12 Co 353/2025-237 — Městský soud v Praze

1. V záhlaví uvedeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 153 700, Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 153 700 Kč od 29. 1. 2024 do zaplacení (výrok I), zamítl žalobu na zaplacení částky 185 450 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 339 150 Kč od 15. 7. 2023 do 28. 1. 2024 a s úrokem z prodlení ročně z částky 185 450 Kč ve výši 14,75 % ročně od 29. 1. 2024 do zaplacení (výrok II). Zároveň žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 9 245,42 Kč (výrok III).2. Takto soud I. stupně rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 339 150 Kč s příslušenstvím, způsobené jí v exekučním řízení zahájeném u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, a vedeném u soudního exekutora pod sp. zn. , spisová značka, . Žalobkyně uvedla, že řízení bylo zahájeno usnesením Okresního soudu v , adresa, dne 5. 12. 2011, kterým byla nařízena exekuce k vydobytí pohledávky oprávněného , tituly před jménem, , jméno FO, ve výši 11 020 000 Kč. Provedením této exekuce byl pověřen soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, a teprve až na základě usnesení soudního exekutora ze dne 22. 4. 2020 byla nařízena dražba nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně. Ačkoliv dražba nemovitosti proběhla již v roce 2020 a žalobkyně již není jejím vlastníkem a současně vydražením nemovitosti došlo k úplnému vymožení předmětu exekučního řízení, nedošlo k řádnému ukončení exekučního řízení. Žalobkyně proto podala návrh na zastavení exekuce, několikrát žádala o výmaz ze seznamu dlužníků , registr, (dále jen „, registr, “) a podávala i podnět k dokončení exekuce. Přesto však exekuční řízení ukončeno nebylo, a tak byla nadále u žalobkyně prohlubována nemajetková újma, způsobená délkou daného řízení. Řízení dle žalobkyně nebylo obzvlášť skutkově, procesně ani právně složité, byť ke dni podání žaloby trvalo již bezmála 12 let a 1 měsíc. Předmětem celého exekučního řízení byl de facto prodej zástavy – čerpací stanice, věc tak nebyla složitá ani po právní stránce. Jedinou překážku mohly představovat incidenční spory, k nimž však došlo a dochází až po vymožení pohledávky, tj. po provedené dražbě a nejedná se o spory, které by zapříčiňovaly enormně dlouhou délku předmětného exekučního řízení. Žalobkyně nijak nepřispěla k nepřiměřené délce exekučního řízení, využívala jen svých procesních práv k podávání opravných prostředků apod. Dle žalobkyně měla jít délka daného řízení výlučně k tíži soudního exekutora a exekučního soudu. Řízení probíhalo již od roku 2011, přičemž až v roce 2020 došlo k provedení účelu celého řízení, tedy dražby nemovitosti. V mezidobí docházelo pouze k odkládání dražby, a to i z důvodu nedostatečné informovanosti soudního exekutora o věci, který exekuci neukončil ani po dražbě v roce 2020. Za takové situace byla délka řízení zcela nepřiměřená. Celé exekuční řízení mělo navíc pro žalobkyni obrovský význam, neboť žalobkyně je stále vedena v seznamu dlužníků , registr, , což jí způsobovalo problémy v rámci obchodní činnosti, neboť je výrazně omezená v možnosti žádat o úvěry a uzavírat obchodní závazky, přitom ale zaměstnává velké množství zaměstnanců. Předmětným exekučním řízením je tak zásadně ochromena pověst žalobkyně u obchodních partnerů a bank, dochází k nejistotě ohledně rozhodování o další činnosti žalobkyně, přičemž tyto okolnosti mají i vliv na úzkost a nepříjemnosti pociťované členy vedení společnosti. Vzniklou nemajetkovou újmu žalobkyně způsobenou nepřiměřeně dlouhým exekučním řízením tak nebylo možné odčinit jinak než v penězích, přičemž výše zadostiučinění by měla odpovídat částce 18 000 Kč za rok řízení, navýšené o 20 % z důvodu nízké složitosti věci a o dalších 50 % pro zvýšený význam dané věci pro žalobkyni. Zohledněna by také měla být trvající vysoká míra inflace. Celkem tak žalobkyně požadovala 339 150 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně podala u žalované 28. 7. 2023 žádost o předběžné projednání nároku, žalovaná však její žádosti nevyhověla, když jí přiznala pouze konstatování porušení práva na přiměřenou délku řízení.3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že u ní žalobkyně dne 28. 7. 2023 podala žádost o předběžné projednání nároku ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen „zákon č. 82/1998 Sb.“) za nepřiměřenou délku řízení. Konstatovala, že posuzované řízení vykazovalo neobvyklou složitost a komplikovanosti, kdy do exekučního řízení zasahovalo po dobu přibližně 7 let související insolvenční řízení. V průběhu řízení bylo navíc uplatňováno neobvyklé množství opravných prostředků a dalších podání účastníků, které bylo nezbytné řešit rozhodováním exekučního i odvolacího soudu. Sama žalobkyně zmiňovala např. svůj neúspěšný návrh na zastavení exekuce ze dne 11. 10. 2022, který byl exekučním soudem a následně i odvolacím soudem řešen do 29. 3. 2023, přičemž oba soudy konstatovaly nedůvodnost návrhu. Otázkou řádnosti a plynulosti postupu soudního exekutora a případnými průtahy se již zabýval Obvodní soud pro , adresa, v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, , který žalobu rozsudkem ze dne 19. 9. 2022 v celém rozsahu jako nedůvodnou zamítl, neboť neshledal nesprávný úřední postup soudního exekutora, ani průtahy v řízení. Navíc samotnou exekuci lze ukončit až poté, co je rozvrhnut zbytek rozdělované podstaty, čemuž bránil spor o popření pravosti, výše, skupiny nebo pořadí některé z pohledávek přihlášených k rozvrhu výtěžku, vedený u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, . V řízení se tedy nevyskytovaly žádné nedůvodné průtahy a jeho stálé trvání od ledna 2012 bylo dáno objektivními důvody. Význam řízení pro žadatelku byl nízký, žalobkyně byla v posuzovaném řízení povinnou. Jednalo se se o důvodně vedenou exekuci. Exekuční řízení by totiž nemuselo být vůbec zahajováno, pokud by žalobkyně jako povinná dobrovolně zaplatila na základě pravomocného rozhodnutí celou jistinu včetně příslušenství. Žalovaná nakonec konstatovala, že v posuzovaném řízení nicméně došlo k porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, ale poskytnutá omluva již plně postačuje k odškodnění nemajetkové újmy žalobkyně.4. Soud I. stupně o žalobě rozhodl nejprve rozsudkem ze dne 17. října 2024, č. j. , spisová značka, , který byl zrušen usnesením odvolacího soudu ze dne 1. dubna 2025, č. j. , spisová značka, , s tím, že soudu I. stupně bylo uloženo, aby doplnil skutková zjištění o průběhu paralelních řízení, a to insolvenčního řízení vedeného pod sp. zn. , spisová značka, a řízení o popření pohledávky pod sp. zn. , spisová značka, a vyhodnotit jejich vliv na délku exekučního řízení. Dále měl soud I. stupně zjistit aktuální obsah exekučního spisu, provést důkazy navržené žalobkyní (příp. řádně odůvodnit jejich neprovedení), a reflektovat dřívější posouzení téhož exekučního řízení ve věci vedené týmž soudem pod sp. zn. , spisová značka, na návrh oprávněného a u odvolacího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , v nichž bylo rozhodnuto, že oprávněnému zadostiučinění nenáleží.5. Na základě provedeného dokazování pak dospěl soud I. stupně ke skutkovým zjištěním obsaženým v odst. 3-31 napadeného rozsudku, na které odvolací soud pro stručnost odkazuje a z nichž byly zjištěny zejména následující skutečnosti.6. Exekuční řízení bylo zahájeno na návrh oprávněného dne 30. 11. 2011 a exekutor byl Okresním soudem v , adresa, pověřen vedením exekuce dne 5. 12. 2011. Exekutor vydal dne 8. 12. 2011 exekuční příkaz k prodeji nemovitosti povinné. V období let 2012–2014 probíhalo opakované přezkoumávání ocenění nemovitosti odvolacím soudem, přičemž exekutor rozhodoval o ceně celkem třikrát, než bylo jeho rozhodnutí dne 26. 2. 2015 pravomocně potvrzeno. Dražební jednání nařízené na červen 2015 bylo následně zmařeno zásahem insolvenčního řízení dlužníka , jméno FO, , vedeného pod sp. zn. , spisová značka, . Insolvenční správce totiž sdělil, že předmětná nemovitost je sepsána v soupisu majetkové podstaty a dražbu nelze provést. Tato insolvenční překážka exekuci fakticky blokovala dlouhodobě. Od června 2015 do roku 2019 insolvenční správce s nemovitostí nakládal, přičemž teprve dne 17. 4. 2019 oznámil záměr nemovitost ze soupisu vyřadit. Exekutor ve svém vyjádření ze dne 14. 9. 2023 uvedl, že insolvenční řízení ovlivňovalo a komplikovalo vedení exekuce celkově po dobu téměř sedmi let. Přes tyto komplikace proběhla dne 26. 5. 2020 opakovaná dražba a byl udělen příklep vydražiteli, přičemž usnesení o příklepu nabylo právní moci dne 22. 10. 2020. Následně exekutor svolal rozvrhové jednání na 8. 12. 2020, kde byla stanovena rozdělovaná podstata ve výši 6 300 000 Kč. Z této částky byla rozvrhovým usnesením dne 17. 3. 2021 uhrazena částka 864 197,95 Kč na nákladech exekuce a op