91 Co 470/2024-334 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem ze dne 30. 5. 2024, ve spojení s usnesením ze dne 13. 3. 2025, soud I. stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 499 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 499 000 Kč od 19. 11. 2017 do zaplacení, a zaplacení částky 8 000 Kč (výrok I.), uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 29 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.) a uložil žalobkyni povinnost nahradit České republice státem vynaložené náklady ve výši 72 518 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, na účet Obvodního soudu pro , adresa, (výrok III.).2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 499 000 Kč s příslušenstvím za opravu vypůjčeného pásového rýpadla , název, (dále také jen „minirýpadlo“ nebo „bagr“) vč. hydraulického bouracího kladiva, které se poškodilo dne 15. 6. 2017 při jeho nakládání zaměstnanci žalobkyně na převozní plošinu nákladního vozidla , název, , RZ , SPZ, . Dále se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 8 000 Kč jako nákladu na odborné vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalobkyně uvedla, že uzavřela se žalovanou pojistnou smlouvu týkající se pojištění odpovědnosti podnikatele - pojištění odpovědnosti za škodu na pojištěným převzatých nebo užívaných hmotných movitých věcech. Žalovaná však škodní událost odložila bez náhrady, když uplatnila výluku z pojištění.3. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že mezi účastníky byla dne 18. 9. 2015 sjednána pojistná smlouva č. , číslo, . Podle doložky , číslo, bylo ujednáno, že se pojištění vztahuje na povinnost nahradit škodu na hmotných movitých věcech, které pojištěný užívá, nebo na hmotných movitých věcech převzatých pojištěným, jež mají být předmětem závazku. Pojištění v tomto rozsahu se nevztahuje na povinnost nahradit škody: a) vzniklé opotřebením, nadměrným mechanickým zatížením nebo chybnou obsluhou. Pojištění bylo sjednáno s limitem pojistného plnění ve výši 500 000 Kč a spoluúčastí 1 000 Kč.4. Soud I. stupně dále zjistil, že žalobkyně si dne 13. 6. 2017 pronajala minirýpadlo , název, s hydraulickým kladivem. Při nakládání tohoto stroje zaměstnanci žalobkyně (, jméno FO, a , jméno FO, ) na nákladní vozidlo , název, dne 15. 6. 2017 došlo k jeho pádu a poškození, jež si vyžádalo opravu za 696 447 Kč bez DPH. Svědci , jméno FO, a , jméno FO, shodně popsali, že bagr s kladivem naložili na plato, přikurtovali a nakládali. Jejich svědecké výpovědi se lišily ohledně okamžiku, kdy k převržení došlo. Zatímco svědek , jméno FO, uvedl „když se odlepily kolečka od země z toho plata“, svědek , jméno FO, vypověděl „když bylo skoro naloženo“. Oba svědci pak ve shodě popsali, že došlo k přetržení popruhů a pádu bagru s kladivem. Svědek , jméno FO, vypověděl, že slyšel ránu a následně zřetelné praskání jednotlivých kurt.5. Soud I. stupně provedl k důkazu odborné vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, vypracované na žádost žalobkyně, v němž znalec uvedl, že celková hmotnost nákladu činila 9 430 kg (plošina 1 070 kg, 8 360 kg rýpadlo), užitečná hmotnost vozidla , název, (tj. maximální hmotnost nákladu, kterou vozidlo bezpečně uveze; pozn. odvolacího soudu) činila 8 510 kg, rozdíl je 920 kg. Při překročení zatížení pneumatiky o 1 565/1 815 kg došlo ke stlačení do maximálního profilu pneumatiky a k naklonění o 7 stupňů, ztrátě stability vozidla, naklonění na bok pak způsobilo posun nákladu a překlopení na bok. Za odborné vyjádření zaplatila žalobkyně 8 000 Kč.6. Žalovaná v průběhu řízení předložila znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , podle kterého bylo použito zcela nevyhovující nákladní vozidlo, řidič nesprávně uvažoval o hmotnosti nákladu, rameno minirýpadla nebylo složeno a došlo tak ke ztrátě stability plata i s minirýpadlem. Na to žalobkyně předložila znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , podle něhož naklonění vozidla způsobila píchlá pneumatika, čímž došlo k posunu a následnému pádu rýpadla. Při nakládání rýpadla na vozidlo , název, byly podle znalce dodrženy pracovně technické a bezpečností postupy nakládky v rámci přípustného rizika. Při výslechu u soudu se znalec nevyjádřil k tomu, jak by měla proběhnout řádně nakládka, manuál mu k tomu nebyl znám.7. Z revizního znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce , tituly před jménem, , jméno FO, soud I. stupně zjistil, že minirýpadlo mělo hmotnost 8 360 kg, hydraulické kladivo mělo hmotnost 1 490 kg, plošinový kontejner o délce 4,5 m vážil 1 160 kg, nosič kontejneru vážil 1 153 kg. Vozidlo , název, mělo užitečnou nosnost 8 510 kg, bylo tedy přetíženo. Znalec dospěl k tomu, že škodní událost započala naložením stroje s příslušenstvím na plošinový kontejner nacházející se na vozovce, kam stroj najel vlastní hnací silou (pásový podvozek dosahoval délky cca 2,9 m), kabina s výložníkem (ramenem) směřovala k zadní části. Délka stroje s korektně složeným výložníkem pro potřebu přepravy dosahovala 6,4 m. V tomto případě by násada výložníku s hydraulickým kladivem přesahovala o 1,9 m přes zadní část kontejneru a část stroje by se během nákladu dotýkala vozovky. Z toho důvodu nebyl výložník složen do přepravní polohy. Zajištění stroje bylo provedeno 4 ks textilními přivazovacími popruhy. Zvedací/sklápěcí výkon mechanismu nosiče kontejnerů činil 8 000 kg, při zvedání minirýpadla o hmotnosti 8 360 kg s kladivem o hmotnosti 1 490 kg nebyl dán ani výkon k jeho zvedání. Z tohoto důvodu obsluha prostřednictvím výložníku, který vzepřela o vozovku, aktivně usnadňovala naložení kontejneru na vozidlo, o čemž svědčí dřecí stopy na vozovce. Kvůli nadlehčení zadní části kontejneru došlo k vysazení levého podélníku kontejnerového rámu mimo naváděcí kladky zadního členu nosiče, čímž se stal naložený kontejner nestabilním a jeho následná přeprava byla vyloučena.8. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, dále popsal, že jelikož plošinový kontejner nebyl naložen na vozidle korektně, nacházela se nestabilní ložná plocha v levém příčném sklonu, což bylo korigováno obsluhou stroje zvednutím výložníku a otočením o 15 stupňů vpravo, čímž došlo ke změně těžiště stroje a uvedení ložné plochy do přijatelně rovnovážné polohy, ve které bylo přistoupeno ke složení kontejneru z vozidla. Když započalo při skládání kontejneru zvedání jeho přední části, byl plošinový kontejner podepřen pouze na 2 místech (hák a pravá naváděcí kladka zadního členu nosiče) a tyto body pak tvořily osu klopení kontejneru. Po překlopení kontejneru se strojem o hmotnosti 8 880 kg došlo k sunutí stroje po nakloněné ložné ploše vpravo, dvojice vázacích prostředků nebyla schopna z hlediska únosnosti v tahu stroj zadržet. Došlo tak k pádu stroje a v důsledku své vlastní hmotnosti se kontejner překlopil zpět a dopadl na podvozek vozidla. Deklarované poškození vnější pneumatiky pravé dvojmontáže druhé nápravy mohlo být způsobeno v průběhu předmětné škodní události z důvodu nadměrného zatížení, ale nebylo příčinou škodní události.9. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, tak určil jako důvody pro příčiny pádu: 1) nedostatečná délka ložné plochy plošinového kontejneru vzhledem ke korektní přepravní poloze stroje, 2) přetížení hydraulické soustavy nosiče kontejnerů, zvedací výkon v okamžiku zvedání zadní části naloženého kontejneru nebyl s ohledem na celkovou hmotnost naloženého kontejneru dostatečný, 3) manipulace s výložníkem stroje v průběhu nakládky za účelem usnadnění naložení kontejneru, 4) vysazení levého podélníku kontejnerového rámu mimo naváděcí kladky zadního členu nosiče kontejnerů v důsledku nadlehčení zadní části kontejneru při nakládce, 5) manipulace s kontejnerem, jehož uložení na vozidle nebylo stabilní, složení kontejneru z vozidla.10. Soud I. stupně měl za prokázaný nehodový děj tak, jak byl popsán znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , neboť ten dokázal vysvětlit, jakým způsobem byly vytvořeny stopy na vozovce, ozřejmil, proč vzdálenost stop na vozovce neodpovídá tomu, v jaké poloze se nachází rameno výložníku po jeho pádu, popsal chování nakloněné roviny i důsledky přetížení nosiče kontejneru v relaci na technické parametry nákladního vozidla a plošiny a z dokumentů vyčlenil fotografie, jimiž bylo usouzeno na množství bezpečnostních popruhů. Tím bylo vyvráceno i tvrzení svědka , jméno FO, ohledně použití sedmi bezpečnostních popruhů (znalec však popsal, že i užití čtyř kusů bezpečnostních popruhů bylo dostatečným zajištěním). Popsal rovněž, že defektní pneumatika nebyla příčinou pádu minirýpadla, ale jednalo se o následek nadměrného zatížení nápravy při překlopení, což bylo v souladu s výpovědí svědka , jméno FO, („ozvala se rána a byly to rány, jak kurty praskaly“). Zároveň znalec , tituly před jménem, , jméno FO, poukázal na fakt, že naklonění o 7 stupňů by samo o sobě nemělo za důsledek pád stroje, když pryžové podložky mohly být způsobilé udržet stroj na ložné ploše kontejneru o sklonu cca 30 stupňů, bez ohledu na způsob zajištění stroje a počet použitých vázacích prvků