25 Co 313/2024-113 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem obvodní soud zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení , tel. číslo, Kč s úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení (výrok I) a žalobkyni uložil zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II).2. Takto soud rozhodl o žalobě podané na poště dne , datum, a soudu doručené dne , datum, , jíž se žalobkyně domáhala náhrady nemajetkové újmy, která jí měla vzniknout nesprávným úředním postupem soudů ve věci vedené Okresním soudem v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , a to rozsudkem okresního soud ze dne , datum, a rozsudkem a krajského soudu sp. zn. , spisová značka, .3. Obvodní soud žalobu nejprve odmítl. Nejvyšší soud usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (dále jen „rozhodnutí dovolacího soudu“), toto rozhodnutí zrušil s odůvodněním, že: „V projednávané věci je z podané žaloby po jejím doplnění zřejmé, že se žalobkyně domáhá proti žalované náhrady (jediné a nedělitelné) nemajetkové újmy a tvrdí, že tuto újmu, spočívající v , podezřelý výraz, (stresu a právní nejistotě, kterou časově vymezila od , datum, , kdy bylo řízení zahájeno, do , datum, , tedy do podání žaloby v této věci), utrpěla v důsledku nesprávného úředního postupu, jehož se měl dopustit Okresní soud v , adresa, v řízení vedeném u něj pod sp. zn. , spisová značka, a tento postup měl spočívat v tom, že v důsledku rozhodnutí soudů v tomto řízení byla žalobkyně „vyděděna českou justicí“, že soudy rozhodovaly v rozporu s § 37 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, a „neplatnou závěť a listinu o vydědění ze dne , datum, doplňovaly dle § 120 o. s. ř.“, svědci vypovídali rozdílně, což (soudy) neřešily a (svá rozhodnutí) neodůvodnily dle § 157 odst. 2 o. s. ř., nezabývaly se čestným prohlášením ze dne , datum, , procesní vadu dle § 126 o. s. ř. pak (soudy) neřešily v opravných prostředcích (obnova řízení vedená pod sp. zn. , spisová značka, ). Přes zjevnou stručnost žaloby i její ztíženou srozumitelnost jsou tak z jejího obsahu v základních rysech zjistitelná taková tvrzení, kterými žalobkyně po skutkové stránce vymezila předmět řízení dostačujícím způsobem tak, že nehrozí jeho záměna s jiným skutkem.“ (viz bod 21 tohoto rozhodnutí). Na jednání dne , datum, pak žalobkyně k dotazu soudu upřesnila, že se nedomáhá náhrady nemajetkové újmy z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení, nýbrž náhrady nemajetkové újmy z titulu nesprávného úředního postupu, jak je popsán v bodě 21 rozhodnutí dovolacího soudu. K tomu se zdůrazňuje, že dovolací soud zároveň konstatoval, že v projednávané věci: „[…] žalobkyně uplatňuje jediný nárok, který se dále nedělí na samostatné dílčí nároky, již o požadavek, který je relevantní až pro účely hmotněprávního posouzení věci, nikoli však pro účely posouzení projednatelnosti žaloby z hlediska procesního práva (tj. pro nezaměnitelnost žaloby po stránce skutkové).“ (viz bod 22 rozhodnutí dovolacího soudu).4. Žalovaná jednak namítla, že považuje žalobu za neprojednatelnou už proto, že na základě stejných tvrzení se žalobkyně domáhala odškodnění v dalších dvou řízeních vedených u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, a sp. zn. , spisová značka, a dále vznesla námitku promlčení. Namítla rovněž, že neexistuje odpovědnostní titul, ani příčinná souvislosti.5. Soud prvního zjistil tento skutkový stavu: Žalobkyně uplatnila u žalované dne , datum, nárok na náhradu nemajetkové újmy ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/; splnila tím podmínku ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).6. Žalobkyně dne , datum, podala u Okresního soudu v , adresa, (dále též „OS“) vedeného pod spisovou značkou , spisová značka, , kterou brojila proti závěti a listině o vydědění. OS rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , žalobu na určení, že důvody pro vydědění žalobkyně její matkou, uvedené v závěti a listině o vydědění ze dne , datum, , sepsané notářským zápisem , tituly před jménem, , jméno, pod , spisová značka, , nejsou dány, se zamítá a zároveň rozhodl, že se zamítá žaloba na určení, že žalobkyně je dědičkou po zůstavitelce a rozhodl o tom, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení. Krajský soud v , město, usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , tento rozsudek OS zrušil. OS poté rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , znovu zamítl žalobu na určení, že důvody na vydědění žalobkyně její matkou nejsou dány i žalobu na určení žalobkyně dědičkou po zůstavitelce (své matce) a o povinnosti žalobkyně zaplatit každému z žalovaných náhradu nákladů řízení. Krajský soud v , město, rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , tento rozsudek potvrdil, rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, . Nejvyšší soud usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , odmítl dovolání žalobkyně, toto rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, . Žalobkyně podala u OS dne , datum, žalobu na obnovu řízení podle § 228 o.s.ř. proti rozhodnutí vydaným v rámci řízení u OS pod sp. zn. , spisová značka, , řízení o žalobě na obnovu řízení bylo vedeno pod sp. zn. , spisová značka, . OS žalobu na obnovu řízení zamítl usnesením ze dne , datum, , č.l. 15 a Krajský soud v , město, toto rozhodnutí potvrdil usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, . Nejvyšší soud dovolání žalobkyně odmítl usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, . , veřejný orgán, usnesením ze dne , datum, odložila , podezřelý výraz, stíhání ve věci podezření podezřelých , jméno FO, a , jméno FO, z páchání , podezřelý výraz, činu křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek dle § 175 odst. 2 písm.), odst. 3 zákona č. 140/1961 Sb.K námitce překážky věci rozsouzené7. K procesní stránce věci obvodní soud uvedl, že řízení vedené pod sp. zn. , spisová značka, (resp. rozsudek Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Městského soudu v , město, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ) netvoří překážku věci rozhodnuté, neboť v uvedeném řízení žalobkyně požadovala náhradu majetkové újmy.8. Rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , potvrzeného rozsudkem Městského soudu v , město, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , je pak dána totožnost účastníků řízení, přičemž žalobkyně se domáhala náhrady nemajetkové újmy ve výši , částka, na základě tvrzení, že se účastnila v postavení žalobkyně řízení vedeného před Okresním soudem v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , v němž šlo o určení neplatnosti závěti a listiny o vydědění, přičemž žalobkyně se cítila postupem soudu v tomto řízení poškozena, neboť podle jejího tvrzení soudy nikterak nezdůvodnily její vydědění, které žalobou napadla a spolehly se na výpovědi svědků, z nichž někteří nemluvili pravdu. Rovněž odvolací soud postupoval podle žalobkyně nesprávně, neboť byl žalobkyní upozorněn na to, že svědci lžou a přesto z toho neučinil žádné právní závěry, přičemž svědci vypovídali k morální újmě žalobkyně. Žalobkyně se proto cítila být , podezřelý výraz, poškozena již tím, že přišla o majetek v důsledku vydědění, přičemž nemajetková újma jí také byla způsobena křivými výpověďmi svědků, kteří proti ní v uvedeném řízení vypovídali a jako újmu vnímala v daných souvislostech také to, že její matka o ní neměla zájem a nevěnovala se jí, čímž žalobkyně trpěla celý život. Nemajetková újma se u žalobkyně projevila také z důvodů, které uvedl soud v rámci řízení a které v podstatě, jak žalobkyně tvrdila, převzal od vyslechnutých svědků, kteří vypovídali křivě. Za hlavní důvod vzniku nemajetkové újmy potom označila skutečnost, že důvod vydědění její osoby měl být uveden přímo v listině o vydědění tak, aby bylo přesně poznat, proč žalobkyně byla vyděděna a soud neměl tento následně zjišťovat od svědků. Nejlépe by podle žalobkyně bylo, kdyby z rozsudků vydaných v uvedeném řízení byly vypuštěny nepravdy o žalobkyni, což však není možné, a právě proto se žalobkyně domáhala nápravy prostřednictvím peněžitého zadostiučinění, neboť pokud by nepravdy z odůvodnění rozsudků odstranit šlo, byl by požadavek žalobkyně o zadostiučinění v penězích jistě menší.Obvodní soud uzavřel, že v projednávané věci žalobkyně svůj nárok formulovala šířeji než v pravomocně skončené věci, a to i ve vztahu k řízení vedeném u OS pod sp. zn. , spisová značka, a samotný popis nemajetkové újmy není zcela totožný. S ohledem na skutečnost, že dovolací soud vyslovil ve svém rozhodnutí závazný právní názor, podle kterého se v posuzovaném případě jedná o jeden (nedělitelný) nárok, nepřipadá podle postup o částečném zast