23 Co 296/2024-128 — Městský soud v Praze

1. Soud I. stupně rozsudkem ze dne 14. 5. 2024, č. j. 11 C 216/2023-86, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 10. 6. 2024, uložil žalované č. 1 povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 598 129 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 3. 8. 2023 do zaplacení (výrok I), ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou č. 1 zamítl žalobu co do částky 15 071 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 3. 8. 2023 do zaplacení (výrok II), ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou č. 2 zamítl žalobu o zaplacení částky 613 200 Kč s příslušenstvím (výrok III), uložil povinnost žalované č. 1 zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 92 887,46 Kč k rukám zástupce žalobce , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, advokáta (výrok IV), ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou č. 2 rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok V) a uložil povinnost žalobci zaplatit soudní poplatek ve výši 30 660 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 4 (výrok VI).2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě (po změně žaloby a přistoupení žalované č. 2 do řízení), jíž se žalobce domáhal vůči oběma žalovaným jakožto solidárním dlužníkům zaplacení částky 613 200 Kč s příslušenstvím z titulu ušlého zisku. Žalobce byl dne 30. 5. 2018 zvolen , orgán, (dále jen jako „, orgán, “) do Dozorčí komise , orgán, (dále jen jako „Dozorčí komise“) s účinností od 16. 7. 2018 na funkční období čtyř let. Dne 11. 11. 2020 byl žalobce odvolán z Dozorčí komise. Žalobce proti tomuto rozhodnutí podal správní žalobu, když rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 10. 2022, č. j. , spisová značka, , bylo rozhodnutí o odvolání žalobce zrušeno pro nezákonnost. Ve věci odvolání žalobce vystupovala , orgán, jako orgán , veřejnoprávní instituce, , proto je odpovědná žalovaná č. 1. žalovaná, jež má právní subjektivitu a stát neodpovídá za její závazky. Žalobci byla nezákonným rozhodnutím o odvolání způsobena škoda v podobě ušlého zisku, který představují odměny za měsíce listopad 2020 až červenec 2022, které by mu byly vyplaceny, pokud by nebyl nezákonně z Dozorčí komise odvolán, a to ve výši , částka, měsíčně. Žalobce dále doplnil, že pasivní legitimace v tomto sporu je dosud neřešenou právní otázkou, a proto uplatnil svůj nárok rovněž u žalované č. 2 dopisem ze dne 1. 8. 2023, tato však nárok sdělením ze dne 25. 8. 2023 odmítla a škoda ve lhůtě 6 měsíců uhrazena nebyla. Dle názoru Nejvyššího správního soudu představovalo rozhodnutí o odvolání rozhodnutí dle § 65 s. ř. s., jedná se tak dle žalobce o vrchnostenské rozhodnutí a případné nároky by tak mohly být uplatněny rovněž dle zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen „OdpŠk“).3. Žalovaná č. 1 se k žalobě vyjádřila tak, že navrhla zamítnutí žaloby. Namítla nedostatek pasivní věcné legitimace na straně žalované č. 1, neboť žalobce se může domáhat náhrady škody pouze proti státu, když žalobce se domáhá náhrady škody z nezákonného vrchnostenského rozhodnutí , orgán, , a proto nelze jinak, než na tyto právní vztahy aplikovat § 3 odst. 1písm. b) a § 5 OdpŠk. , orgán, je orgánem, kterým se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti , veřejnoprávní instituce, , zároveň jí nikdo nemůže ukládat žádné povinnosti, , orgán, odpovídá toliko Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. , orgán, není typickým vnitřním orgánem , veřejnoprávní instituce, , nelze ji považovat ani za samostatnou právnickou osobu, jelikož nedisponuje právní subjektivitou. , orgán, může za jistých okolností disponovat tzv. omezenou vrchnostenskou subjektivitou, na jedné straně je dán vztah nadřízenosti a podřízenosti mezi , orgán, a Dozorčí komisí, na druhé straně pak mezi Dozorčí komisí a zaměstnanci , veřejnoprávní instituce, , kteří jsou jí povinni poskytovat zákonem vymezenou součinnost. Podmínka odpovědnosti státu za škodu dle § 5 OdpŠk je splněna, neboť rozhodnutí o odvolání Dozorčí komise bylo posouzeno Nejvyšším správním soudem jako správní rozhodnutí vydané ve správním řízení. Jelikož je , orgán, svěřena pravomoc na úseku veřejné kontroly činnosti , veřejnoprávní instituce, , za svou činnost odpovídá státní moci, jmenovitě Poslanecké sněmovně, která jmenuje a odvolává její členy, a členové , orgán, dostávají odměnu, která pochází z veřejných prostředků (, Anonymizováno, ), nemá , orgán, autonomní, na státní moci nezávislé postavení, naopak vystupuje vůči orgánům ČR do značné míry v podřízeném postavení. Je tak splněna podmínka odpovědnosti státu za škodu dle § 3 odst. 1 OdpŠk, že stát odpovídá za škodu, kterou způsobily státní orgány, právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena na základě zákona. Žalobce ani další členové Dozorčí komice nebyli zaměstnanci žalované č. 1, proto zde nedošlo k porušení obligačních práv dle zákoníku práce. Do doby zrušení rozhodnutí o odvolání žalobce z Dozorčí komice Nejvyšším správním soudem, což působí pouze pro futuro, žalovaná č. 1 v dobré víře ve správnost rozhodnutí , orgán, hradila odměnu za výkon funkce nově zvoleným členům, neboť do doby zrušení rozhodnutí o odvolání neexistoval žádný právní titul k vyplácení odměny žalobci za výkon funkce, kterou nevykonával a která byla obsazena jinou osobou. Na straně žalované č. 1 tak absentuje protiprávní jednání. Členství žalobce v Dozorčí komisi pak zaniklo uplynutím času, a to dne 15. 7. 2022, tudíž pokud žalobce požaduje odměnu za celý měsíc červenec 2022, nesprávně vyčíslil výši svého nároku.4. Žalovaná č. 2 se k žalobě vyjádřila v rámci svého odvolání proti připuštění svého vstupu do řízení, kdy s tímto nesouhlasila. Uvedla, že žalobce má zákonný nárok na vyplacení odměny za výkon funkce Dozorčí komise, a to vůči plátci odměny, kterým je žalovaná č. 1. Členství a výkon funkce žalobce v Dozorčí komise nezaniklo odvoláním a trvalo až do uplynutí příslušného funkčního období, na které byl zvolen. Odpovědnost státu nastupuje až tehdy, pokud nelze zjednat nápravu cestou vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje, čímž je v daném případě žaloba vůči žalované č. 1.5. Soud I. stupně po provedeného dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce byl s účinností od 16. 7. 2018 zvolen členem Dozorčí komise, jeho odměna za výkon funkce činila od února 2020 měsíčně 29 200 Kč. Usnesením , orgán, ze dne 11. 11. 2020, č. , číslo, , byla celá Dozorčí komise, včetně žalobce, odvolána a následně , orgán, zvoleni její noví členové. Usnesení , orgán, č. , číslo, o odvolání žalobce bylo nezákonným správním rozhodnutím a Nejvyšším správním soudem bylo v říjnu 2022 zrušeno. Žalobce vyzval obě žalované k úhradě náhrady škody v podobě ušlého zisku spočívající v nevyplacené odměně za výkon funkce v Dozorčí komisi od listopadu 2020 do července 2022, obě žalované však úhradu odmítly.6. Po právní stránce soud I. stupně citoval v rozsudku vyjmenovaná ust. zákona , název, , v platném znění (dále jen „zák. o , ústav, “) a ust. OdpŠk a dospěl k závěru, že pasivně věcně legitimovanou je v daném případě pouze žalovaná č. 1. Soud I. stupně v tomto směru zdůraznil, že žalovaná č. 1 je veřejným ústavem, jež má velmi specifické postavení dané zejména charakterem vykonávaných služeb vymezených v § 2 a § 3 zákona , ústav, . Zákonná úprava fungování , veřejnoprávní instituce, zajišťuje ve značném rozsahu nezávislost tohoto veřejného ústavu na aktuální politické reprezentaci (zejména financování , Anonymizováno, , nikoli z veřejných rozpočtů), zároveň je vykonáván dohled veřejnosti nad řádným naplňováním svěřených úkolů. Orgánem dohledu je , orgán, , která v , veřejnoprávní instituce, plní funkci orgánu, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti tohoto veřejného ústavu (§ 4 odst. 1 zákona o , název, ), je tedy nezávislým orgánem veřejné moci, který je sice ze své činnosti odpovědný Poslanecké sněmovně, která volí i odvolává členy , orgán, či , orgán, jako celek, avšak pouze při splnění konkrétně vymezených zákonných podmínek (§ 6 odst. 2 a 3 zákona o , název, ). Z tohoto plyne, že , orgán, není v pozici podřízeného správního orgánu vůči Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, což ostatně potvrzuje i ta skutečnost, že proti rozhodnutí , orgán, není k Poslanecké sněmovně přípustné odvolání. Dozorčí komise je pak poradním orgánem , orgán, ve věcech kontroly hospodaření žalované č. 1 (§ 8a odst. 1 zákona o , název, ), a má tedy účelem své existence od , orgán, odvozenou povahu. Dále odkázal na odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu, jímž bylo zrušeno rozhodnutí o odvolání žalobce, kdy Nejvyšší správní soud konstatoval, že toto rozhodnutí svou povahou představuje personální opatření vůči poradnímu orgánu , orgán, . Ačkoliv tedy by