanci zamítnuta. Je tak dle žalované zřejmé, že žalobce od doby poučení od finančního arbitra nemohl být v nejistotě ohledně výsledku řízení, naopak finanční arbitr poskytl žalobci fakticky právní pomoc. Žalovaná dále označila za nedůvodné navýšení základní částky o 10% z důvodu průtahů v řízení, neboť k rozhodnutí soudu prvního stupě o odškodnění žalobce došlo právě pro průtahy v řízení, tedy za celou délku řízení včetně průtahů. Stejně tak bylo dle žalované v této délce řízení odškodněno i využití ochrany proti nečinnosti žalobcem, které nedůvodně soud prvního stupně také zhodnotil zvýšením základní částky o 10 %. Nesprávně naopak podle žalované soud prvního stupně nezohlednil žalobkyní namítané průtahy na straně žalobce, který k návrhu nedodal potřebné podklady, a to přesto, že byl zastoupen renomovanou advokátní kanceláří, a tyto doplnil pouze částečně až po třech měsících, přičemž i vyjádření k podkladům podal až po třech měsících od jejich zaslání a navíc v něm pozměnil svůj návrh. Dále žalovaná poukázala na to, že lhůty k vydání rozhodnutí finančního arbitra se posuzují až od shromáždění podkladů pro rozhodnutí, což závisí na uvážení finančního arbitra. Případná omluva poskytnutá žalobci je dostatečnou kompenzací v dané věci. Navrhla, aby odvolací soud oba napadené výroky změnil, žalobu zamítl a uložil žalobci povinnost nahradit žalované náklady řízení. 6. Žalobce se ve vyjádření k odvolání žalované ztotožnil s právním závěrem soudu prvního stupně o existenci průtahů v přezkoumávaném řízení a vzniku nároku na finanční zadostiučinění. S argumenty žalované se pak soud prvního stupně v odůvodnění rozsudku dostatečně vypořádal. Případné neposkytování součinnosti žalobce v přezkoumávaném řízení mohlo prodloužit řízení maximálně o tři měsíce, což je zanedbatelné ve srovnání s 18 měsíců trvající nečinností finančního arbitra. Ovlivnit délku řízení nemohla ani změna návrhu, neboť v souvislosti