29 Co 251/2024-490 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně rozhodl takto:I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a z částky , částka, od , datum, do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. V části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, .IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice soudní poplatek ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku prostřednictvím účtárny Obvodního soudu pro , adresa, .2. Takto soud I. stupně rozhodl o nároku žalobkyně na úhradu v žalobě specifikovaných částek z faktury č. , hodnota, a faktury č. , hodnota, (viz také bod 1 napadeného rozsudku), kterými byla vyúčtována cena díla – provedení monolitických konstrukcí na stavbě Rostislavova l3, , adresa, . Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, neboť dílo nebylo řádně dokončeno a předáno a žalovaná uplatňuje četné zápočty, které vedou k zániku pohledávky žalobkyně (v podrobnostech k její argumentaci viz body 3 a 4 napadeného rozsudku).3. Soud I. stupně provedl podrobné dokazování a svá zjištění popsal v bodech 7 až 12 napadeného rozsudku. Odvolací soud pro stručnost na tato zjištění odkazuje. Po právní stránce odkázal na § 2586 odst. 1, § 2587, § 2589, § 2590 odst. 1, § 2604, § 2605, § 2610 odst. 1, § 1982 odst. 1, § 1987 odst. 1, § 2048 odst. 1, § 609, § 619 a § 629 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.).4. Soud I. stupně vzal za prokázané, že žalovaná jako objednatel a žalobkyně jako zhotovitel uzavřely na základě objednávky ze dne , datum, , č. , číslo, , ve spojení se Všeobecnými smluvními podmínkami (dále jen „VSP“) a sjednaným rozpočtem smlouvu o dílo podle ustanovení § 2586 a následujících o. z., jejímž předmětem bylo provedení monolitických konstrukcí na stavbě v Rostislavově ulici v Praze. Účastníci si rovněž smluvně upravili platební podmínky s tím, že úhrada prací bude prováděna v české měně, na základě příslušných faktur vystavených žalobkyní, které budou vystavovány měsíčně na základě vystavených zjišťovacích protokolů a soupisů provedených prací a zabudovaných dodávek v příslušném měsíci, a to s tím, že před proplacením musí být faktura odsouhlasena zástupcem žalované. Účastníci si dále sjednali ponížení fakturovaných částek o zádržné ve výši 10% z ceny díla, když toto zádržné (pozastávka) mělo být žalobkyni žalovanou proplaceno po odstranění všech vad a nedodělků na základě předávacího protokolu a žádosti žalobkyně. Žalobkyně požaduje v této souvislosti úhradu dvou výše specifikovaných faktur, a to za období měsíců prosinec 2017 a leden 2018, a to včetně zádržného. V řízení bylo prokázáno, že dané fakturované práce byly žalobkyní provedeny a žalovanou následně v souladu se smluvně sjednaným postupem řádně odsouhlaseny. K tomu soud I. stupně uvedl, že v tomto směru ostatně nebyly žalovanou vznášeny ani žádné námitky, když obrana žalované se koncentrovala na prokázání zániku tohoto nároku na základě započtení oproti pohledávkám žalované. Soud I stupně také uvedl, že mezi účastníky není sporu o tom, že dílo nebylo ze strany žalobkyně žalované protokolárně předáno, byť důvody takového stavu jsou tvrzeny každým z účastníků odlišně. Je zřejmé, že se v průběhu provádění stavby vyskytla řada problémů, komunikace účastníků byla složitá a někdy až konfliktní. Ve sjednaném termínu (do , datum, ) nebyla stavba žalobkyní dokončena a byla-li následně k , datum, žalobkyní opuštěna, stalo se tak před jejím úplným dokončením co do sjednaného předmětu díla. Prokázána byla i ta skutečnost, že na provedeném díle se rovněž vyskytly vady a nedodělky, k jejichž odstranění, jakož i k dokončení díla poté přistoupila samotná žalovaná.5. Za této situace soud I. stupně uzavřel, že důvody, proč nedošlo k protokolárnímu předání díla, nebyly na straně žalované, nýbrž na straně žalobkyně, a ta nemá nárok na pozastávky ve výši 10% fakturovaných částek, podmínky pro takový postup dány nejsou (čl. V. 22. VSP), když žalobkyni tak s ohledem na uskutečněnou fakturaci vznikl nárok pouze na úhradu fakturovaných částek o tyto pozastávky ponížené. Shrnul tedy, že v případě faktury č. , hodnota, , znějící na částku , částka, : pozastávka činila , částka, , dále je třeba odečíst dobropisovanou částku , částka, a částečné plnění žalované ve výši , částka, , tj. žalobkyni vznikl na základě této faktury nárok na úhradu částky , částka, ; 2) V případě faktury č. , hodnota, znějící na částku , částka, se pak po odečtení pozastávky ve výši , částka, jedná o důvodný nárok žalobkyně na úhradu částky ve výši , částka, ; tj. celkem tak má žalobkyně nárok na zaplacení částky ve výši , částka, . Bylo-li žalovanou poukazováno na úhradu částky , částka, dne , datum, s tím, že tato měla být započtena v celé své výši na fakturu č. , hodnota, , žalovaná již dále přes poučení soudu I. stupně dle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. neprokázala, že by žalovaná při této uskutečněné úhradě blíže specifikovala, že je tato částka hrazena právě na tuto konkrétní fakturu. Soud I. stupně proto vycházel z výše uvedeného stavu, tj. že na fakturu č. , hodnota, bylo žalovanou plněno co do , částka, , když zbývající část z uhrazené částky , částka, byla použita na zaplacení pohledávky žalobkyně vůči žalované dříve splatné.6. Dále se pak soud I. stupně zabýval započtením, přičemž odkázal na přiléhavou judikaturu v otázce možnosti započtení nejistých a neurčitých pohledávek ve smyslu § 1987 o. z., a to rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, . Způsobilé k započtení shledal pak jen nároky na smluvní pokutu za porušení BOZP, celkem částku , částka, , kterou od částky , částka, odečetl. Dospěl tak k částce , částka, , ve které včetně příslušenství žalobě vyhověl, co do zbývající částky , částka, s příslušenstvím žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, a přiznal ve větší míře úspěšné žalobkyni poměrnou náhradu nákladů řízení. Také žalované uložil zaplatit poměrnou část dosud neuhrazené části soudního poplatku.7. Proti rozsudku, a to do výroků I, III a IV, podala žalovaná včasné odvolání. Namítala nesprávná skutková zjištění a nesprávné právní posouzení zejména v otázce započtení nároků žalované. Žalovaná provedla započtení svých nároků úkony ze dne , datum, , , datum, a , datum, . Pokud soud I. stupně vyhodnotil kompenzační nárok ze dne , datum, jako podmíněný, tedy nezpůsobilý přivodit zamýšlené účinky, měl se zabývat započtením provedeným dne , datum, , což nečinil. Nesouhlasila také s tím, že by jí uplatněné zápočty, kromě částky , částka, , byly účelové. Žalovaná své nároky samostatně neuplatňovala z důvodů ekonomických, neboť by byly nedobytné. Nesouhlasila také s tím, že by pohledávka na náhradu škody byla nejistá a neurčitá, a to z důvodu, že se prodlení žalované se zhotovením celé stavby neodvíjelo jen od prodlení žalobkyně. Pokud soud I. stupně potřeboval nějaké skutečnosti upřesnit, měl postupovat dl e§ 118a o. s. ř. U smluvní pokuty sice soud I. stupně odkázal na § 609, § 619 a 629 o. z., nezabýval se však aplikací § 617 o. z., který na danou věc dopadá. Navíc, za právo vztahující se ke smlouvě je nutné považovat též sekundární nároky vyplývající z porušení smlouvy, tedy nároky na zaplacení újmy a smluvní pokutu. Postup § 617 odst. 1 o. z. není podmíněn započitatelností vzájemných pohledávek před uplynutím promlčecí lhůty. Lze jej tedy využít i tehdy, pokud promlčecí lhůta uplynula dříve, než byly splněny podmínky přípustnosti započtení. Nesprávný je také závěr soudu I. stupně, že betonáž patek ani jejich odstranění, čištění komunikace a odvoz suti, nebyly povinností žalobkyně, neboť tyto činnosti nejsou definovány ve smlouvě o dílo ani v rozpočtu. S tím žalovaná nesouhlasí, neboť jeřáb na základě uzavřené smlouvy dodávala na stavbu žalobkyně. Žalobkyně si ve svém rozpočtu nacenila dodání jeřábu, cena jeřábu tak byla součástí ceny díla. Patka jeřábu slouží k ukotvení jeřábu. Bez patek tak není možné jeřáb ani postavit, ani provozovat. Patka je tak součástí dodávky jeřábu a samostatně se nenaceňuje. Svědek Vydra vypověděl, že každý jeřáb potřebuje svoji konkrétní patku, když konkrétní požadavky udává pronajímatel jeřábu. Žalovaná navrhovala důkaz provedením dotazu na pronajímatele jeřábu, jaké byly požadavky na stavební připravenost, které žalobkyně dodržela (návrh byl proveden podáním ze dne , datum, a zopakován v podání ze dne , datum, ). Tento důkaz však proveden nebyl. Ve smlouvě mezi pronajímatelem jeřábu a žalobkyní neb