72 Co 257/2024-199 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 79 159,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 79 159,30 Kč od 18. 5. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I), žalobu co do částky 1 370,70 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 370,70 Kč od 18. 5. 2021 do zaplacení zamítl (výrok II), dále žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 75 171 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok III), žalobkyni uložil zaplatit České republice náhradu nákladů řízení státu v částce 286 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV) a konečně žalované uložil, aby ve stejné lhůtě zaplatila České republice náhradu nákladů řízení státu v částce 14 014 Kč (výrok V).2. Takto soud I. stupně rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení zažalované částky s tvrzením, že , datum, byl vytopen byt v , adresa, , který užíval , jméno FO, . Příčinou škodní události bylo podle žalobkyně zatečení vody z bytu, který jako nájemce užívala žalovaná. Poškozený byt byl pojištěn u žalobkyně, která poškozenému , jméno FO, vyplatila pojistné plnění ve výši 80 530 Kč.3. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznala. Tvrdila, že byt poškozeného , jméno FO, nevytopila a její byt žádné známky zatečení vody nevykazoval.4. Soud I. stupně provedenými důkazy mj. i ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, zjistil, že poškozený , jméno FO, a žalobkyně uzavřeli , datum, pojistnou smlouvu o pojištění domácnosti na adrese , adresa, . Nejpravděpodobněji dne , datum, , nebo nejpozději do rána , datum, došlo k vytopení bytové jednotky v užívání poškozeného, konkrétně obývacího pokoje a koupelny. K protečení vody došlo z bytu žalované, který je přímo nad bytem užívaným poškozeným, přičemž se nejednalo o protečení přes bytovou jednotku žalované, ani o prasklou stupačku či vodovodní potrubí. V bytě žalované nebyla zjištěna žádná závada. Jednalo o zatečení 50-100 l vody jednorázově. Protečení čiré vody bylo plošného rázu po značné části stropu obývacího pokoje a koupelny poškozeného. V obývacím pokoji došlo k poškození vícero kusů dýhovaného nábytku, včetně jeho inventáře (videokazety, knihy, fototechnika), poškození parketové podlahy a koberce. V bytě užívaném poškozeným nebyla zjištěna příčina vytopení. Žalovaná podle znalce o protečení vody musela vědět. Škodě na nemovitosti by se nedalo zabránit, ani ji zmírnit, neboť v domě jsou dřevěné stropy obsahující rákos a tesařské vlysy. Bylo by možné zmírnit škodu na mobiliáři a věcech v něm, pokud by v době průsaku byl poškozený doma. Žalobkyně uhradila poškozenému pojistné ve výši 80 530 Kč. Žalovanou opakovaně vyzývala k úhradě uvedené částky, což žalovaná odmítla.5. Při právním hodnocení věci soud I. stupně vycházel z aplikace § 2900, § 2910, § 2820 odst. 1 o.z. Dospěl k závěru, že je to žalovaná, která je odpovědná za škodnou událost. I když konkrétní příčinu vytopení poškozeného bytu se nepodařilo zjistit, soud I. stupně vycházel především ze závěrů znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , že se , jak již shora uvedeno, jednalo nikoli o postupný, ale jednorázový průsak vody, a nikoliv malého rozsahu, když se jednalo o 50-100 litrů vody. Zároveň byly vyloučeny vlivy vyšší moci, protečení přes bytovou jednotku žalované i prasklé stupačky či kanalizace. Znalcem pak bylo vyloučeno, že by k průsaku mohlo dojít takto jednorázově a v takovém rozsahu bez nutnosti následné opravy. Pokud se tedy nejednalo o příčinu, v jejímž případě by byla nutná oprava, muselo se jednat o příčinu způsobenou žalovanou či jejími členy domácnosti, ať už to byla přetečená vana, prasklé akvárium, nebo jiné jednorázové pochybení uživatelů bytové jednotky nad bytem poškozeného. Soud I. stupně neuvěřil žalované, že si žádné vody v bytě, který užívala, nevšimla. Z jakých důvodů žalované neuvěřil popsal soud I. stupně v odstavci 19 napadeného rozsudku. Uzavřel, že byla žalovaná, kdo je osobou škůdce, který si nepočínal v souladu s § 2900 o.z., a který svým protiprávním jednáním byl odpovědný za jednorázový průsak vody. Poškozenému, kterému tak v příčinné souvislosti s jednáním žalované vznikla škoda, je tato povinna škodu nahradit v souladu s § 2910 o.z. Výši škody vzal soud I. stupně za prokázanou listinnými důkazy, přičemž ani žalovaná ji nerozporovala. Konečně se soud I. stupně zabýval otázkou spoluzavinění poškozeného, když v řízení bylo prokázáno, že poškozený se v době průsaku vody nenacházel v bytové jednotce v jeho užívání, a tudíž nemohl reagovat. Škoda na nemovitém majetku byla škodou neodvratitelnou a její zmírnění nebylo možné, avšak škoda na majetku movitém byla podle mínění soudu I. stupně škodou s možností částečného odvrácení, byť se jednalo o průsak poměrně rychlý. S ohledem na to, že poškozený se v bytové jednotce, kterou měl v užívání nenacházel dlouhodoběji, soud I. stupně dovodil, že jeho odpovědnost na konečné škodě je 15 %, takže škodu na movitém majetku ve výši 15 804,43 Kč ponížil o 15 %, k níž přičetl částku odpovídající škodě na nemovitosti ve výši 65 725,27 Kč. žalobě proto co do částky 79 159,30 Kč a ve zbytku žalobu zamítl. Z přiznané částky přiznal žalobkyni s odkazem na § 1970 o.z. rovněž úrok z prodlení od 18. 5. 2021, když 7denní lhůta splatnosti stanovená žalobkyní ve výzvě ze dne 6. 5. 2021, která byla žalované doručena 10. 5. 2021, uplynula 17. 5. 2021. Výrok o nákladech řízení soud I. stupně odůvodnil § 142 odst. 1 o.s.ř. O nákladech státu rozhodl podle úspěchu ve věci s odkazem na § 148 odst. 1 o.s.ř., přičemž zohlednil, že žalobkyně složila zálohu na znalečné ve výši 15 000 Kč.6. Proti rozsudku podala žalovaná včas odvolání, ve kterém uplatnila odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. b), e), g) o.s.ř. Napadla výroky I, III a V. Namítla, že bez znalosti příčiny zatečení nelze řídi, zda je za škodu odpovědný nájemce (žalovaná) či vlastník bytu (pronajímatel), či dokonce někdo úplně jiný. Žalovaná by za škodu odpovídala je v případech zanedbání prevenční povinnosti, např. Za škodu způsobenou jejím vlastním spotřebičem nebo v případě zanedbání údržby bytu. Žalovaná zdůraznila, že od počátku uvádí, že o úniku vody z jejího bytu nic neví. Žalobkyně, ač soudem poučena, neprokázala, že došlo k úniku vody z bytu žalované a že je vyloučeno, aby k úniku vody došlo odjinud, zejména jednorázovým únikem z rozvodu vody, topení či kanalizace. Přesto soud I. stupně vydal napadený rozsudek, který žalovaná označila za překvapující. Dále žalovaná namítla, že se soud I. stupně nevypořádal s námitkou nedostatku pasivní legitimace. Protože se v daném případě jedná o nájemní byt, jsou zde dva stejně pravděpodobně odpovědné subjekty, a to žalovaná a majitelka bytu, jejichž odpovědnost nelze bez zjištění přesné příčiny zatečení určit. Ostatně sám soud v bodě 16. odůvodnění připouští, že příčinu zatečení mohla způsobit žalovaná či členové její domácnosti. Rozhodnutí soud je proto založeno na spekulacích. Z uvedených důvodů žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v napadených výrocích zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.7. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání předně odkázala rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. 25 Cdo 2266/2018, ve kterém je řešena otázka vodovodní škody, přičemž jeho závěry jsou podle žalobkyně aplikovatelné i v projednávané věci. Odpovědnost žalované by byly lze vyloučit pouze tehdy, pokud by se prokázalo, že voda se do bytu poškozeného mohla dostat odjinud. V daném případě však znalec výslovně uvedl, že nezjistil, že by k úniku vody došlo z jiného bytu než z bytu žalované. Za situace, kdy podle znalce se příčina vzniku škody nacházela v bytě žalované, rozhodl soud I. stupně správně, když žalovanou shledal odpovědnou za způsobenou škodu. Zejména z uvedených důvodů žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozsudku.8. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, že splňuje náležitosti uvedené v § 205b o.s.ř., přezkoumal napadený rozsudek podle § 212, § 212a o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.9. Soud I. stupně provedl dokazování v potřebném rozsahu, z provedených důkazů vyvodil odpovídající skutková zjištění, která následně přiléhavě posoudil i po stránce právní. Odvolací soud tak odkazuje v této souvislosti na písemné odůvodnění rozsudku soudu I. stupně, s nímž se ztotožňuje. Odvolací řízení je řízením zásadně přezkumným a odvolací soud není nadán oprávněním hodnotit důkazy provedené soudem I. stupně jinak, aniž by je sám provedl, případně (v rozsahu omezeném ust. § 213, odst. 2 o.s.ř.) dokazování doplnil. Soud I. stupně provedené důkazy zhodnotil v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů (§ 132 o.s.ř.) a učinil na jejich základě odpovídající skutkové závěry, od nichž nemá odvolací soud (bez provedení dokazování), důvod ani možnost se odchylovat, přičemž výtky odvolatelky týkající se hodnocení důkazů a právních zá