17 Co 305/2025-218 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně rozhodl, že žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 156 274 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 156 274 Kč od 6. 7. 2024 do zaplacení se zamítá (výrok I.), žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 1 800 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.) a Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).2. Takto bylo rozhodnuto o žalobě, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky 56 274 Kč jako odškodnění za nepřiměřenou délku trestního řízení vedeného u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, (dále jen „Posuzované řízení“) a částky 100 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy způsobené tímto nezákonným trestním stíháním, včetně domovní prohlídky, která proběhla dne 14. 12. 2016.3. Soud I. stupně vzal za prokázané, že žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne 5. 1. 2024, žalovaná konstatovala, že došlo k nezákonnému trestnímu stíhání žalobce a poskytla mu omluvu, ohledně délky řízení dospěla k závěru, že byla přiměřená. Soud I. stupně učinil podrobná skutková zjištění o průběhu Posuzovaného řízení, a uvedl, že trvalo ve vztahu k žalobci od 30. 10. 2019, kdy bylo vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání (to bylo doručeno žalobci 6. 11. 2019), do 31. 8. 2023, kdy nabyl právní moci rozsudek ze dne 8. 8. 2023, kterým byl žalobce zproštěn obžaloby, tedy 3 roky a 10 měsíců. Stíháno a obžalováno bylo celkem , počet, osob včetně žalobce a jeho manželky (, jméno FO, ) pro spáchání přečinu neoprávněného podnikání podle § 251 odst. 1 trestního zákoníku a pokračujícího přečinu porušení práv k ochranné známce a jiným označením podle § 268 odst. 1 a 3 písm. b) trestního zákoníku spáchaným formou účastenství podle § 24 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku. Posuzované řízení probíhalo jako řízení přípravné a následně před soudem I. a II. stupně. Rozsudkem soudu I. stupně ze dne 31. 8. 2022 byl žalobce shledán vinným a odsouzen k podmíněně odloženému trestu odnětí svobody v délce 8 měsíců a peněžitému trestu 50 000 Kč, tento rozsudek byl následně ve vztahu k žalobci a dalšímu obviněnému zrušen (pro nepřezkoumatelnost ve vztahu k závěru o jejich vině), dalším rozsudkem soudu I. stupně byl žalobce s dalším obviněným zproštěn obžaloby. Ve vztahu ke dvěma dalším obviněným (manželce žalobce a její matce) byla dne 31. 8. 2022 schválena dohoda o vině a trestu, jedna obviněná v průběhu řízení zemřela. V rámci řízení bylo opakovaně rozhodováno o vrácení zajištěných věcí. Věc byla složitá, když v řízení byl cizí prvek, bylo potřeba účasti tlumočníka do , jazyk, , i některé listiny bylo potřeba překládat do , jazyk, , což se odrazilo na délce řízení. Trestní věc byla značně rozsáhlá, když konečný zprošťující rozsudek je na čísle listu 9954. Přípravné řízení bylo po zahájení trestního stíhání žalobce skončeno po necelém roce, v rámci přípravného řízení byl mj. vypracován znalecký posudek. Žalobce se na délce řízení nepodílel pozitivně ani negativně. Význam řízení pro žalobce byl typově zvýšený. Řízení před soudem probíhalo v přiměřených lhůtách, i s ohledem na rozsáhlost spisového materiálu. Postup soudu ve věci byl plynulý, až na 2 výjimky: po nápadu obžaloby (15. 10. 2020) soud násobně překročil lhůtu k učinění úkonu směřujícího k vyřízení věci (5. 2. 2021 bylo nařízeno hlavní líčení na 15. 4. 2021); stalo se tak ovšem z důvodu rozsahu věci (spisový materiál čítal necelých 10 000 stran) a probíhající pandemie Covidu, přičemž soud hlavní líčení nakonec nařídil, když uvážil, že čekat na konec pandemie by nemuselo být účelné; dále došlo k nečinnosti soudu po konání hlavního líčení 30. 11. 2021, když dne , datum, bylo z důvodu úmrtí jedné z obžalovaných zastaveno její trestní stíhání a s ohledem na stáž vyřizujícího soudce na vyšším soudu bylo další hlavní líčení nařízeno až na 25. 8. 2022, s ohledem na rozsah trestního spisu a na časové omezení stáže by ovšem předání věci jinému soudci nebylo účelné. Soud ani jednu z výše uvedených situací nepovažoval za průtah, uvedl ovšem, že i kdyby o průtahy šlo, s ohledem na veškeré okolnosti případu by celková délka řízení 3 roky a 10 měsíců ještě nebyla nepřiměřeně dlouhá.4. Dále měl soud za prokázané, že trestní stíhání bylo pro žalobce stresující a žalobce žil v nejistotě a obavách z výsledku trestního stíhání, trpěl nesoustředěností a částečně i nespavostí. Výraznější psychické problémy žalobce nebyly prokázány ani tvrzeny. Nebylo prokázáno, že by žalobce navštívil psychiatra a že by se léčil s nějakou závažnější psychiatrickou poruchou. K ukončení sportovních aktivit, přetrhání přátelských vazeb a narušení vztahu žalobce s otcem došlo již v důsledku domovní prohlídky. V rámci rodiny žalobce docházelo k častým hádkám, nicméně to bylo i z toho důvodu, že současně byla v dané věci stíhaná i manželka žalobce a její rodiče. Žalobce byl již jednou v minulosti trestně stíhán (v r. 2012 za výtržnictví) a odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody. S manželkou má žalobce , počet, nezletilé děti. Domovní prohlídka proběhla v bytě užívaném žalobcem dne 14. 12. 2016 (tedy před zahájením trestního stíhání žalobce).5. Soud I. stupně věc posoudil dle ustanovení zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk“) a shledal, že byla splněna podmínka předběžného uplatnění nároku dle § 14 OdpŠk. K nesprávnému úřednímu postupu ve formě nepřiměřené délky řízení ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk nedošlo, když Posuzované řízení nebylo s přihlédnutím ke všem kritériím dle § 31a odst. 3 OdpŠk nepřiměřeně dlouhé. Pokud jde o nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním, podmínka odpovědnosti ve formě nezákonného rozhodnutí byla splněna (nezákonným rozhodnutím je usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce ze dne 30. 10. 2019), vznik imateriální újmy však je třeba prokázat (nepředpokládá se) a žalobce z převážné části tvrzené dopady nezákonného trestního stíhání do své osobní sféry neprokázal. Většina tvrzených dopadů byla v příčinné souvislosti s domovní prohlídkou, která však nebyla nezákonná (nebyla pro nezákonnost zrušena) a byla uskutečněna i v souvislosti s podezřením z trestné činnosti žalobcovy manželky (byly při ní zajištěny důkazy použité následně ve vztahu k odsouzené manželce žalobce a její matce; domovní prohlídka by proběhla i kdyby žalobce trestně stíhán nebyl). Povaha trestní věci s sebou v tomto případě nenese zvýšené společenské odsouzení, žalobci hrozila trestní sazba až 5 let odnětí svobody, fakticky mu ale nepodmíněný trest nehrozil, když státní zástupce navrhoval podmíněný trest společně s trestem peněžitým. Soud s ohledem na všechny rozhodné skutečnosti (povaha trestní věci, délka řízení a jeho průběh, postup orgánů činných v trestním řízení, následky v osobnostní sféře žalobce) dospěl k závěru, že zadostiučinění poskytnuté žalovanou za nezákonné trestní stíhání (konstatování porušení práva a omluva) bylo dostatečné. Porovnávané případy odškodnění nezákonného trestního stíhání (rozsudek Městského soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne 11. 11. 2022 a rozsudek Městského soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne 30. 11. 2021), v nichž bylo poškozeným přiznáno zadostiučinění v penězích, se od případu žalobce lišily zejména tím, že v nich nebyl stíhán další rodinný příslušník, který byl za trestnou činnost odsouzen, v nyní posuzovaném případě šlo o sdílenou újmu žalobce a jeho manželky.6. Výrok o náhradě nákladů řízení byl odůvodněn § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), procesně úspěšné žalované soud přiznal náhradu nákladů nezastoupeného účastníka za 6 úkonů po 300 Kč. Soud nepřiznal státu náhradu nákladů tlumočného spojených s právem žalobce jednat ve své mateřštině dle § 18 odst. 2 věty první o.s.ř.7. Proti uvedenému rozsudku podal včasné odvolání žalobce. Namítl, že trestní stíhání trvalo cca 3 roky a 10 měsíců, ale trestní řízení (zahrnující i domovní prohlídku) trvalo mnohem déle. Žalobce pociťoval účinky trestního řízení již od provedené domovní prohlídky, proto délka trestního řízení nebyla přiměřená. Skutková podstata stíhaných přečinů nebyla právně složitá, ani jiné stránky trestního řízení nebyly složité, žalobce nijak k průtahům trestního řízení nepřispěl, a tlumočení v průběhu trestního řízení nemůže mít vliv na povinnost žalované zajistit, aby řízení probíhalo bez průtahů. Význam řízení pro žalobce byl zvýšený, žalobce se od počátku bránil nesmyslnému obvinění. Všechny rozhodující důkazy byly provedeny před zahájením trestního stíhání, první rozsudek soudu I. stupně byl nepřezkoumatelný, odvolací soud (Krajský soud v , adresa, v usnesení č.j. , spisová značka, ze dne 29. 6. 2023) výslovně konstatoval, že ve spisu od počátku neexistoval důkaz svědčící o vině žalobce. Většina listinných důkazů se žalobce netýkala, dvě hlavní obviněné uzavřely dohodu o vině a trestu, proto ani ohledně