43 C 83/2022-59 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne [datum], který byl převeden do rejstříku C dne [datum], domáhala vydání rozsudku, kterým soud uloží žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 13 454,20 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] ze dne [datum], [číslo] na jejímž základě byl žalované vyplacen spotřebitelský úvěr ve výši 12 000 Kč. Dlužná částka ze smlouvy nebyla žalovanou uhrazena, a to ani na základě předžalobní výzvy. 2. Žalobkyně byla usnesením podle § 43 odst. 1 o.s.ř. vyzvána k odstranění vad žaloby, současně byla poučena, že nebude-li žaloba ve stanovené lhůtě doplněna, může být zamítnuta pro neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního. Následně žalobu doplnila podáním doručeným soudu dne [datum]. 3. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 4. Ve věci bylo nařízeno jednání, přičemž žalobkyně se z účasti na jednání omluvila, současně souhlasila s rozhodnutím soudu v nepřítomnosti, žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavil, bylo podle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednáno v nepřítomnosti žalobkyně, žalované. 5. Soud vyšel z listinných důkazů, zejména oznámení o postoupení pohledávky, výzvy před podáním žaloby, smluvní dokumentace, ústřižků složenek 6. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 87 odst. 1 věty první a druhé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. 12. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 13. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 15. Na podkladě skutkových zjištění provedeným dokazováním, po podřazení pod citovaná zákonná ustanovení, soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně, který svoji pohledávku následně podle § 1879 občanského zákoníku platně postoupil na žalobkyni, což bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky, na jejímž základě svědčí žalobkyni podle § 1880 občanského zákoníku aktivní procesní legitimace, a žalovanou je neplatná z důvodu absence odpovídajícího posouzení úvěruschopnosti žalované. 16. Tato základní náležitost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jak zakotvena v § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, nebyla žalobkyní doložena, a to ani přes výzvu k odstranění vad žaloby, ani na základě poučení daného u jednání ve věci. 17. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce nesplnil povinnost ze zákona posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě informací opatřených v potřebném rozsahu a vyhodnocených v souladu se zákonem. 18. Lze mít za to, že žalobkyně určitým elementárním způsobem ověřila příjmy žalované, byť se tak stalo pouze na základě několika ústřižků složenek za dva po sobě následující měsíce, byť žalobkyně neopatřila rozhodnutí o výši dávek, neopatřila ani titul, na jehož základě bylo vypláceno výživné, lze mít celkové příjmy v částce 9208 Kč a 1500 Kč alespoň v základní rovině za ověřené. To však již nelze konstatovat ohledně výdajů, kdy žalobkyně vyšla výhradně z údajů sdělených žalovanou, navíc v případě nákladů na bydlení a energie se celková uváděná částka 2000 Kč za bydlení i energie jeví jako zcela nepřiměřeně podhodnocená, přičemž nebyla nijak dále doložena. 19. Pokud potom žalobkyně vyšla z volných prostředků 2118 Kč měsíčně, pak ani údaj neodpovídá v základní rovině požadavkům zákona, neboť nebyly zohledněny jiné strukturované nezbytné, pravidelné ani nahodilé nezbytné výdaje, propočet žalobkyně je zcela nedostačující, ani tak navíc nedává podklad k poskytnutí úvěru se splátkou 1476 Kč měsíčně, neboť rozdíl činí méně než 650 Kč na veškeré další výdaje měsíčně. 20. Za dané situace je třeba dospět k nevyhnutelnému závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru pro rozpor s požadavky zákona o spotřebitelském úvěru. 21. Nebylo proto možno žalobě vyhovět z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, bylo však možno posoudit věc po právní stránce odlišně, a sice jako bezdůvodné obohacení, přičemž strany byly o této možnosti odlišného posouzení soudem u jednání poučeny. 22. Bylo prokázáno, že žalované byly na základě smlouvy o úvěru vyplaceny prostředky ve výši 12 000 Kč. Současně bylo prokázáno, že žalovaná uhradila 3000 Kč, tedy zbývá, aby žalovaná doplatila žalobkyni 9000 Kč. 23. Výrokem I. proto bylo žalované z titulu bezdůvodného obohacení uloženo uhradit žalobkyni částku 9000 Kč, neboť se jedná o rozdíl toho, co bylo žalované na základě neplatných smluv reálně vyplaceno a co nebylo žalovanou vráceno. 24. Žalobkyni současně svědčí nárok podle § 1970 občanského zákoníku na úrok z prodlení v zákonné výši, a to za dobu od [datum], neboť oznámení o postoupení pohledávky, od kterého se odvíjí aktivní legitimace žalobkyně, společně s výzvou k úhradě dluhu žalobkyni bylo žalované odesláno dne [datum], jak prokázáno podacím lístkem na čl. 29, podle § 573 občanského zákoníku je třeba vycházet z domněnky dojití této zásilky žalované 3. pracovní den po odeslání, tj. dne [datum], od následujícího dne má žalobkyně nárok na příslušenství pohledávky ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 25. Výrokem II. byla žaloba ve zbývající části 4454,20 Kč zamítnuta. 26. Žalobkyně byla v řízení ve vztahu k žalované převážně úspěšná, má proto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva, v poměrné výši podle míry úspěchu. 27. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, z odměny za právní zastoupení podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za tři úkony právní služby po 300 Kč, kterými jsou příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a sepis žalobního návrhu, kdy pod tento úkon soud řadí i doplnění žaloby k výzvě soudu, tedy o náležitosti, které žaloba měla již zprvu obsahovat. Ke každému úkonu náleží dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., paušální náhrada hotových výdajů v částce 100 Kč, celkem 300 Kč Celkem tak náleží 1200 Kč, navýšené o DPH v sazbě 21 %, když zástupce doložil, že je plátcem DPH, náleží tak 1452 Kč + 800 Kč = 2252 Kč. Jedná se o částku v souladu s návrhem žalobkyně. 28. Vzhledem k tomu, že žalobkyně měla úspěch v rozsahu 67 %, žalovaná měla úspěch v rozsahu 33 %, svědčí žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených v rozsahu 67 % - 33 % = 34 %. Soud proto žalobkyni přiznal částku 765 Kč. 29. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. v zákonné délce 3 dnů, když soud neshledal důvody pro stanovení jiné lhůty.