17 Co 154/2025-320 — Městský soud v Praze

1. Soud I. stupně shora uvedeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 600 000 Kč se specifikovaným příslušenstvím (výrok I.) a náklady řízení ve výši 26 700 Kč (výrok II.).2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce se domáhal po žalovaném vrácení zápůjčky ve výši 600 000 Kč. Žalobce nejdříve tvrdil, že tato částka byla žalovanému poskytnuta v hotovosti ve 3 částech, a to 250 000 Kč dne 4.2.2023 a dne 9.2.2023 a 100 000 Kč dne 13.2.2023. Účastníci sepsali dne 13.2.2023 dohodu o uznání dluhu, s tím, že bude vrácen do 3 měsíců. Dne , datum, byla sepsána nová dohoda o uznání dluhu s novou lhůtou splatnosti do 2 měsíců s tím, že bylo současně zřízeno zástavní právo ke dvěma prstenům žalovaného. Později v průběhu řízení žalobce změnil svá tvrzení v tom směru, že žalovanému ve skutečnosti půjčil 20 000 EUR, z toho 10 000 EUR dne 14.2.2023 převodem na účet a 10 000 EUR v hotovosti a žalovaný se zavázal na plnění zápůjčky zaplatit 600 000 Kč. Sám žalobce si tuto částku půjčil od pana , jméno FO, , který mu ji převedl na účet a vyplatil mu ještě 2 000 EUR v hotovosti. Vzhledem k tomu, že půjčka nebyla žalovaným vrácena, žalobce nemohl uhradit půjčku panu , jméno FO, , který vymáhal tuto částku po žalobci soudně.3. Žalovaný nárok žalobce neuznal. Tvrdil, že od žalobce obdržel zápůjčku jen ve výši 10 000 EUR, která mu byla zaslána na účet, tzn. v přepočtu šlo o částku 230 000 Kč. Žádné další peníze v hotovosti od žalobce neobdržel. Žalovaný podepsal dohodu o uznání závazku v češtině, přesto, že česky nerozumí, a proto, že je důvěřivý. Uvedl, že dal žalobci do zástavy dva prsteny v hodnotě 700 000 Kč a tím svůj dluh považoval za uhrazený.4. Soud I. stupně se v dané věci zabýval rozdílnými tvrzeními účastníků a v rámci dokazování zjišťoval, zda došlo k předání částky 10 000 EUR v hotovosti žalovanému, zda má žalovaný vracet žalobci 600 000 Kč, zda zastavené prsteny žalovaného přecházejí do vlastnictví žalobce a zda tímto způsobem zaniká dluh žalovaného u žalobce. Provedl rozsáhlé listinné dokazování, dále dokazování , aplikace, a e-mailovou komunikací účastníků a přepisem audionahrávek hovorů mezi účastníky. Tyto nahrávky připustil k důkazu i přes nesouhlas žalovaného s tím, že žalobce není schopen prokázat jinak poskytnutí prostředků ve výši 20 000 EUR, zejména jejich části 10 000 EUR v hotovosti.5. Provedeným dokazováním soud I. stupně zjistil, že dne 14. 2. 2023 mezi účastníky došlo k podpisu listiny, v níž bylo sjednáno, že žalobce žalovanému poskytl/poskytne 600 000 Kč se splatností 3 měsíce. Žalobci byla od pana , jméno FO, dne 14. 2. 2023 na jeho účet zaslána částka 20 000 EUR a dále pan , jméno FO, žalobci předal částku 2 000 EUR v hotovosti. Žalobce panu , jméno FO, částku nevrátil včas a k jejímu vymožení bylo vedeno panem , jméno FO, u Obvodního soudu pro , adresa, řízení sp. zn. , spisová značka, , které skončilo soudním smírem, v němž se žalobce zavázal panu , jméno FO, vrátit tuto částku ve splátkách s tím, že po splacení dluhu budou žalobci vráceny dva prsteny, které má pan , jméno FO, v zástavě. Tyto prsteny mu dal do zástavy žalobce poté, co začal mít problém se splácením dluhu od žalovaného. Dne 14. 2. 2023 převedl žalobce žalovanému na účet částku 10 000 EUR, a to na základě žádosti žalovaného. Dále žalobce poskytl žalovanému dalších 10 000 EUR v hotovosti. Účastníci se dohodli, že namísto těchto částek žalovaný žalobci vrátí částku 600 000 Kč. Dne 11. 4. 2023 byla mezi účastníky uzavřena zástavní smlouva na dva prsteny v žalovaným uváděné hodnotě 600 000 Kč a 100 000 Kč. V písemné zástavní smlouvě nebylo sjednáno, že by si žalobce mohl v případě prodlení žalovaného prsteny ponechat na úhradu dluhu. Byla zrušena původní dohoda ze dne 13. 2. 2023 a uzavřena dohoda nová se splatností 2 měsíce znějící na stejnou částku 600 000 Kč. Zastavené prsteny má u sebe pan , jméno FO, jako zástavu poskytnutou žalobcem na jeho zápůjčku.6. Soud I. stupně věc právně posoudil dle § 556, § 2053, § 2390, § 2391, § 2392 o.z. a dospěl k závěru, že v písemné zástavní smlouvě nebyla sjednána propadná zástava. Současně byla zrušena původní dohoda ze dne 13. 2. 2023 a uzavřena dohoda nová se splatností 2 měsíce znějící na stejnou částku 600 000 Kč. Žalovaný žalobci přes výzvy nikdy žádné prostředky nevrátil. Neuvěřil žalovanému, že mu žalobce převedl 10 000 EUR proti jeho vůli a že ho donutil podepsat smlouvu v českém jazyce, ač česky nerozumí a učinil tak proto, že je důvěřivý. Nevzal v úvahu potvrzení o úhradě dluhu ze dne 27.4.2023, které bylo předloženo žalovaným jen na fotografii s tím, že neměl originál. Bylo zjištěno, že toto potvrzení žalovanému zaslal žalobce na , aplikace, , aby viděl, že potvrzení je připraveno ihned, jak dluh uhradí a jeho originál má do té doby u sebe. Soud vysvětlil, že je zřejmé, že částka 20 000 EUR při platném kurzu nepředstavuje v přepočtu 600 000 Kč, ale posoudil část této částky v souladu s § 2392 a § 2391 o.z. jako úrok či dohodu o jiném převodním kurzu. Poté dospěl k závěru, že byl naplněn hlavní znak zápůjčky, tj. že žalobce fakticky předal žalovanému 20 000 EUR s tím, že žalobci bude na tuto zápůjčku vrácena částka 600 000 Kč, k čemuž nedošlo. Za situace, kdy nebyla sjednána propadná zástava, prsteny, které předal žalovaný žalobci byly jen zárukou vrácení finančních prostředků, nikoliv plněním na dluh. Soud tak žalobě vyhověl a žalovanému uložil povinnost k náhradě nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř.7. Proti rozsudku podal žalovaný odvolání. Namítal, že rozsudek je postaven na nestandardně provedeném dokazování, když plnění žalobce mohlo být prokázáno jinak než předloženými nahrávkami, pořízenými bez jeho souhlasu a vědomí, s jejichž použitím v řízení nesouhlasil. Navíc část komunikace účastníků v nahrávkách je vytržena z kontextu, což jim dává jiný význam, než jak byly myšleny. Dále namítal nelogičnost jednání žalobce, který měl dostat od pana , jméno FO, celou částku 22 000 EUR na účet a žalovanému by ji půjčil částečně v hotovosti a částečně z účtu. V daném případě nebylo žádným důkazem prokázáno, že by žalobce zaplatil žalovanému v hotovosti 10 000 EUR. Upozornil na to, že neovládá češtinu a textu dohod nerozuměl a podepsal je proto, že byl důvěřivý. Dále tvrdil, že pochází ze zámožných poměrů a dostal se do tíživé situace, což se žalobce dozvěděl díky své práci tlumočníka na , orgán, . Proto žalobce žalovaného kontaktoval a v podstatě proti jeho vůli převedl na žalovaného peníze. Žalovaný byl žalobou překvapen, neboť měl za to, že mezi účastníky byl proveden zápočet, když žalobci připadly prsteny v hodnotě přesahující 600 000 Kč. Žalobce vše chtěl mít podchyceno písemně s ověřenými podpisy, a proto soudu mělo být divné, že by si nenechal potvrdit předání vysoké částky v hotovosti. Dále žalovaný soudu vytýkal, že nebyl poučen o tom, že žalobce unáší své důkazní břemeno, a proto sám nenavrhl důkaz výpisem z účtu žalobce, jímž by bylo bývalo prokázáno, že k předání hotovosti nemohlo dojít. Setrval na svém tvrzení, že předání částky 10 000 EUR v hotovosti do jeho dispozice nebylo prokázáno. Dále upozornil na to, že uznání závazku ze dne 13.2.2023, které soud posoudil jako dohodu o zápůjčce, bylo fakticky provedeno až 14.2.2023, kdy na něm byly připojeny ověřené podpisy účastníků. Navrhl změnu rozsudku tak, aby žaloba byla zamítnuta, případně zrušení rozsudku a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení.8. Žalobce ve vyjádření k odvolání shledal rozsudek správným. Pokud jde o nahrávky rozhovorů mezi účastníky, poukázal na platný občanský zákoník, který zvukové i obrazové záznamy v civilním řízení připouští i bez souhlasu nahrané osoby. Uvedl, že žalovaný má na svědomí množství finančních podvodů. Měl však zato, když společně na , Anonymizováno, Městské části , adresa, podepsali s ověřenými podpisy uznání dlužné částky 600 000 Kč, že se jedná o dostačující potvrzení o tom, že žalovanému předal i 10 000 EUR v hotovosti. Navrhl potvrzení rozsudku.9. Odvolací soud přezkoumal z podnětu odvolání žalovaného rozsudek soudu I. stupně a řízení, které předcházelo jeho vydání, podle § 212 a § 212a o.s.ř., postupem podle § 214 odst. 1 o.s.ř., a bez dalšího dokazování dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné.10. Prvostupňový soud provedl všechny pro rozhodnutí podstatné důkazy a pro právní posouzení věci samé si tak opatřil veškerá relevantní skutková zjištění, na jejichž základě bylo možné projednávanou věc náležitě právně posoudit a rozhodnout. Závěr soudu prvního stupně o skutkovém stavu věci přitom odvolací soud považuje za logický výsledek provedeného dokazování, opřený o řádné zhodnocení jednotlivých důkazů, jež vyhovuje požadavkům vyplývajícím z § 132 o. s. ř. Soud prvního stupně správně zjistil skutkový stav projednávané věci, který poté též správně posoudil i po stránce právní. Odvolací soud s jeho závěry souhlasí a pro stručnost odkazuje na podrobné odůvodnění jeho rozsudku. Vzal za prokázané, že žalobce půjčil žalovanému částku 20 000 EUR (převodem a v hotovos