42 C 99/2022-35 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 13 502,88 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení, dále zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení v částce 985,80 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 12 673,49 Kč (kdy tento je tvořen nesplaceným úrokem a poplatky ze smlouvy a postoupeným úrokem), nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 256 Kč a smluvní pokuty v částce 4 361,43 Kč. Žalobce v žalobě uvedl, že jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba], uzavřel v písemné formě dne [datum] se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] jejíž přílohu tvořil předpis splátek. Na základě této smlouvy poskytl jeho právní předchůdce žalované v hotovosti úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu s příslušenstvím úvěru ve výši 17 184 Kč spočívajícím v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladech na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkem tak měla uhradit částku 37 184 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč. Splatnost poslední splátky byla [datum]. Žalovaná v žádosti o úvěr vyplnila základní údaje o sobě a své finanční situaci, právní předchůdce žalobce posoudil její schopnost splácet úvěr, kdy s ohledem na výši příjmů ji hodnotil jako v tomto směru způsobilou. 2. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, do doby splatnosti úvěr nesplatila. Celkem přitom uhradila částku 12 800 Kč, která odpovídá čtyřem řádně uhrazeným splátkám. Splátky byly započteny poměrně na jistinu a smluvně sjednané příslušenství. Žalovaná tak celkem neuhradila částku 24 384 Kč odpovídající zůstatku dluhu na jistině ve výši 13 502,88 Kč a zůstatku smluvního příslušenství ve výši 10 881,12 Kč. Ode dne [datum] byla žalovaná v prodlení s úhradou celé této částky. Původnímu věřiteli tak vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu se smluvním ujednáním nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Následně byla pohledávka za žalovanou z úvěrové smlouvy smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k témuž dni postoupena na žalobce, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna. Ke dni postoupení přitom pohledávka za žalovanou činila 40 599,95 Kč a byla tvořena nesplacenou jistinou v částce 13 502,88 Kč, nesplaceným úrokem v částce 875,07 Kč, nesplaceným poplatkem za poskytnutí úvěru v částce 6 426,50 Kč, nesplaceným poplatkem za vyhodnocení úvěru v částce 1 218,79 Kč, nesplaceným inkasním poplatkem v částce 2 360,76 Kč, sankčním poplatkem v částce 3 000 Kč, náklady na vymáhání ve výši 500 Kč, smluvním úrokem po splatnosti ve výši 2 473,78 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 1 742,17 Kč a smluvní pokutou v částce 8 500 Kč. Žalobce se přitom po zvážení všech okolností rozhodl některé postoupené nároky po žalované neuplatňovat, kdy se domáhá zaplacení pouze výše uvedených částek. Žalovaná následně již žalobci ničeho neuhradila, a to ani po zaslání předžalobní upomínky. 3. Žalovaná se k žalobě nikterak nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce žádným způsobem nezpochybnila. 4. Jednání ve věci bylo nařízeno na den [datum], žalobce a jeho právní zástupce se z účasti na jednání omluvili, nežádali o odročení jednání. Žalovaná, ač jí bylo předvolání k jednání řádně doručeno, se k jednání nedostavila. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků. 5. Soud při jednání provedl dokazování listinami předloženými žalobcem, z nichž zjistil následující skutkový stav. Z listiny – žádost o úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná požádala tohoto dne společnost [právnická osoba] o úvěr ve výši 20 000 Kč na 14 měsíců se splátkou 2 656 Kč měsíčně. Uvedla, že je zaměstnána u společnosti [právnická osoba] v [obec], a to od [datum] na dobu určitou do [datum], kdy tyto skutečnosti měly být ověřeny pracovní smlouvou a výplatními páskami. Tyto listiny však žalobce k důkazu nepředložil. Žalovaná uvedla příjem ze zaměstnání ve výši 18 967 Kč měsíčně, výdaje uvedla v částce 3 000 Kč na bydlení a energie a osobní náklady v částce 3 410 Kč, celkem tedy šlo o výdaje v částce 6 410 Kč. Měla bydlet v nájmu, uvedla, že je rozvedená, nepečuje o žádné dítě, má střední vzdělání bez maturity, nemá bankovní účet. Další údaje o sobě neuvedla, není zřejmé, že by jakkoliv dokládala svá tvrzení o formě bydlení a o svých výdajích. Žalobce nepředložil žádný důkaz k tomu, že by prověřoval, zda má žalovaná jiné závazky, že by nahlížel do nějakých registrů ohledně takových skutečností. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru z téhož dne je zřejmé, že žalovaná se seznámila se základními parametry spotřebitelského úvěru. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] je zřejmé, že tato měla být uzavřena mezi společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem. Věřitel se zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, kdy tato částka byla žalované předána v hotovosti. Žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s úrokem v částce 1 925 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru v částce 9 800 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru v částce 1 859 Kč a inkasním poplatkem v částce 3 600 Kč, celkem tedy částku 37 184 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč. Bylo sjednáno, že nezaplacením kterékoliv splátky řádně a včas vzniká dlužníku povinnost hradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky, a to za každý den prodlení. Listina obsahuje i předpis splátek, z něhož je patrný způsob jejich započtení na jednotlivé nároky věřitele. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] spolu s přílohami, potvrzení o zaplacení kupní ceny za postoupení pohledávek ze dne [datum] a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud vzal za prokázané, že předmětná pohledávka společnosti [právnická osoba] za žalovanou byla ve výši 40 599,95 Kč ke dni postoupení postoupena na žalobce, přičemž tato skutečnost byla písemně oznámena žalované, což je prokázáno i poštovním podacím archem ze dne [datum]. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky ve lhůtě do 10 dnů. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] spolu s poštovním podacím archem ze dne [datum] je prokázáno, že právní zástupce žalobce před podáním žaloby vyzýval žalovanou k úhradě dlužné částky. K tvrzení o nákladech vymáhání žalobce předložil výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky podepsaný [jméno] [příjmení], ředitelem zákaznické péče, kdy potvrzuje odeslání obyčejného dopisu žalované dne [datum] a cestu pověřeného pracovníka dne [datum]. 7. Při právním hodnocení věci se soud nejprve zabýval tím, zda má žalobce vůči žalované pohledávku z titulu tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru. Hodnotil přitom, zda mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce byla platně uzavřena smlouva o úvěru v souladu s ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku, když mělo jít o spotřebitelský úvěr dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Dle ustanovení § 580 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Dle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje ve