70 CO 363/2022-204 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I.) a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka] (výrok II.), jakož i náhradu nákladů řízení v částce [částka] (výrok IV.). 2. Žaloba vycházela z tvrzení, že mezi žalobkyní jako pronajímatelkou a žalovanou jako nájemkyní byla uzavřena smlouva o nájmu ze dne [datum], jejímž předmětem byl nájem bytu o dispozici 3+1 v prvním patře domu [adresa] stojícího na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obec Praha Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum], nájemné činilo [částka] měsíčně, záloha za služby [částka] měsíčně. Po uplynutí doby nájmu došlo k automatickému prodloužení nájmu dle § 2285 občanského zákoníku do [datum]. Dne [datum] strany uzavřely dodatek [číslo] k nájemní smlouvě, dle kterého byl nájem sjednán do [datum] a nájemné činilo [částka] měsíčně, záloha za služby [částka] měsíčně. Žalovaná nehradila nájemné řádně dle nájemní smlouvy a po skončení nájmu byt nevyklidila a nadále jej užívala. Žalobkyně sama do bytu vstoupila dne [datum] a zjistila, že je opuštěn, přičemž jevil značné známky poškození. Po skončení nájmu vznikl žalobkyni nárok na vydání bezdůvodného obohacení za květen až [anonymizováno] [rok], které požadovala v částce [částka] měsíčně. Po rozšíření žaloby se domáhala zaplacení nájmu a zálohy na služby za období od [anonymizováno] [rok] do skončení nájmu a poté vydání bezdůvodného obohacení do [anonymizováno] [rok], celkem požadovala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. 3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, tvrdila, že dodatek [číslo] k nájemní smlouvě nikdy nepodepsala, sice souhlasila s jeho obsahem a výší nájmu, ale podpis na listině není její. Dále namítla, že byt užívala jen do srpna [rok], od září [rok] jej neužívala, klíče se snažila vrátit žalobkyni poštou, ta si však doporučenou zásilku nepřevzala, proto jí klíče zaslala obyčejnou poštou. Namítla, že jí dluh nevznikl, když započítávala všechny své platby včetně dvou složených kaucí po [částka], první kauci složila v hotovosti před podpisem nájemní smlouvy, druhou na žádost žalobkyně převodem na bankovní účet. 4. Soud prvního stupně žalobě v plném rozsahu vyhověl. Konstatoval, že přiznaná částka představovala jednak dlužné nájemné, jednak bezdůvodné obohacení. Vzal za prokázané, že povinnosti žalované vznikly na základě smlouvy o nájmu ze dne [datum] ve spojení s dodatkem [číslo] ze dne [datum], kterým byl nájem sjednán na dobu určitou do [datum], nájemné činilo [částka] měsíčně a úhrada za služby spojené s nájmem [částka] měsíčně. Žalovaná byla povinna byt vyklidit do [datum], což přes výzvy neučinila a za dobu od [datum] do [datum] došlo na straně žalované ke vzniku bezdůvodného obohacení. Ohledně požadovaných nákladů spojených s uplatněním pohledávky soud prvního stupně vycházel z [ustanovení pr. předpisu] a žalobkyni náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka] přiznal. 5. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání. Soudu prvního stupně vytkla, že žalobkyni přiznal nárok na požadované platby záloh na služby, ačkoli dle judikatury se žalobce nemůže úspěšně domoci na žalovaném úhrady těch záloh, které měly již být vyúčtovány. K přiznanému bezdůvodnému obohacení uvedla, že dle § 2295 občanského zákoníku neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu, má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, soud prvního stupně však nesprávně uvedl, že pronajímatel má v takovém případě právo na úhradu bezdůvodného obohacení ve výši obvyklého nájemného v daném místě a čase. Soud prvního stupně dle žalované pochybil také v tom, že nezohlednil veškeré platby, které žalovaná od září [rok] do srpna [rok] uhradila na účet žalobkyně, dle výpisů z účtu šlo o částku [částka]. V případě platnosti dodatku [číslo] k nájemní smlouvě přitom měla žalovaná na nájemném a službách za uvedené období uhradit částku [částka], tudíž i v případě, že by se odhlédlo od nevrácených kaucí, a i kdyby žalovaná měla povinnost zaplatit ještě nájemné a služby za další 2 měsíce, nelze dospět k částce, kterou soud prvního stupně žalované uložil k úhradě. Nesprávně soud prvního stupně posoudil možné promlčení nároku žalované na vrácení zaplacených kaucí, či přeplatků, pokud totiž žalovaná hradila závazky z nájemní smlouvy, nemohly se tato nároky žalované promlčet. Pochybení soudu prvního stupně žalovaná spatřovala i v tom, že nezadal znalci vypracování znaleckého posudku ke zjištění, zda je na dodatku [číslo] k nájemní smlouvě skutečně pravý podpis žalované, což žalovaná popírala. Nesprávně se soud prvního dle žalované vypořádal i s otázkou složené kauce. Poukázala na to, že složila kauci [částka] dvakrát, platba první kauce je potvrzena v nájemní smlouvě a nebyla sporná, podruhé složila žalovaná kauci [částka] po uzavření nájemní smlouvy na účet žalobkyně a platbu označila„ Vlková_kauce NS“. Soud prvního stupně v rozsudku uvedl, že neuvěřil tvrzení žalované, že hradila 2 kauce, nýbrž že uvěřil pouze tomu, že uhradila jednu kauci, současně ale také uvedl, že z [anonymizováno] komunikace ze dne [datum] a z e-mailové komunikace s [jméno] [příjmení] ze dne [datum] zjistil, že platba označená„ [příjmení] kauce NS“ byla jasně vymezena jejím účelem, tj. jednalo se o kauci. Za nelogické označila žalovaná i závěry soudu prvního stupně ohledně oprávněnosti nároku žalobkyně na úhradu instalace nových zámků a připojení elektřiny, když ceny údajně uhrazené žalobkyní za výměnu zámků a připojení elektřiny neodpovídají cenám, které jsou uvedeny v ceníku dodavatelů těchto prací. Provedenému dokazování dle žalované neodpovídají ani závěry soudu prvního stupně o vyklizení bytu a předání klíčů žalované, žalovaná poukázala na to, že z konečných faktur za plyn a elektřinu vyplývá, že ukončila odběr k [datum] a z důkazů o provedeném stěhování plyne, že k němu došlo 22. a [datum]. Chybně soud prvního stupně žalobkyni přiznal náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka], ty lze uplatnit pouze ve vztazích mezi podnikateli, či mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem, nájemní vztah mezi žalobkyní a žalovanou nebyl takovýmto vztahem, a proto [ustanovení pr. předpisu] nelze aplikovat. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. 6. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání uvedla k námitce, že nemůže požadovat platbu záloh za služby, že žalobu podala v okamžiku, kdy žalovaná v bytě stále ještě bydlela a neplatila, reálnou spotřebu v bytě tedy žalobkyně ještě neznala. Žalobkyně sporovala tvrzení o platbách, která uváděla žalovaná. K otázce uzavření dodatku [číslo] k nájemní smlouvě uvedla, že z provedeného dokazování vyplynulo, že dodatek byl uzavřen, podepsán a strany dle něj postupovaly. Dále uvedla, že uhradila náklady na otevření bytu zámečníkem a na znovupřipojení elektřiny, což řádně doložila, tyto vynaložené náklady započítala proti složené kauci. Poukázala na to, že žalovaná jí byt nikdy nepředala, tvrzené zaslání klíčů od bytu poštou žalobkyně odmítla. Opuštění bytu žalobkyně zaznamenala v průběhu listopadu [rok], vzhledem k nejistotě o tom, kdy k opuštění došlo, se však žalobkyně domáhala svých nároků pouze do [anonymizováno] [rok] a nikoli i za listopad. Rozhodnutí soudu prvního stupně považuje žalobkyně za věcně správné a navrhla jeho potvrzení. 7. Odvolací soud na základě podaného odvolání přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř., a dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro jeho zrušení. 8. Mezi účastnicemi řízení nebylo sporné uzavření nájemní smlouvy ze dne [datum], jejímž předmětem byl nájem bytu o dispozici 3+1 v prvním patře domu [adresa] stojícího na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obec Praha. [příjmení] bylo, zda byl k této nájemní smlouvě uzavřen dodatek [číslo] datovaný [datum], sporným rovněž bylo, do kdy žalovaná předmětný byt užívala. Tyto dvě sporné otázky pak mají zásadní vliv na posouzení uplatněného nároku, když ovlivňují jak částku, kterou byla žalovaná povinna platit, tak i dobu, po kterou tak měla činit. 9. Žalovaná sporovala, že by dodatek [číslo] datovaný [datum] podepsala. Z napadeného rozsudku je patrné, že soud prvního stupně dospěl k závěru, že dodatek [číslo] byl žalovanou podepsán, znalecký posudek nicméně zadán nebyl. Odvolací soud nepovažuje závěry soudu prvního stupně k otázce podpisu dodatku č. za zcela přiléhavé, nicméně dospěl k závěru, že dodatek [číslo] byl mezi účastnicemi řádně uzavřen, když sama žalovaná potvrdila, že s jeho obsahem byla seznámena, souhlasila s ním včetně výše nájmu a úhrady za služby. Svou vůli být vázána dodatkem [číslo] dala žalovaná v e-mailu, který prostřednictvím své právní zástupkyně zaslala dne [datum] právní zástupkyni žalobkyně. V tomto e-mailu, jakož i předcházejícím e-mailu ze dne [datum] je jasně uvedeno, že