21 Co 134/2025-61 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 10 272 Kč s 12% úrokem z prodlení ročně z této částky od 17. 2. 2025 do zaplacení (výrok I) a uložil žalobci zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok II).2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal proti žalované zaplacení částky 10 272 Kč s příslušenstvím jako majetkové škody způsobené mu nesprávným úředním postupem bývalé soudní exekutorky , Orgán veřejné moci, , tituly před jménem, , jméno FO, v exekučním řízení, které u ní bylo vedeno pod sp. zn. , spisová značka, a v němž byl žalobce v postavení oprávněného. Žalovaná částka představovala část peněžitého plnění, které soudní exekutorka v exekučním řízení vymohla od povinného, avšak nevyplatila ji žalobci. Exekutorka vymohla částku v celkové výši 16 941 Kč, žalobci však zaslala pouze 6 669 Kč, částku 648 Kč pak obdržel žalobce v rámci insolvenčního řízení, které bylo vedeno na povinného.3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Potvrdila, že u ní žalobce dne , datum, předběžně uplatnil nárok na náhradu škody ve výši 10 272 Kč. Měla však za to, že částka 10 272 Kč žalobci nenáleží, neboť v rozsahu částky 8 067,10 Kč jde o náklady exekuce určené soudní exekutorkou v příkazu k úhradě nákladů exekuce (dále též „PÚNE“), který nebyl později zrušen, a nadto jde o nárok promlčený.4. Soud prvního stupně vzal za prokázané skutečnosti, které podrobně popsal v odst. 3 až 21 svého rozsudku a odvolací soud na ně v zájmu stručnosti odkazuje.5. Ze zásadních skutečností lze shrnout, že usnesením Okresního soudu ve Znojmě ze dne 21. 1. 2010, č. j. , spisová značka, byla nařízena exekuce na majetek povinné , jméno FO, . Příkazem k úhradě nákladů exekuce ze dne 2. 5. 2013, č. j. , spisová značka, určila soudní exekutorka , tituly před jménem, , jméno FO, náklady exekuce ve výši 8 067,10 Kč a náklady oprávněného ve výši 10 920 Kč a uložila povinnost k zaplacení těchto nákladů povinné. Dne 25. 10. 2016 byl Okresní soud ve Znojmě informován o změně soudního exekutora, kdy namísto původní soudní exekutorky , tituly před jménem, , jméno FO, přebral exekuci , tituly před jménem, , jméno FO, , , Orgán veřejné moci, . Příkazem k úhradě nákladů exekuce ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který vydal nový soudní exekutor , tituly před jménem, , adresa, , byl oprávněný (žalobce) informován, že původní PÚNE ze dne 2. 5. 2013 zůstává v platnosti a že tam určené náklady exekuce bude vymáhat , tituly před jménem, , jméno FO, , dále bylo určeno, že odměna soudní exekutorky , tituly před jménem, , jméno FO, , která dosud exekuci vedla se určuje ve výši 0 Kč stejně jako náhrada hotových výdajů, náhrada za ztrátu času a náhrada za doručení písemností. , Orgán veřejné moci, , soudní exekutorkou , tituly před jménem, , jméno FO, byla oprávněnému dne 20. 5. 2011 poukázána na jeho účet částka 6 669 Kč. V období od 23. 6. 2010 do 20. 1. 2016 bylo od povinné vymoženo celkem 16 941 Kč.6. K výzvě soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, sdělil oprávněný dne 9. 7. 2021, že dle jeho nepotvrzených informací mohlo být soudní exekutorkou , tituly před jménem, , jméno FO, vymoženo 16 941 Kč a že v rámci exekuce tedy postrádá částku 10 272 Kč. Soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, sdělil, že ke dni 30. 6. 2016 se na účtu soudní exekutorky , tituly před jménem, , jméno FO, nacházela částka 138 000 Kč, která nebyla nástupci soudní exekutorky vypořádána.7. Dne 15. 2. 2016 byl zjištěn úpadek povinné, v insolvenčním řízení byli věřitelé uspokojeni v rozsahu 34,8 %. Usnesením Krajského soudu v Brně byla povinná (dlužnice) osvobozena od placení všech svých dluhů, resp. bylo vzato na vědomí splnění oddlužení. Soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, rozhodl o zastavení řízení co do dosud nevymoženého plnění a o nepřiznání nákladů exekuce s ohledem na osvobození dlužnice od placení dluhů po skončení oddlužení. Dne 30. 9. 2021 bylo do exekučního spisu založeno oznámení soudního exekutora o skončení exekuce a zániku příkazu o srážkách ze mzdy ze dne 10. 5. 2010.8. Po právní stránce posoudil soud prvního stupně věc podle zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále „OdpŠk“), a to podle § 1, § 5 písm. a), b), § 14 odst. 1, § 15 odst. 2 a § 32 odst. 1. Dále aplikoval § 46 odst. 7, § 51 a § 89 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, (exekuční řád), (dále „e. ř.“) a zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), (dále „InsZ“).9. Shrnul, že mezi stranami bylo nesporné, že k návrhu žalobce byla nařízena exekuce, jejímž prováděním byla nejprve pověřena , tituly před jménem, , jméno FO, , která v exekuci vymohla částku 16 941 Kč, z níž žalobce obdržel toliko 6 669 Kč.10. Předně se zabýval námitkou promlčení žalovaného nároku, kterou shledal důvodnou. Uvedl, že žalobce se dozvěděl o tom, že mu vznikla majetková škoda nejpozději se zjištěním úpadku povinné, neboť do tohoto insolvenčního řízení přihlásil svou pohledávku za povinnou, kterou měl z jiného titulu. Pohledávku vymáhanou v rámci předmětné exekuce do insolvenčního řízení nepřihlásil. Vzhledem k zákonným ustanovením si musel být vědom, že poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, mohl své nároky uplatnit již jen přihláškou a že soudní exekutor byl povinen vydat vymožené plnění insolvenčnímu správci. Nejpozději ke dni 1. 3. 2016 tedy žalobce věděl, že mu vznikla škoda a ode dne následujícího tak začala běžet tříletá promlčecí lhůta, která uplynula dnem 2. 3. 2019.11. Přestože shledal, že žalovaný nárok je promlčen, zabýval se jím i po věcné stránce. Konstatoval, že žalobce mohl být v insolvenčním řízení uspokojen z 34,8 %, pokud by svou pohledávku do insolvenčního řízení přihlásil a získal by tak částku 3 574,656 Kč. Dále uvedl, že vymožené plnění z části představovalo plnění na náklady exekuce určené v PÚNE ze dne 2. 5. 2013, který zůstal v platnosti a částka 8 067,10 Kč tak náleží soudnímu exekutorovi , tituly před jménem, , jméno FO, . Ve vztahu k žalobci tak nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, pokud mu exekutorka , tituly před jménem, , jméno FO, ani po , datum, vymožené plnění nevyplatila. Škoda ve výši 8 067,10 Kč mohla vzniknout pouze soudnímu exekutorovi , tituly před jménem, , jméno FO, .12. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. podle zásady úspěchu ve věci.13. Proti tomuto rozsudku v rozsahu částky 2 204,90 Kč s příslušenstvím podal žalobce včasné a přípustné odvolání. Za nesprávné považoval posouzení otázky promlčení žalovaného nároku, měl za to, že žalovaný nárok promlčen není. Úvahu soudu prvního stupně, že se žalobce dozvěděl o tom, že mu vznikla škoda v souvislosti se zjištěním úpadku povinné měl za nelogickou, neboť finanční prostředky ve výši 16 941 Kč byly vymoženy ještě před vstupem povinné do insolvenčního řízení. Žalobce ke dni 1. 3. 2016 nevěděl, že , tituly před jménem, , jméno FO, cokoliv nad částku 6 669 Kč vymohla. Měl za to, že vědomost o škodě by musel mít přímo žalobce jako poškozený, a nikoli jeho advokát, musel by vědět, že plnění bylo vymoženo a v jaké výši. Žalobce nebyl povinen přihlásit svou pohledávku do insolvenčního řízení. V tomto případě však plnění ve výši 2 204,90 Kč bylo vymoženo již před zahájením insolvence. Pokud by žalobce přihlásil pohledávku ve stejné výši do insolvence, byl by dlužník nucen ji zaplatit znovu, ačkoli ji už zaplatil v rámci předmětné exekuce.14. Žalobce odkázal na několik rozhodnutí Nejvyššího soudu, z nichž dovozoval, že vědomost o škodě musí mít přímo poškozený, a nikoli jeho advokát. Teprve od okamžiku, kdy se o škodě dozví poškozený lze počítat počátek běhu promlčecí lhůty. Pro počátek běhu promlčecí lhůty byla v daném případě podstatná také vědomost poškozeného o tom, že se vymožené plnění na účtu exekutorského úřadu nenachází a že mu nebude vyplaceno. Žalobce se až dne 30. 8. 2021 dozvěděl z přípisu soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , že , tituly před jménem, , jméno FO, vymohla v exekuci plnění ve výši přesahující částku vyplacenou žalobci jako povinnému a že tyto peníze nebudou žalobci vyplaceny, neboť se neví, kde se nacházejí. Promlčecí lhůta tak mohla začít běžet až dne 31. 8. 2021. Žalobce dodal, že s exekutorským úřadem jednal jiný spolupracující advokát advokáta žalobce (oprávněného). Částku 648 Kč žalobce od povinné v rámci insolvenčního řízení obdržel, avšak na zcela jiné tituly. Žalobce akceptoval, že z vymoženého plnění náležela částka 8 067,10 Kč soudnímu exekutorovi , tituly před jménem, , jméno FO, .15. K náhradě nákladů řízení uvedl, že by žalované jako ústřednímu orgánu státní správy neměla být přiznána žádná náhrada nákladů řízení. Žalovaná disponuje materiálním i personálním zabezpečením v rámci své každodenní agendy. Žalovaná se nadto na vzniku škody sam