29 Co 130/2026-464 – Městský soud v Praze

1. Soud I. stupně rozsudkem označeným v záhlaví rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 119 790 Kč s úroky z prodlení ve výši 9 % ročně od 11. 9. 2018 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I). Žalobu co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku 106 254 Kč s úroky z prodlení ve výši 9 % ročně od 11. 9. 2018 do zaplacení zamítl (výrok II). Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III). Žalobci i žalovanému uložil zaplatit náhradu nákladů řízení České republice na účet Obvodního soudu pro , adresa, každému ve výši ½, která určena v samostatném usnesení, a to do 3 dnů od právní moci usnesení (výroky III a IV).2. Žalobce svůj nárok původně kvalifikoval jako cenu za zhotovené dílo, které spočívalo v rekonstrukci bytové jednotky č. , číslo, , , adresa, ve vlastnictví žalovaného (dále jen „Byt“). Dne 25. 10. 2017 učinil žalovanému orientační cenovou nabídku za vyjmenované konkrétní práce a materiál ve výši 244 460 Kč (dále jen „Nabídka“). K předání díla došlo 17. 8. 2018, žalobce vyúčtoval cenu díla fakturou č. , číslo, na částku 226 044 Kč splatnou 10. 9. 2018, žalovaný ji přes výzvy nezaplatil. Žalobce na jednání soudu dne 18. 8. 2022 a v podání z 18. 10. 2022 uvedl, že mezi účastníky nebyla platně uzavřena smlouva o dílo, neboť mezi nimi nedošlo ke shodě ohledně ceny díla. Žalovaný žalobcem navrženou kalkulaci ceny díla dle písemné smlouvy ze dne 1. 6. 2018 nepřijal. Rozsah díla byl při provádění díla měněn faktickým konkludentním jednáním účastníků, veškeré práce dle požadavků žalovaného byly učiněny a předány bez vad. Žalobce potvrdil, že na zálohách žalovaný již zaplatil celkem částku 606 000 Kč, žalobce proto žádá doplatek z titulu bezdůvodného obohacení.3. Žalovaný nárok žalobce neuznal. Podle něj účastníci uzavřeli smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla rekonstrukce Bytu, předmět smlouvy a cena vycházely z e-mailové cenové nabídky z 25. 10. 2017, cena činila 244 460 Kč. Následně byl předmět díla rozšiřován o další položky. Žalobce se zavázal dílo včetně daňových dokladů za nákup materiálu a zařizovacích předmětů předat do 31. 12. 2017. Z důvodu prodlení s předáním díla a dokladů o 5 měsíců účastníci přistoupili v době, kdy již bylo dílo fakticky dokončené, dne 1. 6. 2018, k přípravě písemné smlouvy o dílo, která potvrzovala dohodnuté podmínky dřívější smlouvy o dílo a stanovila nový termín předání do 30. 6. 2018. Žalovaný však následně rozporoval cenovou kalkulaci zaslanou mu žalobcem dne 1. 6. 2018. Vytkl žalobci, že mu nepředal žádné faktury za nákup materiálu a zařizovacích předmětů, ani řádný daňový doklad na zaplacené zálohové platby. Zaplacení závěrečné faktury č. , číslo, žalovaný odmítl, neboť dříve zaplacené částky podle něj vysoce převyšují cenu provedeného díla nad rámec původní Nabídky, byť uznal, že rozsah díla byl rozšířen.4. Soud I. stupně provedl podrobné dokazování, vyslechl účastníky a svědky a nařídil zpracování znaleckého posudku o obvyklé ceně zhotoveného díla. Otázku, zda byla mezi účastníky platně uzavřena smlouva o dílo, soud vyřešil následovně: obsah návrhu žalobce ze dne 25. 10. 2017 splňuje kritéria smlouvy o dílo ve smyslu ust. § 2586 o. z., protože z ní plyne, jaké konkrétní práce se žalobce jako zhotovitel zavázal pro žalovaného jako objednatele provést, i jaká je jejich konkrétní cena. Cena je stanovena dle konkrétního rozpočtu - sádrokartonové podhledy včetně materiálu za 41 196 Kč, rekonstrukce elektro rozvodu včetně materiálu za 44 000 Kč, omítky včetně okenních špalet a včetně materiálu za 37 206 Kč, podlahy - přípravné práce, penetrační nátěr, stěrka včetně materiálu za 17 600 Kč, výmalba bílá za 10 187 Kč, montáž dveří včetně seřízení a montáže kování za 8 250 Kč, montáž podlahy za 13 923 Kč, topenářské práce včetně materiálu za 20 938 Kč, instalatérské práce za 17 000 Kč, zednické práce v koupelně za 12 000 Kč, obkladačské práce za 17 000 Kč, sádrokartonové podhledy koupelna a WC včetně materiálu za 5 160 Kč. V tomto rozsahu měl smlouvu mezi účastníky za platně uzavřenou. Ohledně ceny aplikoval ust. § 2620 odst. 1 o. z. a uzavřel, že veškeré práce uvedené v Nabídce byl žalovaný povinen provést za sjednanou celkovou částku 244 460 Kč. Tento závěr podle soudu I. stupně podporuje písemný výstup, k němuž dne 1. 6. 2018 došlo mezi účastníky těsně před dokončením veškerých prací. Provedení prací nad rámec Nabídky účastníci zjevně mínili provést rovněž v režimu smlouvy o dílo dle ust. § 2586 a násl. o. z. Ohledně těchto dalších prací podle soudu I. stupně mezi účastníky nedošlo k platnému uzavření smlouvy o dílo, neboť čl. IV. smlouvy ze dne 1. 6. 2018 výslovně uvádí, že cena díla bude určena v doplněné kalkulaci, s níž později žalovaný nesouhlasil. Hodnotu těchto provedených prací posoudil soud I. stupně v režimu bezdůvodného obohacení. Vyšel ze skutečnosti, že nebylo sporu o tom, že žalobce veškeré požadované práce provedl a žalovaný je bez výhrad převzal. Obvyklou cenu dalších prací provedených nad rámec Nabídky vzal soud za prokázanou znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, a jeho doplňkem. Nárok žalobce z titulu bezdůvodného obohacení za další práce a dodané materiály a zařizovací předměty provedené na základě objednávek žalovaného činí 417 757 Kč, dále připočetl náklady na dopravu ve výši 26 489 Kč a režii za 37 084 Kč. Spolu se sjednanou cenu za dílo 244 460 Kč činila podle soudu I. stupně celková hodnota rekonstrukce 725 790 Kč, po odečtení zaplacených záloh ve výši 606 000 Kč zbývá doplatit žalobci částku 119 790 Kč s příslušenstvím. Co do této částky proto soud I. stupně žalobě vyhověl a ve zbývající části ji zamítl. Úspěch ve věci posoudil jako srovnatelný s neúspěchem a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení, vynaložené státem, vyčíslení jejichž výše odložil na samostatné usnesení, uložil uhradit oběma účastníkům rovným dílem.5. Žalobce napadl rozsudek soudu I. stupně ve výrocích II, III a IV včasným odvoláním. Odvolání směřuje proti nesprávnému právnímu posouzení věci, vytýká mu vnitřní rozpornost a nedostatek opory v právní úpravě. Podle žalobce plyne ze skutkových zjištění, že mezi účastníky nebyla sjednána cena díla ani způsob jejího určení, nebyl jednoznačně určen rozsah plnění a nedošlo k řádnému kontraktačnímu procesu, ofertě a akceptaci. Cenová nabídka ze dne 25. 10. 2017 byla pouze orientační, tudíž neurčitá. Následná písemná „smlouva“ byla uzavřena ex post a rovněž postrádá dohodu o ceně díla. Konstrukci „částečného smluvního režimu“, kterou soud I. stupně užil, označil žalobce za chybnou. Za správnou právní kvalifikaci považuje žalobce bezdůvodné obohacení. Vychází z toho, že plnění poskytl, žalovaný jej převzal a užívá, ale smluvní titul absentuje. Posouzení nároku žalobce podle § 2991 a násl. o. z. odpovídá ustálené judikatuře Nejvyššího soudu. Znalecký posudek stanovil obvyklou cenu prací na 830 784 Kč, přičemž žalovaný uhradil 606 000 Kč. Rozdíl 226 044 Kč představuje bezdůvodné obohacení, z něhož nebyla žalobci přiznána částka 106 254 Kč, ačkoliv pro její nepřiznání nebyl dán právní důvod. Pozdější úprava znaleckého závěru byla založena na nesprávném předpokladu existence smlouvy.6. Závěrem žalobce v odvolání navrhl, aby odvolací soud změnil rozsudek ve výrocích II až IV tak, že žalovanému uloží povinnost zaplatit žalobci také zbývající částku s příslušenstvím a přizná žalobci náhradu nákladů řízení před soudem I. stupně i soudem odvolacím.7. Žalovaný podal k odvolání žalobce písemné stanovisko. V něm uvedl, že rozsudek soudu I. stupně je věcně správný, vychází z dostatečně zjištěného skutkového stavu a odpovídá aplikovatelné právní úpravě i judikatuře. Námitka žalobce, že mezi účastníky nevznikla smlouva o dílo a věc měla být posouzena jako bezdůvodné obohacení, není důvodná. Z provedeného dokazování plyne, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo, jejíž cena byla určena dostatečně určitě prostřednictvím rozpočtu (nabídky), a to ve smyslu § 2586 a § 2620 o. z. Žalobce účelově mění právní kvalifikaci svého nároku z ceny díla na bezdůvodné obohacení proto, aby dosáhl vyššího plnění. Takový postup je v rozporu se zásadou poctivosti a zákazem jednání contra factum proprium. Znalecký posudek určující obvyklou cenu díla je relevantní pouze pro plnění, jež nebylo kryto sjednanou smluvní cenou. V rozsahu, v němž byla cena sjednána, je rozhodující tato cena, nikoliv cena obvyklá. Soud I. stupně správně rozlišil práce provedené na základě smlouvy a práce provedené mimo její rámec. Hodnoty těchto dalších prací posoudil v režimu bezdůvodného obohacení. Rozhodnutí o nákladech řízení je rovněž správné, neboť úspěch účastníků byl přibližně stejný; nepřiznání náhrady nákladů odpovídá § 142 odst. 2 o. s. ř.8. Vyhovující výrok I o věci samé nebyl odvoláním dotčen a nabyl samostatně právní moci.9. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou a že splňuje náležitosti uvedené v ust. § 205 o. s. ř., přezkouma