54 Co 316/2025-150 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem, ve znění v návětí uvedeného opravného usnesení, soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 341 817 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 27. 9. 2023 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žalobu co do částky 59 012 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 27. 9. 2023 do zaplacení zamítl (výrok II.) a žalovanou zavázal zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 119 999 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce (výrok III.).2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě ze dne 7. 2. 2024, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky ve výši 400 829 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o dílo uzavřené mezi ním jako zhotovitelem a žalovanou jako objednatelem na revitalizaci travních ploch na pozemku ve vlastnictví jednatele žalované na adrese K Cikánce 832/95, Slivenec (parc. č. , číslo, , k. ú. , adresa, , poznámka odvolacího soudu) („pozemek“). Po obhlídce pozemku žalobce dle svých tvrzení vypracoval a žalované dne 19. 7. 2023 e-mailem zaslal cenovou nabídku, sestávající z rozpočtu pokládky travního koberce ve výši 264 180 Kč bez DPH („rozpočet pokládky“) a rozpočtu zemních prací ve výši 282 494 Kč bez DPH („rozpočet zemních prací“), spolu se zálohovou fakturou ve výši 319 657 Kč včetně DPH (“zálohová faktura“). Dne 20. 7. 2023 jednatel žalované nabídku e-mailem akceptoval slovy „V pripade, ze by se nektere prace nerealizovaly nebo by stacilo mene materialu, tak prosim o upravu, jinak ok.“. Žalobce provedl práce ve dnech 19. až 21. 7. 2023 a následně upravil rozpočet zemních prací dle skutečného rozsahu. Na základě toho dne 21. 9. 2023 vystavil konečnou fakturu č. , číslo, na 400 829 Kč včetně DPH („konečná faktura“) a zaslal ji žalované spolu s opraveným rozpočtem zemních prací („opravený rozpočet zemních prací“). Ta do té doby cenu ani rozsah díla nerozporovala, naopak potvrdila, že byla uhrazena pouze záloha a žádala toliko specifikaci doplatku. Po marném uplynutí lhůty splatnosti žalovaná přestala komunikovat, nereagovala na opakované urgence ani na předžalobní výzvu doručenou jí 23. 1. 2024 a dlužnou částku neuhradila.3. Žalovaná označila žalobu za nedůvodnou a navrhla její zamítnutí. Uvedla, že mezi stranami proběhla pouze předběžná ústní komunikace, v rámci které byla orientačně zmíněna částka kolem 300 000 Kč. Na jejím základě žalobce žalované zaslal dva rozpočty, které považovala za alternativní k témuž plnění a za orientační vyčíslení nákladů, nikoliv za závaznou cenovou nabídku. Popřela, že by kdy byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena dohoda o ceně díla a zejména z toho důvodu měla za to, že smlouva o dílo nikdy nebyla uzavřena; vyjádření „jinak ok“ (v e-mailu ze dne 20. 7. 2023) se vztahovalo jen k časovému harmonogramu prací. Žalovaná dále namítla, že některé položky byly do faktury zahrnuty dodatečně bez předchozího oznámení nebo odsouhlasení žalovanou; rozdíl mezi částkou uvedenou v rozpočtu zemních prací a žalovanou částkou vycházející z opraveného rozpočtu zemních prácí považovala za neodůvodněný. V průběhu řízení žalovaná navrhovala alespoň částečné zamítnutí žaloby ohledně částek přesahujících původní rozpočet pokládky a rozpočet zemních prací, s přihlédnutím k položkám, jejichž provedení nebylo dle jejího názoru prokázáno, přičemž před soudem prvního stupně konkrétně zpochybnila prokázání provedení prací spočívajících v odstranění ruderálního porostu.4. Soud prvního stupně vyšel ze skutkových zjištění podrobně rozvedených v písemném odůvodnění napadeného rozsudku, na něž odvolací soud pro stručnost odkazuje. Na jejich základě vzal za prokázané, že dne 19. 7. 2023 došlo mezi účastníky konkludentním jednáním k uzavření smlouvy o dílo, kdy žalobce přijal nabídku žalované na provedení díla tím, že k tomuto datu započal práce na pozemku ve vlastnictví jediného jednatele žalované. Původně avizovaná cena díla v rozmezí 300 000 Kč až 400 000 Kč byla v návaznosti na prohlídku pozemku žalobcem navýšena o zemní práce. Na základě toho žalobce e-mailem dne 19. 7. 2023 v 0:12 zaslal cenovou nabídku s rozpočtem pokládky a rozpočtem zemních prací spolu se zálohovou fakturou č. , číslo, ve výši 319 654 Kč, která byla opětovně vystavena jako faktura vyúčtovací na stejnou částku pod číslem , číslo, a kterou žalovaná uhradila ve dvou splátkách, první dne 19. 7. 2023 a druhou dne 24. 7. 2023. Jednatel žalované e-mailem ze dne 20. 7. 2023 nabídku žalobce včetně obou rozpočtů plně akceptoval. Žalobce provedl sjednané práce v souladu se smlouvou v období od 19. do 21. 7. 2023 a na základě toho vystavil dne 21. 9. 2023 konečnou fakturu doručenou žalované e-mailem spolu s opraveným rozpočtem zemních prací. Opravený rozpočet zemních prací snižoval ceny některých stávajících položek, zahrnoval však také nové položky a současně navyšoval ceny některých stávajících, a to o celkovou částku 59 112 Kč vč. DPH, která však nebyla žalovanou nikdy odsouhlasena. Žalovaná sporovala položku za likvidaci bioodpadu, jejíž cena měla být bezdůvodně zdvojnásobena, položku přesun hmot (dovoz), která nebyla součástí původního rozpočtu a položky , název, – kabel sekačka a skoby ke kabelu, neboť se jednalo o kabel poškozený žalobcem. Po uplynutí lhůty splatnosti pohledávky žalovaná na urgence žalobce nereagovala.5. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil podle § 4 odst. 1, § 5 odst. 1, § 574, § 1968, § 1970 a § 2586 a násl., zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Dospěl k závěru, že na pozemku byla dne 19. 7. 2023 mezi účastníky uzavřena smlouva o dílo, která byla následně stvrzena e-mailem žalované ze dne 20. 7. 2023, když z e-mailu žalované jednoznačně vyplynula akceptace nabídky obsažená v e-mailu žalobce z 19. 7. 2023. Cena díla byla, vzhledem k požadavku obsaženém v e-mailu jednatele žalované z 20. 7. 2023 o úpravu ceny v případě neprovedení některých prací nebo nižší spotřeby materiálu, sjednána na základě rozpočtu s výhradou. Námitky jednatele žalované, že obsah e-mailu žalobce z 19. 7. 2023 obsahující nabídku nečetl a že považoval přiložený rozpočet pokládky a rozpočet zemních prací za alternativní cenové nabídky, soud prvního stupně odmítl s poukazem na odlišné pojmenování rozpočtů a na skutečnost, že jednatel žalované je osoba práva znalá. Dále uzavřel, že žalobce dílo řádně a včas dokončil a předal, žalovaná neuplatnila vady a od smlouvy neodstoupila, čímž žalobci vzniklo právo na zaplacení sjednané ceny díla v rozsahu odsouhlaseném e-mailem žalované ze dne 20. 7. 2023. Ve vztahu k položkám ve výši 59 012 Kč vč. DPH (položkám č. 12, 17, 18, 19 uvedeným v opraveném rozpočtu zemních prací) soud prvního stupně žalobu zamítl. Dospěl k závěru, že žalobce nebyl oprávněn jednostranně navýšit rozpočet, neboť neprokázal, že by šlo o v době uzavření smlouvy nepředvídatelné položky, přičemž k navýšení nezískal souhlas žalované. Dodal, že žalobce si mohl při obhlídce pozemku obstarat veškeré informace potřebné ke stanovení položkového rozpočtu. Prvostupňový soud poukázal u položky bioodpadu na navýšení částky za ni o 100 %, aniž by žalobce prokázal, že k navýšení fakticky došlo, u položky přesun hmot pak na její dodatečné zahrnutí oproti původnímu rozpočtu. Soud prvního stupně přiznal žalobci rovněž zákonný úrok z prodlení od 27. 9. 2023, dle splatnosti konečné faktury dne 26. 9. 2023.6. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žalobci, který měl úspěch v rozsahu 85,25 % a neúspěch v rozsahu 14,75 %, přiznal 70,50 % nákladů řízení v souhrnné výši 170 183,80 Kč, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku v částce 20 047 Kč a z nákladů právního zastoupení, kdy tyto jsou tvořeny 11 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. („AT“) po 9 940 Kč a 2 úkony právní služby podle § 11 odst. 2 AT po 4 970 Kč, 7 náhradami hotových výdajů po 300 Kč v souladu s § 13 odst. 4 AT a 6 náhradami hotových výdajů po 450 Kč v souladu s § 13 odst. 4 AT s tím, že náklady právního zastoupení byly navýšeny o 21% DPH; tedy po zaokrouhlení celkem 119 999 Kč.7. Výroky I. a III. rozsudku soudu prvního stupně napadla žalovaná včasným a přípustným odvoláním. Předně brojila proti závěru, že mezi účastníky byla dne 19. 7. 2023 uzavřena smlouva o dílo. Namítla, že při odeslání e-mailu jednatele žalované dne 20. 7. 2023 nebyla dána jeho vůle k uzavření smlouvy, neboť tento e-mail byl odeslán narychlo z mobilního telefonu pod nátlakem žalobce pouze jako formální souhlas s pokračováním provádění prací žalobce. Podle žalované soud prvního stupně nerespektoval judikatorní závěry Nejvyššího soudu, například rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 2187/2001 a sp. zn. 22 Cdo 1620/2001, když nezkoumal, zda skutečná vůle jednatele žalované nebyla v rozporu s jazykovým vyjádřením obsaženým v e-mailu jednatele žalované ze dne 20. 7. 2023. Dále žalovaná namítla, že žalobce neprokázal provedení díla v rozsahu dle cenové nabídky s tím, že nikdy nedošlo k protokolární