58 Co 292/2025-146 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 489 600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % p. a. počítaným ode dne 14. 12. 2021 do zaplacení (výrok I.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení 156 837 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho právního zástupce (výrok II.).2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení této částky jako pojistného plnění s tím, že uzavřel dne 17. 8. 2016 pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti podnikatele. Žalobce způsobil škodu při svém podnikání tím, že v rámci spolupráce se společností , právnická osoba, . objednal dveře bez větrací mřížky, následně byly na dveřích dodatečně vyřezány otvory a instalovány mřížky, zákazník však následně dveře reklamoval kvůli prasklinám od rohu vyřezávaných otvorů. Dveře (68 kusů) tak musely být vyrobeny znovu za částku 489 600 Kč. Tuto škodu společnost , právnická osoba, . po žalobci požaduje uhradit.3. Žalovaná nesporovala existenci pojistného vztahu, v prvé řadě namítla promlčení nároku s ohledem na vznik škody dne 1. 8. 2019. Dále namítala, že škoda je řešena v rozsahu doložky , Doložka, jako čistě finanční škoda se sublimitem pojistného plnění 100 000 Kč. Dále namítala, že popisovaný vznik události odpovídá tzv. zachraňovacím nákladům, tyto jsou dle Všeobecných pojistných podmínek omezeny na 2 % z příslušného sublimitu. Nad rámec již poskytnutého plnění 32 250 Kč tak další plnění odmítla.4. Soud I. stupně vzal na základě provedeného dokazování za prokázané, že mezi žalovanou (jako pojistitelem) a žalobcem (jako pojistníkem) byla uzavřena pojistná smlouva dle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), která se vztahuje i na povinnost pojistitele poskytnout pojistné plnění v případě pojistné události spočívající v povinnosti pojištěného nahradit škodu vzniklou třetí osobě. O rozsahu sjednaného pojištění a skutečnosti, že pojištění v rozhodném období trvalo, nebylo ostatně mezi účastníky sporu. Žalobce způsobil společnosti , právnická osoba, . škodu ve výši 489 600 Kč spočívající v chybném zadání parametrů dveří do výroby, ke kterému byl žalobce smluvně zavázán, na základě čehož, jakožto hlavní a elementární příčiny, došlo následně u 68 dveří k výskytu neopravitelných prasklin. Místo poškozených dveří tak musely být vyrobeny nové za cenu 489 600 Kč. Žalobce byl k úhradě škody vyzván společností , právnická osoba, . dopisem ze dne 30. 3. 2021 a následně uplatnil tento nárok po žalované. Soud I. stupně vycházel z toho, že základní – hlavní příčinou vzniku poškození dveří, byla absence výztuhy z masivního dřeva. Absence vnitřních výztuh vylučovala možnost opatřit dveře větracím otvorem bez rizika následného praskání výplně dveří.5. Při posouzení námitky promlčení vycházel z toho, že i když vinou žalobce nebyl dodržen předpokládaný technologický postup při výrobě dveří, tak dveře, které společnost , právnická osoba, . dodala společnosti , právnická osoba, . při plnění dodávky nevykazovaly žádné zjevné vady. O tom, že absence masivní výztuže povede ke vzniku poškození dveří v okamžiku předání dveří společnosti , právnická osoba, . nikdo nevěděl. Až do uplatnění reklamace ze dne 29. 3. 2021 bylo poskytnuté plnění bez zjevných vad, teprve až v důsledku reklamace mohl být zaregistrován vznik případné škody. Okamžikem vzniku škody tak nebylo vadné zadání dveří do výroby, ale až okamžik, kdy se vady projevily. Žalobce se o vzniku škody dozvěděl až z výzvy k náhradě škody ze dne 30. 3. 2021, nárok na pojistné plnění u žalované uplatnil 15. 3. 2021. Soud I. stupně tak dospěl k závěru, že subjektivní ani objektivní promlčecí doba neuplynula, nárok žalobce tak promlčeným neshledal.6. Při určení výše pojistného plnění soud I. stupně vycházel ze závěrů znaleckého posudku, z něhož vyplynulo, že poškození na dveřích nelze opravit, cena nových dveří byla stanovena ve výši 489 600 Kč. V této výši tak bylo žalobě vyhověno včetně úroku z prodlení s odkazem na § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení za soudní poplatek, část zálohy na znalecký posudek a náklady právního zastoupení, jejichž výše byla podrobně popsána v bodě 29. odůvodnění napadeného rozsudku.8. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání, vytýkala soudu I. stupně nesprávné právní posouzení. Nárok žalobce považovala za promlčený. Poukázala na to, že žalobce odvíjí svůj nárok od vadné objednávky dveří, kterou učinil již dne 20. 1. 2019, zadání do výroby bylo realizováno v květnu 2019, následně byly do dveří dodatečně vyřezány otvory, které byly osazeny mřížkami, faktura za tyto práce byla vystavena již 19. 8. 2019. Nesouhlasila tak s tím, že vznik škody mohl být registrován až v okamžiku reklamace dveří ze dne 29. 3. 2021. Vědomost o vzniklé škodě měl žalobce již v době, kdy se dodatečným osazením mřížkami snažila společnost , právnická osoba, . minimalizovat škodu. Poukázala na to, že žalobce sám oznámil pojistnou událost dne 15. 3. 2021, tedy ještě předtím, než došlo k reklamaci a datum škodní události označil datem 1. 8. 2019. Reklamační protokol byl sepsán již 4. 3. 2021. Žalovaná poukázala na ust. § 635 odst. 2 o. z. s tím, že právo na náhradu škody se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dověděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá, tato tříletá subjektivní promlčecí doba počala běžet od 1. 8. 2019 a nárok na náhradu škody se promlčel nejpozději dne 1. 8. 2022. Ke stejnému datu by se promlčel i nárok vůči pojistiteli. Namítala, že nejpozději by měla promlčecí doba počít běžet od 19. 8. 2019, kdy poškozené společnosti byla vystavena faktura za dodatečné osazení dveří mřížkami, v té době již měla vědomost o vzniku škody i o osobě, která za ni odpovídá. Nárok tak považovala za promlčený. Poukázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1976/2019 k aplikaci § 635 odst. 2 o. z. Žádala, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobu zamítl a přiznal žalované náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.9. Žalobce se písemně vyjádřil k odvolání žalované, nepovažoval odvolání za důvodné, popsal průběh řešení zakázky s tím, že k chybě na jeho straně došlo v květnu 2019 při chybném zadání do výroby, což v té době ještě nevěděl. To zjistil, až při jejich dodání. Ve snaze minimalizovat škodu řešili situaci dodatečným vyřezáním otvorů a osazením mřížkami a dodáním zákazníkovi těchto upravených dveří. Tím byla v srpnu 2019 zakázka dokončena. Až v březnu 2021 se zjistilo, že dodatečná úprava problém nevyřešila, zákazník reklamoval praskliny plochy dveří. Reklamace byla řešena 4. 3. 2021, 22. 3. 2021 proběhlo místní šetření a 29. 3. 2021 poslala společnost , právnická osoba, . vyjádření k reklamaci. Následně žalobce vyzvala formálně k náhradě škody dne 30. 3. 2021. O vzniku škody se tak žalobce dozvěděl nejdříve 4. 3. 2021. Obratem poté začal věc řešit. Namítal, že v době, kdy provedl chybné zadání v roce 2019 ještě nemohl vědět o vzniku škody. Poukázal na to, že pokud by již v roce 2019 zadali výrobu nových dveří, byla by škoda dvojnásobná. Subjektivní promlčecí doba tak nemohla začít běžet dříve než 4. 3. 2021. Až do doby reklamace bylo plnění ze strany společnosti , právnická osoba, . bez zjevných vad. V době, kdy došlo k dodatečnému vyřezání otvorů měl vědomost pouze o svém pochybení, nikoliv o vzniku škody, ta vznikla až později, když se na dveřích projevily vady. Žádal potvrzení napadeného rozsudku.10. Při odvolacím jednání účastníci setrvali na svých stanoviscích.11. Odvolací soud ve smyslu ust. § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. přezkoumal napadený rozsudek i řízení, které předcházelo jeho vydání, a poté, co dílčím způsobem doplnil skutková zjištění soudu I. stupně dle § 213 a § 213a o. s. ř., shledal odvolání žalované částečně důvodným.12. Z pojistné smlouvy (Pojištění odpovědnosti podnikatele a právnických osob) ze dne 17. 8. 2016 vzal odvolací soud za prokázané, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu, přičemž předmětem pojištění byla odpovědnost žalobce coby podnikatele za způsobenou škodu. Pojistnou smlouvou byl sjednán rozsah pojištění (limit pojistného plnění) 5 000 000 Kč se spoluúčastí 1 000 Kč pro případ povinnosti pojištěného nahradit škodu či újmu při ublížení na zdraví nebo usmrcením vzniklou jinému v souvislosti s činnostmi uvedenými ve výpisu z živnostenského rejstříku. Při škodě vzniklé jinak než na zdraví, poškozením, zničením, ztrátou nebo odcizením hmotné věci (čisté finanční škodě) byl sjednán sublimit pojistného plnění 100 000 Kč se spoluúčastí 1 000 Kč (doložka , Doložka, ).13. Ze Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění majetku a odpovědnosti , VPP, (dále jen „VPP“) vzal odvolací soud za prokázané, že účastníky bylo sjednáno, že v případě pojištění odpovědnosti z