72 CO 367/2021-44 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení a současně žalobci uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalované. 2. Takto soud I. stupně rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení jednak [částka] jako škody na vozidle a jednak částky [částka] jako nemajetkové újmy na zdraví. Tvrdil, že škodu utrpěl při dopravní nehodě dne [datum], jejímž viníkem byl zaměstnanec pojištěnce žalované. 3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Namítla, že dopravní nehodu naopak zavinil žalobce, když při projíždění pravotočivé zatáčky nepřizpůsobil rychlost jízdy svým schopnostem, dopravně technickému stavu vozovky a povětrnostním podmínkám, kdy následně při intenzivním brždění přejel se svým vozidlem do protisměru a narazil do tahače ve vlastnictví pojištěnce žalované. Žalovaná rovněž namítla promlčení žalobou uplatněného nároku. 4. Provedenými důkazy soud I. stupně zjistil, že dne [datum] v 07:51 hodin došlo na tříramenné křižovatce silnice 2. třídy [číslo] sjezdu z dálnice D6 mezi [město] nad [město] a [příjmení] k dopravní nehodě mezi vozidlem Škoda Octavia, [registrační značka], které řídil vlastník vozidla, žalobce [jméno] [příjmení], a nákladní soupravou ve vlastnictví společnosti [právnická osoba], kterou řídil zaměstnanec [právnická osoba] [příjmení]. Nákladní souprava byla ke dni dopravní nehody odpovědnostně pojištěna u žalované. K dopravní nehodě došlo tak, že žalobce při projíždění pravotočivé zatáčky nepřizpůsobil rychlost jízdy svým schopnostem a stavu pozemní komunikace, která byla mokrá, a neřídil tak, aby mohl své vozidlo zastavit na vzdálenost, na kterou měl rozhled, přičemž při projíždění pravotočivé zatáčky se před žalobcem otevřel rozhled na předmětnou křižovatku, kterou v té chvíli projížděl tahač s návěsem ve směru k žalobci, který se tohoto tahače zalekl, dostal smyk a svým vozidlem se dostal do směru do levého pruhu vozovky. Následně vozidlo zřejmě najelo na jímku ve vozovce, díky které se směr smyku vozidla stočil zpět k pravé straně vozovky. Vozidlo žalobce poté narazilo do zadní levé části návěsu, od kterého se odrazilo a zastavilo se na místě mimo vozovku. Při dopravní nehodě došlo k poškození vozidla žalobce i k poškození návěsu, dále ke zranění žalobce, který byl po nehodě ošetřen v nemocnici. Proti žalobci bylo vedeno přestupkové řízení pro porušení povinnosti podle zákona o silničním provozu a pro porušení povinnosti uzavřít povinné pojištění za provoz vozidla, přičemž řízení ohledně obou přestupků bylo nakonec zastaveno, neboť odpovědnost za přestupky zanikla. 5. Při právním hodnocení věci soud I. stupně vycházel z aplikace § 4 písm. a), § 11 odst. 1, § 18 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, a dále z ustanovení § [číslo], § 2910 o. z. Protože na podkladě provedeného dokazování dospěl k závěru, že předmětnou dopravní nehodu zavinil žalobce, čímž porušil povinnosti vyplývající ze zákona o silničním provozu, dovodil, že tak nevznikla povinnost žalované vyplatit žalobci pojistné plnění. Kromě toho se soud I. stupně zabýval námitkou promlčení. Uvedl, že v posuzovaném případě počala promlčecí lhůta ve smyslu § 626 o. z. běžet [datum] (tj. jeden rok od pojistné události) a uplynula dnem [datum]. Současně však běžela subjektivní promlčecí lhůta poškozeného na náhradu škody přímo po škůdci, která uplynula nejpozději dne [datum], neboť, jak soud I. stupě zjistil, dne [datum] došlo ke skončení pracovní neschopnosti žalobce. V souladu s § 635 odst. 2 o. z. se právo na pojistné plnění promlčelo nejpozději dnem [datum]. Protože žaloba byla podána dne [datum], stalo se tak po marném uplynutí tříleté promlčecí lhůty podle § 629 o. z. 6. Z uvedených důvodů soud I. stupně žalobu zamítl a o nákladech řízení rozhodl s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. 7. Proti rozsudku podal žalobce odvolání. Nesouhlasil se závěry soudu I. stupně o průběhu předmětné dopravní nehody. Podle něj měl soud zadat znalecký posudek z oboru dopravy, a to za situace, kdy není žádné pravomocné rozhodnutí, kterým by byla uznána vina žalobce na předmětné dopravní nehodě. Nesouhlasil rovněž se závěrem o promlčení svého nároku, když o výši bolestného se dozvěděl až z odborného vyjádření MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. Zejména z uvedených důvod žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. 8. Žalovaná ve vyjádření k odvolání především zdůraznila, že pohledávka žalobce na náhradu škody na vozidle i na bolestném byla k datu podání žaloby promlčena. Pro počátek běhu promlčecí lhůty není podstatné, kdy byla výše bolestného vyčíslena, ale kdy bylo lze objektivně bodové ohodnocení provést, což bylo podle žalované nejpozději k datu ukončení pracovní neschopnosti žalobce. Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozsudku. 9. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, že splňuje náležitosti uvedené v § 205 o. s. ř., přezkoumal rozsudek soudu I. stupně podle § 212, § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 10. Soud I. stupně provedl dokazování v potřebném rozsahu, z provedených důkazů vyvodil odpovídající skutková zjištění, která následně přiléhavě posoudil i po stránce právní. Především přiléhavě aplikoval ustanovení upravující počátek běhu promlčecí lhůty (§ 619 odst. 1, § 626 o. z.). Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky. Podle § 635 odst. 2 o. z. právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti se promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje. S odkazem uvedená ustanovení soud I. stupně dospěl ke správnému závěru o důvodnosti námitky promlčení žalobou uplatněného nároku. Odvolací soud se v tomto směru s odůvodněním napadeného rozsudku (srovnej odstavec 31) jak promlčení majetkové škody tak i nemajetkové újmy zcela ztotožňuje a pro stručnost na ně odkazuje. Jak bylo v řízení z„ Hodnocení bolestného“ vydaného MUDr. [jméno] [příjmení] dne [datum] zjištěno, žalobce v souvislosti s úrazem, který utrpěl při dopravní nehodě, byl v pracovní neschopnosti od [datum] do [datum], kdy současně došlo k ukončení léčení, přičemž podle lékaře úraz nezanechal trvalé následky. V případě nároku na odškodnění bolesti poškozeného se poškozený dozví o škodě v době, kdy lze objektivně provést bodové ohodnocení bolesti. Od tohoto okamžiku běží subjektivní promlčecí doba (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 25 Cdo 1089/2006). Z uvedeného lze dovodit, že o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí doby (§ 620 odst. 1 o. z.) se žalobce v daném případě dozvěděl nejpozději dne [datum]. Skutečnost, kdy bylo provedeno bodové ohodnocení lékařem, nemá na běh subjektivní promlčecí doby vliv (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. z. 25 Cdo 222/2015). 11. Protože závěr soudu I. stupně, že se právo uplatněné žalobou promlčelo nejpozději [datum], je přiléhavý, bylo nadbytečné zabývat se tím, kdo předmětnou dopravní nehodu zavinil. 12. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil. 13. Výrok o nákladech odvolacího řízení má oporu v § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., když i v této fázi řízení úspěšné žalované vznikly náklady v důsledku právního zastoupení. Advokátce žalované náleží odměna za dva úkony právní služby po [částka], tj. za sepis vyjádření k odvolání a za účast na jednání odvolacího soudu (§ 8 odst. 1, § 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. k/, g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb.), dále dva režijní paušály po [částka] (§ 13 odst. 1 a 4 cit. vyhl.) a 21 % DPH. Náklady odvolacího řízení činí celkem [částka].