51 Co 273/2025-270 — Městský soud v Praze

1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 32 240 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 14,75 % ročně od 1.2.2024 do zaplacení v třídenní lhůtě od právní moci rozsudku (výrok I.). Výrokem II. žalobu zamítl ohledně úroku z prodlení z téže částky ve výši 14,75 % ročně za dobu od 1.1.2024 do 31.1.2024. Výrokem III. rozhodl o nákladech řízení a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na jejich náhradu částku 72 057,70 Kč, rovněž v třídenní lhůtě od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.2. Takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobkyně po žalovaném domáhala uvedené částky s příslušenstvím. Odůvodnila ji tím, že je vlastníkem bytové jednotky č. , číslo, v , číslo, . nadzemním podlaží domu č.p. , číslo, v ulici , adresa, , , adresa, a zároveň spoluvlastníkem společných prostor v domě a pozemku a členkou žalovaného. Spolu s bytem užívá dvě venkovní terasy, na nichž se nacházejí tři nosné ocelové sloupy s dřevěným obložením. Obložení vykazovalo značné poškození a znaky hniloby, proto začala se žalovaným v roce 2022 řešit jejich opravu či výměnu. Žalovaný odmítl nést odpovědnost za jejich stav, proto si zajistila opravu sama na své náklady ve výši 32 240 Kč a tuto částku nyní požaduje po žalovaném, neboť šlo o společné prostory domu, za které nese odpovědnost žalovaný. Žalovaný se žalobou nesouhlasil, podle něj je obložení sloupku součástí povrchu teras či oken, jedná se o výlučné vlastnictví žalobkyně. Proto má ona nést náklady na jeho opravu.3. Na základě provedeného dokazování, popsaného v bodech IV. – XVI. napadeného rozsudku, soud prvního stupně zjistil především to, že žalobkyně je vlastníkem předmětné bytové jednotky v domě. Podle stanov společenství vlastníků jednotek žalovaný zajišťuje správu společných částí domu včetně těch, které jsou vyhrazeny k výlučnému užívání vlastníka jednotky. Podle prohlášení vlastníka k budově č.p. , číslo, , , číslo, ulice , adresa, , obec , adresa, , Katastrální území , adresa, ze dne 30.10.2017 jsou v článku 2 vymezeny jednotky v domě. Konkrétně bytová jednotka č. , číslo, je vymezena tak, že její příslušenství tvoří dvě terasy. K vlastnictví jednotky dále patří nenosné vodorovné konstrukce (podlahová krytina), nenosné svislé konstrukce (bytové příčky), vstupní dveře a okna příslušející k jednotce, veškeré vnitřní potrubní instalace a elektrické rozvody od hlavního elektrického jističe. Společné části budovy jsou vymezeny v článku 3 tak, že je mimo jiné tvoří svislé a vodorovné, nosné a nenosné konstrukce. Podle stavební dokumentace k nástavbě na objektech , adresa, č.p. , číslo, až , číslo, svislou nosnou konstrukci nástaveb v , číslo, a , číslo, nadzemním podlaží tvoří ocelové sloupy z válcových profilů, které jsou ve fasádách zakomponovány do vyzdívky obvodového pláště. V některých případech jsou volně stojící a budou z požárních a pohledových důvodů opláštěny SDK konstrukcí. Žalobkyně zaslala předsedovi výboru společenství (SVJ) fotografie poškozených podpěrných sloupků, a to dne 30.7.2022 se žádostí o konečné stanovisko ohledně opravy a zaplacení. Dne 9.8.2022 zaslal , jméno FO, žalobkyni stanovisko SVJ k opravě dřevěného obložení, které spolu řeší s tím, že SVJ na základě dotazů na firmy , právnická osoba, a , právnická osoba, změnilo svůj původní postoj a dospělo k závěru, že obložení sloupu není součástí vnějšího pláště budovy, ale oken, a opravu hradí vlastník jednotky. K opravě samotné žalobkyně dne 28.9.2023 zaplatila zálohovou fakturu na částku 15 536 Kč a následně dne 16.11.2023 uhradila , jméno FO, zbylých 16 704 Kč. E-mailem ze dne 21.12.2023 žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celkové částky 32 240,25 Kč do konce ledna 2024. Žalovaný to dopisem ze dne 9.4.2024 odmítl, neboť provedená oprava dřevěného obložení ocelových sloupů na terase nespadá do správy domu. Ze znaleckého posudku znalce z oboru ekonomika a stavebnictví , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, č. , číslo, , soud prvního stupně zjistil především to, že dřevěné obložení ocelových sloupů tvoří venkovní obložení zatepleného nosného sloupu, který má chránit nosnou část sloupu a jeho venkovní zateplení před účinky venkovních klimatických podmínek. Vnější obklad je netěsně přiložen a lze jej sejmout bez porušení svislé nosné části sloupu. Obložení tak není součástí nosné konstrukce domu a stavebně rovněž není součástí výplně otvorů či oken nebo rámů oken.4. Na základě provedeného dokazování soud prvního stupně uzavřel, že dle stavební dokumentace byla v roce 2006 dokončena na bytovém domě , adresa, č.p. , číslo, až , číslo, nástavba v , číslo, . a , číslo, . nadzemním podlaží. V roce 2008 v tomto domě vzniklo společenství vlastníků jednotek. Prohlášením vlastníka došlo k vymezení jednotlivých jednotek a společných prostor domu. Příslušenství bytové jednotky , číslo, v , číslo, . nadzemním podlaží tvoří dvě terasy, na nichž se nachází ocelové sloupy, tvořící nosnou konstrukci domu. Navazují na rámy oken a jsou obloženy termoizolačními sendvičovými obklady s lakovanou překližkou v barvě jako rámy oken. Okna jsou vymezena jako součást bytové jednotky. Protože rámy oken a dřevěné obložení sloupů vykazovaly značné poškození a hnilobu, začala žalobkyně se žalovaným v roce 2020 řešit jejich opravu a výměnu. Tu uskutečnila na vlastní náklady na podzim 2024 a žalovaný jí cenu opravy po ročním dopisování odmítl proplatit s tím, že nejde o společné prostory.5. Právně postupoval dle zákona o vlastnictví k bytům č. 72/1994, konkrétně § 2 písm. g), § 4 odst. 1, dále § 3063 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, (dále jen o. z.), ve spojení s § 1189 odst. 1, 2 a § 2991 odst. 1, 2 téhož zákona. Uzavřel, že mezi účastníky bylo sporné, zda dřevěné obložení ocelových sloupků je součástí bytové jednotky či zda se jedná o společné prostory. Vycházel jednak z prohlášení vlastníka, dále úpravy zákona č. 79/1994 Sb., stavební dokumentace a znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, . Podle tohoto posudku dřevěné obložení tvoří vnější obklad nosného sloupu u napojení obou okenních otvorů, lze je sejmout, proto nejde ani o součást oken, ale ani o součást nosné konstrukce domu. Proto dřevěné obložení ocelových sloupků na terase tvořící příslušenství bytové jednotky č. , číslo, v , číslo, . nadzemním podlaží domu č.p. , číslo, v ulici , adresa, tvoří součást vnějšího pláště budovy, ovlivňuje vzhled celé nástavby domu a její funkčnost, a kromě estetických důvodů má jeho použití i funkční důvody v tom smyslu, že chrání nosnou část ocelového sloupu a jeho venkovní zateplení před účinky venkovních klimatických podmínek. Nejde ani o část oken, ale ani o část nosné konstrukce či povrchu terasy. Jde o vnější část budovy, která má sloužit všem vlastníkům jednotek k užívání a zachování celého domu a ve smyslu § 2 písm. g) zákona č. 72/1994 jde o společnou část domu. Protože žalobkyně prokázala, že v roce 2023 nechala provést výměnu dřevěného obložení sloupků z důvodu jejich špatného stavu poté, co žalovaný toto po zdlouhavém vyjednávání odmítl provést, a za opravu zaplatila částku 32 240 Kč, vzniklo na straně žalované vůči žalobkyni ve smyslu § 2991 o. z. bezdůvodné obohacení, neboť žalobkyně plnila za někoho, kdo měl po právu plnit sám. Proto žalobě vyhověl, při úvaze o době prodlení vycházel z toho, že žalobkyně e-mailem z prosince 2023 vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do konce ledna 2024. Od této doby je tak žalovaný v prodlení dle § 1968 o. z., a soud mu proto uložil zaplatit i úroky z prodlení ve smyslu § 1970 téhož zákona ode dne 1.2.2024 do zaplacení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud se žalobkyně domáhala úroku z prodlení za dobu dřívější, soud žalobu zamítl, neboť žalovaný po tuto dobu nebyl v prodlení.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle plného úspěchu žalobkyně dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), celkové náklady vyčíslil částkou 72 057,70 Kč, kterou uložil žalovanému uhradit žalobkyni v třídenní lhůtě od právní moci rozsudku k rukám jejího zástupce. Doplnil, že o vrácení zbývající části zálohy na důkazy žalobkyni rozhodne samostatným usnesením.7. Proti tomuto rozsudku podal včasné odvolání žalovaný, původně do všech jeho výroků, což při jednání odvolacího zkorigoval tak, že jeho odvolání směřuje pouze proti vyhovujícímu výroku (I). Navrhl rozsudek soudu prvního stupně změnit a žalobu zamítnout. Podle něj soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav, protože neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, na základě těch provedených dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním, na něž navázalo nesprávné právní posouzení věci. Zdůraznil, že žalovaný již ve vyjádření k žalobě ze dne 2.7.2024 uvedl, že celá věc byla předběžně projednána na výboru společenství. Členové se shodli, že uvedené sloupy patří k oknům. Toto také žalovaný sdělil žalobkyni. K této problematice žalovaný dne 7.9.2022 uspořádal schůzi výboru SVJ pro dům , adresa, , čís