Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 10 000 Kč spolu s 14,75% úroky z prodlení z částky 5 000 Kč od , datum, do zaplacení a z částky 5 000 Kč od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), dále povinnost zaplatit žalobkyni 2 400 Kč a 2 672 Kč rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku (výroky II. a III.) a konečně povinnost nahradit žalobkyni k rukám , Jméno advokáta, náklady řízení ve výši 15 846,70 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.).2. Na základě výsledků provedeného dokazování vzal za prokázáno, že žalobkyně na podkladě objednávek z , datum, a z , datum, provedla pro žalovanou sestavení a zpracování plánu HACCP (, podezřelý výraz, ) pro provozovnu pekárny v , adresa, a provozovnu pekárny v , adresa, , na což jí vystavila , datum, fakturu č. , hodnota, na 5 000 Kč a dne , datum, fakturu č. , hodnota, rovněž na 5 000 Kč (aktualizace , podezřelý výraz, + hm 4 000 Kč + manipulační poplatek 132,23 Kč + 21% DPH), které však žalovaná nezaplatila. Uzavřel tak, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo (§ 2586 a násl. o. z.) a že žalobkyně dílo pro žalovanou provedla za obvyklou cenu, tj. za cenu jako v předešlých obdobích, kdy faktury č. , hodnota, z , datum, a č. , hodnota, z , datum, žalovaná uhradila. S odkazem na § 2610 o. z. proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni jak 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.) ode dne následujícího po splatnosti každé z obou faktur, tak i smluvní pokutu ve výši 0,05% denně (§ 2048 o. z.) a dvakrát částku 1 200 Kč na nákladech spojených s uplatněním pohledávky (§ 3 nař. vlády č. 351/2013 Sb.) O nákladech řízení rozhodl podle úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 o. s. ř.).3. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včas odvolání a namítala, že řízení bylo zatíženo procesními vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, neboť jednání dne , datum, proběhlo bez účasti osoby, která za ni měla zajišťovat věcnou součinnost a disponovala podklady potřebnými k účinné obraně, když nepřítomnost této osoby byla způsobena její pracovní neschopností, o níž se dozvěděla až v souvislosti s konáním jednání, takže nemohla předem požádat o odročení a soud tak rozhodl na základě skutkového stavu formovaném převážně tvrzeními a důkazy žalobkyně. Dále uvedla, že soud prvního stupně dovodil existenci smluvního vztahu především z listin označených jako objednávky z , datum, a , datum, , z čehož však bez dalšího neplyne, že za ni jednaly osoby oprávněné zavázat žalovanou k úhradě externí služby a smluvní pokuty, když samotná existence podpisu jejího zaměstnance na listině neznamená, že tato osoba měla oprávnění objednávat externí služby. Soud přikládal význam tomu, že žalovaná v minulosti uhradila některé faktury za jiná období, tj. za roky 2022 a 2023, avšak z těchto úhrad nelze bez dalšího dovozovat existenci obchodní praxe, natož obchodní zvyklosti, která by mohla nahradit chybějící nebo neprokázaný smluvní základ pro tvrzené plnění v r. 2024. Nebyl předložen konkrétní výstup, dále ani přesvědčivý důkaz, že žalovaná takové plnění převzala a užívala; podací arch sám o sobě neprokazuje obsah zásilky ani to, že zásilka obsahovala výstup odpovídající sjednanému dílu. Faktury rozsah plnění blíže nespecifikují a soud ani nevyřešil, jak přesně byla cena stanovena a za jaké konkrétní plnění je požadována. Soud převzal tvrzení žalobkyně, že žalovaná musí mít aktuální systém HACCP, avšak ani z této okolnosti bez dalšího neplyne, že žalobkyně byla oprávněna bez řádné objednávky poskytovat žalované placenou službu nebo že žalovaná byla povinna takové plnění uhradit. Závěrem proto navrhla, aby by rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení, příp. aby byl změněn tak, že se žaloba zamítá.4. Žalobkyně ve svém písemném vyjádření označila tvrzení žalované spočívající v tom, že řízení bylo postiženo vadou, když jednání , datum, bylo uskutečněno v nepřítomnosti žalované, resp. bez přítomnosti jejího zástupce, za zcela účelové, když žalovaná vůbec netvrdí, kdo měl být zmocněncem a ani nedokládá pracovní neschopnost této osoby a tuto skutečnost navíc uvádí až po vynesení rozsudku, ač by zcela normální bylo, aby o zastupování žalované a pracovní neschopnosti jejího zástupce byl soud informován bezodkladně. Žalovaná se navíc bez omluvy neúčastnila ani jednání nařízeného na , datum, . Stejně jako to, že byly porušeny interní směrnice žalované a že listiny podepsala neoprávněná osoba, žalovaná uvádí celou řadu tvrzení až po koncentraci řízení a tato tvrzení vůbec neprokazuje. Žalobkyně naopak prokázala, že byla řádně uzavřena smlouva o dílo, dílo bylo žalobkyní provedeno a bylo zasláno žalované a té byla doručena i faktura, která nebyla uhrazena. Navrhla proto potvrzení napadeného rozsudku.5. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vyhlášení (§ 212 a § 212a o. s. ř.) a odvolání neshledal důvodným. Jednal přitom a rozhodl v nepřítomnosti žalované, která ač řádně a včas předvolána se k jednání bez předchozí omluvy nedostavila ani nepožádala o odročení jednání (§ 101 odst. 3 ve spojení s § 211 o. s. ř.).6. Odvolací soud neshledal, že by řízení bylo postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, když – jak žalovaná v odvolání namítá – jednání konané , datum, proběhlo bez účasti osoby oprávněné za ni jednat. Jak vyplývá z obsahu spisu, prvního jednání ve věci, konaného , datum, , se za žalovanou účastnil její obchodní ředitel , právnická osoba, , avšak dalšího jednání, konaného , datum, , jehož termín vzala žalovaná jeho prostřednictvím (stejně jako žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce) na vědomí, se již žalovaná bez předchozí omluvy či žádosti o odročení nezúčastnila a nezúčastnila se ani dalšího jednání konaného , datum, , k němuž byla řádně a včas předvolána (viz potvrzení o dodání a doručení do datové schránky připojené za č.l. 114). Soud prvního stupně proto nepochybil, když věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Dokazování provedl soud prvního stupně v dostatečném rozsahu, správně zjistil skutkový stav, který nedoznal změn ani v odvolacím řízení a proto z něj vycházel i odvolací soud. Věc posoudil soud prvního stupně rovněž správně i po stránce právní.7. Podle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle § 2587 věty první o. z. se dílem rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Podle § 2610 odst. 1 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Dílo je podle § 2604 o. z. provedeno, je-li dokončeno a předáno. Charakteristickou povinností zhotovitele u smlouvy o dílo je tedy dílo provést, dokončit a předat objednateli. Základní povinností objednatele jsou dílo převzít a zaplatit jeho cenu.8. Jak bylo v řízení prokázáno, žalobkyně jakožto zhotovitel pro žalovanou co by objednatele provedla dílo spočívající v sestavení a zpracování plánu HACCP pro provozovnu pekárny v , adresa, a pro provozovnu pekárny v , adresa, , a to na základě závazných objednávek z , datum, a z , datum, , podepsaných oběma stranami, za sjednanou cenu 4 000 Kč (bez DPH), k níž bude účtováno poštovné 155 Kč včetně DPH a v případě prodlení s placením jakékoliv částky má zhotovitel nárok na smluvní pokutu ve výši 0,05% z dlužné částky za každý započatý den prodlení; současně bylo sjednáno, že vyhotovený plán HACCP a případnou další dokumentaci dodá zhotovitel objednateli prostřednictvím pošty, což také žalobkyně spolu s fakturami podle podacích archů učinila dne , datum, a , datum, . Nemůže proto obstát argumentace žalované, že se soud prvního stupně nezabýval tím, zda v r. 2024 vůbec nastala taková změna provozu, technologie, sortimentu nebo organizace, která by odůvodňovala nové externí zpracování a zejména že nezkoumal, zda si žalovaná takové plnění skutečně objednala. Nedůvodnou je i námitka žalované stran obsahu faktur vystavených žalobkyní, neboť z nich jednoznačně vyplývá, že fakturou č. , hodnota, žalobkyně účtovala žalované za aktualizaci haccp + + hm 4 000 Kč + manipulační poplatek 132,23 Kč + 867,77 Kč (21% DPH), tj. celkem 5 000 Kč a fakturou č. , hodnota, jí účtovala za audir haccp + hm 4 000 Kč, manipulační poplatek 132,23 Kč a 867,77 (21% DPH), tj. celkem 5 000 Kč. Nedůvodnou je pak argumentace žalované, že samotná existence podpisu jejího zaměstnance na listině neznamená, že tato osoba měla oprávnění objednávat externí služby, když objednávky z , datum, . a , datum, za žalovanou, jak vyšlo v řízení najevo, podepsala vedoucí provozovny či její zástupce (§ 430 o. z.).9. Z uvedených důvodů byl proto rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrzen, a to včetně akcesorického výroku o nákladech řízení.10. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která měla úspěch i v této fázi řízení, byla přiznána náhrada nákladů sestávající z odměny advokáta za dva úkony právní služby (písemné vyjádření k odvolání a účast při odvolacím jednání) po 1 740 Kč podle § 6 odst. 1, § 7 bodu 5., § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. g), k) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, z dvou paušálních náhrad po 450 Kč (§ 13 odst. 4 téže vyhlášky) a z 21% náhrady za daň z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) v částce 920 Kč, tj. dohromady 5 300 Kč.