72 CO 172/2019-460 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,75% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II.). 2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení žalované částky s příslušenstvím z titulu náhrady za nucené omezení jejího vlastnického práva, které je na základě rozhodnutí správního orgánu povinna v zájmu [anonymizována dvě slova] strpět. Účelem požadované náhrady je kompenzovat„ ztrátu šance“ uskutečnit podnikatelský záměr vystavět a provozovat dvě větrné elektrárny (dále také jen„ [anonymizováno]“). 3. Žalovaná navrhovala, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta. 4. Soud prvního stupně měl za prokázané, že žalobkyně je vlastníkem pozemků st. parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno], [územní celek], dříve pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno], [územní celek] (dále také jen„ předmětné nebo dotčené pozemky“). Obecně závaznou vyhláškou obce Petrovice [číslo] ze [anonymizováno] [datum], která [anonymizováno] platnosti [anonymizováno] [datum], byla vyhlášena závazná část změny [číslo] územního plánu sídelního útvaru [obec], přičemž jejím účelem bylo stanovení závazné regulativy pro funkční uspořádání území pro výstavbu [anonymizováno] v prostoru [katastrální uzemí] Krajský úřad Ústeckého kraje dospěl v rámci zjišťovacího řízení k závěru, že změnu územního plánu není nutné posoudit z hlediska vlivů na životní [anonymizována dvě slova]), neboť by takové posouzení v daném případě pouze kopírovalo proces EIA, a že akce„ výstavba dvou [anonymizováno] v lokalitě [ulice]“ nebude mít samostatně ani ve spojení s jinými významný vliv na území evropsky významných ptačích lokalit nebo ptačích oblastí. Územním rozhodnutím obecního úřadu Libouchec ze [anonymizováno] [datum] bylo rozhodnuto o umístění dočasné stavby dvou kusů [anonymizováno] na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno] včetně přípojky vysokého napětí, a to na dobu 20 let od nabytí právní moci stavebního povolení. V rámci stavebního řízení dospěl stavební úřad k závěru, že [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] pískovce není dotčeným orgánem, a [anonymizováno] [datum] vydal stavební povolení na dočasnou stavbu – výstavbu dvou [anonymizováno] na předmětném pozemku, jež nabylo právní moci [anonymizováno] [datum]. Následně [ulice] inspekce životního [anonymizováno] rozhodnutím ze [anonymizováno] [datum], respektive novým rozhodnutím ze [anonymizováno] [datum], zakázala žalobkyni veškerou stavební činnost podle stavebního povolení, a to až do doby pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu [anonymizována dvě slova] o udělení výjimky podle [ustanovení pr. předpisu], o ochraně [anonymizováno] a krajiny, a to konkrétně na vyskytující se zvláště chráněný druh tetřívka obecného, který je zařazen mezi silně ohrožené zvláště chráněné druhy živočichů. [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] pískovce rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a krajiny ze [anonymizováno] [datum] požadovanou výjimku nepovolila. 5. V rámci hodnocení věci po právní stránce vzal soud prvního stupně v úvahu, že nařízením vlády č. 28/2005 Sb. byla s účinností od [datum] vymezena [anonymizována dvě slova] [ulice] [anonymizována dvě slova], která se rozkládá mj. na území [ulice] u [obec], přičemž předmětem [anonymizována dvě slova] oblasti je populace tetřívka obecného a jeho biotop. Konstatoval, že podle [ustanovení pr. předpisu], o ochraně [anonymizováno], ve znění [účinnost], je orgán [anonymizována dvě slova] oprávněn stanovit fyzickým a právnickým osobám podmínky pro výkon činnosti, která by mohla způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných částí [anonymizováno], popřípadě takovou činnost zakázat. Současně poukázal na to, že ve smyslu článku 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen„ Listina“) je vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Žalobkyní uplatněný nárok posuzoval jako nárok na náhradu za omezení jejího vlastnického práva, neboť [ulice] inspekce životního [anonymizováno] zakázala žalobkyni veškerou stavební činnost do doby pravomocného rozhodnutí o udělení výjimky na tetřívka obecného. Území, na němž měly být vybudovány dvě [anonymizováno], zhodnotil jako území, ve kterém již byla před vydáním stavebního povolení nařízením vlády vymezena [anonymizována dvě slova], jejímž cílem je ochrana významné lokality, resp. ochrana tetřívka obecného a jeho biotop. Omezení stavebních činností v takové významné lokalitě na základě zákona pak podle soudu prvního stupně nevykazuje znaky omezení ve smyslu článku 11 odst. 4 Listiny, ale představuje přípustnou korekci výkonu vlastnického práva. V kontextu článku 11 odst. 3 Listiny uzavřel, že se v daném případě nejedná o individuální omezení, které by zasáhlo do vlastnického práva žalobkyně takovou měrou, že by jí vznikl nárok na náhradu, nýbrž s ohledem na právem chráněný zájem jde o zásah přípustný. Z uvedených důvodů soud prvního stupně žalobu jako nedůvodnou zamítl. O náhradě nákladů rozhodl dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) tak, že v řízení plně úspěšné žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívajících v paušální náhradě hotových výdajů dle vyhl. č. 254/2015 Sb. 6. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala žalobkyně odvolání. Za nesprávné označila závěry soudu prvního stupně o tom, že se v daném případě nejedná o nucené omezení vlastnického práva ve smyslu článku 11 odst. 4 Listiny. Vyjádřila přesvědčení, že došlo k závažnému zásahu do jejího vlastnického práva, který zakládá nárok na přiměřenou náhradu. Namítala, že soud prvního stupně adekvátně nezohlednil, že žalobkyně stále disponuje pravomocným stavebním povolením, že příslušné orgány [anonymizována dvě slova] se v rámci stavebního řízení zabývaly ochranou tetřívka obecného, vyloučily negativní vliv záměru žalobkyně na tetřívka obecného a nepožadovaly proto udělení výjimky podle [ustanovení pr. předpisu], o ochraně [anonymizováno] a krajiny ve vztahu k tetřívkovi obecnému. Vyjádřil názor, že v daném případě se nejednalo o obecné omezení stavební činnosti v [anonymizováno] oblasti, vyplývající z [ustanovení pr. předpisu], a ze [ustanovení pr. předpisu], o ochraně [anonymizováno] a krajiny, které by se vztahovalo na všechny vlastníky pozemků v lokalitě. Poukázala na to, že příslušné orgány veřejné moci konkrétně posuzovaly potencionální dopady jejího záměru na tetřívka obecného a vydaly pravomocné stavební povolení, které založilo její legitimní očekávání, že na pozemcích bude možné realizovat podnikatelský závěr výstavby a provozování dvou [anonymizováno]. Následně jí však individuální správní rozhodnutí [obec] inspekce životního [anonymizováno] o zákazu činnosti podle [ustanovení pr. předpisu], o ochraně [anonymizováno] a krajiny fakticky znemožnilo realizaci záměru povoleného pravomocným stavebním povolením. Zdůraznila, že jednala v důvěře ve správnost rozhodnutí a aktů orgánů veřejné moci, kdy ve všech fázích realizace projektu obdržela kladná stanoviska příslušných orgánů [anonymizována dvě slova] k realizaci podnikatelského záměru. Z tohoto důvodu se dovolává [anonymizováno] dobré víry v existenci práv založených pravomocným stavebním povolením ([anonymizováno] legitimního očekávání). V této souvislosti žalobkyně odkázala na nález Ústavního soudu [ústavní nález] ze [anonymizováno] [datum] a dovodila, že jestliže jí orgány veřejné moci svými individuálními akty znemožnily realizaci práv založených pravomocným stavebním povolením, jedná se o individuální omezení jejího vlastnického práva. Uvedla, že zmařením podnikatelského záměru ve fázi jeho realizace jí vznikla majetková újma velkého rozsahu, kdy jen očekávaný čistý zisk z provozu dvou [anonymizováno] po dobu 20 let činil [částka], přičemž dalšího zisku by dosahovala z rostlinné zemědělské výroby na nezastavěných částech pozemku. Majetkovou újmu pak žalobkyně spatřuje také ve znehodnocení samotných dotčených pozemků, neboť i kdyby nechtěla projekt [anonymizováno] provozovat sama, nepochybně by jej včetně pozemků s pravomocným stavebním povolením prodala za několikanásobně vyšší cenu, než za kterou by prodala zemědělské pozemky, na nichž přítomnost tetřívka obecného znemožňuje jakoukoliv výstavbu a podstatně omezuje jejich zemědělské využití. Na základě uvedeného vyjádřila přesvědčení, že v daném případě jsou splněny podmínky kvalifikovaného o