28 Co 421/2025-242 — Městský soud v Praze

1. Obvodní soud pro , adresa, , dále soud prvního stupně, rozsudkem ze dne 3. 11. 2025, č. j. , spisová značka, , zamítl žalobní návrh, aby žalovaná žalobci zaplatila 150 000 000 Kč a neúspěšnému žalobci uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč.2. Žalobce uplatnil nárok na zaplacení žalované částky na podkladě tvrzení, že nárok na zaplacení žalované částky je nárokem na peněžitou náhradu podle § 16 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (zákon o půdě), dále jen „zákon o půdě“, a to za pozemky dle PK parc. č. , číslo, , parc. č. , číslo, , parc. č. , číslo, , parcely č. , číslo, , parc. č. , číslo, , parc. č. , číslo, , parc. č. , číslo, , parc. č. , číslo, , parc. č. , číslo, , parc. č. , číslo, , parc. č. , číslo, , parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, , v k. ú. , adresa, a , adresa, , obec , adresa, , které nelze vydat podle § 11 zákona o půdě. Odkázal na rozhodnutí Magistrátu , adresa, - , právnická osoba, ze dne 19. 3. 1998, č. j. , spisová značka, , rozhodnutí Magistrátu , adresa, - , právnická osoba, ze dne 18. 3. 1998, č. j. , spisová značka, , rozhodnutí Magistrátu , adresa, - , právnická osoba, ze dne 21. 11. 2000, č. j. , spisová značka, , rozhodnutí Magistrátu , adresa, - , právnická osoba, ze dne 2. 4. 1998, č. j. , spisová značka, , rozhodnutí Magistrátu , adresa, - , právnická osoba, ze dne 16. 4. 1998, č. j. , spisová značka, , rozhodnutí Magistrátu , adresa, - , právnická osoba, ze dne 8. 3. 2001, č. j. , spisová značka, , a rozhodnutí Magistrátu , adresa, - , právnická osoba, ze dne 20. 4. 1998, č. j. , spisová značka, , a dodal, že je právní nástupce oprávněné osoby , jméno FO, (matka žalobce). Výši peněžitého plnění odvodil od znaleckých posudků o ceně nevydaných pozemků a tržní ceny nevydaný pozemků.3. Žalovaná učinila nesporným, že právní předchůdkyně žalobce paní , jméno FO, byla oprávněnou osobou podle zákona o půdě a žalovaná na základě žalobcem uvedených rozhodnutí eviduje pro žalobce jako oprávněnou osobu restituční nárok ve výši 4 539 637,88 Kč. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobce dopisem ze dne 18. 6. 1998 požádala o náhradní pozemky a výslovně uvedla, že s peněžitou náhradou nesouhlasí. Až do prosince 2023, kdy žalobce požádal o přecenění restitučního nároku, se na žalovanou za účelem uspokojení restitučního nároku žádným způsobem , jméno FO, , potažmo žalobce neobrátili, nepožádali o peněžitou náhradu, neúčastnili se veřejných nabídek pozemků, ani se žalobou nedomáhali převodu náhradního pozemku. K poskytnutí peněžitého plnění vyzvali žalovaného až dopisem ze dne 19. 5. 2025 a protože tříletá hmotněprávní lhůta stanovená v § 16 zákona o půdě tak dosud neuběhla, navrhla, aby žaloba byla zamítnuta pro předčasnost.4. Soud prvního stupně na podkladě nesporných tvrzení účastníků vzal za prokázané, že žalobce je právní nástupce oprávněné osoby paní , jméno FO, ve smyslu § 33a zákona o půdě a podle § 16 odst. 1 zákona o půdě mu náleží náhrada za nevydané pozemky ve smyslu restitučních rozhodnutí Magistrátu , adresa, - , právnická osoba, , č. j. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, a , spisová značka, , specifikovaných v odst. 1 odůvodnění rozsudku. Dále vzal za prokázané, že na tyto restituční nároky nebylo dosud plněno, neboť paní , jméno FO, dopisem ze dne 18. 6. 1998 výslovně odmítla peněžitou náhradu, od té doby však za účelem uspokojení svého nároku převodem náhradních pozemků neučinila žádné kroky. Na konci roku 2023 pak požádal žalobce o přecenění restitučního nároku, tomu bylo žalovanou vyhověno; další žádosti z konce roku 2024 již vyhověno nebylo. Až dopisem ze dne 19. 5. 2025 žalobce sdělil žalované, že žádá restituční nároky uspokojit peněžitým plněním a ve smyslu § 16 odst. 1 zákona o půdě vyzval žalovanou k zaplacení částky 150 000 000 Kč.5. Po právní stránce soud prvního stupně posoudil projednávanou věc podle zákona o půdě, aplikovaná ustanovení zákona v odůvodnění rozsudku citoval, odkázal na judikaturu, kterou vzal v úvahu, a stručně vyložil, k jakým právním závěrům dospěl. Podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona o půdě platí, že za pozemky, které se podle tohoto zákona nevydávají a za které nelze poskytnout jiný pozemek, náleží peněžitá náhrada ve výši ceny odňatého pozemku stanovené podle § 28a, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 14 odst. 8). Náhradu poskytne , právnická osoba, do tří let po převzetí písemné výzvy oprávněné osobě nebo jejímu dědici. Vzhledem k tomu, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení peněžité náhrady dopisem ze dne 19. 5. 2025, tříletá lhůta k plnění stanovená v § 16 odst. 1 zákona o půdě uplyne až 19. 5. 2028, načež soud prvního stupně dovodil, že žaloba je předčasná a jako předčasnou ji zamítl. Soud prvního stupně vysvětlil, že neprováděl dokazování zaměřené na cenu pozemků, tj. žalobcem navržené znalecké posudky z oboru ceny a odhady nemovitostí k prokázání výše uplatněného nároku, protože takové dokazování by bylo u předčasně uplatněného nároku nadbytečné.6. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud prvního stupně rozhodl s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalované přisoudil náhradu vyčíslenou podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.7. Žalobce napadl rozsudek soudu prvního stupně včasným a přípustným odvoláním. K důvodům odvolání uvedl, že podle § 16 odst. 1 zákona o půdě za pozemky, které se podle tohoto zákona nevydávají a za které nelze poskytnout jiný pozemek, náleží peněžitá náhrada ve výši ceny odňatého pozemku stanovené podle § 28a, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 14 odst. 8). Náhradu poskytne , právnická osoba, do tří let po převzetí písemné výzvy oprávněné osobě nebo jejímu dědici; žalobce má za to, že lhůta k poskytnutí náhrady za nevydané pozemky podle § 16 odst. 1 zákona o půdě je lhůtou pariční - lhůtou, v níž má povinná osoba plnit. Nicméně v situaci, kdy žalovaná dopisem ze dne 9. 7. 2025 jednoznačně odmítla přehodnotit uplatněné restituční nároky žalobce a uhradit žalobci požadovanou náhradu za nevydané pozemky, je nepochybné, že zákonná lhůta k plnění nebude žalovanou dodržena. Z dopisu ze dne 9. 7. 2025 je dále zřejmé, že není ochotna plnit ani částečně s odkazem na lhůtu podle § 16 odst. 1 zákona o půdě. Žalovaná si tak stanovenou lhůtu sama zkrátila a žalobci tak vzniklo právo na podání předmětné žaloby a žaloba podle žalobce předčasná není. Žalobce dále nesouhlasil s aplikací § 16 odst. 1. zákona o půdě, explicitně věty druhé, na daný případ. Předmětné ustanovení bylo změněno přílepkem k zákonu č. 178/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 219/2003 Sb., tzv. zákon o oběhu osiva a sadby, aniž by k legislativnímu návrhu byla předložena důvodová zpráva a byla vedena rozprava, která by předložený návrh komentovala. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.8. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud odvoláním napadený rozsudek potvrdil, protože je věcně správný a souladný s judikaturou Nejvyššího soudu.9. Odvolací soud přezkoumal postupem podle § 212, § 212a, § 214 odst. 1 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k následujícím závěrům.10. Vady řízení, k nimž u přípustného odvolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 212a odst. 5 o. s. ř.), odvolací soud neshledal.11. V průběhu odvolacího řízení žalobce předložil návrhy na změnu návrhu na zahájení řízení (podání ze dne 3. 3. 2026 a ze dne 11. 3. 2026). K tomu uvedl, že v řízení před soudem prvního stupně předložil posudek znalce , tituly před jménem, , jméno FO, k určení správné výše náhrady podle § 28a zákona o půdě i posudky na obvyklou cenu nevydaných pozemků (tedy znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, č. , číslo, ze dne 14. 4. 2025, znalecký posudek téhož znalce č. , číslo, ze dne 14. 4. 2025 a posudek č. , číslo, ze dne 8. 4. 2025), na jejichž základě provedl vlastní úvahu o přiměřené výši peněžní náhrady. Těmito posudky se soud prvního stupně odmítl zabývat, protože žalobu zamítl tzv. pro předčasnost. Postup žalované při ocenění nevydaných pozemků podle § 28a zákona o půdě byl v rozporu se zákonem a ustálenou judikaturou. Žalovaná porušila a nadále porušuje svoji povinnost řádného ocenění restitučního nároku, jehož výši určila opakovaně nesprávně, čímž uváděla žalobce a jeho právní předchůdkyni v omyl a toto své pochybení neuznává, přičemž i nadále eviduje restituční nárok v nesprávné výši. Tímto svým nezákonným jednáním brání žalobci v realizaci jeho zákonných práv. Od určení výše náhrady nevydaných pozemků podle § 28a zákona o půdě odvozují soudy názor na určení výše peněžní náhrady odvíjející se od obvyklé ceny nevydaných pozemků v době zaslání výzvy žalované na posky