14 Co 334/2024-66 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem uložil soud I. stupně žalované zaplatit žalobkyni 37 460 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 37 460 Kč od 1. 3. 2024 do zaplacení, do patnácti dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu na zaplacení částky 310 350 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 310 350 Kč od 1. 3. 2024 zaplacení (výrok II.) a uložil žalované zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 14 342 Kč do patnácti dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta (výrok III.).2. Žalobkyně se domáhá přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení vedeného u Městského soud v Praze pod sp. zn. , spisová značka, (dále také jen „předmětné řízení“ či „posuzované řízení“). Předmětné řízení bylo zahájeno podáním žaloby dne 6. 4. 2012. Dne 30. 5. 2023 vydal Městský soud v Praze usnesení o schválení smíru č. j. , spisová značka, , toto rozhodnutí nabylo právní moci a vykonatelnosti ve výroku I. dne 7. 6. 2023 a ve výroku II. a III. dne 23. 6. 2023. Posuzované řízení tedy trvalo 11 let a 2 měsíce. Jako přiměřená se žalobkyni jeví částku 45 000 Kč za rok trvání řízení, celkem se tak jedná o částku 502 500 Kč, resp. po odečtení plnění poskytnutého žalovanou částka 347 810 Kč. Svůj nárok uplatnila žalobkyně u žalované dne 30. 8. 2023, a to v částce 502 500 Kč. Dne 29. 11. 2023 přiznala žalovaná žalobkyni částku 154 690 Kč, zbývající požadované částky 347 810 Kč se tedy domáhá v tomto řízení. Kromě částky 347 810 Kč požadovala žalobkyně úhradu zákonného úroku z prodlení z této částky od 1. 3. 2024 do zaplacení a náhradu nákladů řízení.3. Žalovaná ve svém vyjádření navrhla zamítnutí žaloby, poskytnuté zadostiučinění 154 690 Kč je odpovídající. Nesporovala, že žalobkyně u ní nárok uplatnila 30. 8. 2023. Při určení výše přiměřeného zadostiučinění vycházela žalovaná z částky 16 000 Kč za rok, resp. 1 416 Kč za měsíc trvání řízení (s modifikací ohledně prvních dvou let trvání řízení, kdy je přiznáváno zadostiučinění v poloviční výši). Takto žalovaná dospěla k částce 162 832 Kč, tuto částku však ponížila o 5 % za opakované žádosti obou stran o odročení jednání a o dalších 10 % z důvodu složitosti řízení, a naopak ji zvýšila o 10 % s ohledem na postup soudu.4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:5. Dne 6. 4. 2012 byla Městskému soudu v Praze doručena žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po společnosti , právnická osoba, (dále v tomto odstavci též „žalovaná“) úhrady částky 3 225 329 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uvedená společnost se zavázala dodat žalobkyni zobrazovací systém a dále opravit stacionární rentgenové zařízení. Uvedený zobrazovací systém však vykazoval vady, stejně jako provedené dílo. Žalobkyně tedy odstoupila od uzavřených smluv, žalovaná jí však nevrátila uhrazenou částku. Usnesením ze dne 19. 4. 2012 byla žalobkyně vyzvána k upřesnění požadovaného úroku z prodlení, na což reagovala podáním doručeným soudu dne 4. 5. 2012. Dne 2. 5. 2012 uhradila žalobkyně soudní poplatek. Dne 24. 5. 2012 byl ve věci vydán platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná dne 20. 6. 2012 odpor. Odůvodnění odporu bylo soudu doručeno dne 20. 7. 2012. Na základě referátu soudu ze dne 8. 11. 2012 bylo nařízeno jednání na 7. 12. 2012, žalovaná však požádala o jeho odročení z důvodu naplánovaného rozsáhlejšího vyšetření zástupce žalované. Jednání tedy bylo odročeno na 8. 1. 2013. K žádosti zástupce žalobkyně, který v této době čerpal dovolenou, bylo jednání odročeno na 29. 1. 2013. Dne 21. 1. 2013 se žalovaná vyjádřila k žalobě, zároveň vznesla námitku nepříslušnosti Městského soudu v Praze. Z důvodu pracovní neschopnosti žalované požádal zástupce žalované o odročení jednání, toto tedy bylo odročeno na 26. 2. 2013. Při tomto jednání bylo provedeno dokazování listinami a jednání bylo odročeno na neurčito za účelem zadání znaleckého posudku. Zároveň byly účastnice vyzvány ke sdělení otázek na znalce. Na tuto výzvu reagovala žalobkyně dne 18. 3. 2013, žalovaná dne 27. 3. 2013. Usnesením ze dne 27. 5. 2013 byla žalobkyně vyzvána k úhradě zálohy na znalecký posudek, což učinila dne 31. 5. 2013. Usnesením ze dne 4. 11. 2013 byl ustanoven znalec k podání písemného znaleckého posudku do 30 dnů od doručení spisu, tento však podáním ze dne 2. 12. 2013 sdělil, že zadaný znalecký úkol nepatří do oboru jeho činnosti. Na to soud znalci sdělil, že na vypracování znaleckého posudku trvá, neboť věc byla se znalcem předem telefonicky konzultována. Znalecký posudek byl soudu předložen dne 24. 4. 2014, dne 28. 5. 2014 byl zaslán účastnicím řízení k vyjádření, zástupce žalobkyně požádal o prodloužení lhůty k vyjádření do 10. 7. 2014. Dne 19. 6. 2014 se ke znaleckému posudku vyjádřila žalovaná, zároveň navrhla položení doplňujících otázek. Usnesením ze dne 6. 8. 2014 bylo rozhodnuto o znalečném. Dne 21. 11. 2014 se ke znaleckému posudku vyjádřila žalobkyně. Usnesením ze dne 14. 1. 2015 byl ustanoven znalec k zodpovězení dalších otázek do třiceti dní od doručení spisu. Proti osobě znalce vznesla žalovaná dne 23. 1. 2015 námitky, toto své podání doplnila dne 29. 1. 2015. Dne 13. 2. 2015 se původní znalec vyjádřil k návrhu na vypracování doplňku znaleckého posudku. Dne 11. 3. 2015 bylo rozhodnuto, že znalec není vyloučen z podání znaleckého posudku. Dne 5. 4. 2015 navrhla žalovaná změnu otázky položenou znalci. Dne 4. 9. 2015 požádal znalec o prodloužení lhůty k vypracování znaleckého posudku do konce září 2015, této žádosti soud vyhověl. Znalecký posudek byl soudu předložen dne 5. 10. 2015, dne 11. 1. 2016 byl rozeslán účastnicím řízení. Usnesením ze dne 9. 2. 2016 bylo rozhodnuto o znalečném. Dne 17. 2. 2016 se žalovaná odvolala do usnesení o znalečném, dne 10. 3. 2016 byl spis předložen odvolacímu soudu, který rozhodnutí soudu I. stupně usnesením ze dne 19. 12. 2016 potvrdil. Na základě referátu soudu ze dne 29. 3. 2017 bylo nařízeno jednání na 21. 4. 2017, při tomto jednání bylo provedeno dokazování znaleckými posudky a jednání bylo odročeno na neurčito za účelem mimosoudního jednání účastnic, přičemž těmto byla poskytnuta lhůta 30 dní k uzavření mimosoudní dohody. Na základě referátu soudu ze dne 16. 6. 2017 bylo nařízeno jednání na 4. 8. 2017, z důvodu zahraniční dovolené požádal zástupce žalobkyně o odročení, jednání tedy bylo zrušeno a následně na základě referátu soudu ze dne 19. 12. 2017 nařízeno na 2. 2. 2018. Následně požádal z důvodu jarních prázdnin o odročení zástupce žalované, jednání tedy bylo odročeno na 9. 3. 2018. Při tomto jednání navrhl zástupce žalobkyně výslech znalců a svědka a jednání bylo odročeno na 24. 4. 2018. Při tomto jednání bylo konstatováno, že bude zadán doplněk znaleckých posudků a jednání bylo odročeno na neurčito. Usneseními ze dne 3. 9. 2018 byli ustanoveni znalci k podání doplňku již dříve podaných znaleckých posudků do 30 dní od doručení spisu, zároveň bylo nařízeno jednání na 12. 10. 2018. Z důvodu pracovní neschopnosti zástupce žalobkyně bylo jednání zrušeno a následně na základě referátu soudu ze dne 8. 1. 2019 nařízeno na 19. 2. 2019. Z důvodu kolize zástupce žalované s dříve nařízeným jednáním bylo jednání odročeno na 5. 2. 2019. Z tohoto jednání se z důvodu zahraničního kongresu omluvil znalec, další znalec byl vyslechnut a za účelem předvolání svědka bylo jednání odročeno na 19. 3. 2019. Z důvodu závady v obeslání svědka bylo jednání odročeno na 16. 4. 2019. Při tomto jednání byl vyslechnut svědek. Usnesením ze dne 22. 12. 2020 bylo rozhodnuto o znalečném. Usnesením ze dne 22. 9. 2021 byly účastnice vyzvány, ať sdělí, zda zvažují zahájení mimosoudních jednání, k čemuž tyto sdělily, že se smírnému řešení věci nebrání. Usnesením ze dne 8. 11. 2021 byly účastnice vyzvány ke sdělení mediátora, jehož si vybraly. Usnesením ze dne 25. 11. 2021 bylo účastnicím nařízeno první setkání s mediátorem a řízení bylo na tři měsíce přerušeno. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 20. 12. 2021. Dle sdělení mediátora proběhlo setkání dne 30. 3. 2022, do 6. 4. 2022 měly strany mediátorovi sdělit, zda si přejí mediaci zahájit. Usnesením ze dne 4. 5. 2022 byly účastnice vyzvány ke sdělení stavu mimosoudního jednání. Na to bylo soudu sděleno, že odlišné postoje účastnic nemohou vést ke smírnému vyřešení věci. Na základě referátu soudu ze dne 27. 6. 2022 bylo nařízeno jednání na 3. 11. 2022, ze zdravotních důvodů na straně zástupce žalované bylo odročeno na 16. 3. 2023. Toto jednání bylo odročeno z důvodu dovolené zástupce žalované na 20. 3. 2023. Při tomto jednání byla s ohledem na změnu věc projednávajícího soudce provedena rekapitulace spisu a jednání bylo odročeno na 19. 6. 2023. Dne 28. 4. 2023 byl soudu předložen návrh na schválení soudního smíru, usnesením ze dne 30. 5. 2023 tedy byl schválen smír mezi účastnicemi, toto usnesení nabylo právní moci ve výroku I. (znění smíru) dne 7. 6. 2023 a ve výrocích II. (povinnost k náhradě nákladů státu) a III. (vrácení soudního poplatku