42 C 89/2022-58 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 23.12.2021 ve znění podání ze dne 30.6.2022, kterým vzal žalobu zčásti zpět (o částečném zastavení řízení bylo rozhodnuto usnesením zdejšího soudu ze dne 12.7.2022, č.j. 42 C 89/2022-26) domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 25 000 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení ve výši 10 % ročně, který jednak kapitalizoval na částku 2 993,15 Kč a jednak se jej domáhal od 15.6.2021 do zaplacení a úhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 256 Kč. Žalobce v žalobě po částečném zpětvzetí žaloby uvedl, že jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru uvedeného čísla, jejíž nedílnou součástí byly i obchodní podmínky. Smlouva byla uzavřena v obchodní síti zprostředkovatele úvěru [právnická osoba] [anonymizováno], kde žalovaná při podpisu smlouvy obdržela v hotovosti požadovanou část jistiny úvěru v částce 10 000 Kč. Žalovaná obdržela i předsmluvní informace ke spotřebitelskému úvěru. Žalovaná se zavázala zaplatit spolu s jistinou i kapitalizovaný úrok ve výši 2 300 Kč, celkem tak šlo o částku 12 300 Kč v jediné splátce. Následně dne [datum] žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce dodatek k uvedené smlouvě o úvěru, na základě kterého byla celková jistina úvěru navýšena na částku 25 000 Kč, celkový úrok pak na částku 5 110 Kč. Úvěr měl být splacen v jediné splátce ke dni 6.3.2020. Žalovaná přitom o navýšení jistiny úvěru požádala on line na internetových stránkách [webová adresa], kde vyplnila požadované registrační údaje ve formuláři, jehož součástí bylo i zadání čísla občanského průkazu. Tak byla ověřena její totožnost. Obdržela předsmluvní informace o úvěru. Na základě získaných informací zahájila [právnická osoba] schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů, prověřování bonity, schopnosti žalované úvěr splácet. Poté byla žádost o dodatek schválena a na bankovní účet žalované byla zaslána požadovaná finanční částka. Žalobce uvedl, že nedisponuje žádnými důkazy ohledně prověření úvěruschopnosti žalované. Z tohoto důvodu vzal žalobu zčásti zpět, pokud šlo o dříve požadovaný smluvní úrok a smluvní pokutu dle smlouvy. Žalovaná poskytnutý úvěr neuhradila řádně a včas. Žalobce dne 11.6.2021 uzavřel se společností [právnická osoba] smlouvu o postoupení pohledávek, kdy s účinností k 14.6.2021 byla předmětná pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce. Žalobce byl postupitelem zmocněn k vyrozumívání dlužníků o postoupení pohledávky, žalovaná byla vyrozuměna přípisem ze dne 25.6.2021. Žalovaná žalobci následně ničeho neuhradila, a to ani po zaslání předžalobní upomínky. 2. Žalovaná se k žalobě nikterak nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce žádným způsobem nezpochybnila. 3. Jednání ve věci bylo nařízeno na den 31.10.2022, žalobce a jeho právní zástupce se z účasti na jednání omluvili, nežádali o odročení jednání. Žalovaná, ač jí bylo předvolání k jednání řádně doručeno, se k jednání nedostavila. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků. 4. Soud při jednání provedl dokazování listinami předloženými žalobcem, z nichž zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] je zřejmé, že tato měla být uzavřena mezi společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem. Věřitel se zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč, kdy tato částka byla žalované předána v hotovosti. Žalovaná se zavázala úvěr splatit do 30 dnů spolu s úrokem ve výši 2 300 Kč, bylo možné prodloužení splatnosti za poplatek. Žalovaná obdržela i formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, což je zřejmé z jejich podpisu téhož dne. S ohledem na právní hodnocení věci soud blíže nerozebírá obsah smlouvy a obchodní podmínky, které rovněž žalobce k důkazu předložil. Z listiny – smlouva o úvěru [číslo] soud zjistil, že je datována 6.3.2020, obsahem je závazek společnosti [právnická osoba] poskytnout žalované spotřebitelský úvěr v částce 25 000 Kč s datem splatnosti 20.3.2020 spolu s úrokem ve výši 5 110 Kč. Text smlouvy navazuje na předchozí smlouvu téhož čísla, kterou má tato smlouva měnit a doplňovat. Smlouva neobsahuje podpis žalované, kdy její jméno je v místě pro podpis na listině pouze vytištěno (stejně jako chybí podpis věřitele). Pokud žalobce tvrdil, že tato smlouva (dodatek k původní smlouvě) měla být uzavřena prostředky komunikace na dálku, pak dostatečně netvrdil, jakým jednáním byl nahrazen podpis žalované na smlouvě o předloženém obsahu, o jednání žalované nepředložil žádný důkaz. Pokud k důkazu bez bližšího tvrzení předložil výpis z účtu [právnická osoba] [anonymizována tři slova] ze dne 28.6.2019, z nějž je zřejmé, že z účtu žalované byla na tento účet odeslána platba 1 Kč, pak to nemůže prokazovat případný podpis smlouvy dne 6.3.2020. Z výpisu z účtu společnosti [právnická osoba] ze dne z února 2020 ve spojení se zprávou [právnická osoba] ze dne 26.7.2022 a výpisu z účtu [číslo] [bankovní účet] za únor 2020 má soud za prokázané, že na účet žalované byla uvedenou společností dne 3.2.2020 poukázána částka 10 000 Kč a dne 17.2.2020 částka 5 000 Kč, obě označené jako dodatečná půjčka od [webová adresa] s uvedením čísla výše specifikované úvěrové smlouvy. 5. Z dohody o postoupení pohledávek ze dne 11.6.2021 spolu s přílohou a potvrzením o přijetí platby ze dne 14.6.2021 soud vzal za prokázané, že pohledávka z výše specifikované úvěrové smlouvy byla společností [právnická osoba] postoupena na žalobce, přičemž tato skutečnost byla písemně oznámena žalované, což je prokázáno dopisem o oznámení o postoupení pohledávky i podacím lístkem ze dne 29.6.2021. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky ve lhůtě do 10 dnů. Z předžalobní výzvy ze dne 9.11.2021 spolu s podacím lístkem ze dne 11.11.2021 je prokázáno, že právní zástupce žalobce před podáním žaloby vyzýval žalovanou k úhradě dlužné částky. Žalobce dále k důkazu předložil i výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky spolu s dalšími listinami prokazujícími požadované náklady na vymáhání pohledávky, kdy s ohledem na právní hodnocení věci je soud blíže nerozebírá. Z platební historie, tvrzení žalobce, které žalovaná nerozporovala, má soud za prokázané, že žalovaná na poukázanou částku 25 000 Kč uhradila právnímu předchůdci žalobce částku 1 500 Kč dne 1.6.2020. 6. Při právním hodnocení věci se soud nejprve zabýval tím, zda má žalobce vůči žalované pohledávku z titulu tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru ve znění jejího dodatku. Hodnotil přitom, zda mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce byla platně uzavřena smlouva o úvěru a dodatek k této smlouvě v souladu s ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku, když mělo jít o spotřebitelský úvěr dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Dle ustanovení § 580 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Dle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Dle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoník