16 Co 337/2025-249 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 97 592 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 12. 10. 2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Žalovanému byla uložena povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 69 020 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). Dále bylo rozhodnuto tak, že žalobci a rovněž žalovanému bude prostřednictvím Obvodního soudu pro , adresa, vrácena složená záloha ve výši 5 000 Kč, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku (výroky III. a IV.).2. Žalobce se domáhal zaplacení předmětné částky s tvrzením, že je v rozsahu ideálních dvou třetin spoluvlastníkem domu č. p. , číslo, v k.ú. , adresa, , v rozsahu ideálních 5/12 je pak spoluvlastníkem pozemků parc. č. , číslo, a , číslo, v k.ú. , adresa, , ve zbývajícím rozsahu, tedy ve vztahu k domu ohledně jedné ideální 1/3 a ve vztahu k pozemkům ohledně ideálních 7/12 je spoluvlastníkem žalovaný. Předmětný dům i pozemky užívá výlučně žalovaný a odmítl je i žalobci zpřístupnit a rovněž poskytnout žalobci úhradu za užívání předmětných nemovitostí nad rozsah spoluvlastnického podílu žalovaného. Žalobce tak požadoval, aby pak mu žalovaný tuto úhradu zaplatil, a to za období od 28. 2. 2022 do 22. 6. 2022, přitom na základě jím předloženého posouzení vycházel z částky 34 197 Kč jako obvyklého nájemného z domu s tím, že náhrada za jeho 2/3 činí částku 22 798 Kč měsíčně. Ve vztahu k pozemkům vyšel z měsíčního nájemného a ve výši 17,26 Kč za metr2, ve vztahu k celkovému rozsahu zastavěných pozemků 468 metrů2 dovodil měsíční nájemné částkou ve výši 8 078 Kč měsíčně a náhradu za jeho podíl ve výši 3 366 Kč měsíčně. Na tomto základě požadoval zaplacení předmětné částky.3. Napadený rozsudek je již druhým rozsudkem soudu I. stupně vydaným v této věci, když jeho prvý rozsudek ze dne 3. 5. 2023, č.j. , spisová značka, byl rozhodnutím zdejšího soudu č. j. , spisová značka, z 16. 1. 2024 změněn tak, že se na rozsudek pro zmeškání nevydává.4. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Namítal, že žalobci byl v době, kdy spoluvlastnické podíly na nemovitostech koupil znám špatný stav nemovitosti znemožňující její pronájem. Proto ani žalovaný nesouhlasil s částkou, kterou žalobce v žalobě vyčíslil.5. V řízení soud I. stupně provedl důkazy výslechem svědka , jméno FO, (souseda žalovaného), , tituly před jménem, , jméno FO, , který nabyl nemovitost od žalobce, dále i výpisem z katastru nemovitostí, spisem Obvodního soudu pro , adresa, sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, . Soud I. stupně provedl důkaz i listinou předloženou žalobcem nazvanou „Posouzením výše obvyklého nájemného u srovnatelných rodinných domů s pozemky v daném místě a čase a znaleckým posudkem č. , číslo, znalecké kanceláře , právnická osoba6. Na základě takto provedeného dokazování i zjistil, že žalobním tvrzením odpovídají spoluvlastnické podíly žalobce i žalovaného na předmětných nemovitostech, dále rovněž zjistil, že předmětné nemovitosti dlouhodobě užívá po smrti rodičů žalovaný. Ten měl konflikty se svými rodiči i bratrem, to vyústilo i v rozsudek č. j. , spisová značka, částečně potvrzený rozsudkem zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, , kterým byl jeho bratr , jméno FO, úspěšný k žalobě na vrácení daru. Již v tomto řízení se žalovaný vyjádřil tak, že mimořádný nepořádek a chybějící údržba domu je záměrně dosažený stav. Velmi špatný stav domu i naplnění domu i zahrady řadou nepoužitelných věcí (včetně motorových vozidel) byl potvrzen i svědecky. Soud i z výzvy žalobce žalovanému zjistil, že se žalovaný domáhal svých práv na užívání, respektive vydání náhrady za užívání nad rozsah spoluvlastnického podílu. Soud I. stupně považoval skutkový stav za dostatečně prokázaný, proto již neprováděl důkazy dalšími svědeckými výpověďmi navrženými účastníky.7. Uzavřel, že bylo nepochybně prokázáno, že žalobce neužívá nemovitosti, nikoliv ze své vůle, ale protože mu žalovaný v jejich užívání brání, a to faktickým znemožněním takového užívání, když způsobil stav nemovitosti, který jej činí de facto neuživatelnou. Za této situace žalobci vznikl vůči žalovanému nárok, aby mu žalovaný poskytl náhradu za užívání předmětných nemovitostí nad rozsah jeho spoluvlastnického podílu. Soud nejprve konstatoval, že v případě, kdy věc užívá nad rozsah svého spoluvlastnického podílu většinový spoluvlastník, je situace odlišná od toho, kdy věc bez rozhodnutí většinového spoluvlastníka či většiny spoluvlastníků užívá menšinový spoluvlastník. (§§ 1117, 1121, 1122 a 2291 o.z., dále i Rc 17/2013). Nicméně dále uzavřel, že užíváním společné věci nad rozsah svého spoluvlastnického podílu vzniklo žalovanému bezdůvodné obohacení, které je povinen žalobci vydat. Jeho výši je pak třeba poměřovat hladinou obvyklého nájemného. Soud I. stupně, konstatoval, že tato náhrada se poskytuje ve výši obvyklého nájemného. Pokud to byl žalovaný, který, jak bylo prokázáno, nastolil takové poměry, které druhému spoluvlastníku znemožňuje realizaci práva užívat společnou věc, je namístě, aby i stanovení obvyklého nájemného vycházet ze stavu domu bez poškození, když soud I. stupně tento závěr dovodil z usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 225/2023. Soud proto takto postupoval, vyšel z posouzení ceny v souvislosti s ušlým nájemným předložené žalovaným, které považoval za věrohodné. Dospěl tedy k závěrů, že nárok žalobce, tak jak byl v žalobě uplatněn, je důvodný, a proto žalobě zcela vyhověl.8. O úroku z prodlení soud rozhodl dle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., o nákladech řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. dle úspěchu ve věci, když výpočet těchto nákladů uvedl v odůvodnění svého rozsudku. Zároveň rozhodl i o vrácení nespotřebované zálohy na náklady svědečného.9. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalovaný. Namítal, že když žalobce na základě kupní smlouvy ze dne 3. 5. 2019 uzavřené mezi , jméno FO, a žalobcem svůj spoluvlastnický podíl na domě a pozemku nabyl, výslovně potvrdil, že si předmět koupě řádně prohlédl, a je mu znám jeho současný faktický stav. Tuto skutečnost soud I. stupně v napadeném rozhodnutí dostatečně nereflektoval. Dále žalovaný uváděl, že žalobci nikterak ve vstupu žalobce do nemovitosti aktivně nebránil, výzvy k zpřístupnění nemovitosti mu nikdy nebyly doručeny a žalovanému ani není známo, že by se žalobce o kontakt pokoušel jiným způsobem. Namítal i, že soud I. stupně nijak nezjišťoval, zda se žalobce v době, za kterou požaduje úhradu, nějak podílel na údržbě či opravě nemovitosti. Rovněž odkazoval na v řízení předložený znalecký posudek č. , číslo, vypracovaný znaleckou kanceláří , právnická osoba, , dle něhož nemovitost je neobyvatelná nejen z důvodu zavalení movitými věcmi, nýbrž z důvodů technického stavu samotné stavby. Pokud sám žalobce faktický stav předmětné nemovitosti dle příslušné kupní smlouvy přijal, nemůže se nyní domáhat nároku na základě tvrzení, že nemůže nemovitost užívat. Dle žalovaného je zcela zjevné, že žalobce koupil předmětné spoluvlastnické podíly na domě a pozemku jen a pouze v úmyslu inkasovat na tomto základě nyní uplatněný nárok a jedná se tak o čistou spekulaci. Dále namítal, že stav nemovitostí není vyvolán pouze jím, ale i předchozími spoluvlastníky, v minulosti především nemovitosti užívali i jeho rodiče, matka do roku 2002, otec do roku 2015. Také zpochybnil i svědeckou výpověď svědka , jméno FO, s tím, že ten je nyní aktuálním vlastníkem spoluvlastnického podílu a s žalovaným vede několik soudních sporů, má ho tedy za podjatého. Naopak považoval za pochybení soudu I. stupně, neprovedení jím navržených svědků s odkazem na nesložení zálohy. Přitom žalobce navrhl jako svědky svého syna a manžele Valigurské, kteří jsou již v důchodovém věku, záloha na náklady důkazu, tak byla zjevně nepřiměřená. Za podjatého pak označil i svědka , jméno FO, . Ze všech těchto důvodů žalovaný navrhl, aby odvolací soud buď rozsudek soudu I. stupně změnil a žalobu zamítl, případně, aby rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.10. Žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku jako správného. Uváděl, že kupní smlouva, kterou žalobce předmětné spoluvlastnické podíly nabyl, nijak nemůže vyloučit nároky z bezdůvodného obohacení, které má žalobce vůči žalovanému. Ve vztahu k výzvám ke zpřístupnění nemovitosti žalovaný odkázal na provedené dokazování, tedy na výzvy, včetně podacích lístků s tím, že pokud si žalovaný tyto výzvy nevyzvedl, jde to k jeho tíži. Dále i uváděl, že s ním žalovaný nikdy s nekomunikoval, nikdy ho také nevyzval k tomu, aby se podílel na nákladech spojených s předmětnými nemovitostmi. Ve vztahu ke stavu předmětných nemovitostí uváděl, že to byl právě sám žalovaný, který prokazatelně zastavěl pozemek i dům svými movitými věcmi, a je to i žalovaný, který se svou rodinou v domě bydlí. I z tohoto důvodu je i údržba předmětných nemovitostí prakticky vyloučena. I kdyby některé věci byly otce žalovaného, nemůže tato sk