42 C 162/2022-41 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 25.2.2022 ve znění podání ze dne 10.10.2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 2 955,12 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období od 18.6.2015 do 25.2.2022 ve výši 361,52 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 955,12 Kč za dobu od 26.2.2022 do zaplacení. Žalobce v žalobě uvedl, že je právním nástupcem společnosti [právnická osoba] na základě fúze sloučením, k níž došlo ke dni 31.8.2015. Jeho právní předchůdce přitom uzavřel se žalovanou rámcovou smlouvu a na ní navazující smlouvu o půjčce dne 20.11.2014. K uzavření rámcové smlouvy přitom došlo prostřednictvím internetových stránek společnosti [právnická osoba] na [webová adresa] dne 25.3.2014 Smlouva o půjčce byla uzavřena dne 20.11.2014. K uzavření rámcové smlouvy žalobce uvedl, že žalovaná vyplnila požadované údaje, poté probíhá automatizovaný schvalovací proces. Po schválení se objeví text rámcové smlouvy, na telefonní číslo uvedené v žádosti je zaslán podpisový SMS kód. Rámcová smlouva je pak uzavřena zadáním tohoto kódu na uvedené webové stránce. Následně je pak odeslána na emailovou adresu uvedenou v žádosti. Při uzavírání první půjčky je identita žadatele ověřována zasláním platby ve výši 1 Kč s bankovního účtu žadatele. Je rovněž uzavírána v rámci webového rozhraní. Na základě smlouvy o zápůjčce byla žalované poskytnuta částka 4 999 Kč, žalovaná se zavázala k úhradě dlužné částky a poplatku ve výši 165 Kč. Platba byla odeslána na účet žalované uvedený ve smlouvě. Zápůjčka byla splatná do 20.12.2014. Dle smluvních ujednání mohlo dojít k opakovanému prodloužení splatnosti, a to úhradou ve výši 1 000 Kč, poplatek za využití této služby činil 150 Kč. Mezi účastníky byla rovněž sjednána smluvní pokuta, kdy tuto byl žalobce oprávněn účtovat třikrát, pokud nedošlo k uhrazení zápůjčky. Žalobce tak naúčtoval žalované smluvní pokutu celkem v částce 600 Kč, za prodlení se splacením splátky za měsíc 3/2015, kdy splatnost byla posunuta z prosince 2014. Žalobce přesně uvedl, kdy smluvní pokuty účtoval. Dále vyúčtoval třikrát poplatek za prodloužení ve výši 150 Kč. Žalobce uvedl, že žalovaná celkem uhradila na svůj dluh částku 3 258,88 Kč, kdy jednotlivé úhrady konkretizoval. Tato částka byla započtena na jistinu. Žalobce tak eviduje dluh na jistině v částce 1 740,12 Kč, na poplatku za poskytnutí půjčky v částce 165 Kč, na poplatcích za prodloužení splatnosti v částce 450 Kč a na smluvních pokutách v částce 600 Kč Celkem tak jde o částku 2 955,12 Kč. Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení žalobce požaduje od 31. dne po odeslání předžalobní výzvy do 25.2.2022 celkem v částce 361,52 Kč a dále se jej domáhá z dlužné částky od 25.2.2022 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nikterak nevyjádřila. 3. Jednání ve věci bylo nařízeno na den 21.12.2022, žalobce a právní zástupce žalobce se z účasti na jednání omluvili, žalovaná se k jednání, ač řádně předvolána, bez omluvy nedostavila. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků. 4. Soud při jednání provedl dokazování listinami předloženými žalobcem a zajištěnými soudem, z nichž má za prokázaný skutkový stav, jak jej tvrdil žalobce. Soud má především za prokázané, že žalobce je právním nástupcem společnosti [právnická osoba], kdy na něj přešlo jmění této zanikající společnosti (viz výpisy z obchodního rejstříku). Pokud jde o tvrzení o uzavření smlouvy o obsahu tvrzeném žalobcem, pak soud má tato tvrzení za prokázaná jednak ze skutkových tvrzení, která žalovaná nerozporovala, kdy žalobce zcela konkrétně popsal postup při uzavírání rámcové smlouvy se žalovanou formou komunikace na dálku, předložil printscreen ze svého interního systému, z nějž je patrné odeslání SMS kódu pro podpis rámcové smlouvy v rámci webového rozhraní, kdy tento kód je totožný s kódem uvedeným na předložené rámcové smlouvě uzavřené dne 25.3.2014 mezi společností [právnická osoba] a žalovanou. Předmětem smlouvy je přitom základní právní rámec práv a povinností pro právní vztah z první smlouvy o zápůjčce a případně pro právní vztah z následujících smluv o zápůjčce. Soud má rovněž za prokázané, že na podkladě této rámcové smlouvy došlo dne 19.11.2014 k uzavření další smlouvy o zápůjčce mezi společností [právnická osoba] a žalovanou, když skutečnost, že tato smlouva byla uzavřena vyplývá i listin založených v insolvenčním rejstříku jako součást insolvenčního řízení ohledně žalované, které probíhalo u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka]. Toto řízení bylo zahájeno dne 15.6.2016, kdy bylo nejprve dne 9.11.2016 rozhodnuto o úpadku žalované a povolení oddlužení, následně bylo oddlužení zrušeno a byl prohlášen konkurz na žalovanou. Dne 14.12.2020 pak došlo ke zrušení konkurzu, kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 31.12.2020. V rámci tohoto insolvenčního řízení žalobce přihlásil svou pohledávku z výše uvedené smlouvy o zápůjčce, kdy žalovaná pohledávku z rámcové smlouvy ze dne 25.3.2014 a na ni navazující smlouvy o zápůjčce ze dne 19.11.2014 nepopřela pokud se týká pravosti, výše či pořadí. Dle smlouvy o zápůjčce přitom právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 4 999 Kč na její účet č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala zápůjčku spolu s poplatkem za její poskytnutí v částce 165 Kč vrátit do 30 dnů. Byla sjednána možnost prodloužení splatnosti minimální platbou 1 000 Kč, poplatek za prodloužení byl sjednán v částce 150 Kč. V případě nedodržení splatnosti byla ujednána smluvní pokuta v částce 200 Kč. Proplacení zápůjčky má soud za prokázané z opisu výpisu o proplacení smlouvy ve spojení se zprávou ČSOB ze dne 22.9.2022 ohledně majitele účtu, na nějž byla platba v částce 4 999 Kč právním předchůdcem žalobce poukázána a výpisem z tohoto účtu č. [bankovní účet] ze dne 20.11.2014. Žalobce v žalobě zcela konkrétně uvedl, jaké částky a kdy žalovaná na zapůjčenou částku uhradila a na co byly započteny, kdy tyto skutečnosti má soud za prokázané výpisem čerpání, splátek a úhrad. Soud tak má za prokázané, že žalovaná dosud žalobci na jistině zápůjčky neuhradila částku 1 740,12 Kč, na poplatku za poskytnutí zápůjčky částku 165 Kč, na vyúčtovaných poplatcích za prodloužení splatnosti částku 450 Kč a na smluvní pokutě částku 600 Kč. Soud má rovněž za prokázané, že žalobce žalovanou před podáním žaloby vyzýval k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 17.5.2015, což je prokázáno touto výzvou ve spojení s podacím lístkem ze dne 18.5.2015. 5. Soud s odkazem na zjištěný skutkový stav po právní stránce věc hodnotil tak, že v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce uzavřel v souladu s § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dne 25.3.2014 se žalovanou rámcovou smlouvu obsahující podmínky pro následně uzavírané jednotlivé smlouvy o zápůjčce. Dále má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce a žalovaná dne 19.11.2014 platně uzavřeli smlouvu o zápůjčce v souladu s ust. § 2390 a násl. občanského zákoníku, kdy s ohledem na zapůjčenou částku nešlo o spotřebitelský úvěr (§ 2 písm. e) zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru). Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalované zápůjčku ve výši 4 999 Kč převodem na její účet a žalovaná se zavázala zápůjčku spolu s poplatkem v částce 165 Kč sjednaným v souladu s § 2392 občanského zákoníku vrátit právnímu předchůdci žalobce do 30 dnů. Mezi smluvními stranami pak byla sjednána možnost prodloužení splatnosti za poplatek v částce 150 Kč, kdy této možnosti žalovaná třikrát využila. Rovněž byla platně sjednána v souladu s § 2048 a násl. občanského zákoníku smluvní pokuta za opožděnou platbu v částce 200 Kč, kterou s ohledem na pozdní úhradu žalobce třikrát vyúčtoval, celkem tedy v částce 600 Kč. Žalovaná plnila žalobci na zápůjčku pouze částečně. Dlužné částky neuhradila ani po zaslání předžalobní výzvy. 6. Soud tak shledal nárok žalobce zcela důvodným, proto ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl návrhu žalobce a přiznal mu právo na zaplacení částky 2 955,12 Kč sestávající z dlužné jistiny zápůjčky, dlužných poplatků a smluvní pokuty. Žalovaná je v prodlení s úhradou dluhu a žalobci tak ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku přísluší i právo domáhat se úroků z prodlení ve výši dané ustanovením § 1 nařízení vlády číslo 142/94 Sb. ve znění nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. Žalobce se proto po žalované oprávněně domáhá i zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky, který jednak za období od 18.6.2015 (tedy v době po splatnosti zápůjčky) do 25.2.2022 kapitalizoval na částku 361,52 Kč a jednak se jej domáhá ode dne 26.2.2022 do zaplacení. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, tak, že soud žalované uložil povinnost nahradit plně úspěšnému žalobci jím vynaložené náklady řízení, a to k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Žalobci přitom přísluší na náhradě nákladů řízení zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení vyp