72 CO 313/2021-173 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 9,75 % úrok z prodlení p. a. z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], 10 % úrok z prodlení p. a. z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], 10 % úrok z prodlení p. a. z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], [částka] s 9,75 % úrokem z prodlení p. a. od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni, k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.) a rozhodl, že soud vrací žalované složenou zálohu ve výši [částka] (výrok III.). 2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě podané [datum], kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu nezaplacené části ceny díla podle smlouvy o dílo ze dne [datum]. Tvrdila, že žalovaná se ve smlouvě zavázala, hradit cenu díla průběžně na základě daňových dokladů (faktur) vystavených zhotovitelem, přičemž je v prodlení se zaplacením částky [částka] podle faktury č. [anonymizováno], splatné [datum], částky [částka] podle faktury č. [anonymizováno] [číslo], splatné [datum], částky [částka] podle faktury č. [anonymizováno], splatné [datum] a částky [částka] podle faktury č. [anonymizováno], splatné [datum]. 3. Vzhledem k tomu, že žalovaná po podání žaloby zaplatila žalobkyni část jistiny žalobou uplatněných pohledávek v celkové výši [částka], vyúčtovaných fakturami č. [anonymizováno], č. [anonymizováno] a č. [anonymizováno], vzala žalobkyně v tomto rozsahu žalobu částečně zpět a soud prvního stupně usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastavil. Žalobkyně nadále setrvala na žalobě co do uplatněného nároku na zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení 9,75% p. a. z této částky od [datum] do zaplacení a co do příslušenství pohledávek, jejichž jistina byla žalovanou uhrazena, tj. co do úroku z prodlení ve výši 9,75% p. a. z částky [částka] od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 10% p. a. z částky [částka] od [datum] do [datum] a úroku z prodlení ve výši 10% p. a. z částky [částka] od [datum] do [datum]. 4. Žalovaná navrhovala, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta. Tvrdila, že žalobkyni nevznikl nárok na zaplacení části ceny díla ve výši [částka] s příslušenstvím, neboť dílo mělo vady. Proti žalobou uplatněnému nároku na zaplacení částky [částka] a úroku z prodlení kapitalizovaného částkou v celkové výši [částka] (celkem [částka]) namítla k započtení své pohledávky za žalobkyní, a to pohledávku ve výši [částka] podle článku XV. odst. 9 smlouvy – účast pracovníků při několikanásobném předávání vad a nedodělků žalobkyní a její odmítnutí (650 [spisová značka] x 150), ve výši [částka] podle článku III. odst. 5 písm. o) smlouvy za kompletaci dokumentace pro předání (950 [spisová značka] x 60, 450 [spisová značka] x 80), ve výši [částka] podle článku XVI. odst. 16 smlouvy za účast jejích pracovníků při řešení vad a nedodělků ([částka] hod. x 450), ve výši [částka] z titulu práva na náhradu energií na stavbě za elektřinu a vodné a stočné, ve výši [částka] odpovídající tzv. rozpadu nákladů za realizaci díla a ve výši [částka] z titulu nároku na úhradu tzv. režijních nákladů pro vyúčtování projektu díla dle smlouvy o dílo. 5. Žalobkyně v reakci na obranu žalované s poukazem na § 1987 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen „o. z.“) namítla, že započítávané pohledávky žalované nejsou způsobilé k započtení, neboť jsou nejisté a neurčité. 6. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování vyšel po skutkové stránce zejména ze zjištění, že mezi žalobkyní jako zhotovitelem a žalovanou jako objednatelem byla dne [datum] uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení části stavby„ [příjmení] centrum [obec]“. Ve smlouvě byla sjednána povinnost žalované platit cenu díla ve výši [částka] průběžně 1x měsíčně na základě žalobkyní vystavených daňových dokladů. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna vystavit fakturu po odsouhlasení soupisu prací žalovanou s tím, že žalobkyně žalované předloží soupis skutečně provedených prací vždy nejpozději do druhého kalendářního dne měsíce následujícího po provedení prací. Žalovaná se zavázala faktury hradit ve výši 95 % fakturované částky bez daně z přidané hodnoty s tím, že zbývající část ve výši 5 % z ceny bez daně z přidané hodnoty bude sloužit jako zádržné pro řádné odstranění případných vad a nedodělků a to za situace, kdy žalobkyně byla povinna žalovanou požádat písemně po odstranění vad a nedodělků o uvolnění zádržného, a to do 30 dnů od protokolárního předání a převzetí stavby. Žalobkyně se zavázala žalované platit spotřebovanou elektřinu a vodu na základě faktur, které vystaví žalovaná na základě faktur dodavatelů elektřiny a vody. Žalobkyně vystavila fakturu č. [anonymizováno] na zaplacení [částka], splatnou [datum], fakturu č. [anonymizováno] [číslo] na zaplacení [částka], splatnou [datum], fakturu č. [anonymizováno] na zaplacení [částka], splatnou [datum] a fakturu č. [anonymizováno] na zaplacení [částka], splatnou [datum]. Fakturou č. [anonymizováno] [číslo] požádala žalobkyně žalovanou po odsouhlasení provedených prací o zaplacení ceny za stavební práce provedené v období od [datum] do [datum], faktura byla vystavena na částky [částka] a [částka] s tím, že po odpočtu pozastávky [částka] zbývá k zaplacení [částka]. 7. Zjištěný skutkový stav hodnotil soud prvního stupně po právní stránce dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Smluvní vztah mezi účastníky posoudil podle § [číslo] ve spojení s § 2586 a násl. o. z. a právo na zaplacení ceny díla dle § 2610 a § 2611 o. z. S poukazem na závěry plynoucí z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] uzavřel, že pokud si smluvní strany sjednaly průběžné placení ceny díla, a to měsíčně v závislosti na provedených pracích, není pro vznik práva na zaplacení ceny rozhodující provedení díla. Na základě uvedeného shledal důvodným požadavek žalobkyně na zaplacení části ceny díla ve výši [částka] spolu s příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla v žalobou vymezeném období v prodlení také se zaplacením částek [částka], [částka] a [částka], posoudil v souladu s § 1970 o. z. jako důvodný rovněž požadavek žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení z uvedených částek, který kapitalizoval ve výši [částka], [částka] a [částka]. Ve vztahu k žalovanou vznesené námitce započtení dospěl k závěru, že žalobkyně se důvodně dovolala ustanovení § 1987 odst. 2 o. z., které stanoví, že pohledávka nejistá nebo neurčitá není způsobilá k započtení. Vzal přitom v úvahu judikaturu Nejvyššího soudu zabývající se výkladem § 1987 o. z. a skutečnost, že žalovaná uplatnila k započtení pohledávky vzniklé převážně z vad díla, plynoucí ze stejného smluvního vztahu jako pohledávka žalobkyně. Uzavřel, že k posouzení otázky, zda dílo mělo vady či nikoliv, by bylo nutné provést rozsáhlé dokazování žalovanou navrženými listinnými důkazy a výslechy svědků a současně nechat zpracovat znalecký posudek z oboru stavebnictví. Otázku existence vad díla přitom shledal nerozhodnou pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku s ohledem na skutečnost, že smluvní strany si sjednaly průběžné placení ceny díla. Současně poukázal na skutečnost, že ve faktuře č. [anonymizováno] [číslo], kterou žalobkyně vyfakturovala část ceny díla ve výši [částka], byla v souladu s článkem VIII. smlouvy o dílo zohledněna pozastávka sloužící k řešení reklamačních nároků a k řádnému odstranění případných vad díla. Za této situace se soud prvního stupně vznesenou námitkou započtení nezabýval, vrátil žalované zálohu [částka] složenou na náklady dokazování navrhovanými výslechy svědků a žalobě ve znění částečného zpětvzetí v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.) tak, že v řízení úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení sestávajících se ze zaplaceného soudního poplatku a z nákladů právního zastoupení. 8. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala žalovaná odvolání. Namítala, že soud prvního stupně zatížil řízení hrubou procesní vadou, neboť se paušálně bez odpovídajícího zdůvodnění odmítl zabývat vznesenou námitkou započtení. Odkázala na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu, z níž plyne, že výklad § 1987 odst. 2 o. z. nesmí bránit poctivému a spravedlivému uspořádání vztahů mezi dotčenými stranami. Vyjádřila přesvědčení, že soudu prvního stupně nic nebránilo v tom, aby provedl odpovídající dokazování k námitce započtení a přispěl tak ke komplexnímu řešení práv a povinností mezi účastníky řízení, respektive ke spravedlivému uspořádání jejich vzájemných vztahů plynoucích ze smlouvy o dílo. Přístup soudu prvního stupně, který se odmítl zabývat námitkou zapo