72 CO 385/2021-107 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovaným 1. a 2. povinnost zaplatit žalobci a) společně a nerozdílně částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.), uložil žalovaným 1. a 2. povinnost zaplatit žalobci b) společně a nerozdílně částku [částka] a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II.), uložil žalovaným 1. a 2. povinnost zaplatit žalobci a) na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to k rukám zástupce žalobce a) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III.) a uložil žalovaným 1. a 2. povinnost zaplatit žalobci b) na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to k rukám zástupce žalobce b) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok IV.). 2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se původně žalobce a) domáhal, aby žalovaným byla uložena povinnost zaplatit mu společně a nerozdílně částku v celkové výši [částka] s příslušenstvím. Tvrdil, že žalovaní byli na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] nájemci bytové jednotky [číslo] v domě na adrese [adresa]. Bytovou jednotku nevyklidili a užívali i po skončení nájmu, sjednaného na dobu určitou do [datum]. Za užívání bytové jednotky žalovanými v období měsíců září až prosinec [rok] požadoval zaplacení náhrady za užívání bytu ve výši sjednaného nájemného a nákladů na služby spojené s užíváním bytu. Část žalobou uplatněné pohledávky ve výši [částka], odpovídající náhradě za užívání bytu a nákladům na služby spojené s užíváním bytu za měsíc září [rok] ve výši [částka], za měsíc říjen [rok] ve výši [částka] a za měsíc listopad ve výši [částka], postoupil žalobce a) smlouvou ze dne [datum] ve znění dodatku ze dne [datum] na žalobce b) a soud prvního stupně usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 17 C 38/2020-53 připustil, aby žalobce b) ohledně pohledávky ve výši [částka] vstoupil do řízení na místo dosavadního žalobce a). Nadále se tedy na žalovaných domáhal žalobce a) zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a žalobce b) zaplacení částky [částka]. 3. Žalovaní se žalobou nesouhlasili, navrhovali, aby byla v celém rozsahu zamítnuta. V rámci své procesní obrany namítali započtení jejich pohledávky za žalobcem a) ve výši [částka] z titulu technického zhodnocení předmětného bytu provedením kompletní rekonstrukce. 4. Soud prvního stupně prostřednictvím provedeného dokazování zjistil skutkový stav věci a vyšel zejména ze zjištění, že žalobce a) byl v období měsíců září až prosinec roku 2019 vlastníkem budovy číslo popisné 831 (objekt k bydlení), stojící na pozemku parcelní [číslo] v katastrálním území Černý Most, obec Praha, na adrese [adresa]. Na základě smlouvy ze dne [datum] pronajal žalobce a) žalovaným 1. a 2. byt [číslo] nacházející se v uvedeném domě, a to na dobu určitou do [datum]. Výše nájmu a služeb spojených s užíváním bytu činila v roce 2019 částku [částka] měsíčně s tím, že nájemné činilo [částka] měsíčně a záloha na služby činila [částka] měsíčně. Nájemné a zálohy na služby byly splatné do posledního dne v měsíci. Nájemní vztah skončil uplynutím doby dne [datum]. Žalovaní 1. a 2. byt ve vlastnictví žalobce a) užívali i po skončení nájmu, mimo jiné jaké v průběhu měsíců září až prosinec roku 2019. Žalovaní byli před zahájením řízení v této věci vyzvání k zaplacení peněžité částky [částka], avšak nezaplatili ničeho. Pohledávky za žalovanými z titulu užívání bytu bez právního důvodu v měsíci září roku 2019 ve výši [částka], v měsíci říjnu roku 2019 ve výši [částka] a v měsíci listopadu roku 2019 ve výši [částka], byly žalobci b) postoupeny smlouvou ze dne [datum] ve znění dodatku ze dne [datum]. 5. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). Dospěl k závěru, že po skončení sjednané doby nájmu, tj. od [datum], užívají žalovaní předmětný byt bez právního důvodu, pročež jsou ve smyslu § 2295 a § 2291 a násl. o. z. povinni vydat bezdůvodné obohacení ve výši odpovídající výši sjednaného nájemného i ceně služeb. Uzavřel, že žalovaní se se splněním těchto povinností ocitli v prodlení a dle § 1968 a § 1970 o. z. jsou tak povinni zaplatit úrok z prodlení ve výši stanovené nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Aktivní věcnou legitimaci žalobce b) v projednávané věci dovodil s poukazem na § 1879 o. z. na základě platně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek. Pro úplnost odkázal na § 1872 o. z. a dodal, že za situace, když žalovaní užívali byt společně, jsou k zaplacení předmětných pohledávek zavázáni solidárně. Jako nedůvodnou posoudil obranu žalovaných spočívající v jimi uplatněné námitce započtení. Poukázal na to, že tvrzení žalovaných ohledně vzniku pohledávky v souvislosti se zhodnocením bytu zůstala neúplná, přičemž žalovaní se svou neúčastí na ústním jednání konaném dne [datum] zbavili možnosti, by byli v tomto směru poučení a vyzváni k doplnění potřebných tvrzení. Dospěl k závěru, že žalovaní neunesli břemeno tvrzení, když netvrdili konkrétní skutečnosti ohledně vzniku a výše tvrzené pohledávky, jakož i o tom, zda náklady na zhodnocení bytu byly vynaloženy se souhlasem žalobce a). Z uvedeného důvodu se soud prvního stupně nemohl námitku započtení dále zabývat a žalobě jako důvodné v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení pak rozhodl dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) tak, že v řízení úspěšným žalobcům přiznal náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku a v nákladech právního zastoupení. 6. Proti rozsudku soudu prvního stupně podali žalovaní odvolání. Namítali, že si nejsou vědomi, že by měli jakýkoliv dluh vůči žalobci b), když nebyli nikdy informováni o postoupení pohledávek a neobdrželi od něj ani výzvu k zaplacení. Uvedli, že v současné době již předmětný byt neužívají a poukázali na to, že žalobce a) několikrát vyzývali ke splnění závazku nahradit jim technické zhodnocení bytu. Uvedli, že mají k dispozici souhlasy a povolení žalobce a) k technickým a stavebním úpravám bytu, jakož i výzvy, kterými žalobce a) vyzývali k zaplacení částky [částka], respektive [částka]. Namítali, že dokud jim žalobci neoznámili a nedoložili, jakou smlouvu mezi sebou uzavřeli, nemohou tak vědět, komu mají plnit, po kom mohou požadovat náhradu technického zhodnocení bytu a vůči komu mohou provést zápočet vzájemných pohledávek. Vyjádřili nesouhlas s výší úroku z prodlení, který mají dle rozhodnutí soudu prvního stupně zaplatit, jakož i s povinností hradit náklady řízení, když ze strany žalobce b) nebyli písemně vyzváni k zaplacení dlužné částky a žalobce a) disponuje personálním vybavením k jednání před soudem a zastoupení advokátem tak není účelné. Zdůraznili, že i nadále trvají na započtení vzájemných pohledávek. Navrhovali, aby řízení bylo zastaveno, žaloba v celém rozsahu zamítnuta a rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu zrušen. 7. Žalobce a) označil odvolání žalovaných za zcela neopodstatněné a nedůvodné. Zrekapituloval průběh řízení a zdůraznil, že žalovaní v řízení neprokázali, že by měli vůči němu pohledávku z titulu technického zhodnocení bytu a ani to, že by žalobou uplatněná pohledávka zanikla započtením vzájemných pohledávek účastníků. Namítal, že tvrzená pohledávka žalovaných je zcela nejistá a neurčitá, a tudíž k započtení vůči žalobou uplatněné pohledávce nezpůsobilá. Zdůraznil, že žalovaní byli ve smyslu § 118b odst. 1 o. s. ř. povinni uvést veškeré rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání do skončení prvního jednání ve věci. Žalovaní se k prvnímu jednání nedostavili a v řízení před soudem prvního stupně neprokázali skutečnosti nyní uplatňované v podaném odvolání. Dle žalobce a) tak nyní namítané skutečnosti nemohou být ve smyslu § 205a o. s. ř. odvolacím důvodem. Dále upozornil, že žalovaní byli k úhradě žalované částky vyzývání předžalobními upomínkami ze dne [datum], jakož i na to, že žalovaní neuhradili pohledávky řádně a včas, a tudíž mu vznikl vůči žalovaným přímo ze zákona nárok na zaplacení úroku z prodlení. Uvedl, že žalovaní byli vyrozuměni o postoupení části žalobou uplatněné pohledávky na žalobce b) a současně upozornil, že vyrozumění dlužníka o postoupení pohledávky se pro platnost postoupení a vznik práva postupníka na zaplacení postoupené pohledávky nevyžaduje. Ze všech uvedených důvodů označil odvolání žalovaných za účelové a navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil. 8. Žalobce b) ve vyjádření k odvolání označil jako účelovou námitku žalovaných, že nebyli informováni o postoupení pohledávek žalobce a) na žalobce b). Uvedl, že žalovaní byli o postoupení pohledávek vyrozuměni, a to i v průběhu řízení v této věci usnesením soudu prvního stupně, kterým byl připuštěn vstup žalobce b) do řízení. Poukázal na to, že z provedeného dokazování plyne, že žalovaní by