30 Co 128/2026-354 – Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně vyhověl žalobě, kterou se žalobce domáhá zvýšení výživného, které bylo naposledy stanoveno rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, vydaným ve věci sp. zn. , spisová značka, dne 27. 11. 2000 v částce ve výši 2.400 Kč měsíčně, a to počínaje dnem 1. 1. 2025 na částku 7.000 Kč, splatnou vždy do každého 20. dne v měsíci předem k rukám opatrovnice žalobce (výrok I.), dále soud prvního stupně žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci na dlužném výživném za období od 1. 1. 2025 do 31. 12. 2025 částku ve výši 50.600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám opatrovnice žalobce (výrok II.), jakož i žalovanému na náhradě nákladů řízení uložil povinnost zaplatit žalobci částku 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).2. Soud prvního stupně tak rozhodl v řízení, v jehož rámci žalobce prostřednictvím své opatrovnice (dále také jen „matka žalobce“ či jen „matka“) uvedl, že žije ve společné domácnosti v pronajatém rodinném domě s matkou a sestrou , jméno FO, , narozenou dne , datum, (dále také jen „sestra žalobce“ či jen „sestra“). Žalovaný, který je otcem žalobce, o něj nejeví žádný zájem, na jeho výživu nepřispívá. Žalobce se narodil za trvání manželství jeho rodičů, ale všichni tři jejich tehdy nezletilí synové byli rozsudkem ze dne 27. 11. 2020, č. j. , spisová značka, svěřeni do péče matky a poté bylo manželství rodičů v roce , rok, rozvedeno. Všechny děti matka vychovala sama. Synové , jméno FO, a , jméno FO, se již osamostatnili a mají své rodiny, v současné době matka veškerý svůj čas věnuje žalobci a jeho sestře , jméno FO, , která vzešla z druhého manželství matky, ale její otec o ni nejeví zájem a nestýká se s ní. Matka o žalobce od jeho narození celodenně pečuje, neboť se narodil s Downovým syndromem a mentálně je na úrovni batolete. Není schopen se o sebe postarat, je omezen téměř ve všech aspektech života. Žalobce prodělal v šesti měsících operaci srdečních chlopní, později mu z důvodu perforace jícnu při endoskopickém vyšetření byla provedena resekce jícnu a posunutí žaludku výš, a proto mu matka musí připravovat zvláštní stravu. Žalobce také trpí lupénkou, sníženou funkcí štítné žlázy, má také od narození silné poškození zraku, aktuálně má 5 dioptrií, potřebuje tedy brýle. Léky na lupénku, které žalobci nejvíc pomáhají, stojí až 4.000 Kč měsíčně, žalobce také potřebuje nové brýle, které stojí 6.000-7.000 Kč. Zdravotní stav žalobce se neustále zhoršuje. Žalobce je v invalidním důchodu, který pobírá ve výši 16.512 Kč měsíčně, a k tomu pobírá příspěvek na mobilitu ve výši 900 Kč měsíčně. Matka žalobce se po rozvodu s otcem dcery , jméno FO, ocitla v insolvenci, pracovala pouze brigádně, kdy si mohla vzít s sebou žalobce, ale protože začala mít problémy s kyčlemi a páteří, odešla od začátku roku 2024 do předčasného důchodu. Jejím příjmem je tak aktuálně starobní důchod ve výši 16.422 Kč a pobírá také příspěvek na péči o žalobce ve výši 14.800 Kč měsíčně a příspěvek na bydlení ve výši 4.405 Kč měsíčně. Náklady na bydlení (nájem a služby) činí 12.500 Kč měsíčně, dále hradí elektřinu částkou ve výši 3.000 Kč měsíčně, poplatek za televizi a internet ve výši 567 Kč, mobilní telefony ve výši 1.177 Kč měsíčně a uhlí na topení. Matka každý měsíc hradí také insolvenci ve výši 8.170 Kč, splácí synovi , jméno FO, úvěr částkou ve výši 5.400 Kč, který si syn vzal na úhradu splátek matky v insolvenci, příležitostně také splácí další půjčky synům např. na úhradu nové mikrovlnky apod. Matka žalobce dále uvedla, že v minulosti se žalovaný zavázal po dohodě s ní přispívat na výživu žalobce částkou ve výši 7.000 Kč, ale v roce 2024 se začal k ní chovat hrubě a zpochybňovat, na co jím placené výživné používá. Protože se o žalobce stará sama už 33 let, jakož i také pečuje o dosud nezletilou dceru , jméno FO, , je již ve starobním důchodu, její zdravotní stav se věkem zhoršuje a ráda by proto žalobci umožnila občasné návštěvy denního stacionáře, kde by mohl být mezi svými přáteli a ona si mohla odpočinout. Denní stacionář si však nemůže finančně dovolit, neboť stojí měsíčně 15-20.000 Kč, ale domluva se žalovaným již není možná, a proto podala návrh na určení výživného soudem.3. Žalovaný k takto uplatněnému žalobnímu návrhu uvedl, že jej považuje za zjevně nedůvodný, nedůvěryhodný, zmatečný a v rozporu s dobrými mravy, a proto jej navrhl zamítnout. Matka žalobce v návrhu uvedla zcela nepravdivé a zavádějící informace o tom, že na výživu žalobce nepřispívá, přestože i v době zletilosti žalobce na zkvalitnění jeho života přispívá, a to i nad rámec jakéhokoliv předchozího soudního rozhodnutí a po dohodě s matkou žalobce. Po dosažení zletilosti synů , jméno FO, a , jméno FO, se s matkou žalobce dohodl, že bude přispívat na výživu syna částkou ve výši 8.000 Kč měsíčně, tuto výpomoc i přesto, že v roce 2019 ukončil zaměstnání v , právnická osoba, a nyní bere menší mzdu, hradil nadále, neboť chtěl matce žalobce pomoci se splácením insolvence, ta však již skončila v březnu 2025. Jeho příspěvky na výživu žalobce činily za rok 2024 celkem částku ve výši 77.000 Kč. Matka žalobce však stále ve větší míře vznáší nadstandardní požadavky na finanční výpomoc, které ale nesouvisí s výživou syna, nýbrž je určena rovněž na zabezpečení chodu celé tříčlenné domácnosti, tedy i pro matku žalobce nebo nezletilou , jméno FO, , ke kterým žádnou vyživovací povinnost nemá. Matka žalobce je finančně negramotná (v minulosti byla nucena na sebe vyhlásit z důvodu dluhů přesahujících 2,5 mil. Kč insolvenci, která ale v březnu 2025 skončila) a s finančními prostředky určenými na výživu jeho syna nakládá zcela libovolně a nahodile, a proto se obává jejího opětovného zadlužení. Matka žalobce také neoprávněně zahrnula do svých celkových měsíčních výdajů i faktury za uhlí, které z velké části financoval, a naopak do celkových měsíčních příjmů domácnosti nezahrnula výživné pro nezletilou , jméno FO, , které v nákladech na domácnosti představuje nemalou část. V závěrečném návrhu pak žalovaný uvedl, že syn je skutečně postižený, ale důvodem podání návrhu žalobce je skutečnost, že přestal vyhovovat finančním požadavkům jeho opatrovnice – matky. Matka žalobce v průběhu řízení neuvedla konkrétně, jaké jsou potřeby syna, tedy jeho výdaje na jídlo, léky, další věci, třetina nákladů na bydlení a podobně, ale pokud udělal analýzu jeho příjmů a výdajů, dospěl k závěru, že jeho výdaje nepřesahují jeho příjmy. Skutečnost, že příjmy opatrovnice, respektive syna nejsou malé, vyplývá i ze skutečnosti, že byl snížen příspěvek na péči, respektive byla zamítnuta žádost syna o automobil. Žalovaný tak bude syna (žalobce) vždy podporovat, ale pouze tehdy, když to bude skutečně potřebovat.4. Soud prvního stupně v napadeném rozsudku předně popsal jednotlivá skutková zjištění, která čerpal z provedených listinných důkazů (srovnej odstavce a 7 až 12 napadeného rozsudku), jakož i z provedeného výslechu žalovaného (srovnej odstavec 13 napadeného rozsudku). Po dokazování provedeném v uvedeném rozsahu soud prvního stupně po právní stránce s odkazem na relevantní právní úpravu [§ 859 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen „o. z.“), § 910 o. z., § 914 o. z., § 915 o. z., § 922 o. z. a § 163 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále také jen „o. s. ř.“] uzavřel, že od doby, kdy byla naposledy stanovena vyživovací povinnost žalovaného jako otce žalobce, k čemuž naposledy došlo ve věci vedené Obvodním soudem pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, rozsudkem ze dne 27. 11. 2000, se podstatně změnily poměry žalobce i žalovaného. Žalobce byl v roce 2000 , věk, chlapec, který navštěvoval , číslo, . třídu speciální základní školy, zatímco v současné době jde o , věk, muže, a proto již pouze s ohledem na dobu uplynulou od posledního rozhodnutí o výživném, tedy nárůst věku žalobce a zvýšení cen v důsledku inflace, se zásadním způsobem zvýšily základní potřeby žalobce (náklady na stravu, ošacení, drogerii apod). Zatímco v roce 2000 žalobce neměl žádné příjmy, aktuálně je poživatelem invalidního důchodu třetího stupně ve výši 16.512 Kč a pobírá i sociální dávky a příspěvek na mobilitu ve výši 900 Kč měsíčně. Pokud jde o duševní chorobu žalobce, tam od roku 2000 nedošlo ke změně, neboť žalobce Downovým syndromem trpí od narození a toto onemocnění je nevyléčitelné, od roku 2000 však žalobci přibyly další zdravotní problémy, a to lupénka, snížená funkce štítné žlázy, oční vada, problémy s klenbou nebo problémy související s perforací jícnu, které zásadním způsobem zvyšují výdaje žalobce oproti roku 2000, a to nejen na léky či obuv, ale i v souvislosti s náklady na dopravu žalobce k lékařům nebo do zdravotnických zařízení. Podstatným způsobem se však změnily i poměry matky žalobce. Zatímco v roce 2000 byly jejím jediným příjmem sociální dávky, a to příspěvky na všechny nezletilé syny celkem ve výši 698 Kč a příspěvek na péči o žalobce ve výši 3.504 Kč měsíčně, její aktuální příjmy vzrostly na částku téměř ve výši 36.000 Kč měsíčně. Matce žalobce ale zá