13 Co 248/2024-975 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu co do částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, , a výrokem II žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od , datum, do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. Dále výrokem III zamítl žalobu co do částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od , datum, do zaplacení, a výrokem IV uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku, a konečně výrokem V zamítl žalobu ohledně částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. O náklech řízení státu rozhodl tak, že České republice ve vztahu k žalobci nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, a žalované uložil povinnost zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro , adresa, náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. Ve vztahu mezi účastníky navzájem rozhodl, že žalované se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení, a konečně žalované uložil povinnost zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro , adresa, soudní poplatek ve výši , částka, , a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.2. Takto rozhodl za situace, kdy mezi stranami bylo nesporné, že žalobce utrpěl úraz při dopravní nehodě, jejímž viníkem byl pojištěnec žalované z titulu pojištění odpovědnosti motorových vozidel. Žalobce se v řízení domáhal řady nároků, pojišťovna v průběhu řízení postupně plnila, mezi účastníky byl spor zejména ohledně míry spoluzavinění žalobce na dopravní nehodě. Soud prvního stupně vyšel z nesporných skutečností, že dne , datum, došlo k předmětné dopravní nehodě, při níž došlo k poškození zdraví a majetku žalobce. Podle žalobce za nehodu odpovídá zcela řidič vozidla , název, , pojištěný pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla u žalované. Žalovaná namítla spoluzavinění žalobce na předmětné dopravní nehodě a tím i vzniklé škodě ve výši 50 %, a to na základě znaleckých posudků.3. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že k dopravní nehodě došlo v křižovatce ulic , jméno FO, (hlavní) – , název, (vedlejší), místo bylo přehledné, ve večerních hodinách bylo osvětlené veřejným osvětlením, do obou směrů ulice , jméno FO, ve výhledu nic z pohledu žalobce vyjíždějícího z vedlejší komunikace nebránilo. , jméno FO, je vícepruhová, dále od křižovatky se mírně stáčí, ve středu je zatravněný oddělovací pás. Vedlejší komunikace , název, je opatřena svislou dopravní značkou „Dej přednost v jízdě!“. Na základě znaleckých posudků soud prvního stupně zavinění řidiče , jméno, spatřuje v rychlosti jízdy, která výrazně převyšovala v místě dovolenou rychlost 70 km/h (nárazová rychlost cca 100, 110 km/hod). Zavinění žalobce soud spatřuje v jeho chování spočívajícím ve vjetí do křižovatky z vedlejší komunikace a nedání přednosti vozidlům přijíždějícím zprava, která vidět mohl. (byť žalobce uvádí, že žádná vozidla neviděl). Zastavením ve středu komunikace , jméno FO, žalobce vytvořil překážku vozidlům jedoucím po hlavní silnici zprava, vozidla jej musela objíždět, nadjíždět přes šrafovanou část komunikace, aby moha odbočit do ulice , název, . Vozidla jedoucí zprava tak zakryla výhled na žalobcovo vozidlo pro řidiče , jméno, jedoucího zleva, který, i s ohledem na rychlost, již nedokázal střetu zabránit. Žalobce neměl do křižovatky vůbec vjíždět, jestliže s ohledem na vozidla přijíždějící zprava po hlavní komunikaci nemohl křižovatkou projet, porušil tak přinejmenším ust. § 22 odst. 3 zákona o silničním provozu. Uvedené závěry soud učinil na základě závěrů znaleckých posudků z oboru dopravy Ing, , jméno, , , tituly před jménem, , jméno, , zejména však znalce , tituly před jménem, , jméno, , a rovněž z výpovědi žalobce.4. S ohledem na míru spoluzavinění žalobce potom posuzoval jednotlivé nároky žalobce. Žalobu zamítl ohledně všech nároků vyjma bolestného a ZSU uplatněných nad rámec žalovanou plněných částek co do 50 %, když nárok ve výši , částka, -vynaložené na náklady spojené s pořízením nového vozidla, neshledal v příčinné souvislosti s předmětnou dopravní nehodou.5. Ohledně stanovení výše bolestného a ztížení společenského uplatnění žalobce po stránce fyzické soud prvního stupně vyšel ze závěrů revizního znaleckého posudku III. lékařské fakulty UK ze dne , datum, včetně doporučeného navýšení dle § 6 odst. 1) vyhl. č. 440/2001 Sb., který byl soudem zadán s ohledem na rozporné závěry znaleckých posudků předložených stranami sporu a to , tituly před jménem, Hovorky a , tituly před jménem, , adresa, . Závěry znaleckého ústavu ohledně ztížení společenského uplatnění žalobce ve vztahu k následkům , podezřelý výraz, , které vycházely ze zdravotnické dokumentace žalobce, byly zcela potvrzeny znaleckými posudky znalců , tituly před jménem, , jméno, (urolog) a , tituly před jménem, , jméno, (sexuolog). Z hlediska psychického potom vycházel ze znaleckého posudku , právnická osoba, . Z výsledného bodového ohodnocení potom soud prvního stupně odečetl 50 % jako spoluzavinění žalobce a plnění, které pojišťovna poskytla před podáním žaloby a tak se dobral výsledným částkám, které žalobci na uvedených nárocích přiznal. Ztížení společenského uplatnění potom posuzoval z hlediska ust. § 7 odst. 3 vyhl. č. 440/1991 Sb., podrobně se zabýval rozhodnými kritérii a shledal, že toto navýšení je namístě s ohledem na to, jak závažně do života žalobce vzhledem k věku, pracovnímu nasazení a aktivitám, které provozoval, úraz zasáhl. Důvodně uplatněný nárok přiznal včetně úroků z prodlení a ve zbytku žalobu zamítl.6. O povinnosti žalované zaplatit náhradu nákladů řízení státu soud rozhodl podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. a tyto náklady podrobně vyčíslil. Žalobci tuto povinnost neuložil, když konstatoval, že jsou u něj dány předpoklady pro osvobození od soudního poplatku. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl podle ust. § 150 o.s.ř., když na straně žalobce shledal takové okolnosti, které odůvodňují užití tohoto ustanovení, když jinak by měl povinnost tyto náklady hradit převážně úspěšné žalované. O soudním poplatku bylo rozhodnuto podle ust. § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích, když tato povinnost přešla na žalovanou.7. Proti rozsudku podali oba účastníci včas odvolání.8. Žalovaná uvedla, že sice nesouhlasí s tím, v jakém rozsahu soud prvního stupně přiznal žalobci bolestné a ztížení společenského uplatnění, nicméně nakonec se rozhodla se do jistiny neodvolávat. Odvolání tak směřuje proti přiznaným úrokům z prodlení. Žalovaná má totiž za to, že konečnou výši bodového ohodnocení těchto nároků se dozvěděla až doručením ústavního znaleckého posudku dne , datum, . Kromě toho jsou úroky z prodlení u ZSU přiznány z částky , částka, , ač byla přiznána částka , částka, . Žalovaná brojila i proti nákladovému výroku, když podle jejího názoru užití ust. § 150 o.s.ř. není řádně zdůvodněno, soud ani žalovanou nepoučil o možnosti použití tohoto ustanovení.9. Žalobce brojil proti zamítavým výrokům o věci samé. Zejména namítal, že není dán důvod pro posouzení jeho spoluzavinění z 50 %, když žalovaný se na vzniku dopravní nehody podle jeho názoru nepodílel. Podrobně rekapituloval, jakých nároků a v jaké výši se v řízení domáhal, zopakoval nehodový děj, podrobně se jeho průběhem zabýval a odvolal se na princip omezené důvěry v dopravě s tím, že v daný okamžik neměl povinnost předpokládat, že řidič , jméno, výrazně překročil povolenou rychlost. Dále nesouhlasil se zamítnutím žaloby ohledně částky , částka, , s tím, že tyto náklady na pořízení vozidla vznikly v příčinné souvislosti s nehodou. Pokud jde o bolestné, žalobce nesouhlasí s tím, že soud rozhodl podle ústavního znaleckého posudku, který určité položky opomenul, soud měl vycházet z posudku , tituly před jménem, , jméno, . Stejné námitky měl i ve vztahu ke ZSU. V případě zvýšení na podle § 7 vyhl. uvedl, že nesouhlasí jednak s tím, že ke zvýšení nedošlo i u následků psychických, jednak opět s krácením o 50 %. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek buď změnil a žalobě vyhověl nebo aby ho zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení a žalobci, aby byla přiznána náhrada nákladů řízení.10. Žalovaná se ještě vyjádřila k odvolání žalobce. Uvedla, že otázkou spoluzavinění žalobce na předmětné dopravní nehodě se soudy zabývaly i v dalším soudním řízení, ve věci dne , datum, rozhodoval Městský soud v Praze v řízení vedeném pod sp.zn. , spisová značka, , a i zde bylo shledáno spoluzavinění žalobce z 50 % Tento rozsudek je již pravomocný. Dále vyvracela odvolací námitky žalobce a odkázala na obsah svého odvolání.11. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně předcházejícího řízení (§ 212, § 212a odst. 1,5 o.s.ř.), a shledal obě odvolání částečně důvodnými.12. Předně je tř