14 C 104/2022-37 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou u soudu dne 23. 9. 2022 se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zdržet se rušení držby žalobkyně spočívající v nerušeném užívání prostor v nemovitých věcech uvedených ve výroku usnesení, a sice prostor v 1. NP stavby [adresa] o výměře [výměra] a prostor o výměře [výměra] na pozemku parc. [číslo] kterou žalobkyně nabyla na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum]. 2. Žalobu žalobkyně zdůvodnila tak, že dne 6. 9. 2022 žalobkyně obdržela výpověď nájmu, proti které se bránila námitkami podle § 2314 odst. 1 občanského zákoníku ze dne 13. 9. 2022, výpověď však ani poté nebyla vzata zpět, naopak žalobkyně byla vyzvána k vyklizení prostor, žalobkyně se proto brání žalobou o přezkoumání oprávněnosti výpovědi, která je u Okresního soudu Brno-venkov vedena pod sp. zn. 41 C 170/2022. Dne 19. 9. 2022 bylo znemožněno užívání prostor žalobkyní neznámými muži, kteří odmítli pracovníky a jednatele žalobkyně vpustit do pronajímaných prostor. Žalobkyně je tak přesvědčena, že řádně nabyla držbu prostor, tato držba je svémocně rušena žalovaným, žalobkyně se proto domáhá ochrany žalobou na ochranu rušené držby. 3. K žalobě žalobkyně připojila výzvu k vyklizení prostor, námitky proti výpovědi z nájmu, výpověď nájemního vztahu, nájemní smlouvu spolu s předávacím protokolem a navazujícími listinami, komunikaci mezi stranami, fotodokumentaci z místa k doložení, že je žalobkyni bráněno v držbě nemovitostí. 4. Soud dále ověřil vlastnické právo výpisem předmětných pozemků z katastru nemovitostí, kdy vlastníkem pozemků je žalobkyně. 5. Ve věci přezkoumání předmětné výpovědi z nemovitosti je mezi stranami vedeno u zdejšího soudu řízení sp. zn. 41 C 170/2022, kdy z připojeného spisu soud zjistil, že usnesením ze dne 22. 9. 2022, čj. [číslo jednací], byl zamítnut návrh žalobkyně, aby předběžným opatřením bylo žalované zakázáno, do doby pravomocného skončení řízení ve věci, bránit žalobkyni v užívání prostor v nemovitých věcech – pozemku p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], stavba občanského vybavení a pozemku p. [číslo] ostatní plocha, vše v katastrálním území Moravany u Brna a v obci [obec], užívaných žalobkyní na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 17. 1. 2022, dále byl zamítnut návrh žalobkyně, aby předběžným opatřením bylo žalované zakázáno, do doby pravomocného skončení řízení ve věci, vyklidit žalobkyni z prostor v nemovitých věcech – pozemku p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], stavba občanského vybavení a pozemku p. [číslo] ostatní plocha, vše v [katastrální uzemí] a v obci [obec], užívaných žalobkyní na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 17. 1. 2022, dále byl zamítnut návrh žalobkyně, aby předběžným opatřením bylo žalované zakázáno, do doby pravomocného skončení řízení ve věci, poskytnout třetí osobě k užívání prostory v nemovitých věcech – pozemku p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], stavba občanského vybavení a pozemku p. [číslo] ostatní plocha, vše v [katastrální uzemí] a v obci [obec], užívané žalobkyní na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 17. 1. 2022. 6. Vzhledem k nepřítomnosti soudce příslušného k projednání návrhu v senátě 14 C a striktní zákonné lhůtě byla věc projednána a rozhodnuta soudcem zastupujícím podle rozvrhu práce. 7. Podle § 1003 občanského zákoníku držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav. 8. Podle § 1008 odst. 1 občanského zákoníku soud zamítne žalobu na ochranu nebo uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, když žalobce mohl své právo uplatnit poprvé. 9. Podle § 177 o.s.ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat. 10. Podle § 178 o.s.ř. v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení. 11. Žaloba na ochranu rušené držby pojmově směřuje k ochraně posledního stavu držby a k jeho navrácení. Rozhoduje se o faktickém stavu, soud není oprávněn zkoumat hmotněprávní otázky a omezí se jen na zjištění skutkového stavu – v řízení se nezkoumá oprávněnost držby. Smyslem žaloby z rušené držby je ochrana pokojného stavu, soud nezjišťuje, zda se jedná o držbu řádnou, poctivou a pravou, ochrany požívá nejen držba řádná, poctivá a pravá, ale i držba nepoctivá, neřádná a nepravá. 12. Soud nezkoumá předběžné hmotněprávní otázky, zda jde o držbu řádnou, poctivou nebo pravou. Uvedené řeší soud případně až v následném petitorním řízení (o určení vlastnického práva, vydání neprávem zadržované věci, její součásti, vyklizení prostor atp.), vyvolaném žalovaným na ochranu jeho vlastnického práva. Pro úspěšnost žaloby z rušené držby je nutné (postačí), aby žalobce prokázal, že je držitelem věci a že žalovaný jeho držbu svémocně ruší; obecný soud zkoumá zejména skutkový stav. V řízení nejde primárně o poskytnutí ochrany subjektivních práv, nýbrž o poskytnutí ochrany poslednímu faktickému stavu jako stavu pokojnému. Obranu žalovaného tak zásadně mohou představovat pouze námitky co do uplynutí prekluzivní lhůty (§ 1008 odst. 1 občanského zákoníku), neexistence žalobcovy držby, případně popření skutečnosti, že držba žalobce byla žalovaným vůbec rušena nebo byla rušena svémocně. V případě vypuzení držitele může žalovaný podle § 1007 odst. 1 občanského zákoníku ještě namítat, že žalobce nabyl držbu nepravou nebo že jej z držby vypudil. Námitky petitorního charakteru, např. že rušitel je vlastníkem, nejsou však v posesorním sporu o žalobě z rušené držby pro rozhodnutí soudu zásadní. 13. Na podkladě citovaných ustanovení zákona soud předně ověřil včasnost žaloby, kdy dospěl k závěru, že žaloba byla podána včas, neboť o rušení držby, svém právu i osobě, která má držbu ohrožovat či rušit, se žalobkyně dozvěděla dne 19. 9. 2022, jak uvedeno v žalobě a doloženo komunikací mezi stranami. Pokud byla žaloba podána dne 23. 9. 2022, stalo se tak v zákonné lhůtě šesti týdnů. 14. Vzhledem ke striktní zákonné lhůtě 15 dnů pro rozhodnutí soudu, současně s ohledem na obsah návrhu a připojených listin, nebylo k projednání žaloby nařízeno jednání, soud vycházel z listinných důkazů přiložených žalobkyní k žalobě, dalších soudem opatřených listin a připojeného spisu [spisová značka]. 15. Následně soud obrátil svoji pozornost k důvodnosti žaloby. Dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, neboť žalobkyně neprokázala, že ze strany žalované jde o svémocné rušení držby žalobkyně, žalobkyně rovněž neprokázala, že ve vztahu k držbě předmětných nemovitostí se jednalo o pokojný stav, jehož ochrany se lze domáhat žalobou ze svémocně rušené držby. 16. Z návrhu, rovněž ze spisového materiálu vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] se podává, že mezi stranami je veden spor o oprávněnost výpovědi nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní coby nájemcem a žalovanou coby pronajímatelem. Žalobkyně se současně s žalobou domáhala v uvedeném řízení vydání předběžného opatření, kterým by soud žalované zakázal do doby pravomocného skončení řízení bránit žalobkyni v užívání prostor, dále by žalované zakázal vyklidit žalobkyni z předmětných prostor, dále by žalované zakázal poskytnout prostory k užívání třetí osobě. 17. Návrh na vydání předběžného opatření byl zamítnut usnesením ze dne 22. 9. 2022, čj. [číslo jednací], s odůvodněním, že žalobkyní vylíčená skutková tvrzení a listinné důkazy, předložené k návrhu na vydání předběžného opatření, neumožňují učinit závěr, že by žalobkyně osvědčila nutnost předběžné úpravy poměrů účastníků navrhovaným způsobem. Následně se žalobkyně domáhá uchování své držby projednávaným návrhem. 18. Soud konstatuje, že se nemůže jednat o případ ochrany pokojného stavu, resp. případ svémocného rušení držby za situace, kdy žalobkyni byla vypovězena nájemní smlouva a žalobkyně se proti výpovědi brání žalobou projednávanou u soudu. Za daných okolností je jistě namístě žádat, aby soud uchoval žalobkyni možnost užívání prostor až do pravomocného skončení řízení návrhem na vydání předběžného opatření v rámci řízení o oprávněnosti výpovědi z nájmu prostor, což ostatně žalobkyně rovněž učinila. Pokud byl její návrh na vydání předběžného opatření zamítnut, nelze se domáhat uchování držby dodatečně, souběžně podanou žalobou na ochranu rušené držby. Ba co víc, pokud by soud žalobě z rušené držby vyhověl, mohlo by tím dojít k nahrazování či dokonce obcházení rozhodovací činnosti soudu v již dříve zahájeném řízení o oprávněnosti výpovědi z nájmu prostor. 19. Ochrana rušené držby podle § 1003 občanského zákoníku, která v podstatných aspektech navazuje na dřívější úpravu ochrany pokojného stavu podle § 5 zákona č. 4