43 C 157/2022-60 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne [datum], který byl převeden do rejstříku C dne [datum], domáhala vydání rozsudku, kterým soud uloží žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 27 989,03 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], ze dne [datum], [číslo] na jejímž základě byly žalované poskytnuty prostředky v hotovosti ve výši 31 000 Kč. Žalovaná na pohledávku uhradila pouze 6 900 Kč. Zbývající dlužná částka ze smlouvy nebyla žalovanou uhrazena, a to ani na základě předžalobní výzvy. 2. Žalobkyně byla usnesením ze dne [datum] podle § 43 odst. 1 o.s.ř. vyzvána k odstranění vad žaloby, žalobu doplnila podáním doručeným soudu v soudem stanovené lhůtě dne [datum]. 3. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 4. Ve věci bylo nařízeno jednání, přičemž žalobkyně se z účasti na jednání omluvila, současně souhlasila s rozhodnutím soudu v nepřítomnosti, žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, bylo podle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednáno v nepřítomnosti žalobkyně i žalované. 5. Soud vyšel z podání účastníků, dále z listinných důkazů smlouvou o zápůjčce, zákaznickou kartou, tabulkou umoření, smlouvou o postoupení pohledávek, výzvou k plnění, oznámením o postoupení pohledávky, podacími lístky. 6. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 87 odst. 1 věty první a druhé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. 12. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 13. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 15. Na podkladě skutkových zjištění provedeným dokazováním, po podřazení pod citovaná zákonná ustanovení, soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně, který svoji pohledávku následně podle § 1879 občanského zákoníku platně postoupil na žalobkyni, což bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky, na jejímž základě svědčí žalobkyni podle § 1880 občanského zákoníku aktivní procesní legitimace, a žalovanou, je neplatná z důvodu absence odpovídajícího posouzení úvěruschopnosti žalované. Tato základní náležitost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jak zakotvena v § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, nebyla žalobkyní doložena, a to ani přes výzvu k doplnění žaloby, rovněž nikoli na základě poučení u jednání. 16. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce nesplnil povinnost ze zákona s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací. 17. Soudu byla předložena karta zákazníka, ve které se vycházelo z celkového příjmu žadatele ve výši 36 000 Kč, z toho čistý příjem žadatele ve výši 16 500 Kč, ostatní příjmy žadatele 1 500 Kč a další čisté příjmy domácnosti ve výši 18 000 Kč, z měsíčních nákladů ve výši 10 500 Kč, z toho 500 Kč na externí splátky zápůjček a odhadovaných měsíčních výdajů žadatele ve výši 10 000 Kč, a dále z uvedeného počtu 4 vyživovaných osob a nájemního bydlení. V kartě zákazníka je dále uvedeno, že žadatel má pracovní smlouvu z [číslo] a poskytl tři výplatní pásky za období [číslo]. 18. Ani pracovní smlouva, ani výplatní pásky nebyly však soudu doloženy. Rovněž nebyly doloženy uváděné další příjmy žalované, uváděné další čisté příjmy domácnosti a měsíční náklady žalované, tyto údaje uvedené v zákaznické kartě nebyly žádným způsobem objektivizovány, ohledně ostatních příjmů žalované nebyl blíže uveden ani doložen jejich druh, ohledně dalších uváděných čistých příjmů domácnosti nebylo uvedeno ani doloženo, jakých typů příjmů, případně ani od jakých jiných členů domácnosti tyto příjmy pocházejí. 19. Uvedené odhadované měsíční výdaje ve výši 10 000 Kč při čtyřech vyživovaných osobách a nájemním bydlením je třeba považovat za značně podhodnocené, nejsou mimoto žádným způsobem podloženy, nejsou ani žádným způsobem blíže vyspecifikovány, z jakých konkrétních dílčích částek se tato souhrnná částka skládá, jaký podíl výdajů nesou náklady na nájemné, pokud je v kartě zákazníka ohledně žalované uveden nájemní vztah, náklady na energie, náklady na stravu, ošacení, výživu členů domácnosti, jiné výdaje nezbytné, pravidelné či nahodilé, neboť i s nahodilými údaji je třeba počítat. 20. Posouzení úvěruschopnosti žalované založené na jejích příjmech a výdajích, které nejsou podloženy příslušnými dokumenty opatřenými např. od zaměstnavatele žalované nebo hodnověrně doložené samotnou žalovanou, nelze považovat za souladné s požadavky zákona. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani tvrzení žalobkyně, že její právní předchůdce provedl lustraci insolvenčního rejstříku a ověřil, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. I pokud by proti žalované insolvenční řízení vedeno nebylo, nelze pouze na základě této informace, bez náležitého obstarání a posouzení dalších údajů o finančních poměrech, dospět k závěru, že žalovaná je schopna poskytnutý úvěr splácet. 21. Za dané situace nebylo možno žalobě vyhovět z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, bylo však možno posoudit věc po právní stránce odlišně, a sice jako bezdůvodné obohacení, přičemž strany byly o této možnosti odlišného posouzení soudem u jednání poučeny. 22. Ze smlouvy o zápůjčce bylo prokázáno, že žalované byly na základě smlouvy o zápůjčce vyplaceny prostředky v hotovosti ve výši 27 953 Kč, z této částky je třeba vycházet pro účely posouzení věci z titulu bezdůvodného obohacení. Pokud byla v úvěrové smlouvě uvedena celková částka úvěru 31 000 Kč, přičemž část ve výši 3047 Kč měla být použita na splacení dosud nezaplacených dlužných částek z jiné dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce, pak okolnosti či podmínky této jiné smlouvy o zápůjčce nebyly prokázány, nebyla prokázána časová ani obsahová souvislost s projednávanou věcí a výplata prostředků z této jiné smlouvy o zápůjčce, pro účely posouzení věci je nebylo možno zohlednit jako skutečně vyplacené prostředky, tj. jako obohacení na straně žalované. Současně bylo prokázáno, že žalovaná uhradila 6 900 Kč, jak vyplývá z tabulky umoření na č. l. 24 spisu, tedy zbývá, aby žalovaná doplatila žalobkyni 21 053 Kč. 23. Výrokem I. proto bylo žalované z titulu bezdůvodného obohacení uloženo uhradit žalobkyni částku 21 053 Kč, neboť se jedná o rozdíl toho, co bylo žalované v souvislosti s uzavřením smlouvy reálně vyplaceno a co nebylo žalovanou vráceno. 24. Žalobkyni současně svědčí nárok podle § 1970 občanského zákoníku na úrok z prodlení v zákonné výši, a to za dobu od [datum], neboť první žalobkyní prokázan