55 Co 266/2024-406 — Městský soud v Praze

K výroku I.:1. Napadeným usnesením obvodní soud přiznal znalci , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, za znalecký posudek z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí znalečné v celkové výši , částka, .2. Proti tomuto usnesení podala vedlejší účastnice včasné odvolání, v němž navrhla, aby bylo napadené usnesení zrušeno, případně změněno a znalečné přiměřeně sníženo.3. Odvolací soud napadené usnesení přezkoumal bez jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.) a odvolání neshledal důvodným.4. Soud I. stupně poté, co bylo jeho předchozí rozhodnutí o znalečném zrušeno usnesením odvolacího soudu č. j. , spisová značka, z , datum, své rozhodnutí přezkoumatelným způsobem odůvodnil poukazem na ustanovení § 139 odst. 2 o. s. ř. a § 30 a následující zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích. Zabýval se rozsahem vyúčtovaných prací s tím, že odměna za jednu hodinu v souladu s vyhláškou č. 504/2020 Sb. o znalečném činí , částka, a přiznal znalci i náhradu hotových výdajů. Vzal přitom v úvahu, že posudek byl vypracován řádně a včas obsahuje formální náležitosti zákona, přičemž znalec odpověděl na všechny soudem položené otázky řádně.5. Odvolací soud poté, co bylo na základě jeho předchozího zrušujícího rozhodnutí napadené usnesení řádně odůvodněno, neshledal odvolání důvodným a považuje ve shodě se soudem I. stupně rozsah přiznaného znalečného za zpracování znaleckého posudku, včetně hotových výdajů s jeho zpracováním spojených za adekvátní. Dle § 219 o. s. ř. proto napadené usnesení bylo potvrzeno jako věcně správné.K výroku II.:6. Soud I. stupně citovaným usnesením přiznal znalci , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, odměnu znalce ve výši , částka, za účast znalce při jednání soudu I. stupně dne , datum, a za písemná vyjádření znalce.7. Proti tomuto usnesení podala vedlejší účastnice včasné odvolání, v němž zpochybnila rozsah provedených prací a navrhla, aby bylo napadeného usnesení zrušeno a vráceno soudu I. stupně, případně přiměřeně sníženo.8. Odvolací soud napadené usnesení přezkoumal bez nařízení jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.) a neshledal odvolání důvodným.9. Soud I. stupně své rozhodnutí řádně a srozumitelně odůvodnil obdobně jako předchozí rozhodnutí o přiznání znalečného za vypracování písemného znaleckého posudku a přiznal náhradu znalci za písemné doplnění znaleckého posudku, přípravu k jednání soudu a účast u jednání v souladu s ustanovením § 30 a následující zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích ve výši § 2 a následující vyhlášky č. 504/2020 Sb. o znalečném.10. Odvolací soud považuje za adekvátní přiznání znalečného v rozsahu 8,5 hodin práce po , částka, za zpracování jednotlivých vyjádření soudu, přípravu na jednání a účast u jednání soudu I. stupně. Ve shodě se soudem I. stupně odvolací soud vycházel z toho, že znalec nevybočil z mezí vyhlášky ani zákona o znalcích, znalečné řádně vyúčtoval, a to bylo přiznáno s ohledem na rozsah znaleckého úkolu a odbornou náročnost účasti znalce při jednání, a to i pokud jde o jeho písemná vyjádření soudu.11. Odvolací soud proto napadené usnesení jako věcně správné potvrdil, když neshledal námitky obsažené v odvolání vedlejšího účastníka důvodnými.K výroku III.:12. Obvodní soud napadeným rozsudkem ve věci samé z , datum, výrokem I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci , částka, s příslušenstvím zde uvedeným do tří dnů od právní moci rozsudku, výrokem II. žalobu o zaplacení částky , částka, s příslušenstvím zamítl (tento výrok nebyl odvoláním napaden). Výrokem III rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky, když tato povinnost byla směrována vůči žalovanému a vedlejších účastníku ve vztahu k žalobci a výše nákladů stanovená soudem činila částku , částka, . Výrokem IV. soud uložil žalovanému a vedlejšímu účastníku nahradit státu společně a nerozdílně náklady řízení , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.13. Předmětem řízení byl žalobní požadavek na úhradu peněžitého plnění z titulu bezdůvodného obohacení, kterému se mělo dostat žalovanému na úkor žalobce v době od , datum, do , datum, , kdy užíval pozemky v žalobě označené nad rámec svého spoluvlastnického podílu. Pozemky jsou přitom oplocené a žalovaný je učinil přístupnými pouze pro sebe a svou potřebu.14. Soud I. stupně v odůvodnění svého rozhodnutí odkázal na mezitímní rozsudek ve věci vydaný, který nabyl právní moci, a dle něhož základ nároku je po právu s tím, že o výši žalobcova požadavku mělo být rozhodnuto samostatným rozsudkem, což soud I. stupně učinil tímto rozhodnutím. Soud tak již pravomocně uzavřel, že žalobci vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení, když žalovaný neoprávněně užíval předmětné pozemky v rozhodném období a tímto rozsudkem se zabýval již pouze otázkou výše obohacení. Vycházel z judikatury Nejvyššího soudu, dle níž výší tohoto obohacení je peněžitá částka odpovídající plněním vynakládaným obvykle v daném místě a čase za užívání obdobné věci, kdy výše náhrady se poměřuje s obvyklou hladinou nájemného, kterou by byl nájemce za obvyklých okolností povinen plnit v případě, že by užíval věc na základě platné nájemní smlouvy.15. Za tím účelem soud I. stupně nechal zpracovat znalecký posudek znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, Znalec posudek vypracoval, byl slyšen při jednání obvodního soudu dne , datum, kde své závěry obhájil a vypořádal se všemi námitkami účastníků. Znalec postupoval tak, že předmětné pozemky porovnal se srovnatelnými pozemky s ohledem na jejich druh, lokalitu, stav, výměru i využití. Vycházel z rozmezí obvyklé nájemného z intervalu 1 % - 5 % obvyklé ceny pozemků za rok a přiklonil se k výši 3 % z obvyklé ceny, když zohlednil faktory, jako je využití, charakter, sklon, tvar a velikost a ostatní ovlivňující parametry. Závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a soud uzavřel, že závěr posudku odpovídá pravidlům logického myšlení a obstál i ve spojení s výpovědí znalce u soudu. Z úřední činnosti soudu je známo, že interval 1-5 % z obvyklé ceny pozemků za rok je obvyklý a znalci často používaný, když znalec vysvětlil, jak došel k jeho výši. Znalec stanovil výši bezdůvodného obohacení v rozhodném období částku , částka, . Žalobce je spoluvlastníkem podílu na pozemcích ve výši 1/6 a v tomto rozsahu mu náleží proto plnění ve výši jeho spoluvlastnického podílu v rozsahu částky , částka, . S ohledem na to, že žalobce v řízení požadoval částku vyšší výrokem II. byl žalobní požadavek v rozsahu , částka, s příslušenstvím zamítnut. Plnění bylo přiznáno, včetně úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 3 o. s. ř. za 20 úkonů právní služby, 20 paušálních plnění po , částka, a DPH a dále na zaplacené záloze na znalecký posudek.16. O náhradě nákladů řízení státu bylo rozhodnuto dle § 148 odst. 1 o. s. ř. Soud vycházel z celkové výše přiznaného znalečného po odečtu zálohy na náklady důkazu, kterou uhradil žalobce ve výši , částka, .17. Proti vyhovujícímu výroku ve věci samé a nákladovým výrokům podal žalovaný včasné odvolání, v němž poukázal na to, že přiznaná výše bezdůvodného obohacení je v rozporu se zásadou o dobrých mravech, když předmětné pozemky jsou jinak reálně nevyužitelné s ohledem na jejich charakter. Žalobce nikdy neměl projevit vůli předmětné pozemky užívat. Výše bezdůvodného obohacení se dostatečně nezabývala tím, že pozemky jsou fakticky nepronajmutelné z větší části zarostlé, neudržované. Nesouhlasil ani s nákladovým výrokem, když ve vztahu mezi účastníky, když i ten je dle názoru odvolatele v rozporu se zásadou o dobrých mravech. Navrhl, aby v odvolacím řízení byl napadený rozsudek změněn a žaloba zamítnuta.18. Proti vyhovujícímu výroku a nákladovým výrokům se rovněž odvolal vedlejší účastník za použití totožné argumentace jako žalovaný. Odkázal na to, že znalec porovnával pozemky ve vztahu k předmětným pozemkům, které jsou k porovnání nevhodné, neboť se jedná o pozemky zcela jiné povahy. Pozemky neměly být hodnoceny souborně jako jeden celek s ohledem na jejich odlišnost. Za nepřezkoumatelný vedlejší účastník považuje i nákladový výrok mezi účastníky, když v odůvodnění rozhodnutí nebylo uvedeno, za které konkrétní právní úkony byla odměna advokáta přiznána bez bližší specifikace. Navrhl, aby v odvolacím řízení byl napadený rozsudek zrušen a věc vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení.19. Žalobce se prostřednictvím své zástupkyně k odvolání žalovaného i vedlejšího účastníka vyjádřil. Ztotožnil se se skutkovými i právními závěry soudu I. stupně a navrhl, aby v odvolacím řízení byl napadený rozsudek potvrzen.20. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v rozsahu výroku I., a nákladových výroků III., IV., včetně řízení, které jeho vydání předcházelo dle § 212, § 212aa odst. 1, 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání nejsou důvodná. Výrok II. nebyl odvoláním napaden, a tedy ani odvolacím soudem přezkoumáván a samostatně nabyl právní moci.21. Pokud jde