58 Co 225/2024-232 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 9% ročně, z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 9 % ročně a z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobkyně (výrok I.), žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího advokáta (výrok II.). Dále uložil žalované povinnost zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro , adresa, náklady státu, jejichž výše a splatnost bude uvedena samostatném usnesení (výrok III).2. Takto rozhodl v řízení, v němž se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, s tvrzením, že na základě ústní smlouvy uzavřené se žalovanou dne , datum, v prostorách Vězeňské služby ČR – Vazební věznice , adresa, , poskytla žalované plnění spočívající v montáži, demontáži a pronájmu lešení v celkové ceně , částka, , přičemž žalovaná z této částky uhradila pouze , částka, , žalobkyně tak požaduje zaplacení zbývající částky ve výši , částka, . Dne , datum, žalobkyně žalobu rozšířila o zákonný úrok z prodlení; soud I. stupně změnu žaloby připustil (§ 95 zák. č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále jen „o. s. ř.“).3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, namítla, že nárok žalobkyně co do částky , částka, zanikl započtením pohledávky žalované vůči žalobkyni dopisem ze dne , datum, , který žalobkyně převzala dne , datum, . Žalobkyně dále podle vyjádření žalované neposkytla plnění dle smlouvy řádně a včas, tudíž jí nevznikl nárok na zaplacení jí účtovaných částek. V důsledku jednání žalobkyně vznikla na straně žalované škoda v celkové výši , částka, bez DPH (zápočet je však pouze na částku , částka, ) z titulu vynaložení mimořádných provozních vícenákladů, které by v případě řádného a včasného plnění žalobkyně nebyla nucena vynaložit. Mělo se jednat o platby žalované na zvýšený počet pracovníků, kteří měli na stavbě v důsledku neplnění povinností žalobkyně pracovat (protože lešení nebylo postaveno tak, jak mělo být, potřebovala žalovaná vyšší počet pracovníků). Žalovaná označila podání žaloby za předčasné a v průběhu soudního řízení rozporovala taktéž rozsah a cenu poskytnutého plnění ze strany žalobkyně.4. Soud I. stupně provedl listinné důkazy, důkaz znaleckým posudkem i výpovědí znalce (odst. 5 až 13 napadeného rozhodnutí) a zjistil následující skutkový stav věci. Za nejpodstatnější je nutno zrekapitulovat, že mezi žalobkyní na straně dodavatele a žalovanou na straně objednatele byla uzavřena ústní smlouva o montáži, demontáži a pronájmu lešení (dále jen ,,Smlouva“), vše na stavební zakázce „Česká republika – Vězeňská služba ČR – Vazební věznice , adresa, : oprava fasády západní strany budov vazební věznice“, kdy se jednalo se o veřejnou zakázku (dále i jen ,,stavební veřejná zakázka“). Žalovaná první fakturu vystavenou na částku , částka, žalobkyni uhradila (nesporná tvrzení).5. Pokud se týká rozsahu poskytnutého plnění, soud I. stupně vyhodnotil jako nejpodstatnější důkaz pro vymezení předmětu plnění projektovou dokumentaci včetně výkazu výměr na výše uvedenou stavební veřejnou zakázku (které měl mj. k dispozici znalec pro účely zpracování znaleckého posudku), ve spojení se znaleckým posudkem č. 329/2022 ze dne , datum, , jméno FO, , znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace posouzení a rozsah provedených stavebních prací z hlediska cen. Ze závěru znaleckého posudku se podává, že rozsah plochy montáže lešení je objektivně daný projektovou dokumentací a dle této činí 2 070,25 m², cena montáže a nájemného za lešení v rozsahu projektové dokumentace činí celkem , částka, bez DPH a , částka, včetně DPH. Žalobkyní byl vyúčtován rozsah lešení 2 302 m², tj. o 231,75 m² více než předpokládala projektová dokumentace, nicméně se jedná o nevýznamnou, a tedy pravděpodobnou odchylku. Tento závěr stvrdil znalec v rámci své výpovědi.6. S námitkou žalované, že projektová dokumentace vymezuje rozsah prací pouze jako nerelevantní předpoklad, a nikoliv realitu, se prvostupňový soud neztotožnil. Stavební zakázka byla s ohledem na charakter jejího zadavatele Vězeňská služba ČR – Vazební věznice , adresa, veřejnou zakázkou. Ve veřejných zakázkách včetně veřejných zakázek malého rozsahu, podléhají veškeré změny realizované oproti projektové dokumentaci a výkazu výměr velice přísným pravidlům ustanovení § 222 zák. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění, resp. jakoukoliv změnu je nutné kvalifikovaně odůvodnit. Změny jsou tedy přípustné, nicméně pouze v omezeném rozsahu a v limitech dle zák. č. 134/2016 Sb. za předpokladu jejich řádného zdůvodnění. To se týká jak víceprací, tak méněprací. Kromě toho se jedná o projektovou dokumentaci ve stupni pro provedení stavby, tedy o projektovou dokumentaci zpracovanou do nejvyšších možných podrobností, na základě které musí být účastníci zadávacího/výběrového řízení schopni předložit zadavateli veřejné zakázky vzájemně porovnatelné nabídky. Byť nelze zcela vyloučit následné vícepráce či méněpráce vyplývající z konkrétních podmínek realizace díla, je projektová dokumentace ve stupni pro provedení stavby vysoce kvalifikovaným a závazným podkladem a předpokladem pro vymezení předmětu veřejné zakázky a v tomto případě také pro vymezení předmětu plnění poskytnuté žalobkyní žalované. Soud I. stupně v rámci volného hodnocení důkazů připustil nevýznamnou odchylku od projektové dokumentace, neboť tuto jednak vyhodnotil v mezích ustanovení § 222 zák. č. 134/2016 Sb. jako přípustnou a dále z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná začala rozporovat rozsah a cenu poskytnutého plnění až v rámci soudního řízení, zatímco před zahájením soudního řízení argumentovala zánikem pohledávky na základě započtení.7. Procesní obrana žalované se omezila toliko na tvrzení, že si již nepamatuje, jaké konkrétní plnění za jaké konkrétní jednotkové ceny jí žalobkyně poskytla. Kromě toho, rozsah plnění žalobkyně na stavební zakázce, jakož i kvalita a včasnost plnění žalobkyně na stavební veřejné zakázce mohl být spolehlivě prokázán stavebním deníkem, který k důkazu navrhla žalobkyně a který žalovaná soudu na jeho výzvu nepředložila s tvrzením, že jej nedohledala. Nedoložení stavebního deníku žalovanou, která je § 157 odst. 2 tehdy účinného zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) osobou povinnou k vedení stavebního deníku, soud v rámci volného hodnocení důkazů hodnotil v neprospěch žalované, zejména v otázce prokázání rozsahu, kvality a včasnosti plnění žalobkyně. Pro tyto případy ustálená judikatura dovodila, že stačí, aby strana zatížená důkazním břemenem přednesla alespoň „opěrné body“ skutkového stavu a zvýšila tak pravděpodobnost svých skutkových tvrzení, v důsledku čehož nastupuje vysvětlovací povinnost protistrany a nesplnění této povinnosti může mít za následek hodnocení důkazu v neprospěch strany, která vysvětlovací povinnost nesplnila, ačkoliv bylo v její moci tuto povinnost splnit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, ). Nadto jak ve vztahu k žalobkyni, tak ve vztahu k žalované byla soudem opakovaně aplikována poučovací povinnost v rámci výzvy dle § 118a odst. 1 a odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen ,,o. s. ř.“.8. Pokud se týká jednotkových cen poskytnutého plnění, pak soud má za prokázané jednotkové ceny žalobkyně vyplývající z první vystavené faktury č. , hodnota, ze dne , datum, , která byla žalovanou uhrazena, čímž žalobkyně de facto jednotkové ceny uznala, jakož i jednotkové ceny z následujících faktur, tj. faktur žalovaných, když tyto jednotkové ceny nebyly žalovanou nikdy konkrétně rozporovány, resp. nebylo ze strany žalované tvrzeno, že by s jednotkovými cenami nesouhlasila nebo že jednotkové ceny měly být jiné. Doručené faktury nebyly žalovanou z tohoto důvodu žalobkyni vráceny ani se žalovaná proti jednotkovým cenám nikdy žádným jiným konkrétním způsobem nevymezila.9. Soud I. stupně posoudil vztah mezi účastníky dle ust. § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), dle něhož mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena, a to ve spojení s § 1721 a násl. o. z., dle něhož má věřitel ze závazku vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.10. Zápočet provedený žalovanou z titulu náhrady škody z důvodu tvrzeného vynaložení mimořádných provozních vícenákladů, které by v případě řádného a včasného plnění žalobkyně nevznikly, soud vyhodnotil jako neoprávněný, když žalovanou tvrzená škoda z jí předložených důkazů nevyplývá. Všechny faktury vystavené společností , právnická osoba, zněly na jiné činnosti, než aby z nich či z doložené smlouvy o dílo bylo možné dovodit, že se jednalo o vícenákla