14 Co 449/2025-158 — Městský soud v Praze

1. Rozsudkem ze dne 23. 10. 2025, č. j. , spisová značka, , soud I. stupně zamítl žalobu o zaplacení částky 137 819 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výší 8,05 % ročně z částky 137 819 Kč od 21. 10. 2021 do zaplacení (výrok I) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 33 855,80 Kč (výrok II).2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 137 819 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , byla vlastníkem pozemků parc. č. , číslo, Kč, ostatní plocha, o výměře 180 m² a parc. č. , číslo, , orná půda, o výměře 121 m², zapsaných na LV , číslo, (dříve , číslo, ), k. ú. , adresa, , obec , adresa, u Katastrálního úřadu pro , adresa, , Katastrální pracoviště , adresa, . Dne 15. 2. 2022 provedl katastrální úřad v řízení , číslo, přepis vkladu vlastnického práva ohledně předmětných nemovitostí na žalovanou, a to na základě kupní smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitým věcem ze dne 20. 10. 2021, uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, kupní cena činila 500 000 Kč. Ze znaleckého posudku znalce v oboru ekonomika , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 21. 6. 2023 vyplývá, že obvyklá cena předmětných nemovitostí činila ke dni uzavření kupní smlouvy 637 819 Kč. Vzhledem k tomu, že skutečná hodnota převáděných nemovitostí byla vyšší než kupní cena, domáhá se nyní žalobkyně na žalované vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v rozdílu mezi skutečnou hodnotou převáděných nemovitostí a kupní cenou, tj. 137 819 Kč. Žalobkyně též tvrdila, že za obě smluvní strany kupní smlouvu uzavřel , tituly před jménem, , jméno FO, , jednatel obou smluvních stran, který de facto uzavíral smlouvy sám se sebou. Smlouva tak nebyla projevem skutečného záměru a vůle smluvních stran, ale pouze vnucenou vůlí ovládající osoby , tituly před jménem, , jméno FO, , a že z tohoto důvodu je kupní smlouva ze dne 20. 10. 2021 absolutně neplatná. Na straně žalované, která reálně ovládala žalobkyni, které vnutila svoji vůli, nešlo o výkon podnikatelské činnosti, šlo pouze o snahu „vyvést“ pozemek, který žalobkyně vůbec nechtěla prodat. Sjednání předmětné kupní smlouvy bylo ze strany jednajících osob jednáním v rozporu s dobrými mravy, k evidentní škodě na straně žalobkyně, nebylo provedeno svobodně a vážně a jako takové je absolutně neplatné. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 6. 5. 2024.3. Soud I. stupně vycházel ze zjištění, že předmětem kupní smlouvy uzavřené dne 20. 10. 2021 mezi společností , právnická osoba, , IČ , IČO, jako prodávající a žalovanou jako kupující, obě zastoupené jednatelem , tituly před jménem, , jméno FO, , byly pozemky parc. č. , číslo, , ostatní plocha o výměře 180 m², parc. č. , číslo, o výměře 121 m² zapsané na LV č. , číslo, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, u Katastrálního úřadu pro , adresa, , Katastrální pracoviště , adresa, , kupní cena činila 500 000 Kč.4. Právní předchůdkyně žalobkyně se žalobou u Obvodního soudu pro , adresa, domáhala určení, že je vlastníkem obou uvedených pozemků, a dále zrušení kupní smlouvy uzavřené dne 20. 10. 2021 z důvodu neúměrného zkrácení. Rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 19. října 2023, č. j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Městského soudu v , adresa, ze dne 5. března 2024, č. j. , spisová značka, , byla žaloba zamítnuta se závěrem, že v řízení nebyla prokázaná neplatnost kupní smlouvy ze dne 20. 10. 2021, ani nebylo zjištěno, že by došlo k neúměrnému zkrácení právní předchůdkyně žalobkyně, a vlastníkem předmětných nemovitostí je nadále žalovaná. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2025, sp. zn. , spisová značka, , bylo dovolání právní předchůdkyně žalobkyně - společnosti , právnická osoba, , proti rozsudku Městského soudu v , adresa, ze dne 5. 3. 2024, č. j. , spisová značka, , odmítnuto.5. Smlouvou o postoupení pohledávky, uzavřenou dne 6. 4. 2024 (správně dne 6. 5. 2024 - poznámka odvolacího soudu) mezi společností , právnická osoba, , IČO , IČO, zastoupenou jednatelem , jméno FO, (jako postupitelem) a žalovanou (správně žalobkyní - pozn. odvolacího soudu) zastoupenou jednatelem , jméno FO, (jako postupníkem), postupník na žalovanou (správně na žalobkyni - pozn. odvolacího soudu) postoupil pohledávku za dlužníky: , právnická osoba, (žalovaná) a , tituly před jménem, , jméno FO, , ve výši 137 819 Kč s příslušenstvím vzniklou z důvodu způsobení škody a/nebo bezdůvodným obohacením (neúměrným zkrácením kupní ceny) ze smlouvy ze dne 20. 10. 2021, uzavřené mezi , právnická osoba, , IČO , IČO, , zastoupené , tituly před jménem, , jméno FO, a , právnická osoba, , IČO , IČO žalované, , zastoupené , tituly před jménem, , jméno FO, , kterou byl prodán pozemek parc. č. , číslo, , ostatní plocha, o výměře 180 m2, a pozemek parc. č. , číslo, , orná půda, o výměře 121 m2, zaps. na LV , číslo, , k. ú. , adresa, , obec , adresa, , u Katastrálního úřadu pro , adresa, , Katastrální pracoviště , adresa, , kupní cena za postoupení pohledávky činila 130 000 Kč.6. Soud I. stupně posoudil nárok žalobkyně podle § 2991 odst. 1 a 2 a § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a dospěl k závěru, že žalobkyně není ve sporu aktivně věcně legitimována.7. Odkázal na rozsudky Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 19. 10. 2023, č. j. , spisová značka, , a Městského soudu v , adresa, ze dne 5. 3. 2024, č. j. , spisová značka, , v nichž soudy uzavřely, že kupní smlouva ze dne 20. 10. 2021, uzavřená mezi společností , právnická osoba, (právní předchůdkyně žalobkyně) a žalovanou je platná a nebylo prokázáno, že by došlo k neúměrnému zkrácení právní předchůdkyně žalobkyně, které by odůvodňovalo zrušení kupní smlouvy. Právní základ tvrzeného bezdůvodného obohacení, tedy neplatnost či neúčinnost kupní smlouvy, nebyl dán. Soud I. stupně tudíž dospěl k závěru, že postupovaná pohledávka ve výši 137 819 Kč v době uzavření smlouvy o postoupení pohledávky neexistovala. Pokud byla postoupena pohledávka, která v době postoupení neexistovala, nenabyl postupník (žalobkyně) žádné právo, které by mohl vůči žalované uplatňovat. Z těchto důvodů soud I. stupně žalobu zamítl.8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř.9. Proti tomuto rozsudku podala včasné a přípustné odvolání žalobkyně. Namítala, že soud I. stupně nejednotně a nesrozumitelně pracoval s datem a obsahem smlouvy o postoupení pohledávky; v odůvodnění se objevují různá data a závěr, že „na žalovanou byla postoupena pohledávka za žalovanou a , tituly před jménem, , jméno FO, “, je logicky i právně nepřijatelný. Z odůvodnění není zřejmé, z jakého konkrétního znění smlouvy soud vychází, jak ji vyložil a jak dospěl k závěru o postoupení „na žalovanou“. Rozhodnutí je v této části vnitřně rozporné a nepřezkoumatelné. Smlouva o postoupení výslovně vymezuje postoupenou pohledávku jako společnou a nerozdílnou pohledávku za žalovanou a , tituly před jménem, , jméno FO, ve výši 137 819 Kč z důvodu způsobení škody a/nebo bezdůvodného obohacení v důsledku neúměrného zkrácení kupní ceny. Soud tuto specifikaci ignoruje, obsah listiny dezinterpretuje a svou vlastní, věcně chybnou interpretaci používá jako základ pro závěr o neexistenci aktivní legitimace. Tím nerespektuje skutkový základ ani obsah důkazu a zatěžuje rozsudek vadou, která má přímý dopad na výsledek řízení. Soud dále dovodil, že pohledávka v době postoupení neexistovala, protože v jiném řízení nebylo vyhověno žalobě na zrušení kupní smlouvy pro neúměrné zkrácení. Tento závěr je chybný, neboť předchozí řízení se týkalo jiného nároku a jiného petitu, zatímco nynější nárok je založen na odpovědnosti žalované a ovládající osoby za způsobenou škodu a/nebo bezdůvodné obohacení z téhož skutkového děje. To, že soud v jiném řízení nedospěl k závěru o neplatnosti nebo modifikaci kupní ceny, neznamená, že nemůže existovat nárok z deliktu/porušení povinností ovládající osoby nebo nárok z bezdůvodného obohacení v jiné podobě. Soud bez další právní úvahy ztotožnil neúspěch v jiném řízení s absolutní neexistencí jakéhokoli nároku, a na tomto základě popřel existenci postupované pohledávky. I pokud by právní základ nároku byl v době postoupení sporný či nejistý, zákon připouští postoupení i takových pohledávek. Soud směšuje otázku, zda žalobkyně je osobou, která je podle smlouvy o postoupení nositelem dané pohledávky (aktivní legitimace), s otázkou, zda je tato pohledávka po právní stránce důvodná (úspěšnost ve věci samé). Žaloba jednoznačně vymezuje právní základ tak, že rozdíl mezi sjednanou kupní cenou a obvyklou cenou představuje újmu na straně právní předchůdkyně žalobkyně, tato újma je uplatňována jako náhrada škody a/nebo jako vydání bezdůvodného obohacení. Současně je nárok skutkově opřen o jednání ovládající osoby, porušení péče řádného hospodáře, vyvedení majetku a prospěch žalované. Soud prvního stupně se vypořádal toliko s bezd