24 C 161/2020-108 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou ze dne 4. 8. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení pohledávky ve výši 112 096 Kč představující dlužnou novou jistinu úvěru ve výši 110 498,22 Kč, smluvní pokuty ve výši 998 Kč s příslušenstvím dle čl. 6 smlouvy, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 600 Kč dle bodu 6.2 smlouvy, dále zaplacení smluvní pokuty dle čl. 6 v celkové výši 49 002 Kč s příslušenstvím, tj. ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 110 498,22 Kč za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, počínaje dnem 28. 7. 2018 do data vyhotovení žaloby, a úroku z úvěru z dlužné původní jistiny ve výši 96 461,40 Kč ode dne 28. 7. 2018 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky 185 479 Kč, a to v nominální roční úrokové sazbě ve výši 60,58 % p. a. odpovídající sjednané efektivní úrokové sazbě úvěru. 2. Žalobu odůvodnila tím, že dne 14. 12. 2017 byla mezi žalobkyní jako věřitelem, a žalovaným klientem, uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě níž byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 100 000 Kč, který mu byl vyplacen dne 19. 12. 2017. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr společně se sjednaným úrokem splácet dle splátkového kalendáře v 18 měsíčních splátkách ve výši 8 587 Kč, splatných k 22. dni každého kalendářního měsíce, počínaje 01/2018. Splátkový kalendář tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Žalovaný po uzavření smlouvy požádal v souladu se smlouvou o bezúplatný odklad splátek z důvodu své pracovní neschopnosti/ukončení pracovního poměru. Žádosti žalovaného bylo ze strany žalobce vyhověno. Došlo tak bezúplatnému odkladu splatnosti původních splátek č. 1,2, a 3. Po dobu odkladu těchto splátek, tedy od 22. 1. 2018 do 21. 4. 2018 neběžel sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. Provedení odkladu těchto splátek žalobce žalovanému oznámil písemně, přípisem, jehož přílohou byl i upravený splátkový kalendář vztahující se ke smlouvě. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Žalovaný žalobkyni uhradil pouze splátku č. 4 dne 16. 5. 2018 ve výši 8 587 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smluvních ujednání v celkové výši 998 Kč, neboť dle smlouvy platí, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u níž se žalovaný ocitl v prodlení delším 30 dnů. Takto žalobci vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty u splátek č. 5 a 6. Dále žalobkyni vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 600 Kč, tj. ve výši 200 Kč za každou splátku, u níž se žalovaný ocitl v prodlení delším 15 dnů. Žalobci vzniklo právo na zaplacení této náhrady u splátek č. 4, 5 a 6. V důsledku prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění úvěru dle čl. 6 smlouvy k datu 26. 7. 2018, neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky o více jak 65 dnů u splátky č. 5, splatné 22. 5. 2018. Dle bodu 6.4 smluvních ujednání při zesplatnění úvěru se veškerá v daném okamžiku nezaplacená jistina úvěru a nezaplacený běžný úrok úvěru, staly součástí nové jistiny úvěru. Výše této nové jistiny, kterou byl žalovaný povinen uhradit nejpozději do 22. 5. 2018 (tj. v den zesplatnění úvěru) činila 110 498,22 Kč. Taktéž bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil zákonem stanovenou sazbu úroku z prodlení z celé nově vzniklé jistiny. Dle čl. 6 smluvních ujednání dále platí, že nezaplatí-li žalovaný po zesplatnění úvěru částku odpovídající nové jistině úvěru v den zesplatnění, vzniká mu nad rámec smluvní pokuty uvedené v čl. 6 povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z aktuální výše dlužné nové jistiny úvěru ke dni vzniku povinnosti žalovaného zaplatit tuto smluvní pokutu. Dle bodu 2.2 platí, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru do doby skutečného vrácení jistiny úvěru, tedy i po zesplatnění úvěru, tento úrok přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Žalovaný je tedy povinen uhradit žalobkyni i smluvní pokutu ve výši 49 002 Kč, která se stala v souladu se smlouvou splatnou v den následující po vzniku práva žalobce na její zaplacení. 3. Ke splnění povinnosti věřitele stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru č 257/2016 Sb., v § 86 odst. 1 žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného spotřebitele byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů - jeho dokladů o příjmech, prohlášení žalovaného. Z těchto podkladů bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení úvěru u žalovaného jsou dostatečné. Úvěrová historie žadatele byla ověřena z databází Solus, NRKI. Žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u poskytovatele předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žadatele nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žadatele nebyl evidován v insolvenčním rejstříku, a obchodník jednající s žadatelem doporučil úvěr ke schválení. Věřitel taktéž provedl tzv. scoring klienta, tj. interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka, a rozhodl o poskytnutí požadovaného úvěru. Věřitel tedy má za to, že řádně zjišťoval úvěruschopnost žalovaného, jak mu ukládá zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., když povinnost věřitele stanovenou zákonem nelze vykládat extenzivně. Přirozeně vycházel z toho, že dlužník měl v úmyslu svůj závazek splnit. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal zcela pasivní. Veškeré písemnosti byly žalovanému, a to včetně žaloby a procesního poučení, jakož i předvolání k jednání, doručovány na adresu evidovaného trvalého pobytu v Centrální evidenci obyvatel, jak vyplývá z vyvěšeného sdělení na elektronické úřední desce soudu. K jednání byl žalovaný volán vzorem 17 o. s. ř., nebyly tedy splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání, neboť žalovaný nebyl volán vzorem 18 o. s. ř. s poučením o možném postupu dle § 153b o. s. ř. 5. U jednání nařízeného soud věc dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, projednal v nepřítomnosti žalovaného, kterému bylo předvolání spolu s žalobou a procesním poučením doručeno dle § 49 odst. 4 o. s. ř. dne 23. 8. 2021. Právní zástupce žalobce byl u tohoto jednání soudem vyrozuměn o jiné možné právní kvalifikaci uplatněného nároku, s níž nesouhlasil. 6. Na základě provedeného dokazování z listin předložených soudu žalobkyní soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním: 7. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ve spojení s obchodními podmínkami věřitele, hodnocením klienta, prohlášením klienta, soud vzal za prokázané, že účastníci - žalobkyně coby věřitel a žalovaný coby dlužník uzavřeli smlouvu o úvěru, která měla být sjednána jako smlouva o spotřebitelském úvěru dle zákona č. 257/2016 Sb., dále dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dne 14. 12. 2017. Žalobkyně poskytla žalovanému částku 100 000 Kč na účet specifikovaný ve smlouvě č. ú. [číslo] vedený u [právnická osoba], žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni poskytnutou částku 100 000 Kč a zaplatit žalobkyni celkem 154 566 Kč v 18 měsíčních splátkách ve výši 8 587 Kč, splatných nejpozději 22. dne každého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl úvěr vyplacen. Zápůjční úroková sazba dle smlouvy činila 80,58 % p. a., byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba po celou dobu splácení úvěru. Výše předpokládané roční procentní sazby nákladů RPSN ve smlouvě uvedená činila 80,58 %. Oznámení o schválení úvěru, včetně splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru [číslo] bylo žalovanému zasíláno na totožnou adresu uvedenou ve smlouvě, splátky měly být hrazeny v období od 22. 1. 2018 do 22. 6. 2019 vždy ve výši 8 587 Kč Smlouva prokazuje rovněž konkrétní tvrzení věřitele o sjednání smluvních pokut pro případ prodlení žalovaného, jakož i oprávnění žalobkyně prohlásit doposud neuhrazenou jistinou zápůjčky za splatnou, včetně příslušenství, pokud žalovaný nesplní povinnosti vyplývající ze smlouvy. Výpisem účtu žalobkyně vedeného u [právnická osoba] bylo prokázáno, že věřitel zaslal dne 19. 12. 2017 na účet žalovaného částku 100 000 Kč. 8. Z Karty klienta (č. l. 35) se jménem žalovaného, s uvedením čísla smlouvy [číslo] vyplývá, že žalovaný nehradil splátky úvěru řádně a včas, uhradil do data zesplatnění pouze dne 16. 5. 2018 částku 8 587 Kč. Na kartě byl uveden i zaměstnavatel žalovaného – [právnická osoba] s. r. o. 9. Z výplatních lístků (č l. 20, 21, 23) ve spojení s částečným výpisem s pohyby na účtu [číslo] vedeného na jméno žalovaného u [právnická osoba] soud zjistil, že žalovanému byla vyplácena mzda ve výši 32 380 Kč dne 14. 11. 2017 a ve výši shodné v měsíci předcházejícím – tj. 16. 10. 2017 i dne 15. 9. 2017. Z předložené pracovní smlouvy (č. l. 22) uzavřené mezi zaměstnavatele